9. února 2018
Babiš tu restauruje socialismus
(www.parlamentnilisty.cz) „Dohoda hnutí ANO s ODS o společném vládnutí je naprosto nemyslitelná pro zcela zásadní programové rozpory, ale i pro náhled na nedávnou minulost, kterou já vidím pozitivně, zatímco Andrej Babiš tvrdí, že jsme to tu vedli od desíti k pěti,“ konstatuje jeden ze služebně nejstarších poslanců Parlamentu ČR Marek Benda (ODS). K tomu pak ještě dodává: „Přes to se nemohu osobně přenést. Babiš je pro mne zcela jasně představitelem restaurace bývalého socialistického režimu. V jeho vládě přece už funguje ten model tzv. demokratického centralismu, který z minulosti pamatujeme, kdy o všem rozhoduje jen on sám. Ignorují se názory sněmovních výborů, jiných stran či vysokých státních úředníků.“
Tomio Okamura nyní víří vody české politiky. Byla jeho slova o koncentráku v Letech u Písku skandální? On teď říká, že nezpochybňuje, že tam lidé trpěli, ale vadí mu, že se kvůli tomu má bourat vepřín. Každopádně polemizoval na téma „byl tábor oplocený, či ne“. Měl by být za to odvolán z vedení Sněmovny? A mnohem důležitějším faktem také je, že spolu s ANO a KSČM pokročil při jednání o zákonu o obecném referendu. ANO nechce, aby referendum připouštělo hlasování o czexitu, nicméně i tak to vyvolává zděšení. Jste vy sám zastánce referend? A když ano, tak v jaké podobě?
Já jsem vystoupení pana Okamury v televizi neviděl, takže konkrétně k jeho slovům se nemohu vyjadřovat. Nicméně mi celá ta kauza připadá hodně nafouknutá, taková bouře ve sklenici vody. Když jsem se ale před časem já sám zabýval táborem v Letech, tak jsem došel k názoru, že přirovnávat ho k vyhlazovacím koncentrákům typu Osvětim či jiných nacistických zařízení se opravdu nedá. Tím však nechci vůbec popírat, že tam trpěli a umírali lidé.
Druhou otázkou zůstává, zda je vhodné dnešní „prasečák“ vykupovat za téměř půl miliardy, o tom jsem vždy pochyboval. No, a ohledně odvolání Tomia Okamury z postu místopředsedy, tak mi v ODS jsme ho nevolili, to byla záležitost především hnutí ANO a komunistů, takže ti si ho mohou teď odvolat, v tom určitě ODS nehraje zásadní roli, my s ním nesouhlasíme i pro mnoho jiných jeho názorů.
Co se týká zákona o obecném referendu, tak já jsem byl vždy proti, a to i pro známé zkušenosti z historie, kdy například athénská demokracie nechala popravit Sokrata, nebo když dav křičel na Krista ukřižujte ho. Nechat vypisovat ohledně každé důležité záležitosti referendum, považují opravdu za hodně spornou věc. Česká Ústava je spíše připravena jen pro určitá referenda – konkrétní zákony, kdy se musí zcela jasně stanovit pravidla, o čem se bude hlasovat a jakým způsobem, což by pak pro některé případy vždy připravila Sněmovna, ale obecné referendum zásadně odmítám. V souvislosti s tím budou hodně důležité senátní volby, protože tento zákon musí projít i horní komorou Parlamentu a já doufám, že se tam dostanou rozumní lidé, kteří se na zákon o obecném referendu budou dívat stejným nebo podobným způsobem jako já.
Vraťme se ještě k výsledku prezidentských voleb. Průzkum Lidových novin od agentury Median ukazuje, že část voličů Jiřího Drahoše a nevoličů přijala vítězství Miloše Zemana. Podle průzkumu totiž 54 procent lidí je s tím, že Zeman vyhrál spokojeno a pouze 37 procent spokojeno není. Ve světle těchto čísel, jak vážné je to se slovy, že je národ rozdělený, půl pro Zemana a půl pro Drahoše? Jak výsledek číst, jaká atmosféra nyní ve společnosti vlastně panuje?
Povolební průzkumy nelze brát zcela vážně, nejlepším průzkumem jsou vlastní volby, a ta různá vyhodnocení po nich pak vypadají, jako kdyby ty volby proběhly úplně jinak, než čeho jsme byli svědky. Jinak společnost skutečně rozdělená je, i když už to není tak drsné, jako například před třemi či čtyřmi lety. Přestože Miloš Zeman není můj prezident, tak ho budu respektovat, to je základní pravidlo, které musí zejména politik ctít. Uvidíme, jak si nyní bude počínat, on už totiž nepotřebuje společnost dělit, jelikož o další volební období mu už nepůjde. Možná, že začne prezident podnikat kroky k tomu, aby napětí ve společnosti snížil.
Server Echo24 přinesl komentář šéfredaktora slovenského týdeníku Týždeň Štefana Hríba s pohledem na české prezidentské volby. „Rozhodla též plebejskost mimopražského Česka. Mýtus o prozápadním a reformním Česku, který v prospěch rozdělení Československa živil Václav Klaus, je v troskách. Česko je – a to dlouhodobě – spíš ustrašené, sobecké a uzavřené do sebe. A je i překvapivě primitivní,“ píše Hríb. Jsme skutečně sobečtí, ustrašení a překvapivě primitivní?
Já nevím, jestli má vůbec smysl komentovat tohoto slovenského novináře. Česká republika se nejprve na rozdíl od Slovenska velice rychle oprostila od starých struktur a zařadila se do těch nových, západoevropských. V tom byla po roku 1989 téměř naprostá shoda. Nyní, a je to záležitost i jiných východoevropských zemí, se začíná pochybovat o tom, zda jsme za těch 30 let udělali všechno správně. Já mám pocit, že teď už pomalu dochází k restauraci dřívějšího režimu, o tom svědčí právě i volba prezidenta a výsledek parlamentních voleb, ve kterých zvítězil Andrej Babiš. Historie se tak poněkud vrací v určitých cyklech a asi nemá cenu se nad tím nějak zvlášť pozastavovat. Je to jen o tom, že prozápadní a prodemokratické síly v naší zemi musí zas lidi přesvědčit, že jejich pohled na svět je ten správný.
Do jaké míry rozhodlo prezidentské volby téma migrace? Zařadili jsme se skutečně mezi národy, které nechtějí multikulturní vstřícnou politiku? Je to definitivní? Nebo se v republice, jak tvrdí například Jiří Pehe, za několik let změní atmosféra, protože je spojená s demografickým vývojem? Tedy, že starší, tvrdě levicová generace už později nebude tolik ovlivňovat volby?
Migrace měla určitě svůj účinek na volby, i když je to trochu s podivem, protože z poslední migrační vlny tu téměř nikoho nemáme. A je třeba k tomu říct, že o to se určitě nezasloužil Miloš Zeman. Ten vliv migrace byl ale v boji o křeslo na Hradě vytvořený zcela uměle.
I přesto jsou obavy lidí z běženců naprosto pochopitelné, protože vidíme, jak to dopadlo v okolních zemích. Není přece možné popírat svoje kořeny a kulturu a upřednostňovat jen tu cizí. Nelze také připustit, aby cizinci nerespektovali naše zvyklosti a zákony, které budou platit jen pro nás a pro ně nikoli, jak to někdy vidíme za hranicemi. Tak prostě nemohou moderní demokratické společnosti fungovat. Právě z toho mají naši občané strach a já musím říct, že celkem oprávněně.
Skládání nové vlády bude jistě ovlivněno sjezdem ČSSD a volbou jejího předsedy. Rýsuje se podle vás spíše menšinová vláda hnutí ANO s podporou komunistů a SPD anebo koalice ANO s ČSSD za podpory komunistů? Nebo zcela jiná varianta vládního kabinetu? Dokáže se například Andrej Babiš nakonec domluvit s vaší ODS i za cenu mnoha ústupků ze svého programu?
Moc se mi nechce komentovat, jak dopadne složení vlády, kterou sestavuje Andrej Babiš. To je především jeho odpovědnost. Já si jen myslím, že dohoda hnutí ANO s ODS je naprosto nemyslitelná pro zcela zásadní programové rozpory, ale i pro náhled na nedávnou minulost, kterou já vidím pozitivně, zatímco Andrej Babiš tvrdí, že jsme to tu vedli od desíti k pěti. Přes to se nemohu osobně přenést. On je pro mne zcela jasně představitelem restaurace bývalého socialistického režimu.
Jinak si myslím, že do vlády s ním půjde s největší pravděpodobností sociální demokracie, čemuž by nasvědčovala i poslední Babišova prohlášení, že SPD pro vládnutí vůbec nepotřebuje. Jestli se pak ustaví stará koalice i s lidovci nebo bude vládnout ANO s ČSSD za podpory komunistů, tak to je už opravdu na volbě a odpovědnosti šéfa hnutí ANO. Já jen vím, že my tam určitě nebudeme.
Na své poslední tiskové konferenci znovu prohlásili šéfové lidovců, že vytvoření stabilní většinové vlády je teď jen a jen v rukou Andreje Babiše, jelikož jak KDU-ČSL, tak ČSSD jsou připraveny jít s hnutím ANO do vlády, pokud nebude v jejím čele trestně stíhaná osoba. Podle názorů některých politiků i novinářů by se prý mělo teď skutečně ukázat, oč vlastně Andreji Babišovi jde. Jestli jen o získání nejvyššího politického postu a uplatnění svého vlivu i v ekonomických záležitostech, anebo o prospěch celé České republiky, která by se s menšinovou vládou za podpory jen extremistických stran mohla dostat do částečné mezinárodní izolace. Dá se s tímto názorem souhlasit?
To je nyní opravdu na rozhodnutí Andreje Babiše, jaký má vlastně cíl, zda bude chtít restauraci socialismu za podpory komunistů, nebo zvolí poněkud jinou, demokratičtější variantu. I když vše teď spíše nasvědčuje tomu, že si zvolí právě ten model tzv. demokratického centralismu, který z minulosti bohužel pamatujeme, kdy o všem bude rozhodovat jen on sám. Tak to funguje nyní i v jeho vládě, která ignoruje názory sněmovních výborů, jiných stran či vysokých státních úředníků.
Marek Benda
místopředseda poslaneckého klubu PČR
