30. dubna 2022

Vláda nespí. A v Praze zrušíme cyklopruhy

(iDNES.cz) V ODS je od začátku 90. let, byl poslancem, ředitelem pražského magistrátu, poté vystřídal několik náměstkovských pozic na ministerstvech. Nejznámější je jeho působení na vnitru s Ivanem Langerem, se kterým prosadil třeba Czech Pointy nebo datové schránky. Tento měsíc byl Zdeněk Zajíček, jenž bývá mnohými pokládán za neformálního šéfa pražské ODS, zvolen místopředsedou strany.

Vždy jste byl pokládán za solidní dvojku, trojku, chlapíka v pozadí. Proč jste se chtěl posunout do první linie na post místopředsedy ODS? Není příznačné, že jsou dnes ve straně v nejvyšších funkcích dvojky, trojky?

Je pravda, že jsem v ODS dlouho, od roku 1992. Zažil jsem jak vzestupy, tak pády. Ta zkušenost mi asi v tuto chvíli dala nějakou odvahu stát se nominantem pražského regionu. Je pravda, že jsem nikdy nestál nikde v popředí a byl vždy dvojka, která vymýšlí, tvoří, realizuje. Vzešel jsem z kolektivního sportu, z basketbalu. Přijde mi naprosto přirozené, když někdo dokáže přihrát balón lépe postavenému spoluhráči, jenž dá poté jednoduchý koš. Pro mě je důležitý výsledek týmu.

Zažil jste ODS ve všech jejích érách. Jak si podle vás fialovská ODS stojí oproti klausovské, topolánkovské či nečasovské?

Každá doba v ODS a každý předseda pro mě mnoho znamenali. Každý mi dal příležitost realizovat odvážné inovativní projekty. A současná – fialovská ODS? Je pro mě potvrzením, že trpělivá práce přináší výsledky. ODS ví, kde stojí, kde jsou její základy. Její síla je v regionech, v městech a obcích. To ODS drží a to ji také zachránilo. Myslím, že si nyní stojí dobře a má možnost prokázat, že dokáže tento stát kvalitně vést a táhnout kupředu, i když ho opět přebírá v extrémně složité době.

Dříve si ODS zakládala na řešení ekonomických témat, dnes se hodně zabýváte věcmi typu vládního zmocněnce pro boj s dezinformacemi a vláda pod vaším vedením produkuje kampaně typu: Nahlaste lidi šířící dezinformace, není to udávání, ale občanská povinnost. Je to podle vás správné?

Každá doba přináší něco jiného. 90. léta zkrátka byla o ekonomické transformaci, ekonomická témata tedy dominovala veřejnému prostoru. ODS v tom měla primárně v osobě Václava Klause, ale i dalších lidí velkou kompetenci. Odtáhli zemi od centrálně řízené ekonomiky ke svobodné liberální společnosti a kapitalismu. Transformace proběhla a přirozeně tedy musela i takto silná ekonomická témata z veřejného prostoru postupně poněkud ustoupit. Přicházejí další témata, což vidíte v poslední době. Asi nikdo neočekával, že kromě povodní či požárů budeme jako krizovou situaci řešit válku v blízkosti našich hranic a s tím související energetickou či kybernetickou bezpečnost. To jsou věci, které možná v příštích pár letech budou ovlivňovat veřejný diskurz a dominovat vládním politikám v celé Evropě. Zajímavý a svým způsobem úspěšný bude ten, kdo bude přicházet s novými recepty, jak tato témata a výzvy řešit. Ekonomika v tom bude hrát opět důležitou roli.

Co se týče boje s dezinformacemi, je to velmi složité a citlivé téma. Asi si všichni uvědomujeme, že je veřejný prostor zaplevelen mnoha nepravdivými informacemi, které záměrně manipulují veřejným míněním. Kdo je obdařen kritickým myšlením, je schopen si to vyhodnotit sám a nenechat se tím ovlivnit. Je ale mnoho lidí, které takováto cílená propaganda ovlivňuje a radikalizuje. Přesto si nemyslím, že bychom měli někoho vyzývat, aby druhého udával. Jsem příznivcem samoregulace v soukromém sektoru, a naopak pro rozhodování státu je nutné věřit odpovědným orgánům a zpravodajským službám, které by měly vyhodnocovat a přinášet relevantní informace těm, kteří musí dělat jménem státu klíčová rozhodnutí.

Spousta lidí – zvlášť v menších městech a obcích – si začíná stěžovat, že se při zdražování energií, pohonných hmot či rostoucí inflaci vláda víc zabývá pomocí uprchlíkům z Ukrajiny než pomocí jim. Co vy na to?

Uvědomuji si, že tady takový pocit může být. Je to souběh více událostí, které se ovlivňují. Přirozeně se v souvislosti s agresí Ruska na Ukrajině daleko více mluví o lidech, kteří jsou postiženi válkou a přicházejí v zoufalství a naději k nám. To ale neznamená, že vláda nepřemýšlí o dopadech inflace a energetické krize na naše občany a firmy a nehledá způsob, jak cíleně pomoci těm, na které tato situace bude dopadat nejvíce, ostatně mluvil o tom i premiér. Musí se to neustále vyhodnocovat a vybalancovávat, protože možnosti státního rozpočtu jsou omezené. Na rozdíl od uprchlíků jsou ale naši lidé napojeni v existujícím a funkčním systému sociální pomoci. Uprchlíci před válkou – zejména ženy a děti – ale nemají kde bydlet, přišli bez peněz, bez dokladů, bez historie. Tam musí stát dělat zcela mimořádná opatření. A ta jsou v tuto chvíli, i kvůli zaměření médií na válku na Ukrajině, vidět víc, než co stát dělá pro naše lidi.

Sám jste řekl, že vláda přemýšlí, chystá, hledá… Což je asi přesně to, co některé lidi popuzuje. Že už vláda nekoná, a než dojde k pomoci, může být pozdě. Ostatně i hospodářská komora, jejímž jste viceprezidentem, vládu kritizovala s tím, že to může přinést krach desítek či stovek firem. Co tomu říkáte?

Ministři mají dostatek informací, a pokud je nemají, mohou se obrátit třeba na naši komoru. Vyhodnocují se všechna data ukazující, kam by jaká pomoc měla jít a v jakém čase. Patřím mezi poradce premiéra, a proto vím, že se minulý týden diskutovaly otázky, jak zacílit pomoc těm nejvíce postiženým, nejvíce potřebným domácnostem, na které dopadne nejcitelněji zejména zdražováním cen energií (po pořízení rozhovoru vláda ohlásila příspěvek pět tisíc korun na dítě rodinám s příjmy do milionu ročně – pozn. red.). Vláda v tomto směru nespí a chystá a postupně zavádí opatření, která pomohou. Ostatně na současnou krizi, vyvolanou ruskou agresí na Ukrajině, se vydalo už více než 70 miliard korun. Vláda se ale snaží, pokud to lze, dělat především cílená, nikoli plošná opatření, která zároveň nebudou roztáčet už tak velkou spirálu inflace. To je správné a odpovědné.

Další kritice vláda čelí za to, že pro zdejší lidi jsou opatření selektivní, zatímco pro uprchlíky z Ukrajiny plošná. V tomto dvojím přístupu problém nevidíte? Navíc třeba ve vámi zmíněných 70 miliardách je valorizace penzí daná ze zákona kvůli rostoucí inflaci, kterou vláda udělat musela.

To je sice pravda, ale jen částečná. Vláda samozřejmě musí splnit své závazky ze zákona, ke kterým patří i valorizace důchodů. Teď ale připravuje další cílenou podporu těm, kteří to budou potřebovat. Je zřejmé, že rozpočet není bezedný. Podpora tedy musí být zacílená. Drtivá většina dosavadní pomoci lidem, kteří sem z Ukrajiny utekli před válkou, přece směřovala matkám s dětmi a seniorům. Těm se hledaly ubytovací kapacity, dala se jim podpora pěti tisíc korun a podobně. Nesnažme se vytvářet dojem, že je tady nějaká skupina zbohatlých Ukrajinců, která dostává přednost před našimi lidmi, kteří potřebují pomoci. To není pravda.

Pojďme k prezidentské volbě. Čeká se kandidatura Andreje Babiše. Jak je na tom ODS, SPOLU či celá vládní koalice s hledáním vlastního kandidáta, jak by si přál Petr Fiala? Zaslechl jsem, že by na vás nakonec mohl „zbýt“ generál Petr Pavel. Je to tak?

Mám plnou důvěru v předsedy stran, kteří o tom vedou debatu. Naposledy na sjezdu KDU-ČSL padlo, že je tu velká vůle, aby společný kandidát koalice SPOLU, nebo dokonce celé vládní koalice, byl. Neznám ale v tuto chvíli detaily těchto rozhovorů.

Byl by pro vás přijatelný Petr Pavel, ačkoli má komunistickou minulost a byl ve vojenské rozvědce?

Ohledně každého kandidáta budou vznikat vždy otazníky. Jak řekl Petr Fiala, máme hledat člověka, který by mohl získat nejširší podporu politických subjektů, spojoval by společnost a byl důstojným reprezentantem doma i navenek. Že se hledá obtížně, je pravda. Ale stojí to za pokus. Petr Pavel má zajímavý profesní profil z hlediska probíhající ruské agrese. Jeho zkušenosti, znalosti a působení v NATO dávají naději a troufnu si říct i jistotu, že by se přinejmenším v mezinárodních otázkách a otázkách národní bezpečnosti orientoval tímto směrem. Na druhé straně si dovedu představit i člověka s jiným profesním profilem, než je armádní generál. Čili je to na delší diskusi.

Ve vládě spokojeně sedíte s Piráty, zatímco v Praze budou v komunálních volbách vašimi hlavními soupeři. Půjde to oddělit?

Je to především dáno schopností komunikace. Myslím, že Pirátům v čele s primátorem Zdeňkem Hřibem se v Praze nedaří dobře komunikovat s ostatními politickými subjekty. Napětí je totiž zjevně i uvnitř stávající koalice na magistrátě. Přitom třeba v oblasti digitalizace státu máme s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem na některé věci stejný názor a na mnohých věcech jsme v minulosti úspěšně spolupracovali, ale v Praze to s Piráty prostě takto nefunguje.

Umíte si v Praze představit povolební koalici SPOLU a Pirátů?

To je předčasná otázka. Ale dopředu jsme řekli, že našimi nejpřirozenějšími partnery po volbách bude hnutí STAN a Piráti. A to v tomto pořadí.

Váš kandidát na primátora Bohuslav Svoboda uvedl, že byste chtěli v Praze narovnat podmínky pro cyklisty a automobilisty. Začali byste tedy rušit cyklistické pruhy na silnicích, které magistrát pod vedením primátora Hřiba a náměstka Scheinherra vášnivě maluje takřka všude?

Myslím, že se to pomyslné kyvadlo úplně nesmyslně vychýlilo na jednu stranu. Nejenže je to nebezpečné pro lidi, kteří na kolo sednou, ale také to snižuje průjezdnost a způsobuje dopravní komplikace. Možná to je skutečným cílem cyklopruhů, který je jen maskován za péči o cyklisty. V některých případech to totiž nedává žádnou logiku. Třeba nedaleko motolské nemocnice udělali pánové cyklopruh, ale ukázalo se, že kvůli tomu sanitky nemají kudy projet do nemocnice, protože tam stály kolony aut. Takže to pak sami po tlaku a výhradách rychle překreslili. Myslím, že by některé cyklopruhy měly být zrušeny.

V letech 2010–2013 procházela ODS v Praze obdobím, kdy neustále volala po „nových tvářích“. Nyní je kandidátem na primátora Bohuslav Svoboda, na kandidátce jste vy, bývalý radní z éry primátora Jana Koukala Zdeněk Kovářík, Hana Marvanová, Alexandra Udženija, David Vodrážka, dvojkou bude další „stará tvář ODS“ Jiří Pospíšil za TOP 09. Už tedy jakobínské volání po nových lidech v ODS skončilo?

Je pravda, že na kandidátce jsou lidé, kteří dělají politiku dlouho. Na volitelných místech jsou ale i mladí lidé, třicátníci z Prahy 10 a Prahy 12, máme tam novou místostarostku z Prahy 15, další novou tvář. Osobně jim fandím a snažím se jim pomoci. Je to docela dobrý a prospěšný mix zkušenosti, mládí a dravosti. Myslím si, že období, kdy byl každý, jenž byl v ODS déle než 15 let, skoro podezřelý, je za námi. A to je dobře. Klíčové je, aby byli politici schopni přinášet něco nového, prospěšného, ale také předvídatelného a ideově ukotveného. Jestli je takový člověk v ODS dvacet třicet let, nebo tři roky, není tak podstatné. Důležité je, zda má vizi a je schopen a ochoten udělat pro Pražany a pro Prahu něco, co vše posune dál.

(Autor: Petr Kolář)

Rozhovor vyšel na iDNES.cz.

Mgr. Zdeněk Zajíček

místopředseda strany
předseda klubu ODS zastupitelstva hl. m. Prahy
předseda oblastního sdružení Praha 5