Novinky Mediální výstupy

90' ČT24: Boj proti nelegální migraci

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu 90' ČT24 o boji proti nelegální migraci byl předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček.

Celou debatu s Pavlem Žáčkem můžete zhlédnout na ČT24.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:

A teď podrobnosti. Na česko-slovenskou hranici se od půlnoci vrátí namátkové kontroly. Vláda tím chce bojovat se skupinami převaděčů a s nelegální migrací, která v posledních měsících opět vzrostla. Celní správa a policie budou dohlížet na celou délku hranice. Zaměří se hlavně na vytipovaná vozidla. Už loni byly, připomínám, na hranicích se Slovenskem kontroly, a to od konce září až do začátku února.
 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:

A pojďme pokračovat s dvojicí českých poslanců. Pavel Žáček, předseda výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny, poslanec ODS. Dobrý večer.
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:

Dobrý večer.
 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:

A na dálku zdravím Radka Kotena, který je členem výboru pro bezpečnost, poslancem hnutí SPD. Dobrý večer i vám.
 

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:

Dobrý večer.
 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:

A začne u vás, pane poslanče Kotene. Premiér Fiala tvrdí, že vláda nebere rostoucí migrační tlak na lehkou váhu a rychle reaguje na vzniklou situaci. Reaguje podle vás vláda promptně?
 

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:

No, vzhledem k tomu, že jsme na výboru pro bezpečnost, a pan předseda Žáček to určitě potvrdí, tak jsme jaksi mu říkali, že by bylo rozumné zavést kontroly právě na hranicích se Slovenskem v podobném formátu, v jakém byly v tom loňském roce, zejména tedy od léta až do podzimu, a to tedy musíme říct, že statisticky přes to Slovensko loni přišlo zhruba 3000 ilegálních migrantů přímo jakoby do Slovenska. Nicméně v tom letošním roce se slovenská policie potýká s obrovským, téměř 900% nárůstem těch migrantů a samozřejmě v této situaci pan Rakušan zareagoval až teprve v této době, kdy to zavádějí všechny ostatní státy. Začalo to Německem a teď například i Polsko zavádí tyto namátkové kontroly, ale na daleko více místech. Takže já doufám, že to je krok správným směrem, ale bohužel pozdě.
 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:

Pane poslanče Žáčku, neměli jsme být víc proaktivní a kontroly zavést už dříve?
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:

Myslím si, že jsme neměli. Je to v pravý čas a je to reakce, ne na situaci v České republice, která je mnohem lepší. Dneska těch migrantů je pětkrát méně, než bylo minulý rok, tak je přijímáme ne tak ostrá opatření jako minule. Jenom pro vaši informaci, minulý rok to bylo 300 migrantů ilegálních, kteří vstupovali do České republiky denně, dneska to máte 200 za týden.
 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:

Které to číslo, promiňte, je vlastně relevantní? My jsme slyšeli od policejního prezidenta minulý týden, který porovnával tu situaci v loňském roce a v letošním roce, tuším, 12 000 zachycených migrantů loni, 2 500 v letošním roce, což je znatelný pokles. Na druhou stranu ten evropský tlak migrační je opravdu značný. Tak co z toho je pro vás relevantní?
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:

Pro mě jsou relevantní paradoxně čísla německá, která vlastně sdělují svým partnerům. Z těch vyplývá, že největší část z těchto migrantů jde do Německa přes Polsko. Na druhém místě je Rakousko a na třetím místě teprve s velkým, nemluvím teď o Švýcarsku, nemluvím o té cestě z Itálie, na třetím místě s velkým odstupem je Česká republika. Čili proč my přistupujeme k těm opatřením? Protože pokud bychom to tak neudělali, Rakousko by přijalo opatření na hranicích, Polsko by přijalo jaksi opatření na hranicích, tak by to znamenalo, že se staneme jakýmsi hrdlem, do kterého by se okamžitě nasměrovali migranti, kteří projdou Maďarskem a převaděči by chodili ve větší míře přes české území, a to nechceme dopustit, čili taková situace. To, že to není tak dramatické, že vláda přistupuje k tomu trošku v jiném módu než loni, svědčí i to třeba, že nebyla přizvána armáda.
 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:

Pane poslanče Kotene, proč by právě kontroly na hranicích měli pomoct? Narážím mimo jiné na tvrzení expertů na migraci, kteří říkají, toto není řešení. Tímto způsobem nikoho neodradíte od toho, aby směřoval do Evropy. Řešení má být celoevropské, ke kterému se ještě dostaneme. Proč by ty kontroly měly pomoct?
 

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:

Já se obávám, že to celoevropské řešení bohužel neexistuje, protože ty různé proklamace evropských politiků, že Evropa si bude vybírat, koho do Evropy pustí a koho ne, jaksi ústy paní von der Leyen, to se skutečně nezakládá na pravdě, protože koho do Evropy dopraví ilegální pašeráci lidí, tak právě ti tady klepou na dveře, v podstatě na hranice, když to tak řeknu otevřeně, Evropy. A bohužel v tom loňském roce se z Rakouska jako z tranzitní země se mimochodem stává také cílová země, což není dobré pro Rakousko, ale zároveň není to dobré ani pro Českou republiku, protože ty migrační toky budou směrovat tak, jak řekl pan předseda Žáček, samozřejmě přes Českou republiku, a to, že tady není zachyceno tolik migrantů jako v loňském roce, tak samozřejmě, pokud budete dělat jenom namátkové kontroly, zachytíte jenom zlomek těch lidí, ale ten tranzit, který tady jezdí, dodávky, jezdí tady kamiony a nejsou třeba zkontrolované. No, tak to bohužel nejsme schopni do těch statistik zahrnout a tím pádem není možné si vytvořit nějaké relevantní údaje o tom, kolik lidí přes Českou republiku už tranzitovalo či nikoliv.
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:

Proto mluvím o těch německých statistikách. Jenom to doplním, proto mluvím o tom německém pohledu, nikoliv o našem.
 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:

Když se, pane poslanče Kotene, vrátím k té své otázce, proč by ty kontroly měly pomoct? Protože když znovu budu citovat například Martina Rozumka z Organizace pro pomoc uprchlíků, ten explicitně říká: zkusí to poprvé neúspěšně, podruhé neúspěšně, potřetí projdou. Tak to nevidíte?
 

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:

No, tak to nevidím, protože za prvé je potřeba, skutečně ty pašeráky lidí potřeba stíhat, je potřeba je odstíhat a je potřeba, aby dostali odstrašující tresty. To je první věc. Další věc je naprosto nasnadě. Není přece možné tu vnější hranici Schengenu jaksi chránit takovým způsobem mizerně, že jich přijíždí stovky až tisíce denně. To přece není možné. Potom samozřejmě následně na všech dalších hranicích těch zemí, které jsou v schengenském prostoru, vznikají ty problémy a to množství těch lidí je naprosto enormní v tom letošním roce. Dá se to přirovnat zhruba k roku 2015, a to tedy přes Českou republiku ta trasa nevedla tehdy téměř vůbec. Takže je skutečně potřeba se zamyslet, jakým způsobem chránit tu vnější hranici Schengenu a nejenom o tom jaksi proklamativně hovořit, že to je potřebné, ale za osm let se v podstatě nestala žádná změna. A ty nevládní neziskové organizace, které převážejí a zachraňují u břehů Libye, Sýrie a celé subsaharské Afriky ty migranty, no tak samozřejmě ty jsou stále podporovány a stále je vozí. V případě, že by tam nebyly finance, no tak by přestaly.
 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:

Pane poslanče Žáčku, souhlasíte?
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:

Pan kolega Koten si protiřečí, protože upozorňuje na situaci na vnější hranici Evropy, Evropské unie, ale řešení by hledal u nás, to znamená opevnit naši hranici. Já vím, že pan kolega sloužil jako příslušník pohraniční stráže, ale oplotit Českou republiku prostě není možné, tak jak to bylo za železné opony. To bychom ztratili ty výsady toho svobodného pohybu osob i zboží. Schengenský prostor bychom narušili, ale opatření potřebujeme dělat kolektivně. Pan kolega do jisté míry adoruje situaci v Maďarsku, ale odkud k nám přicházejí vlastně ti ilegální migranti? No, procházejí Maďarskem, prostě dostanou se přes tu opevněnou, v uvozovkách, hranici, na které i náš kontingent velmi silně pomáhá, ale evidentně to nestačí mezi Maďarskem a Srbskem, a to je ta vlna, která přichází k nám. A vy ji chcete zastavovat tady někde jako za Brnem? To je prostě pozdě. My potřebujeme hledat opravdu nějaké evropské řešení, a dokonce si myslím, že my musíme aktivně mimo Evropu působit v těch zemích, přes které nebo odkud ta vlna přichází, a tam vytvořit podmínky, aby se tak nedělo.
 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:

Pánové, dostaneme se k tomu evropskému řešení posléze. Ještě poslední věc, pane poslanče Kotene. K tomu rozporu vnější hranice, naše hranice. Divák Jaroslav Staník píše: „Kontroly na československé hranici jsou zbytečné, jsou drahé, nic neřešící, je to populistická akce. Pokud nebudou nelegální migranti zadržení na hranicích Evropské unie a okamžitě vrácení zpět, tak je z Evropské unie nic nedostane.“
 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:

S tou tezí souhlasíte, pane poslanče Kotene?
 

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:

No, tak to je právě to, co jsem říkal o té ochraně vnější schengenské hranice. Ale v případě, že ty migranti jsou už v Schengenu, tady nikdo nechce stavět ženijně-technický zátaras, ale ono k tomu třeba časem může dojít. Nicméně ten schengenský prostor je právě pro obyvatele toho schengenského prostoru, proto je tam pohyb zboží, osob atd. kapitálu, ale ti utečenci ze subsaharské Afriky, kteří připlouvají denně na Lampedusu a do dalších těch přístavních měst, ať už je to Itálie, nebo Španělsko, nebo Francie, no tak tam samozřejmě ti na žádný pohyb v schengenském prostoru volný nemají nárok. Právě proto to evropské řešení je skutečně jediná záležitost, že se musí hlídat vnější prostor Schengenu, v tom to evropské unijní řešení dává smysl, ale Evropská unie ho nechce udělat v tomto formátu, proto je nutné tedy hlídat hranice každého jednotlivého státu, aby to síto a ty problémy, které ty migranti budou mít s tím přechodem hranice, aby pro ně byly dostatečně odstrašující a skutečně je to potřeba udělat razantním způsobem, protože jinak už se to vymyká naprosto kontrole.
 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:

A jenom podotýkám, že Evropská unie dojednává migrační pakt, ale teď se budete usmívat, pane poslanče Kotene, dostaneme se, říkám to už potřetí, dostaneme se k tomu evropskému řešení. Ještě předtím, pane poslanče Žáčku, divačka Jarmila: „Kam vracíme zadržené uprchlíky na česko-slovenské hranici, na Slovensko? Ještě jsem o podobném případu neslyšela. Takže zůstávají u nás?“
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:

Ano, dneska jsem si dotazem na Policejním prezidiu zjišťoval, protože v loňském roce, když vrcholila ta krize, tak jsme měli vlastně se Slovenskem problémy s naplňováním té readmisní dohody. To znamená, když jsme my dokázali, že ten ilegální migrant přišel ze Slovenska, tak jsme ho vraceli na Slovensko. Dneska už to funguje naprosto standardně. Pochopitelně klíčová věc je, a viz ta diskuse, která souvisí s volbami na Slovensku, jakým způsobem bude reagovat slovenská policie, případně další složky bezpečnostní na ten příliv těch migrantů přes hranici z Maďarska.
 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:

To je ale selhání, protože pokud se nemýlím, ti lidé by měli být vraceni do první bezpečné země.
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:

No, problém je, jak tady váš kolega již zmínil, pokud to budou třeba osoby ze Sýrie, z Afghánistánu, tak pak jsou pod mezinárodní ochranou, podobně vlastně námořní právo svým způsobem taky blokuje nějaké razantnější opatření ve Středozemním moři. Nicméně prostě tady je rozpor v tom zase, abych doplnil pana kolegu Kotena, státy Evropské unie se nevzdávají té své svrchovanosti v oblasti bezpečnosti, včetně hlídání a řešení otázky hranic. Takže tady je určitý rozpor mezi tím, že ty státy na vnější hranici Evropské unie jsou svrchované a řeší to samy a zároveň teda jim by měl pomáhat Frontex. Ta situace určitě nesměřuje k tomu, že by orgány Evropské unie nebo evropské orgány prostě převzaly absolutní ochranu té vnější hranice. Tady si myslím, že je nutné leccos řešit, ale primárně bychom měli uzavřít a vyřešit situaci v těch zhroucených státech, kterými jsou pro mě zejména Sýrie a zejména Libye, protože ta situace v těchto státech umožňuje, která mimochodem právě buď činností některých evropských států, nebo naopak nečinností se dostaly do takového stavu, kde dneska jsou po těch vnitřních konfliktech těch občanských válek, tak bychom se měli maximálně snažit, aby se ta situace uklidnila, aby se tam mohli bývalí občané těchto dvou států prostě vracet a tím jsme uzavřeli tu část, byť ne úplně kompletní, ale problematickou, ty dva směry, kterým jedou ty proudy ilegálních imigrantů do EU.
 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:

Otázka, do jaké míry je možné jednat s režimem Bašára Asada, ale tak to je na dlouhou diskusi. Pojďme zpátky domů. Pane poslanče Žáčku. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš dnes obvinil vládu z toho, že nelegální migranty pozvala do České republiky tím, že ministr vnitra Vít Rakušan posvětil ten už opakovaně zmiňovaný migrační pakt v červnu, který obsahuje tzv. povinnou solidaritu. Neukazuje se, že skutečně někteří migranti mohli vnímat to dojednávání migračního paktu, kde se mluví o rozdělování nebo náhradě za rozdělování uprchlíků jako pozvánku? Evropa to řeší, postarají se o nás.
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:

Primárně je nutné říct, že pan Babiš tvrdí, že ten migrační pak byl podepsán, což prostě není pravda.
 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:

On ještě neplatí, na druhou stranu, dojednává se. A já se ptám na signál.
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:

Absurdní je to, že jako jedna věc je signál, těch signálů prostě Evropa poslala spousty, dneska prostě podívejme se, my se bavíme o Polsku, bavíme se o Rakousku, bavíme se o nás, ale primární, proč tady dneska sedíme, je situace v Německu, ‚wir schaffen das‘ prostě už neplatí, je tam změna občanských nálad, evidentně němečtí politici, jak na spolkové, tak na zemské úrovni přistupují k problému migrace jinak. A to způsobuje prostě prostor, to vytváří prostor pro to, že v tom paktu by některé věci, včetně jaksi, řekl bych, kritičtějšího přístupu k některým těm ilegálním imigrantům, že ty podmínky, které měli dosud, by se měly zpřísnit, jak na vnější hranici, tak i u těch, kteří se nelegálně dostali do středu Evropy. Tak by to mělo být přijaté, a pokud to nebude přijaté, tak se to nebude moct řešit.
 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:

Otázka, pane poslanče, směřovala k tomu, zda to dojednávání toho paktu s výstupy navenek nemůže působit jako signál. V Evropě se dojednává něco, co ve svém důsledku bude znamenat, že se o nás postarají?
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:

No, ono je to spíše naopak, přestože tady někteří politici, včetně pana Babiše tvrdí, že to je jaksi evropská zrada. Já si myslím, že dochází ke zpřísnění opravdu díky velmi podrobné diskusi mezi Itálií a Německem, ale i Španělskem, tak si myslím, že ta situace se mění. V Evropské unii, bohužel, ten rozhodovací proces trvá strašně dlouho, ale já to tak nevnímám. Dospějeme k řešení, které je přísnější, které neznamená automaticky tu relokaci nějakého automatického klíče a pro nás to znamená, že my nebudeme nic platit, dokud tady budou ukrajinští migranti vzhledem k válce Ruska proti Ukrajině.
 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:

Pane poslanče Kotene, vy nejste z hnutí ANO, ale přesto se vás zeptám. Není licoměrné vinit vládu za něco, co ve svém důsledku má znamenat rychlejší vyřizování těch azylových žádostí, rychlejší zamítání těch azylových žádostí, vyřizování těch žádostí v detenčních zařízeních na hranicích a rychlejší vyhošťování odmítnutých žadatelů o azyl? Není licoměrné vinit vládu z toho, že podporuje něco takového, co má řešit ten migrační problém?
 

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:

Ne, tam to řešení je v podstatě, když to přeložím do nějakého jaksi lidového rčení, tak my tady řešíme, kam s nimi. Tak buďto si je vezme některý stát na své území v rámci nějakého přerozdělovacího mechanismu na základě hrubého domácího produktu, anebo za ně zaplatí ročně ten stát nějakých 20 000 eur, což je zhruba půl milionu korun. A to snad nikdo tady nechce z rozpočtu platit takové peníze za to, že někoho nevezmeme, kdo v podstatě nemá ani nárok tady pobývat, protože to není občan Evropské unie. A pokud tady byla zmiňována ta Sýrie, no tak samozřejmě v Sýrii proběhla už nějaká amnestie na ty lidi, kteří prchali před režimem Bašára Asada a všichni se mohou v podstatě vrátit, to je informace tedy jaksi z ambasády syrské, je už nějakou dobu stará a jaksi ta ochrana pro syrské uprchlíky už v této chvíli není úplně relevantní.
 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:

Dobrá. Pane poslanče, promiňte, já bych se rád vrátil k tomu migračnímu paktu. Znovu se zeptám, není licoměrné kritizovat něco, co ve svém důsledku má pomoct tu situaci řešit a znovu říkám, vyřizování žádosti o azyl v detenčních zařízení, implementace krizového paktu nebo krizového plánu, který má řešit právě ten největší nápor migrantů a krizové situace?
 

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:

Víte, my tady už v podstatě nějakých osm let intenzivně řešíme tento problém a zatím se ho tedy Evropské unii nepodařilo vyřešit. To zpřísnění v podstatě není ani tak zpřísněním, jako že tady legalizujeme nelegální pobyt těch migrantů, kteří už se na území Evropské unie dostali. A já se obávám, že v podstatě tento požár nejsme schopni těmito prostředky uhasit.
 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:

Rozumím. Pane poslanče Žáčku, není v tom migračním paktu přece jenom skrytě obsažené povinné rozdělování migrantů na základě kvót? Narážím na to, že to je přece situace, ke které může dojít v situaci, kdy množství migrantů k přerozdělení převyšuje ochotu států vzít si, rozdělit si ty migranty. Nenastupuje v této situaci právě to povinné rozdělování podle kvót?
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:

Já si myslím, že to, jak to říká pan kolega Koten, tam prostě není, že on to tam interpretuje ten proces například té části toho kritizovaného mechanismu prostě byla ta poslední ministeriáda, která není ukončená, kde my jsme zastávali pozici, že by tam nic takového být nemělo. Zastávala to naše vláda, náš ministr vnitra. Takže tohoto bych se jaksi neobával, přestože ten velký rozpor mezi Itálií a Německem je prostě logický. Teď je tlak z jihu - Lampedusa, Sicílie, Itálie, který se týká 180 000 ilegálních migrantů, Itálie žádá o pomoc. Dneska Německo už takovou sílu, takovou vůli vnitřní nemá. Ano, co bych přiznal panu kolegu Kotenovi, je zde otázka, ne, že bychom legalizovali někoho, kdo se sem dostal nelegálně, ale zvláště, když mu zhoršíme podmínky, to znamená třeba některé ty sociální dávky, protože se sem dostal nelegálně. A tím pádem odpadne to, co jste říkal, že by to bylo takové lákadlo, protože je lákají ty podmínky, že ještě dostávají, nemusí pracovat nějakou dobu, dostávají určitě výrazně větší finanční částky, než mají doma, byť třeba pracují. Tak to je věc, kterou musíme vyřešit. A ten spor, každý stát se na to dívá jinak. My tady ve východní části, když tady řešíme pomoc Ukrajině, která dosahuje statisíců, v případě Polska milionů migrantů, tak vlastně chápeme italskou opozici. Na stranu druhou nejsme ten stát, který by sem mohl někdo další nasměrovat. Čili já si myslím, ta nedohoda zatím je právě v tom, že chceme, aby to bylo naprosto jasné, ale rozhodně to nebude znamenat legalizaci těch lidí, kteří přišli nelegálně. A samozřejmě neřeší to, co s nimi, protože vyčerpat rozpočet ministerstva vnitra například na tuto položku tím, že je budeme vracet, kam je vracet, ty částky jsou obrovské.
 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:

Uvidíme, jestli bude dohoda do evropských voleb. Pánové, děkuju. Pavel Žáček, Radek Koten. Pěkný večer přeju.
 

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:

Hezký den.
 

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:

Na shledanou.