Novinky Mediální výstupy

Vrbětice: Král je nahý aneb Zemanovi, Babišovi a Hamáčkovi navzdory

(FORUM 24) Nedávná nová odhalení médií o Vrběticích mě opět nutí vrátit se zpět v čase a analyzovat, jak trojice stále ještě nejmocnějších českých politiků „zvládala“ řešit největší bezpečnostní kauzu od listopadu 1989. A znovu si přitom pokládám otázku, jaká byla opravdová role prorusky a pročínsky orientovaného prezidenta Miloše Zemana a dvou mezi Západem a Východem lavírujících vládních představitelů Andreje Babiše a Jana Hamáčka v době od 7. do 17. dubna 2021?

V ranních hodinách 7. dubna byli premiér Babiš, první vicepremiér a ministr vnitra Hamáček, ministr obrany Lubomír Metnar a ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček na výboru pro zpravodajskou činnost Bezpečnostní rady státu oficiálně informováni zástupci bezpečnostní komunity o odhaleném pozadí výbuchů ve Vrběticích z roku 2014.

Namísto přijetí krizového režimu v rámci Bezpečnostní rady státu a centrálního řešení všech souvislostí, včetně okamžité komunikace se zahraničními partnery, se premiér a ministři rozejdou, aniž by dospěli k jednoznačnému rozhodnutí, jak dál zajistit bezpečnostní zájmy České republiky před očekávatelnou reakcí Ruské federace. Každý si pak svá opatření řeší po své linii. (Premiér navíc totálně opomene informovat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, naši národní autoritu kybernetické bezpečnosti v oblasti kritické infrastruktury.)

S Babišem prezentace o Vrběticích zřejmě příliš nehnula, a tak pokračoval ve svém programu: Vyměnil protisputnikovského ministra zdravotnictví Jana Blatného a do funkce uvedl Petra Arenbergera, jenž se v podstatě obratem snažil umožnit nákup ruského preparátu (a tudíž zároveň de facto i dláždil cestu do Moskvy).

Ještě téhož dne zasílá Bezpečnostní informační služba (BIS) na Pražský hrad písemnou informaci o odhalení útoku zvláštní jednotky GRU a jeho důsledcích na životech i na majetku, jejímž adresátem je prezident Zeman.

Každý by předpokládal, že schůzka bude stíhat schůzku, premiér bude vše koordinovat, jednat s prezidentem, prostřednictvím dalších ministrů postupně připravovat vládní instituce – a nakonec i veřejnost – na nadcházející dramatické rozuzlení. Tím spíše, že o vyšetřování byli informováni čeští i zahraniční novináři. Babiš se ale podle vlastního vyjádření o nic moc nezajímal, tím méně pak o to, co dělá předseda ČSSD a jeho první vicepremiér Hamáček. Ani Zeman, který zprávu BIS zjevně nečetl, se do ničeho nezapojoval.

Okamžitě po sjezdu ČSSD (9. až 11. dubna) ovšem Babiš navrhl odvolat protiruského a protisputnikovského ministra zahraničních věcí Petříčka, což Zeman s chutí provedl hned v pondělí 12. dubna. Jako dočasná náhrada ovšem za něj kvůli odmítnutí Lubomíra Zaorálka musel zaskočit osobně vicepremiér a ministr vnitra.

V průběhu 13. dubna měl podle oficiální verze Hamáček prodělat „drobný kolaps“, v jehož důsledku zrušil celý svůj program; podle druhé verze vyjednával s někým na Hradě o situaci. Zřejmě tehdy získal klíčové kontury fatálně absurdní nápad o cestě do Moskvy ve dnech 19. až 21. dubna, v němž se spojilo několik témat: nákup milionu dávek Sputniku V, organizace summitu Biden–Putin, tendr na Dukovany a logicky i zpackaná vražedná akce příslušníků GRU. Hamáček nechal připravit žádost pro ministerstvo obrany o poskytnutí letadla do Moskvy. A ve večerních hodinách ještě stihlo grémium ČSSD navrhnout do funkce ministra zahraničních věcí jeho náměstka z vnitra Jakuba Kulhánka.

Ve středu 14. dubna Hamáček veřejně zmínil let do Moskvy, údajně veden snahou „dojednat případné dodávky Sputniku V“ (a nikoliv řešit tendr na stavbu jaderného zdroje Dukovany). Babiš se nejprve zmohl pouze na prohlášení, že nepovažuje cestu za ideální. Nezmínil sice žádné důvody, nicméně proti Sputniku zjevně nic neměl (sám ho chtěl nakoupit), summit ho nezajímal, takže mu asi jako možné téma jednání vadily Vrbětice (případně Dukovany).

V podvečer 15. dubna došlo k oné medializované schůzce ministra vnitra Hamáčka s vybranými představiteli bezpečnostní a zpravodajské komunity; záhadně ovšem chyběl ředitel BIS a stejně záhadně přebýval nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Nechci předjímat vyšetřování, ale podezřelý formát této schůzky, o níž prý nevěděl ani premiér Babiš, svolané nikoliv na půdě Bezpečnostní rady státu, ale ministrovy kanceláře, nesvědčí ve prospěch stornování cesty do Moskvy (ale ani pokračování vyšetřování).

Až v pátek 16. dubna totiž ministr Metnar (nezapomeňme: účastník jednání výboru pro zpravodajskou činnost ze 7. dubna) nařídil zabezpečit Hamáčkovu přepravu do Moskvy. Teprve v odpoledních hodinách je svoláno druhé zasedání výboru pro zpravodajskou činnost, na němž premiér převzal písemnou zprávu o útoku GRU ve Vrběticích. Začal se připravovat seznam 18 ruských špionů. Babiš se pochlapil a veřejně prohlásil, že Hamáček do Moskvy nepojede. Storno žádosti o let ministerstvo vnitra dopravilo na obranu druhého dne dopoledne.

Situace konečně kulminovala. Novináři za pomoci zahraničních diplomatů donutili premiéra alibistu Babiše a politického sebevraha Bonda – Hamáčka jednat. Plni obav se 17. dubna odpoledne vypravili za prezidentem Zemanem, a světe, div se – on deset dní starou zprávu BIS neznal.

Jedině díky tomu mohli oba pánové na narychlo svolané a improvizované tiskové konferenci oznámit, že Zemana „o tomto případu“ informovali, a že dokonce vyjádřil „absolutní podporu“ vyhoštění dvou ruských rezidentur. Můžeme jen předpokládat, že prezident měl již tehdy zprávu BIS přečtenou (a pak si další týden lámal hlavu, co s ní).

Položme si v této souvislosti několik otázek: Dovedete si představit, co by se dělo, kdyby si Zeman zprávu BIS včas přečetl? Kolik ruských špionů bychom vyhošťovali? Nejspíše žádného…

A s kým tedy vlastně Hamáček jednal na Hradě? Kdo mu vnuknul nápad spáchat politické harakiri v přímém přenosu? Zeman, jak jsem se původně domníval, to zjevně nebyl…

Dozvíme se konečně také něco o komunikaci s našimi západními spojenci? Už i novináři si cvrlikají, že Babiš v kritické chvíli odmítl byť jen telefonický rozhovor s vyjádřením podpory premiéra spřátelené velmoci. Tady hledejme důvody vlažné reakce našich spojenců…

Když se postupně dozvídáme, co se dělo mezi 7. a 17. dubnem, můžeme být vlastně rádi, jak to vše relativně dobře dopadlo. Bohužel ovšem nikoliv díky politikům, kteří nás mají ústavní povinnost vést, hájit naši bezpečnost, národní zájmy, ale jim navzdory. Zeman, který by nejraději prodal celou Českou republiku, naštěstí zprávu BIS nečetl, koňský handlíř Hamáček chtěl nejprve směnit Vrbětice za milion vakcín, aby svůj politický osud obratem vyměnil za 18 ruských špionů, a oportunista Babiš raději odmítl diplomatickou podporu, než aby se konfrontoval s prezidentem.

Nezbývá než poděkovat naší bezpečnostní komunitě, jak obratně tuto krizi zvládla, přestože to ve svém důsledku znamená prodloužení agónie zemanovsko-babišovsko-hamáčkovské vlády.

Komentář vyšel na serveru Forum24.cz.