Získáme nejsofistikovanější zbraň, která je na trhu. Občané budou žít v zemi, která má ten nejlepší systém. Jsme součástí NATO a EU. Obě tyto organizace dbají o svou bezpečnost.
25. července 2022

Jana Černochová: Čeští občané budou žít v zemi, která má ten nejlepší systém. Jsme součástí NATO a EU. Obě tyto organizace dbají o svou bezpečnost

(Lidové noviny ) Ministryně obrany a náčelník generálního štábu v exkluzivním dvojrozhovoru o nákupu letounů: V době studené války se Západ i Kreml snažily uzbrojit soupeře. Ve výsledku šlo o funkční pojistku před vypuknutím globálního konfliktu. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) se situace do jisté míry opakuje. Válka na Ukrajině nutnost investic do obrany jen zvýšila. Proto také kabinet minulý týden rozhodl zahájit vyjednávání s USA o pořízení nejmodernějších stíhaček páté generace F-35 od amerického zbrojního gigantu Lockheed Martin a bojových vozidel pěchoty CV 90 ze Švédska. Kvůli kontraktu na nákup stíhaček, jehož hodnota se bude pohybovat okolo stovky miliard korun, už kabinet začal jednat. V pátek letěly přes Atlantik dvě důležité depeše s žádostí o termín pro jednání. „Odešel dopis pana premiéra Petra Fialy prezidentu USA Joeu Bidenovi a také můj dopis panu ministru obrany Lloydu Austinovi,“ uvedla ministryně Černochová v rozhovoru pro LN, kterého se účastnil i generál Karel Řehka, nově jmenovaný náčelník generálního štábu. Jak vyplynulo z armádní analýzy, stroj F-35 nepředstavuje nejdražší řešení. „Aniž bych šel do podrobností, je pravda, že cena F-35 nebyla nejvyšší,“ upozornil Řehka. Kromě jiných předností letounů vyzdvihl jejich schopnost přežít na bojišti budoucnosti.

Máte už termín pro setkání s americkou stranou k F-35?

JČ: Od pana zástupce velvyslance Jana Havránka ve Washingtonu vím, že ho ihned po oznámení vládního rozhodnutí kontaktovala americká strana, že jsou připraveni na jednání. V pátek odešel dopis pana premiéra prezidentu USA Joeu Bidenovi i můj dopis panu ministru Lloydu Austinovi. Ten už naše rozhodnutí zaregistroval. Budou požádáni o termín schůzky týmů obou stran. Za nás v něm budou zástupci ministerstev obrany, zahraničních věcí, financí a průmyslu a obchodu. Jakmile dostaneme termín, začneme vyjednávat.

KŘ: Ve čtvrtek jsem se setkal se čtyřhvězdičkovým generálem Danielem R. Hokansonem. Ačkoli jeho cesta nesouvisela s rozhodnutím o vyjednávání o F-35, už i tam padaly neformální nabídky, jak by Američané mohli pomoci s výcvikem či infrastrukturou.

Při vysvětlování, proč jste se rozhodla vyjednávat o nákupu amerických stíhaček F-35, jste uvedla, že chcete to nejlepší, co je na trhu pro českou armádu. Jaký přínos to bude mít pro Česko?

JČ: Získáme nejsofistikovanější zbraň, která je na trhu. Občané budou žít v zemi, která má ten nejlepší systém. Jsme součástí NATO a EU. Obě tyto organizace dbají o svou bezpečnost. Obzvlášť v době, kdy na východ od nás probíhá ruská agrese na Ukrajině. Je v zájmu Česka i obou organizací, abychom měli nejmodernější technologie, které dokážou bránit konfliktu, ale i jeho eskalaci.

Jak to myslíte?

JČ: V době studené války a bipolárního světa obě mocnosti pořádaly závody ve zbrojení. To vedlo k tomu, že žádná válka nebyla. Nyní ale probíhá konflikt několik málo stovek kilometrů na východ od našich hranic. Česká republika musí být připravená na to, že se z módu mírové armády přejde do válečné, ačkoli si to nikdo z nás nepřeje. Jestli by mi něco čeští občané neodpustili, tak je to, že bych jako ministryně obrany něco podcenila. Situace v Evropě i ve světě je vážná a není předpoklad, že by se zklidnila.

Jde ale o zásadní strategické rozhodnutí, které bude mít obří dopady na státní rozpočet. Měla jste před zasedáním vlády posvěcení od koalice?

JČ: Právě proto, že může jít o velikou zátěž pro státní rozpočty do budoucna, jsem chtěla o vojenském návrhu řešení taktického letectva informovat kolegy z pětikoalice. Jde o strany, jež fakticky tvoří vládu, která bude rozhodovat i o uzavření kontraktu. Bylo fér je informovat, že existuje vojenský návrh, jenž vznikl na základě studie, kterou zadával ještě můj předchůdce ministr Lubomír Metnar. Předsedy všech koaličních stran jsem proto seznámila s tímto vojenským návrhem. Oni řekli, že jsou připraveni pro něj hlasovat. Mohlo se postoupit o krok dál a předložit materiál na vládu. Ještě před zasedáním vlády jsem svolala všechny členy obranných výborů v Senátu a Poslanecké sněmovně. Přišlo dvacet kolegů, kteří tři hodiny diskutovali nejen o nadzvukových letounech, ale i o bojových vozidlech pěchoty. Jednání byl přítomen i náčelník generálního štábu a další odborníci. Všichni poslancům a senátorům poskytovali kompletní informace. Mrzí mě příkrost některých kolegů, zejména z hnutí ANO, že jsem nedostatečně komunikovala. Za dvanáct let, co jsem poslankyní, se nikdy nestalo, že by mě nějaký ministr obrany, a to ani ti za ODS, informoval, že druhý den nese na vládu takto zásadní rozhodnutí. Já to udělala a sklidila jsem za to od některých kolegů zcela nepochopitelnou kritiku.

Kdy proběhlo jednání s představiteli pětikoalice?

JČ: To jednání probíhalo dvoufázově. Jednak jsem v květnu informovala předsedy koaličních stran o vojenském doporučení. Oni řekli, že potřebují nějaký čas na rozmyšlenou, aby to probrali se svými kolegy a odborníky. Do konce května slíbili, že mi dají vědět, což se taky stalo.

Co je hlavní důvod uvedený ve studiích, které vypracovala armáda a Joint Air Power Competence Centre NATO, proč je pro Česko nejvhodnější F-35?

KŘ: Analýza NATO sloužila jako podklad pro naše vojenské doporučení. Šlo o doporučení, jak má vypadat po roce 2027 taktické letectvo, jehož částí jsou nadzvukové letouny. Obsahuje doporučení, jak by se měly plnit všechny úkoly. Hlavní důvod, proč přemýšlíme o F-35, spočívá v dlouhodobém výhledu. Díváme se na to, jaké úkoly lze očekávat, že budeme plnit, a jak také bude vypadat bojiště za horizontem roku 2040. Krajně se díváme až do let 2060 a 2070. Z toho vyplynulo doporučení.

Co je tedy největší předností F-35?

KŘ: Připravujeme se na multidoménové operace (NATO rozlišuje celkem pět domén, ve kterých může probíhat konflikt. Vedle země, vzduchu, vody, vesmíru je to od roku 2016 i kybernetický prostor – pozn. red.), kde budeme působit. Snažíme se proto o provázání všech domén a prostředků – nejen našich, ale i aliančních –, které budou na bojišti působit. Letoun F-35 je multifunkční platforma. Není to jenom stíhací, ale i bombardovací letoun. Jde o univerzální multifunkční bojový letoun, který může plnit i roli v protivzdušné obraně, v extrémních případech i v protiraketové obraně a podpoře pozemních vojsk. Může sloužit i jako velín. Rozdíl mezi 4. či 4,5. generací a 5. generací letounů tvoří propojování všech informací. Pátá generace letounů je jakýsi hub v síti informací na bojišti. Jak se přeorientováváme na multidoménové válčení, je snahou, aby na to byly připravené i bojové systémy. Může se pak využít i umělá inteligence, která umožňuje rychlejší rozhodování a zpracování většího množství dat. Letoun F-35 má také větší šanci přežití. Protivzdušné obraně se může bránit pomocí technologie stealth (ta činí letoun pro starší typy radarů nezjistitelný – pozn. red.). S tím, jak se vyvíjejí ostatní prostředky na bojišti, by nám 4. a 4,5. generace letounů stačila do roku okolo 2040. Potom bychom ale opět stáli před otázkou, co bude dál. Pořizujeme platformu do roku 2060.

Jako absolvent kurzu předsunutých leteckých návodčí byste byl na zemi klidnější, kdybyste měl nad sebou letoun F-35 než nějaký jiný?

KŘ: Samozřejmě.

Výrobce gripenů Saab upozornil, že nedostal šanci předložit svou nabídku. Švédský velvyslanec v Praze před třemi týdny avizoval možnost přenechání gripenů Česku zdarma. Jste připravena si vyslechnout nabídku švédské strany?

JČ: V tuto chvíli ne. Vláda rozhodla, co považuje za nejlepší pro republiku a její armádu. Jejím doporučením jsem se řídila. Termín pro naše vyjednávání s USA je omezený. Pokud nedojde do konce září 2023 k dohodě, vláda rozhodne, jak bude postupovat dál. Ze strany švédského velvyslanectví podle mne došlo k nestandardní nabídce, protože do dneška na ministerstvo obrany nepřišla jediná písemná nabídka ze strany švédského velvyslance, že by nám nabízeli gripeny zdarma. Pan velvyslanec pouze vykřikl něco do médií. Tento postup mě velmi překvapil.

Proč?

JČ: Velvyslanec, který působí standardně na základě vídeňské úmluvy o diplomatických stycích, se najednou staví do role nějakého obchodníka. To si nemyslím, že je úloha velvyslance v souladu s vídeňskou úmluvou. Navíc jsem v den tohoto oznámení seděla na summitu NATO v Madridu. Měla jsem tam pět bilaterálních jednání. Jedním z nich bylo setkání se švédským ministrem obrany. Nic takového, že nám někdo daruje gripeny, nepadlo ani od něj. Až nám něco takového přijde, můžeme to pak nějak hodnotit a vyjadřovat se. Dokud tu nebude nabídka písemně, jde o mediální hru pana velvyslance.

Z již uzavřených smluv jiných států lze usoudit, že cena za F-35 vychází na více než tři miliardy korun. To v případě 24 strojů činí pětasedmdesát miliard korun. Stanovila si vláda nějaký finanční limit?

JČ: Byla bych špatnou ministryní obrany a vyjednávačkou, kdybych prozradila mantinely, ještě než proběhnou první vyjednávání s americkou stranou. Omlouvám se, ale na tuto otázku nechci nyní odpovídat. Existuje porovnání cen od ostatních zemí. Na druhou stranu většina kontraktů se uzavřela před válkou na Ukrajině. Ta proměnila nejen cenu nadzvukových letounů, ale i vojenského materiálu obecně. Zdražují se komodity, práce. Zbrojařské firmy navyšují ceny. Je v tom i vidina zisku. V prvopočátku se musíme snažit vyjednávat, abychom se zařadili do fronty čekatelů na F-35 co nejdříve. Každý den, než se zařadíme do fronty, ceny vojenské techniky jen porostou. Včera bylo pozdě. Studie k budoucnosti taktického letectva se zadávala před dvěma lety. Sama jsem to jako předsedkyně výboru pro obranu požadovala. Pan ministr Metnar s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou studii zadali. Jsme rádi, že máme její výsledky a postupujeme zcela v intencích doporučení našich předchůdců.

Je pravda, že cena F-35 v analýze, nebo jak říkáte ve vojenském posouzení, nebyla nejvyšší?

KŘ: Aniž bych šel do podrobností, je pravda, že cena F-35 nebyla nejvyšší. Do úvahy připadala celá škála letadel. Dodám, že se bavíme o kvalifikovaných odhadech.

Dle studie z Belgie rekonstrukce tamního letiště vyjde na 300 milionů dolarů, aby se zajistila i bezpečnost muničního skladu a ostraha areálu, odkud budou vzlétat F-35. Počítáte i s těmito náklady?

JČ: Část nákladů je ve vojenském doporučení zanesena. O části nákladů budeme v rámci logistického uspořádání NATO ještě vyjednávat. Ráda bych ale zdůraznila, že k obnově infrastruktury by muselo dojít, ať už bychom kupovali cokoli. Musejí se modernizovat přistávací plochy i příslušenství kolem. I v tom Česko zaspalo. V plánu oprav se počítá s tím, že je nutné, aby na letištích mohly přistávat letouny, které jsou zavedené. Pokud by platily všechny dnes uzavírané kontrakty na F-35 ze 17 zemí, v roce 2030 by nad Evropou létalo až 600 kusů těchto strojů. To by bez ohledu na to, zda je budeme mít zavedené ve výzbroji, vyžadovalo, abychom zajistili, že tato alianční letadla budou moci v Česku přistávat a mít zde logistické zabezpečení.

Je spočítané, na kolik by tyto náklady vyšly?

KŘ: Ve studii jsou uvedeny odhady dodatečných nákladů. Přesnou částku vám ale nikdo neřekne. Nejprve je potřeba provést dislokační průzkum na místě, zjistit geografii. Provozní ceny se navíc mohou měnit v čase. U páté generace letounů se ale, jak narůstá počet uživatelů F-35, budou měnit k lepšímu. U předchozí generace letounů se naopak bude blížit konec životnosti a bude nutné provádět modernizace, což se odrazí ve vyšších nákladech. Je v našem zájmu, abychom letadlu, které se stává nejvíce užívané v Alianci, uzpůsobili naši infrastrukturu.

JČ: Když to bude navíc pro zabezpečení Aliance, je možné čerpat příspěvek NATO až do výše 50 procent celkových nákladů na modernizaci letišť. Takto jsme použili finanční prostředky v minulosti na úpravy letišť v Náměšti nad Oslavou a v Čáslavi.

Už je jasné, zda budou obě letky F-35 sídlit jen v Čáslavi?

JČ: Po summitu NATO v Madridu dojde ke změnám. Alianční země začínají vytvářet skupiny, které se podílejí na zajištění obrany příslušného území. To se nyní řeší na vojenské úrovni NATO. I my budeme vycházet z toho, jaké úkoly z toho pro Česko vyplynou.

KŘ: Musíme zvažovat samozřejmě i záložní letiště a různé válečné stavy. Náměšť je vrtulníková základna. Dnes se řeší, jak bude vypadat taktické letectvo. Ve vzdušných silách máme i vrtulníkové letectvo. Musíme pečlivě zvážit, co má kde být.

Vojenští experti upozorňují i na násobky provozních nákladů, se kterými bude nutné počítat při přechodu z gripenů na F-35. Počítáte s tím ve finančních plánech, když víte, že je vůle vynakládat na obranu dvě procenta HDP?

KŘ: Co máme dnes ve střednědobém a dlouhodobém akvizičním plánu, plně počítá se dvěma procenty HDP. Vše, co bychom utratili navíc a nebylo efektivní, by armádu bolelo.

JČ: Věštit náklady v době, kdy nevíme, jaké budou ceny pohonných hmot, které se od loňského podzimu neustále mění, nemá smysl. Samozřejmě se budeme při vyjednáváních snažit, abychom docílili co nejvýhodnějších podmínek kontraktu. Jsou ale objektivní náklady, které ani sebeintenzivnějším vyjednáváním nezměníme.

Na jaře jste podnikla cestu za ministrem obrany Llyodem Austinem do Pentagonu. Dostala jste příslib, že by USA zvládly dodat F-35 v termínu, aby se to stihlo nejpozději do roku 2029, kdy končí opce na dodatečný pronájem gripenů?

JČ: V dubnu jsem nemohla s panem Austinem vyjednávat o nákupu nadzvukových letadel. Neměla jsem mandát vlády. Obecně jsme ale diskutovali o možnosti spolupráce s USA v oblasti vrtulníkového letectva a dalších zbraňových systémů. Dostali jsme velmi silný příslib, že vzhledem k tomu, jak Česko zafungovalo v rámci pomoci Ukrajině a díky kvalitně odváděné práci vojáků v NATO, bude mít Česká republika prioritu. A to včetně dodržení například termínů dodání vrtulníků. Pokud by se podařilo získat techniku navíc, tak že se o to pan ministr bude snažit. On neřídí firmy. Ty mají soukromé vlastníky, ale z pozice ministra obrany USA přislíbil maximální součinnost, aby Česká republika získala to, co má nasmlouváno, plus to, co bude případně uzavřeno v budoucnosti.

Jak do konceptu pořízení F-35 zapadá druhé důležité oznámení, a sice zahájit jednání o nákupu švédských strojů CV 90?

JČ: CV 90 je jediný zavedený typ stroje, který je prověřený bojem. To ho odlišuje od jiné techniky, která je ve světě známá. Česká vláda i s ohledem na to, že sousední Slovensko přistoupilo ke stejnému nákupu, mě pověřila úkolem vyjednávat se švédskou vládou. Máme za to, že CV 90 plně vyhovuje potřebám armády. Jdeme do jednání jako Slováci a uvidíme, jestli na konci bude smlouva. Jsem pod tlakem, protože do roku 2026 musí Česko splnit alianční závazek mít těžkou brigádu. Nemůžeme donekonečna opravovat staré stroje. Musíme zajistit velkou modernizaci vzdušných i pozemních sil. Nejde jen o splnění závazků NATO, ale i o slib, který vojáci slýchali posledních deset let. V rozhodování hrálo roli i to, že se snad budeme se Švédskem schopni domluvit relativně rychle. A budeme schopni zachovat počty, které jsme dostali od armády ve specifikacích. Věřím, že dojde k dohodě v cenových rámcích, které jsme měli v našem rozpočtu (původní cenový limit nových bojových vozidel pěchoty byl 52 miliard korun – pozn. red.).

KŘ: U každé techniky máme zájem pořídit to, co už bylo reálně nasazené, a nejde o prototyp nebo slib, který budeme dalších deset let ladit. Tím na nikoho nenarážím. Mluvím obecně. Proto se nám líbí, že CV 90 je prověřené vozidlo. Mezi dnešními možnostmi bojových vozidel, které existují, nevím o lepší volbě.

Jak bude zapojen do obou kontraktů český průmysl?

JČ: U bojových vozidel budeme požadovat, aby zapojení českého průmyslu bylo minimálně 40 procent. Nebudeme definovat, zda má jít o státní podnik VOP CZ nebo soukromý podnik. Za resort budeme rádi, když nějaké zakázky získá náš podnik, ale nebude to podmínka. Tím částečně vyhovíme i tomu, na co se poukazovalo v obavě před možnou sankcí ze strany Evropské komise za neoprávněnou veřejnou podporu. Tomu se chceme vyhnout. Nebudeme nyní říkat, že to musí být VOP CZ. Chceme, aby to byl český průmysl. U nadzvuku to bude složitější. Země, které se o zapojení svého průmyslu pokoušely a dosáhly toho, docílily taktéž zvýšení celkové částky kontraktu. Budeme se o zapojení průmyslu pokoušet, ale nyní není vhodné slibovat občanům, že by se F-35 vyráběly u nás. Na druhé straně máme odborníky a společnosti, které jsou v leteckém průmyslu na světovém trhu výraznými hráči. Třeba se najde nějaká možnost, aby na tom mohli spolupracovat. Na jednání s ministrem Austinem jsme uzavřeli smlouvu o průmyslové spolupráci českých a amerických firem. Na základě této smlouvy na deset let je to možné.

Musela jste pana generála Řehku hodně přemlouvat, aby přešel z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) na generální štáb?

JČ: Pan generál vnímá bezpečnostní situaci v Evropě a ve světě díky působení v NÚKIB stejně jako já. Ví, že je to vážné. Má rád výzvy, takže dlouhé přemlouvání to nebylo. Měl spíše logické obavy, jak rychle se najde jeho nástupce. Odvedl tam kus práce a byla by škoda, kdyby se věci neposouvaly dál. Tohle byla jeho obava. K přemlouvání ani používání tortury nedošlo.

Kdyby nenastala válka na Ukrajině, tak byste raději zůstal v NÚKIB?

KŘ: NÚKIB je důležitý pro bezpečnost České republiky. Moc mi na této organizaci záleží. Měl jsem obavu odejít s tím, že po mně zůstane potopa. Na druhou stranu jsem měl přerušený služební poměr v armádě. Bylo jasné, že v NÚKIB skončím a do armády se vrátím. Nedovedu si představit, jak bych řekl ne, kdyby za mnou jako za generálem přišel ministr či ministryně a řekli mi, že ve mě mají důvěru a chtějí mě na pozici náčelníka generálního štábu. To je vlastně největší projevená důvěra. Pokud má člověk trochu soudnosti a odvahy a nejde evidentně do něčeho, čemu nerozumí, nejde říci ne. Zvlášť když vidíme, co se děje okolo nás.

(Autor: Martin Shabu)

Rozhovor vyšel na serveru Lidovky.cz.

Jana Černochová

Jana Černochová

ministryně obrany
poslankyně PČR
expertka pro obranu


Více o autorovi