Novinky Mediální výstupy

Dříve pro ODS tabu, teď téma. Pražská poslankyně je pro „šlehárny“, je to lepší než narkomani na ulici, říká

(iHNed.cz) Léta to pro občanské demokraty byla těžko myslitelná věc. Když vedení Prahy koncem roku 2013 přišlo s myšlenkou, že by městské části mohly na svém území zřizovat takzvaná aplikační centra pro narkomany, lidově označovaná „šlehárny“, vystupovali komunální politici ODS ostře proti. Teď mají v jedné z největších městských částí – Praze 5 – starostku, která nepopulární téma naopak chce otevřít.

„Dokážu si představit, že by to mohlo být volební téma pro pražskou ODS,“ říká starostka Renáta Zajíčková, kterou k tomu přiměla situace kousek od její radnice, na pražském Andělu, kde si místní stěžují na množství narkomanů pohybujících se v parcích a kolem stanice metra. „Je to lepší než nechávat drogově závislé aplikovat si heroin na ulici před očima dětí,“ dodává.

Nemusí přitom zůstat jen u hlavního města. Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil z ODS tvrdí, že se změnami počítá i celostátní akční plán, který hodlá předložit už letos v létě.

„‚Šlehárny‘ jsou potřeba hlavně tam, kde je heroinový problém, což v Česku není tak významné. Ale jsou lokality, jako Praha 5 nebo Brno-sever, kde by to pomohlo. S tím, že bychom tyto místnosti mohli nějak adaptovat i na místní problémy s pervitinovou scénou,“ říká Vobořil. A odmítá protiargument, že zřizováním „šleháren“ jdou města drogově závislým vstříc.

„Aplikační místnosti primárně nevznikaly jako pomoc uživatelům, ale danému městu nebo obci,“ tvrdí a dává příklady z německého Frankfurtu či švýcarského Curychu. „Ve Frankfurtu tamní radnice říkala: co máme dělat s tím, že tady sanitka dvakrát denně vjíždí na hlavní ulici, kde lidé kolabují, protože se předávkují? Obtěžuje to místní, obchodníci krachují, protože tam nikdo nechce nakupovat. Tímto se jim podařilo z toho udělat normální ulici,“ popisuje.

V Curychu nebo některých nizozemských městech zase podle něj dobře zafungovalo zřízení místností, v nichž uživatelé mohou dostat farmaceuticky vyrobený heroin, takzvaný diamorfin. „Významně to snížilo drobnou kriminalitu. Část uživatelů začala třeba i po 20 letech na ulici znovu chodit do práce. Taková kombinace substitučních a aplikačních místností by mi dávala smysl také u nás,“ dodává Vobořil s tím, že k jejich otevírání je ale vedle zmíněného akčního plánu potřeba i změna zákonů. Také proto jde o citlivé téma, na němž zatím není shoda ani v ODS.

„Je to velmi složitá otázka, která se musí pořádně připravit. Musíme se podívat, jak to funguje jinde. Byl bych velmi opatrný říkat teď něco zásadního,“ vysvětluje Bohuslav Svoboda (ODS), poslanec a lídr pražské kandidátky Spolu . Častým protiargumentem ke zřizování „šleháren“ je, že v jejich okolí se drogově závislí budou zdržovat stejně a lze tam rovněž předpokládat zvýšený výskyt dealerů. „Ale že se tím budeme muset zabývat, to je pravda,“ přiznává Svoboda.

„Jsme konzervativní strana, možná to pro někoho je moc odvážné a progresivistické. Ale jestliže to má pomoci zlepšit veřejný prostor, tak bych se toho nebála,“ nabádá starostka Zajíčková.

Podle pražské radní Mileny Johnové z uskupení Praha sobě přitom metropole měla zřizování „šleháren“ i v právě projednávaném odborném materiálu nazvaném Optimální síť, ale na žádost některých městských částí tento bod vyškrtla.

Situaci v Praze by v následujících dvou letech mohlo pomoci aspoň zřízení šesti nových kontaktních center. Podle doporučení odborníků má připadat jedno na 100 tisíc obyvatel, Praha se svým 1,3 milionu obyvatel má přitom v současnosti jen tři. Dvě z nich se navíc nachází právě na území Prahy 5, i proto tam problémy s větším výskytem drogově závislých eskalují.