Události, komentáře
19. března 2013

Jan Zahradil: Události, komentáře

Hostem komentovaných událostí ČT24 byl předseda europoslaneckého klubu ODS Jan Zahradil.


Bohumil KLEPETKO, moderátor:


Kyperský parlament večer podle očekávání odmítl jednorázové zdanění bankovních vkladů, kterými eurozóna podmiňovala finanční pomoc této ostrovní zemi ve výši 10 miliard eur. Sám Kypr k tomu měl právě zdaněním bankovních vkladů přidat dalších 5 a třičtvrtě miliardy eur. Teď mu hrozí, že zkrachuje. A spekuluje se o rozkladném vlivu na celou eurozónu. Z Bruselu jsou teď s námi čeští europoslanci, zatím tedy sociální demokrat Libor Rouček a postupně by se měl připojit ještě Jan Zahradil z ODS. Dobrý večer tedy přeji zatím Liboru Roučkovi. 



Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/:

 

Hezký večer. 

 


Bohumil KLEPETKO, moderátor:


Je tedy teď bankrot Kypru nevyhnutelný nebo lze čekat, že Evropská unie, eurozóna předloží nějaký nový model, nějaké nové podmínky pomoci?

 



Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/:


Evropská unie, eurozóna předložila ten model o víkendu. Jak jste již zmínili, bylo na Kypru, jakým způsobem získá těch 5,8 miliardy eur. Kyperští poslanci dnes večer návrh eurozóny odmítli, čili v první řadě bude na nich, bude na kyperské vládě, kyperském prezidentovi, aby předložil nějaký jasný konkrétní návrh, jak chce Kypr tuto situaci řešit. Protože obávám se, jestli to neudělá, jakmile se otevřou kyperské banky, dojde k takzvanému runnu, to znamená, že nejenom drobní střadatelé, ale hlavně ti, ti velcí včetně zahraničních, tak se na své úspory vrhnou a budou se je snažit získat zpátky. A potom by došlo k tomu bankrotu. 

 


Bohumil KLEPETKO, moderátor:


Jsem rád, že už mohu ohlásit, že se k nám připojil druhý avizovaný europoslanec Jan Zahradil z ODS, takže vás vítám ve vysílání Událostí, komentářů. Dobrý večer. 

 



Jan ZAHRADIL, předseda europoslaneckého klubu ODS:

 

Také dobrý večer. 

 


Bohumil KLEPETKO, moderátor:


Pane Zahradile, dopad vývoje na Kypru může po dnešku reálně skutečně hrozit rozklad eurozóny jako takové? Není to právě ten začátek teď? 

 



Jan ZAHRADIL, předseda europoslaneckého klubu ODS:


Já si myslím, že celá situace v eurozóně za poslední rok a půl nebo dva roky ukazuje, že některé země prostě neměly být do eurozóny vůbec přijaty, že projekt jednotné evropské měny byl prostě nad jejich síly a bohužel eurozóna to neumí řešit jinak než těmi takzvanými buy-outy, tedy půjčováním dalších a dalších peněz finančními transfery, které plynou z těch bohatých států do těch, které se ocitly v problémech, místo toho aby třeba těm problematickým státům umožnila, aby z eurozóny vůbec odešly. To je možná i případ Kypru a ukazuje se, že ani to řešení, které v podstatě znamenalo nebo se odehrávalo ve znamení konfiskace části vkladů soukromých střadatelů, se kterým já tedy hluboce nesouhlasím, takže nebylo tím správným řešením a odmítli ho i kyperští zákonodárci. 

 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:


K tomu navrhovanému řešení, pane Roučku, to, že kyperský parlament zdanění vkladů neschválil, se podle vyjádření kyperských politiků čekalo, i po mírnější verzi předložené na poslední chvíli, že by se zdanění vůbec netýkalo vkladů do 20 tisíc eur. Bylo ale ze strany ministrů financí eurozóny vhodné a prozíravé, že finanční pomoc Kypru podmínili právě takovou to podmínkou - zdaněním vkladů lidí? 

 



Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/:


Ať je to již zdanění vkladů nebo nějaká jiná forma a tady například přichází v úvahu i takzvaná daň z finančních transakcí, tak je to určitou podmínkou a já myslím, že ta podmínka je správná, aby se na tom řešení podílel také Kypr, to znamená, eurozóna nabídla těch zmíněných 10 miliard a teď bude na Kypru prostě, jakým způsobem se s tím popere. Ale nelze očekávat, že například němečtí, rakouští, finští a další daňoví poplatníci, to znamená lidé, kteří například pracují na pásu ve Volkswagenu nebo v Mercedesu prostě budou sanovat kyperské banky, kde navíc, jak víme, jsou ulity peníze ze zahraničí například těžké miliardy z Ruska. Čili je na Kypru, jakým způsobem nyní navrhne řešení, protože není řešení to, aby neustále jenom kritizoval Brusel, kritizoval Berlín, teď je míč prostě na straně Kypru. 

 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:


A do jaké míry to, co se děje na Kypru a co eurozóna po Kypru žádá, do jaké míry to podkopává důvěru v celý evropský bankovní systém? 

 



Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/:


Někteří lidé mluví o tom, aby se, jako pan Zahradil, aby se umožnilo zemím odejít, jenže ani Kypr, ani Řecko, i jakákoli jiná země z těch 17, nikdo nechce z eurozóny odejít, protože jak Kypřané, tak Řekové si jsou velmi dobře vědomi toho, že kdyby byli mimo eurozónu, zavedli znovu svoji libru nebo drachmu, tak by na tom byli mnohem hůře. A já věřím, že kyperská ekonomika celková je malá, je to asi 0,2 % celoevropského HDP, samozřejmě ten finanční sektor je větší, ale já věřím, že přímý dopad to nebude. Ten přímý dopad by to mohlo být jenom v tom případě, kdyby například Řekové, Španělé, Italové prostě přestali věřit svým bankám a vrhli se na své vklady. Potom by to mohla být ta zmiňovaná již potenciální řetězová reakce. Ale jinak já osobně nevidím, že by prostě toto mělo mít nějaký značný, citelný dopad na eurozónu. 

 


Bohumil KLEPETKO, moderátor:


Na druhou stranu islandská ekonomika taky není nijak veliká a de facto odstartovala celou tu celosvětovou krizi, nemyslíte? 

 


Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/:


Ano, začalo to na Islandu, bylo to v Řecku, bylo to v Irsku. V každé té zemi ty příčiny, ty důvody jsou trošku jiné. Trošku jiné jsou právě i na tom Kypru, protože na Kypru máme situaci, kde máme obrovský bankovní sektor, který je řádově pětkrát vyšší než celé HDP Kypru. Máme zde také situaci, kdy kyperský stát, méně sice než řecký, ale také tím způsobem utrácel víc než co, než co vybral, ta situace se neřešila, čekalo se na volby, dlouhé a dlouhé měsíce se čekalo na volby, nyní máme po volbách a situace je potřeba řešit. Ale jak říkám, bude záležet v první řadě na Kypřanech, uvidíme, s čím přijdou zítra, prostě s jakým návrhem řešení. 

 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:


Pane Zahradile, když pan Rouček říká - počkáme, s jakým řešením Kypřané přijdou, tak kyperský prezident Nikos Anastasiadis už řekl - máme své vlastní plány. A ministr financí ostrovního státu pan Sarris odletěl do Moskvy mimo jiné jednat o prodloužení úvěru 2,5 miliardy eur, který Kypr od Ruska už dříve dostal a spekuluje se, že by Rusko Kypru mohlo nabídnout víc peněz výměnou za podíly v kyperských nalezištích plynu. Nerýsuje se scénář faktického odklonu Kypru do sféry ruského vlivu? Pracuje s tím nějak Evropská unie? 

 



Jan ZAHRADIL, předseda europoslaneckého klubu ODS:


To je samozřejmě možné, to já nemohu vyloučit a každý stát, když se ocitne v tak obtížné situaci, jako se ocitl Kypr, tak samozřejmě bude hledat pomoc tam, kde se dá hledat a co za nejvýhodnějších podmínek, které mu někdo může nabídnout. Já tady znovu musím opakovat, že nějaký velký optimismus není na místě, že nešťastné řešení, které znamenalo v podstatě konfiskaci části vkladů soukromých střadatelů na Kypru, a nepopírám, že část těch vkladů může být velmi problematická, ale to se prostě nedá řešit tímto způsobem, tak může potom v konečném důsledku vést k tomuto řešení. Já musím opakovat jenom to, co jsem řekl na začátku, myslím si, že se ukazuje, že chyba je v samotné konstrukci jednotné evropské měny, v samotné konstrukci toho, kdo byl do eurozóny přijat a také v samotné finanční disciplíně jednotlivých členských států a jejich vlád. To je samozřejmě záležitost, která jde i za bývalou kyperskou vládou a i za těmi vládami členských států evropských zemí, které se ocitly v podobných problémech. 

 


Bohumil KLEPETKO, moderátor:


Když mluvíte o konfiskaci, není ale logické, že pokud Unie poskytuje pomoc, určuje i její podmínky? 

 



Jan ZAHRADIL, předseda europoslaneckého klubu ODS:


To je samozřejmě možné, na první pohled to zní velmi hezky. Dokonce zní i velmi hezky, řekl bych populisticky, že se tady stanoví nějaká hranice, pan Rouček říkal 20 tisíc euro, tedy úspor, nad nimiž nebo pod nimiž nebude platit žádná taková konfiskační daň, dovolím si to tak nazvat. Já si myslím, že arbitrární řešení tohoto typu prostě nepřichází v úvahu. Tady byla oslabena důvěra v bankovní sektor jednoho z členských států Evropské unie, tady byla oslabena jistota v to, že střadatel, když si uloží peníze na bankovní účet, takže je má garantovány, že o ně nepřijde. A já se velmi obávám toho, že to nemusí skončit pouze u Kypru, ale že ta nervozita se přelije i do jiných států Evropské unie. Já tady ten falešný optimismus pana Roučka vůbec nesdílím. Myslím si, že to byla obrovská chyba, že to bylo špatné řešení, že to byl špatný návrh a že s jeho důsledky se budeme ještě dlouho setkávat. 

 


Bohumil KLEPETKO, moderátor:


Pane Roučku, nestává se Evropská unie fakticky jen transferovou Unií, jak uvádí Institut Václava Klause, Unií, která jen redistribuuje peníze z jedné země do jiné? 



Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/:


Samozřejmě, že se tou transferovou Unií nestává, protože objem peněz koneckonců, které jdou z jednotlivých členských států v Evropské unii, je to přibližně 1 % HDP. S těmi penězi se tolik muziky nenadělá. Ale ke kolegovi Zahradilovi. Kolega Zahradil kritizuje, ale jaké řešení je, co by měl navrhnout, kdyby byl v podobné situace nejenom na Kypru, ale v té Evropské unii, tak to bohužel prostě postrádám. A stejně tak to postrádám i u bývalého prezidenta Klause. 

 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:


A chystaná bankovní unie, dokázala by v té chystané podobě zamezit bankovní krizi, jaká je třeba teď právě na Kypru? 

 



Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/:


Já myslím, že budoucna ano, protože za ty 2 nebo 3 roky té finanční krize, kterou máme, byla přijata již spousta opatření. Schválili jsme koneckonců takzvaný six-pack. Minulý týden two-pack, čili bude nebo už je přísná kontrola rozpočtů, výdajů v rozpočtu tak, aby něco podobného prostě do budoucna se již neopakovalo. Ano, při vzniku eura toto byla, toto byla chyba. To je jasně vidět, to všichni uznávají a ta situace se řeší tímto způsobem. 

 


Bohumil KLEPETKO, moderátor:


Pane Zahradile. 

 



Jan ZAHRADIL, předseda europoslaneckého klubu ODS:


Já jsem rád, že pan Rouček jako člen ČSSD se tady hlásí k finanční disciplíně. Doufám, že i jeho strana se k tomu přihlásí, bude-li mít tu možnost a bude dodržovat vyrovnané rozpočty a nezažene Českou republiku do podobné dluhové pasti, v jaké se ocitl Kypr nebo Řecko.

 

 

Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/:


Asi jako jsme, jako jsme nyní. 

 



Jan ZAHRADIL, předseda europoslaneckého klubu ODS:


Na druhou stranu musím říci, že skutečností je, že bankovní unie je transferová unie, když jste s tím termínem začal. Tady se skutečně převádějí velké objemy peněz z těch států, které si ještě mohou dovolit to platit, tedy například z Německa, do států, které se ocitly v potížích, což je Řecko nebo Kypr. Otázkou je, jak dlouho si to ještě německý daňový poplatník nechá líbit. Nebo daňový poplatník z toho státu, který to platí. Skutečností je, že sice evropský rozpočet opravdu tvoří jenom 1 % hrubého domácího produktu Evropské unie, ale všechny ty buy-outy, všechny ty fondy, z kterých se to platí, ty jdou přece mimo ten evropský rozpočet, a to jsou daleko větší objemy, než představuje samotný evropský rozpočet. Takže to, co tady říká pan Rouček, bohužel není pravda. Je to trochu klamání veřejnosti čísly a já se velmi obávám, že se blížíme k bodu, za nímž už eurozónu, tedy jednotnou evropskou měnu nebude možno udržet pohromadě, že budou muset některé státy z eurozóny odejít a bude nutné k tomu přijmout politické rozhodnutí. Zdá se, že zatím se toho politického rozhodnutí všichni obávají. 

 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:


Pánové, na závěr a prosím stručně, mění současná situace kolem Kypru váš pohled na to, jestli by Česko mělo usilovat o vstup do eurozóny? U Zahradila změnu názoru nepředpokládám, tedy... 

 



Jan ZAHRADIL, předseda europoslaneckého klubu ODS:


Samozřejmě, že ne. Já si naopak myslím, že teď je ještě o důvod víc, abychom si důkladně rozmysleli, zda za těchto podmínek, které vůbec neodpovídají podmínkám, za nichž jsme do Evropské unie vstupovali, tak zda za těchto podmínek uvažovat o vstupu do eurozóny. Já budu v každém případě trvat na tom, aby tomu předcházelo referendum. 

 


Bohumil KLEPETKO, moderátor:


Děkuji. A pan Rouček. 

 

 

Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/:


Referendum jsme již měli, k něčemu jsme se zavázali. My si musíme položit otázku, proč příští rok vstoupí Lotyšsko, proč chce do eurozóny Litva, Polsko a podobně. Jestli chceme zaostávat, jestli chceme být jedinou zemí ve střední Evropě, která nemá hospodářský růst na rozdíl třeba od Slovenska nebo Rakouska nebo Německa... 

 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:


Pane Roučku, zjednodušeně a stručně, stále ... 

 



Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/:


... z dlouhodobějšího hlediska řádově, já nevím, 5, 6 let se vstupu do eurozóny nevyhneme. Jinak budeme těžce zaostávat za těmi vyspělými státy v Evropě. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:


Pánové, já vám oběma děkuji, přeji vám hezký večer. Na shledanou. 

 



Jan ZAHRADIL, předseda europoslaneckého klubu ODS:


Na shledanou. 

 

 

Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/:


Hezký večer. 

Ing. Jan Zahradil

Ing. Jan Zahradil

předseda poslaneckého klubu EP
1. místopředseda oblastního sdružení

Více o autorovi