Novinky Mediální výstupy

Události, komentáře: Opatření proti šíření nákazy ve školách

(ČT 24) Milion a 400 tisíc žáků a studentů základních a středních škol mělo dostat pololetní vysvědčení. Desítky tisíc si pro něj ale přijít nemohly – buď kvůli covidu, nebo karanténě. Poslanci Bohuslav Svoboda z ODS, Zdeněk Kettner z SPD a exministryně Kateřina Valchová (ČSSD) se shodují, že hybridní výuka, kdy půlka třídy se učí doma a půlka ve škole, je problém. Zvýšení pravomocí ředitelům podporují. O nařízeních ve školách diskutovali v Událostech, komentářích.

Celou debatu s Bohuslavem Svobodou můžete zhlédnout na ČT24.

Současné testování ve školách má ale podle předsedy zdravotního výboru a člena školského výboru Bohuslava Svobody smysl. „Čekat na příznaky, to byste prošvihl hodně chorob. Ten kolektiv je uzavřený, velmi těsný,“ konstatoval.

Za větší problém považuje Bohuslav Svoboda hybridní výuku. „Ta pětidenní karanténa je to, co to velmi významným způsobem řeší,“ podotkl.

Přepis debaty:

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
1 400 000 žáků a studentů základních a středních škol dnes mělo dostat pololetní vysvědčení. Desítky tisíc si jich pro něj ale přijít nemohly kvůli covidu, anebo karanténě. Obdrží ho po návratu do lavic. To se týká i těch, u kterých nákazu ještě před dnešním vyučováním potvrdilo další kolo testování.

Petr GAZDÍK, ministr školství /STAN/:
I dnešní čísla, která budeme vyhodnocovat v příštích dnech, tak rozhodnou o tom, jak bude vypadat testování po polovině února. V tuto chvíli chci garantovat, že příštích 14 dnů bude testování vypadat stejně jako dnes.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Mými hosty jsou Bohuslav Svoboda z ODS, předseda zdravotnického výboru a člen školského. Dobrý večer.

Bohuslav SVOBODA, předseda výboru pro zdravotnictví a člen školského výboru PS PČR /ODS/:
Dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Dále Zdeněk Kettner, místopředseda školského výboru za SPD. Vítám vás.

Zdeněk KETTNER, místopředseda školského výboru PS PČR /SPD/:
Dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A spojila se s námi i bývalá ministryně školství z ČSSD Kateřina Valachová. Pokud se slyšíme, tak vám do Brna přeji dobrý večer.

Kateřina VALACHOVÁ, exministryně školství /ČSSD/:
Děkuji. Slyšíme dobře v Brně a přejeme všem do Prahy hezký večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Podoba testování ve školách se v příštích 2 týdnech podle dnešních slov ministra Gazdíka měnit nebude. Je to, dámo a pánové, správná strategie při zkušenosti s tím, jak se v minulosti odvolávalo, co se odvolalo. Měnilo se, co se změnilo. Opravdu to vydrží, začnu u vás, pane Kettnere.

Zdeněk KETTNER, místopředseda školského výboru PS PČR /SPD/:
Za mě to je špatný krok z jednoho jednoduchého důvodu. Máme tady spoustu testů, které vyjdou pozitivní. PCR to potom nepotvrdí. Jsou to naprosto zbytečné karantény a naprosto neskutečným způsobem to tříští tu výuku jako takovou. Jiná situace by byla, kdyby už platila změna školského zákona, kdyby ředitelé měli k dispozici těch 10 dní volna navíc, ale prostě za této situace...

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Jak byste to tedy udělal teď za této situace?

Zdeněk KETTNER, místopředseda školského výboru PS PČR /SPD/:
Za této situace bych se zaměřil na ty příznakové osoby, to znamená jak vyučující, tak děti, tak jako to funguje běžně i mimo pandemické stavy. To znamená, dítě přijde do třídy, učitel pozná, že mu není úplně dobře, otestuje se, zavolá se rodičům, dá se do izolace.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane poslanče, a zároveň lékaři, Svobodo, jaký je na tohle váš názor, na tu aktuální podobu testování žáků a studentů ve školách a na to, že ministr školství říká, zatím v příštích týdnech nic měnit nebudeme?

Bohuslav SVOBODA, předseda výboru pro zdravotnictví a člen školského výboru PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že to říká dobře. Ono to není ani tak o těch medicínských vědomostech, jako o tom, jak to v praxi je. Já ty malé děti mám, takže vím, že ony jsou bezpříznakové a jsou pozitivní, to je prostě standardní u této choroby. Jako čekat na příznaky, to byste prošli hodně chorob. Ale to testování samozřejmě v těch úzkých uzavřených kolektivech jako jsou třídy, svůj smysl má. Ten kolektiv je skutečně velmi uzavřený, velmi těsný, ty děti si spolu ten kontakt vytvářejí, jako vždycky říkám, ony si i mění ty roušky, takže tam to testování...

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
To si neumím představit, ale.

Bohuslav SVOBODA, předseda výboru pro zdravotnictví a člen školského výboru PS PČR /ODS/:
Já jo.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ale upřímně, já třeba dnes, když jsem hovořil se svým potomkem, tak mi říkal, ať se zeptám na ten hybrid, já jsem se ptal, jaký hybrid, co máš na mysli, on říkal, no, to, že je nás půlka ve třídě, půlka doma a je to hrozný. Doslova takhle to řekl, tak já myslím, že to by takhle řekla spousta dětí.

Bohuslav SVOBODA, předseda výboru pro zdravotnictví a člen školského výboru PS PČR /ODS/:
To já si myslím, že toto je problém, toto je veliký problém. A na tom já vidím právě, že to, co se teď objevilo, to znamená ta pětidenní karanténa, je to, co to velmi významným způsobem řeší, protože nejhorší je karanténa a na ni hned naváže další karanténa. Čili tohle to je věc, která je rozumná, ale pravdou také je, že někdy zůstane v té třídě jeden žák a ostatní jsou doma.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Dneska se tedy odehrálo další kolo plošného testování žáků a studentů středních škol a základek. Dá se očekávat, paní exministryně, že to přinese další zvýšení čísel? Jenom připomínám, že počet škol, které se zcela uzavřely, stoupl za týden na sedminásobek. Jak byste to řešila vy, kdybyste byla ještě ve funkci ministryně?

Kateřina VALACHOVÁ, exministryně školství /ČSSD/:
Já chci především pogratulovat všem žákům a studentům k dnešnímu vysvědčení a poděkovat učitelům i rodičům, že společně zvládli ty těžké poslední měsíce. A co se týká těch kroků, které jsou nyní činěny. Já souhlasím s tím, abychom byli opatrnější a klidnější v těch následujících dnech a ten týden, 2 týdny ještě vydrželi, zatli zuby a nic moc neměnili. A co nejrychleji dali našim ředitelům škol a tím také dětem, žákům a rodičům větší šanci reagovat na vir a jeho prostupnost populací právě těmi novými kompetencemi ředitelům na větší flexibilitu toho, jak si ředitel školy může uzpůsobit ten školní týden a případně zvolit volno. A souhlasím s kolegou Svobodou v tom, že je dobře, že se zkrátila významně karanténa. A souhlasím, pane Železný, i s vaším synem, myslím si, že to podepíší krví úplně všichni učitelé, děti i rodiče, že to, co drtí naše školy aktuálně, je hybridní výuka. To je skutečně něco, co v tuto chvíli není dobře nastaveno a učitelé, rodiče i studenti a žáci dělají, co mohou, ale není to cesta. A věřím, že Senát co nejrychleji ta nová pravidla, kterým dala Sněmovna zelenou, schválí.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
K tomu obecnému pravidlu o karanténě se dostaneme za chviličku, ale zmiňujete tady tu novou kompetenci, kterou by měli mít ředitelé. Chtěl jsem se ptát, jak vlastně situaci dlouhodobě řešit, jestli plošně, individuálně, neřešit jí vůbec. Takže pokud to chápu správně, tak je tady konsenzus možná i ve sněmovně nad tím, aspoň částečný, že by opravdu ředitelé měli mít větší kompetence a že by se opravdu mělo postupovat region od regionu a škola od školy, protože ti ředitelé znají tu školu nejlépe. Bude na tomhle konsenzus? Začnu u vás, pane Kettnere, vy jste to jako první zmínil, tohle téma.

Zdeněk KETTNER, místopředseda školského výboru PS PČR /SPD/:
Určitě na tom bude konsenzus. Co jsem takhle slyšel, tak napříč všemi politickými stranami se na tomto shodneme. Pozitivně jsem přijal i vyjádření pana ministra Gazdíka, který mi dal zapravdu v tom, že nejenom v této konkrétní situaci, ale obecně by mělo dojít k vyššímu zvýšení pravomocí ředitelů škol. Ta hybridní výuka je totiž opravdu katastrofa. Pokud by ředitelé už tuto pravomoc skutečně měli, tak oni jsou schopni v řádu hodin plynule přejít na online výuku. Neříkám, že online výuka je všespásná, ale rozhodně je to podstatně kvalitnější, než právě ta hybridní výuka, půlka třída tady, půlka doma.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Jedna věc je kompetence, druhá věc je, jestli ta kompetence nemůže pro některé ředitele býti spíše břemenem, jestli rozumíte, jak to myslím?

Zdeněk KETTNER, místopředseda školského výboru PS PČR /SPD/:
Věřím, z mého okolí, co já znám ředitele, tak to jsou skutečně lidé a profesionálové na svém místě, takže já skutečně věřím, že vědí, jak s tím naložit a zvládnou to naprosto profesionálně.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane docente Svobodo, měli by ředitele mít tuhle kompetenci a tohle právo sami si vlastně rozhodovat o chodu své školy, docela dost vysoká kompetence?

Bohuslav SVOBODA, předseda výboru pro zdravotnictví a člen školského výboru PS PČR /ODS/:
Zcela určitě, ale jenom je potřeba říct to, co se tady neříká, že ta kompetence je vázaná na to, že ten ředitel nemá žádnou jinou možnost, jak tu výuku zajistit, že to je vlastně řešení krizové situace. A to je úplně něco jiného, než co říkáte vy. Je to prostě dát tomu řediteli do ruky nástroj, kterým může řešit neřešitelnou situaci, která vzniká z toho, že jsou nemocní učitelé, ne z toho, že jsou nemocní žáci, pak ta výuka se zcela zbortí. A tohle tomu dá možnost vytvořit pěti nebo desetidenní interval, ve kterém může vytvořit to, že překlene tu dobu, kdy tam ti učitelé nejsou a dostane se do fáze, kdy zase nějakou dobu bude...

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Kdo to bude kontrolovat tuhle kompetenci? Zřizovatel školy ještě, aby do toho nevstupovala, víte, větší řada faktorů nebo větší množství faktorů, to si umím představit?

Bohuslav SVOBODA, předseda výboru pro zdravotnictví a člen školského výboru PS PČR /ODS/:
Zřizovatel školy do toho určitě vstupovat nebude. Každá škola má jiného zřizovatele.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
No právě proto.

Bohuslav SVOBODA, předseda výboru pro zdravotnictví a člen školského výboru PS PČR /ODS/:
Od městské části, až po ministerstvo. Takže já si nemyslím. Ta kompetence je daná řediteli té školy a ten to musí dělat na svoji zodpovědnost, a v tom s vámi souhlasím. Jsem přesvědčen o tom, že valná většina těch ředitelů je natolik kvalitních, že tu situaci, to řešení najde a zvládne.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Podepíšete, a nemusíte krví, paní Valachová, tohle, co říká pan Svoboda jako bývalá ministryně školství, tedy, že ředitelé jsou mocní to zvládnout, tuhle kompetenci?

Kateřina VALACHOVÁ, exministryně školství /ČSSD/:
Určitě přisvědčím tomu, že to je krizová opatření a naši ředitelé škol a ředitelky škol ji měli mít už dávno, my jsme se na tom shodovali napříč politickým spektrem jako poslanci již v minulém funkčním období. Takže jsem ráda, že nyní je to na stole a že už konečně se toho ředitelé škol dočkají. Nicméně chci říct, že by bylo velkou chybou si myslet, že oněch několik dnů navíc ředitelského volna, navíc v případě krize, je něco, co by pro politiky, ať jsou v parlamentě nebo mimo parlament, znamenalo, že si jako Pilát Pontský umyjí ruce a už se o to nebudou starat a budou se tvářit, že to vyřešili. To ani náhodou, to je krizová věc. A to, co je důležité, abychom co nejrychleji pro naše děti, žáky a studenty prosadili, je to, abychom měli účinnou systémovou podporu, jak udržení vzdělání, utužení znalostí, vědomostí, dohnání toho, co se zameškalo a hlavně, a to mám v posledních měsících hlavně na srdci, také podpořit děti v jejich psychické pohodě, žáky a studenty, a podpořit školy v tom, aby školní metodici prevence, školní psychologové a ruku v ruce s tělovýchovnými lékaři zajistili, aby také se naše děti, žáci a studenti rozvíjeli psychicky i fyzicky tak, jak si to zaslouží. Protože za tyhle 3 poslední školní covidové roky jim to opravdu hodně dlužíme. Na můj vkus, se o tom v poslední době příliš nahlas nemluví. A pan docent Svoboda potvrdí, že jsme se těmito závěry zdravotní a školský výbor zabývali už v červnu minulého roku a perfektně jsme se na tom shodli. Teď jde o to tedy začít dělat ty kroky směrem ke školám.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Dámo a pánové, pojďme ještě k těm obecnějším tématům, která se také týkají dneška, protože počínaje dneškem lidé, kteří měli v posledních 30 dnech pozitivní PCR test, se nemusejí testovat. Zaznívají názory, že je to jakási společenská úlitba, někdo to vítá, někdo ne, například epidemiolog, profesor Prymula říká, že plošné testování v této fázi epidemie při rozšíření omikronu už nedává smysl. Další názor, je možné, že se člověk vrátí z izolace do práce a může mít znovu pozitivní antigen jako dozvuk části nemoci, řekl iRozhlasu přednosta motolské mikrobiologie, profesor Dřevínek. Zkrátka těch názorů je celá řada, ale ta základní otázka zůstává. Bylo to správné rozhodnutí zkrátit tu, řekněme, úřední dobu izolace pro člověka, který může být, může vykazovat známky toho viru ještě pár dní poté, zkrátit na 5 dní, pane poslanče Kettnere?

Zdeněk KETTNER, místopředseda školského výboru PS PČR /SPD/:
Já to rozhodně budu hodnotit jako člověk, jako učitel, rozhodně ne jako vzdělaný medik, to bych se neopovážil, ale z tohohle mého laického pohledu to určitě dobře je. Zase to beru z pohledu té školy, čím více ty karantény byly delší, různě se prolínaly, tak tu výuku bylo čím dál složitější udržet na nějaké rozumné úrovni. Já bych rád reagoval na kolegyni Valachovou. Mě opravdu velice pozitivně překvapila ta situace, že by se mělo více investovat například do dětských psychologů. V současné době to fungovalo tak, že byly různé granty, když se podařilo zajistit nějakého psychologa, tak už mezitím ten grant skončil. Pokud to bude pravidelné financování, tak já bych to uvítal. Problém ovšem je praktický, nejsou prostě dětští psychologové.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pojďme, prosím, zůstat u toho tématu už obecnějšího, ale samozřejmě vám nechám to slovo, k tomuto tématu, myslím to zkrácení té lhůty. Takže podle vás je to správně?

Zdeněk KETTNER, místopředseda školského výboru PS PČR /SPD/:
Ano, souhlasím, je to správně.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Vy lékařské vzdělání máte, pane docente Svobodo. Vím, že v lékařské obci na to jsou různé názory, tak zkuste se na to podívat teď jako lékař, ne jako poslanec za ODS?

Bohuslav SVOBODA, předseda výboru pro zdravotnictví a člen školského výboru PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že by bylo velmi potřeba, abychom se na tyto věci dívali očima lékaře, abychom skutečně vycházeli z toho, co nám říkají odborníci, co je ta teorie té epidemie, co je ta teorie šíření viru, a ta je definována již 50 nebo 70 let dozadu, je to pořád stejné. A ty časy vycházejí z toho, jak se ten virus chová. Podle toho můžete pracovat s tím, jak dlouhá je doba pro karantény, jak dlouhá je doba, kdy ten člověk není bezprostředně v té vysoké dávce infekčnosti, a to jsou všecko věci, které jsou odborné, ty skutečně nejsou na diskusi. My bychom měli v této fázi říct ano, toto řekli tito odborníci. Tito odborníci jsou považováni v této věci za špičku a my to musíme akceptovat, protože ještě v tuto chvíli nevíme, , jestli je to dobře, to, co říkají, prostě proto, že to je nová věc, která se vyvíjí pořád různě, ale říkají to na základě zkušeností, kterou už mají z těch...

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Někteří ale naznačují, že to může být i jisté riziko.

Bohuslav SVOBODA, předseda výboru pro zdravotnictví a člen školského výboru PS PČR /ODS/:
A riziko v tom určitě nějaké je, ale zvážili to a domnívají se, že to riziko je úměrné.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Paní Valachová, zeptám se i vás na tuhle dnešní novinku, jestli, jestli vám to připadá rozumné zkracovat tu dobu, za prvé tedy zkrátit tu dobu na těch 5 dní a potom říci zároveň, je tam ještě ta třicetidenní lhůta, která říká, vlastně jste úplně v pořádku a nic po vás nikdo nebude chtít?

Kateřina VALACHOVÁ, exministryně školství /ČSSD/:
Zase tady já v té naší debatě také akceptuji to, co kolega, že jediným lékařem je tady pan docent Svoboda. Nicméně, co se týká zkrácení té lhůty na 5 dní, tam mám pocit, že se na tom většina vědecké lékařské obce shoduje, že s ohledem na povahu omikronu, to je správný krok. Těch oněch 30 dní, tam to vnímám, že to je jakýsi pokus snížit, řekněme, byrokracii, a to zatížení nás všech, abychom si alespoň trochu zjednodušili život. V minulosti si ale vzpomínám, že i v případě delty se nám takovéto kroky vlastně vymstily a později jsme se zase vraceli k tomu, abychom byli pečlivější. Takže budu si přát, aby tentokrát už jsme byli opravdu na konci boje, v tomto případě s omikronem a abychom se ty následující měsíce nadechli a mohli už fungovat úplně normálně a nic špatného se nestalo.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ještě jedno téma, které se týká zdravotnictví a zároveň i školství, ale vysokého. Poslední 2 roky, kdy se Česko potýká s epidemií covidu, ukázaly na nedostatek kvalifikovaných pracovníků v oboru veřejného zdraví. Na 3. Lékařské fakultě Karlovy univerzity proto vznikne magisterský obor zaměřený právě na epidemiologii, ochranu veřejného zdraví, anebo podporu zdravého životního stylu. První studenti by mohli nastoupit v akademickém roce 23/24. Ročně by jich tento obor mohlo absolvovat 30.

Pavel HROBOŇ, vedoucí pracovní skupiny pro přípravu nového programu 3. LF UK:
Vzdělávací program by měl být zaměřen, jak samozřejmě na infekční nemoci, a Státní zdravotní ústav. Hygienické stanice a další instituce nutně potřebují odborníky v této oblasti. To další zaměření v rámci programu by mělo být věnováno právě prevenci chronických neinfekčních nemocí, jako jsou kardiovaskulární nemoci, mentální onemocnění, diabetes.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Hostem je Petr Widimský, děkan 3. Lékařské fakulty Karlovy univerzity. Dobrý večer.

Petr WIDIMSKÝ, děkan 3. LF Univerzity Karlovy:
Dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane děkane, než se budu ptát na atraktivitu tohoto oboru. Pojďme říci, jakou roli v tom celém sehrál stát nebo vysoké školy, protože úbytek těch lidí, kteří se tomuhle oboru věnují, je opravdu velký. Podle přednosty ústavu hygieny Pavla Dlouhého před 20 lety pracovalo v hygienické službě 6 500 lidí, teď je to zhruba 2 200. Kdo to zavinil, kde je problém?

Petr WIDIMSKÝ, děkan 3. LF Univerzity Karlovy:
To by bylo na velmi dlouho diskusi. Ten problém je mnohonásobný, jistě se na tom podílela malá podpora ze strany státu tomuto oboru, ale také byl problém v tom, že tento obor je založen na práci lékařů. Lékařů je nedostatek. A ti, kteří jsou, tak nemají takový velký zájem o ten obor. Těch, kteří atestují v tomto oboru, to jsou vlastně jednotky lékařů ročně.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Také v hygienické službě pracuje kolem 200 lékařů, jejichž průměrný věk je nebo přesahuje 60 let. Nic proti lidem, kterým je 60, to jsou aktivní, mladí senioři, jak se říká, nebo ještě ani ne senioři vlastně, ale přece jenom by člověk čekal, že to bude atraktivní i pro mladší vaše kolegy, mezi třeba třicítkou a padesátku. Proč není?

Petr WIDIMSKÝ, děkan 3. LF Univerzity Karlovy:
To by bylo opravdu na dlouho diskusi. Je to otázka...

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ptám se možná na pocity, pane děkane, uznávám, ale...

Petr WIDIMSKÝ, děkan 3. LF Univerzity Karlovy:
Já se vrátím trošku historicky zpátky. Naše fakulta, 3. Lékařská fakulta se do roku 1989 jmenovala Lékařská...

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Lékařská fakulta hygienická, promiňte, berete mi pointu, to byla moje poslední otázka, chtěl jsem se zeptat, jestli to bude jakýsi návrat ke kořenům, protože tam se hygiena vyučovala přece od padesátých let.

Petr WIDIMSKÝ, děkan 3. LF Univerzity Karlovy:
Takhle bych to nenazval. Ten problém i tenkrát před tím rokem 1989 byl v tom, že z těch absolventů Lékařské fakulty hygienické, tak 10 % končilo skutečně v hygienické službě, ti ostatní utíkali z té hygienické služby ke klinické medicíně, protože ta medicína prostě ty lidi víc lákala z řady důvodů. A to, co my chceme udělat, je, že ten obor otevřeme absolventům různých bakalářských směrů a chceme z toho udělat multioborové studium, navazující magisterské dvouleté. A ti absolventi budou vlastně partneři lékařů.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Máte pocit, že celkově třeba nechci říct, že jeden z přínosů té pandemie by to byl, ale v uvozovkách jeden z přínosů, že tenhle obor celkově je teď o něco atraktivnější, protože je to vlastně obor, o kterém se mluví napříč spektrem, napříč jinými obory, napříč celým světem do jisté míry?

Petr WIDIMSKÝ, děkan 3. LF Univerzity Karlovy:
Určitě si myslím, celá společnost, celý svět uvědomil, jak je tento obor důležitý. A samozřejmě z toho jsme vycházeli i my při přípravě tohoto studijní programu nového.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A jak jsem říkal, akademický rok 23/24, ročně by mohlo být zhruba 30 absolventů, tak to je spíš příprava na nějaké budoucí pandemie, anebo na, v uvozovkách, mírový stav?

Petr WIDIMSKÝ, děkan 3. LF Univerzity Karlovy:
To je rozhodně na mírový stav. Doufáme, že v té době už tato pandemie bude odeznělá, i když už se to prorokovala několikrát, ale tento počet je jistě na mírový stav. My při tom plánování toho počtu studentů vycházíme z toho, že fakulta má omezené prostorové možnosti. Vlastně dnešní den byl významný v tom, že jsme podepsali memorandum o spolupráci se Státním zdravotním ústavem a s Institutem pro doškolování pracovníků ve zdravotnictví. A podstatou toho memoranda je právě to, že tyto dvě instituce, kromě toho, že nám pomohou s těmi odborníky, s tím programem, tak nám také poskytnou své prostory, které fakulta nemá, a obě ty instituce sousedí hned za plotem.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Chtěl jsem říct, že jste sousedi.

Petr WIDIMSKÝ, děkan 3. LF Univerzity Karlovy:
Takže my jsme ten jeden areál a tam si vlastně takhle vyjdeme vstříc.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A odpovídáte už i na mojí poslední otázku. Právě jsem se chtěl ptát ještě, ne, kdo tam bude učit, ale bude tam mít kdo učit?

Petr WIDIMSKÝ, děkan 3. LF Univerzity Karlovy:
Určitě ano, jednak to budou pedagogové z těchto tří institucí, což už samo o sobě je dostačující, ale my k tomu zveme i pedagogy z dalších fakult Univerzity Karlovy například, ale i některé odborníky mimo Univerzitu Karlovu, z jiných vysokých škol. Takže určitě i tímto způsobem chceme docílit té mezioborovosti.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A poslední věc, tedy ten návrat ke kořenů, tak to opravdu vnímáte, protože, jestli dobře počítám, tak ta vaše fakulta se pořád ještě déle jmenovala hygienická, než se jmenuje 3. Lékařská, protože myslím, že to bylo od roku 1953, což, jestli dobře počítám, bylo 37 let, a od revoluce máme nějaký 32 nebo 33, takže není to návrat ke kořenům, přece ani maličko?

Petr WIDIMSKÝ, děkan 3. LF Univerzity Karlovy:
Určitě ne. Naším hlavním programem zůstává magisterské studium všeobecného lékařství, a to tak zůstane. A tam máme studentů v každém ročníku přes 300, takže ten poměr těch lékařů, kteří u nás, budoucích lékařů, kteří u nás studují, k těmto budoucím magistrů, je 10 ku 1.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Lékaři, tedy hygienici, se u vás vzdělávat nebudou, když to zaměřujete vlastně mimo ten lékařský stav?

Petr WIDIMSKÝ, děkan 3. LF Univerzity Karlovy:
Lékař hygienik je specializační vzdělávání, to není pregraduální vzdělávání.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Já tomu rozumím, ale jestli třeba, když budou studovat 3. Lékařskou fakultu, tak jestli nebudu k tomu trošičku disponováni nebo predestinováni takříkajíc.

Petr WIDIMSKÝ, děkan 3. LF Univerzity Karlovy:
To uvidíme, ale vzhledem k tomu, že nebyli ani tolik, když jsme se jmenovali hygienická fakulta, tak si myslím, že nebudou moct ani teď.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Přeju vaším absolventům úspěch, ale hlavně, ať už se nepotýkají s žádnými podobnými další pandemiemi, ať je ten mírový stav. Děkuju moc, pane profesore.

Petr WIDIMSKÝ, děkan 3. LF Univerzity Karlovy:
Děkuju taky. Na shledanou.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Díky. Na shledanou. A zeptám se i našich hostů, co si o téhle změně myslí. Začneme v Brně u Kateřiny Valachové. Předpokládám, že asi tady bude shoda na tom, že tenhle obor teď zažívá, nechci říct renesanci, ale že je asi důležitý a že je správné, že nejstarší česká vysoká škola se takhle rozhodla?

Kateřina VALACHOVÁ, exministryně školství /ČSSD/:
Určitě ten počin pana profesora Widimského, našeho jednoho z nejuznávanějších celosvětově vědců, je úplně na místě a Lékařské fakulty Karlovy univerzity. A já jim za to děkuji. A věřím, že právě více takto vzdělaných studentů nám pomůže v praxi zvládat, ať v době míru nebo, v uvozovkách, války nebo případně jiného viru, než toho covid-19, situace mnohem lépe, než se nám dařilo v těch minulých letech, kdy se zdá, že jsme byli systémově velice překvapeni. A hygiena, hygienická služba, hygienici byli opravdu v těch posledních dvou dekádách podle mého soudu opomíjeni neprávem. Řada různých vlád jim zasáhla, nebo dala velké údery funkčnosti hygienické služby. A já jsem moc ráda, že tímto způsobem naše akademická obec reaguje na to, co jako společnost potřebujeme. Děkuji jim za to.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Když jsem mluvil o tom mírovém stavu, tak jsem to myslel samozřejmě v uvozovkách, ale snad to asi všichni pochopili, předpokládám. Pane poslanče Kettnere, váš názor na tenhle odbor a na jeho prospěšnost a důležitost.

Zdeněk KETTNER, místopředseda školského výboru PS PČR /SPD/:
Je prospěšný. Není to tento jediný obor, kde máme problémy, máme nedostatek zubařů, máme nedostatek praktiků. A tohle je jeden z mnoha oborů, kde nám to množství těch lékařů začíná nějakým způsobem pokulhávat, tak já to určitě vítám. Viry, epidemie provázejí historii lidstva od nepaměti a provázet budou. Myslím si, že lékařská medicína pokročila takovým způsobem, že jsme možná až zpychli, začali jsme mít pocit, že tyto problémy se nás netýkají. Možná to je jeden z důvodů, proč přestalo být toto studium tak lukrativní, nebo nedokážu posoudit. Ale každopádně já to určitě vítám a myslím si, že toto studium bude mít budoucnost a rozhodně význam do budoucnosti.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Může tohle studium, vás jsem si pochopitelně logicky nechal na konec, koneckonců vy ten areál taky dobře znáte. Může tohle studium třeba i, nebo ten obor, nebo výsledek toho oboru i trošku třeba umlčet některé hlasy, které jsou i v lékařské obci a jsou vlastně úplně z jiných oborů, ale přesto se vyjadřují teď k hygieně, k epidemiologii?

Bohuslav SVOBODA, předseda výboru pro zdravotnictví a člen školského výboru PS PČR /ODS/:
Já jsem trošičku zvláštní v tuto chvíli, když jsou na mě kladeny tyto otázky. Já jsem absolvent Lékařské fakulty hygienické. Je to taky jeden z důvodů, proč o té problematice epidemie skutečně vím víc než běžní lékaři, protože jsme v této oblasti byli vzděláváni. Ale ta situace dneska je jiná. Curriculum lékařských fakult je definováno dohodu celé Evropské unie prostě proto, aby lékař, který vystuduje u nás, mohl tu medicínu provozovat v Německu, ve Francii, čili to curriculum je vázané. Je to vázané na pregraduální vzdělávání. Hygiena je de facto postgraduální vzdělávání, proto si myslím, že je velmi dobře, jak to pan děkan a jeho kolektiv nastavil jako postgraduální další vzdělávání návazné, magisterské vzdělávání návazně na bakalářské. A pak je to tedy vzdělávání v té specializaci, proto to bude stačit na to ty 2 roky jako takové a budou produkování lidi, kteří budou velmi velmi potřební. To není jenom otázka epidemiologie infekční, to je otázka všech krizových situací, všech krizových stavů, které můžou být dány čímkoliv, co vznikne. A to by byla skupina lidí, kteří by byli vychováni a vzděláni na to, aby ty krizové situace uměli překonat a uměli vytvořit mechanismy, jak se dostávat dál. Čili myslím si, že to je krok velmi správným směrem. Doufám, že se podaří, aby se na to získali kvalitní lidé, protože problém celé hygienické služby byl v tom, že to nikdo nechtěl dělat. Vím o tom velmi mnoho, můj otec byl praktický lékař, když mu sebrali ordinaci, tak z něj udělali hygienika. Vím, jak se k tomu lékaři stavěli k tomu oboru. Toto by měl být přece jenom trošičku jiný obor dávající nějakou šanci dělat něco moderně, pokrokově. A doufám také, že to bude obor, který bude zaplacen, protože jeden z problémů hygieniků je v tom, že jsou placeni vlastně hůře než lékaři jako takoví.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Děkuji vám všem. Paní Valachová, do Brna přeji hezký večer. Na shledanou.

Kateřina VALACHOVÁ, exministryně školství /ČSSD/:
Děkuji. Krásný večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové, díky, že jste přišli. Na shledanou. Děkuju.

Bohuslav SVOBODA, předseda výboru pro zdravotnictví a člen školského výboru PS PČR /ODS/:
Děkujeme. Na shledanou.

Zdeněk KETTNER, místopředseda školského výboru PS PČR /SPD/:
Na shledanou.