Novinky Mediální výstupy

Vláda okolo očkování vytvořila celou řadu zmatků a protichůdných rozhodnutí a každý den je všechno jinak

(www.parlamentnilisty.cz) „Jako politik bych se na místě doktora Blatného obával, protože v okamžiku, kdy premiér Babiš řekne, že nic nebude, tak se to vždycky stane. Podobně jako když se za komunismu říkalo: Máslo bude, soudruzi. A pak nebylo,“ říká k dohadům o budoucnosti ministra zdravotnictví lékař Ústřední vojenské nemocnice v pražských Střešovicích a zároveň poslanec ODS Bohuslav Svoboda. Pro ParlamentníListy.cz rovněž vyjádřil pochybnosti nad udávanou úspěšností ruské vakcíny Sputnik V a varoval před jejím použitím. Postup Ruska označil za experiment na lidech.

Jaký je váš názor na rozhodnutí Ústavního soudu ze středečního rána, kterým došlo ke zrušení části volebního zákona. Mění se rozdělování hlasů podle krajů, kde vznikaly nerovnosti kvůli velikosti, ale i nevýhodné rozdělení v Poslanecké sněmovně, kdy menší strany získávaly nepoměrně méně poslaneckých křesel. Považujete takový krok za logický? Tedy po letech narovnat volební systém v České republice?

To je otázka na jednu stranu jednoduchá a také složitá. Nepoměrný systém se měl řešit už dávno. Nakonec i ona senátorská žaloba tam leží hezky dlouho, ale rozhodnout bezprostředně před volbami skutečně není šťastný čin. To nesvědčí o rozumném uvažování Ústavního soudu, ta doba je příliš krátká na to, aby neznamenala riziko, že vzniknou velmi obtížné a složité koaliční dohody a mimo to dohody mezi Sněmovnou a Senátem. Jde o mnoho problémů na rychlo daných na stůl a nejde o správný timing, správnou dobu.

Domníváte se, že to načasování je jen nešťastné nebo ho jako premiér Andrej Babiš (ANO) či jiní kritici označujete za účelové?

Samozřejmě to k té myšlence svádí. Na druhou stranu, když si promítnu hráče, kteří tam jsou, nemyslím, že by ten timing dokázali sami takto zvládnout a udělat. Je to určitě rozhodnutí malé skupiny. Nedokážu se k tomu vyjádřit, ale bezesporu takové podezření to může vyvolávat, ano.

Když pomineme načasování, změna ve volebním systému podle vás tedy nutná je?

Změna je nutná, nezapomeňte, takto to bylo ustaveno narychlo a urgentně v době, kdy vznikla opoziční smlouva, a řešily se tímto způsobem i jiné věci. Tenkrát našel Rychetský (Pavel, tehdy místopředseda vlády Miloše Zemana, nyní šéf Ústavního soudu, pozn. red.) tuto variantu, proti které dnes stojí. A šlo o řešení určitě ne úplně spravedlivé. Nejde jen o D´Hondtovu metodu (metoda přepočtu hlasů, která v kombinaci s různě velkými kraji způsobuje nespravedlivé rozdělení, pozn. red.), jde o počet krajů, kde celý problém začíná. Prostě jsme si museli prosadit nejrůznější kraje jako Hradec, Pardubice, Liberec, Ústí… tedy někdy i města, která jsou vedle sebe. Počtem obyvatel vznikaly kraje, které jsou malinkaté, a samozřejmě žádná rovnováha mezi kraji nebyla a dosud není.

Změní to podle vás nějak šance nebo nadšení předvolebního koaličního uskupení ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v podzimních volbách?

Nemyslím, že by se něco změnilo ve smyslu, že by se koalice začaly rozpadat, protože efekt koalice je jiný, nejde o strach kvůli nedostatečnému počtu procent. Myslím, že uskupení ODS, KDU-ČSL a TOP 09 vydrží, a že bude ve volbách úspěšné. Na jeho výsledku to z pohledu této vzniklé trojkoalice nic nezmění.

Jinak řečeno pro spojení těchto stran není důvodem jen nepoměrný systém voleb?

Určitě ne. Já si myslím, že tohle rozhodnutí Ústavního soudu možná daleko více vadí Babišovi než komu jinému.

Pokaždé, když spolu mluvíme, ptám se, jak to aktuálně vypadá u vás v nemocnici?

Nemocnice je svým způsobem velmi úspěšná, protože zatím zvládá nápor covidových pacientů a navíc ještě velmi úspěšně očkujeme. Je to sice další zátěž navíc, protože zátěž očkování na fakultní nemocnice je skutečně experiment hodně složitý. Nemocnice má spoustu úkolů a teď navíc – ještě kromě pacientů – přichází další zástup lidí mířící na očkování. Musíte spotřebovat část zdravotníků, lékařů, sester i administrativního personálu, ale musím říci až s podivem, že to nemocnice zvládá neskutečně dobře. Máme vysoké očkovací číslo, a kdyby nám do toho nezasahovala vláda svými rozhodnutími o časovém odstupu očkování a nedělala zmatky kolem očkování zdravotníků, tak by ta situace byla ve vojenské nemocnici prakticky ideální.

Kolik dokážete naočkovat lidí?

Když se do toho dobře dáme, tak naočkujeme osm set až tisíc lidí za den.

Na to, že se nemocnice momentálně potýkají s nedostatkem personálu a přetížeností…

Ano, stále nějaká oddělení poskytují na očkování lékaře, sestru, dopředu se vše plánuje a zatěžuje to v uvozovkách všechna oddělení, nejenom některá. Všichni jsou v tom stejně namočení.

Zmínil jste, že očkování zatěžuje už tak zatížené nemocnice. Jaký by tedy byl – z pohledu vás, lékaře i politika – nejlepší způsob, jak organizovat očkování?

Tady je jediné řešení, vytvoření velkokapacitních očkovacích center, kterých bychom pro Českou republiku potřebovali zhruba patnáct, protože musíme být schopni očkovat kvalitně a kvantum. Kdybychom očkovali současným tempem, tak i když rychlost chválíme, trvalo by tři a půl roku, než bychom oočkovali celou populaci.

Sdílíte kritiku, která se valí na českou vládu za to, jak zvládá očkování? Máme tady různé zmatky v rozdělování vakcín, protekce...

Na jednu stranu vláda okolo očkování vytvořila celou řadu zmatků a protichůdných rozhodnutí a každý den je všechno jinak. Musím přiznat, že jeden z hlavních problémů, které vláda má, je nedostatek očkovacích látek. Sice si nejsem jist, kdyby je měla, že by je dokázala proočkovat lepším způsobem, protože nevytvořila očkovací centra a není připravena na proočkování desetitisíců lidí za den, ale nyní nastal problém, kdy očkovací látka není v dostatečném množství. Na druhou stranu vlastně vládu nedostatek zachránil od toho, že by ztroskotala, i kdyby měla dostatek očkovací látky, nedokázala ji proočkovat a byla by to ještě větší ostuda, než to je teď.

Je podle vás tedy správné spoléhat na Evropskou unii, která vakcíny řeší za členské státy a také čelí kritice, že se opozdila?

Rozhodnutí připojit se k Evropské unii bylo zásadní a správné. Jiná věc je, jestli se zásadně a správně chovají ty firmy jako takové. S tím souvisí otázka další, jak se chová Velká Británie, která není v Evropské unii a přitom si klade nároky na vakcínu od firmy Pfizer, že je jejich…

…Británie vakcínu objednala s několika měsíčním předstihem – na rozdíl od Evropské unie...

Ano, časový faktor hrál roli, ale nyní jsme v situaci, kdy nemáme ani to, co bylo nasmlouváno, ať už dříve, nebo později. Čili to není tak, že nedostáváme očkovací látku jen my, ale s nedostatkem se potýkají i další státy včetně Francie.

Nebylo by možností uvažovat i o vakcínách jiných, ať už ruský Sputnik V – a nechat vakcínu ověřit u českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv?

Myslím, že takové rozhodnutí by bylo velmi špatné. Podle informací, které mám a i z minulosti vím, že ověřování vakcín a léků v Rusku probíhá zvláštním systémem, který neodpovídá našim normám a představám. Vakcína Sputnik se začala píchat rovnou bez nějakého testování a výsledky, které udávají, jsou výsledky, které získali tím, že očkovali lidi bez jakékoliv zkušební činnosti okolo. Jsem přesvědčen, že ta vakcína v sobě může mít, neříkám, že má, ale může mít hodně rizik a v žádném případě bychom neměli přistupovat na to, že bychom touto vakcínou očkovali. Jistě by to pro někoho mělo být zajímavé, kdo by to doporučoval, protože jde o velký byznys. Ale jsem přesvědčen, že překročit daná pravidla, že vše musí projít schvalovacím procesem evropské agentury a ty procesy by měly být dodrženy. Neměli bychom dělat výjimky a vzít něco, co je nesplňuje. Neděláme to nikdy u žádného léku a není důvod, proč to dělat v této situaci. V krizové a těžké situaci bychom měli vyžadovat, abychom pracovali solidně tak, abychom se s infekcí dokázali vypořádat a ne si ji ještě zkomplikovali.

Rusko nyní uvádí úspěšnost vakcíny 91 procent a vyzkoušení na dvaceti tisících lidí. Máte důvěru v tato čísla?

Ta čísla nemohou být správná. Testování neznamená naočkovat dvacet tisíc lidí a říci, že je to úspěšné očkování. Testovat se musí u různých věkových skupin, je definováno, kdo vakcínu dostal, jaké má za sebou zázemí, anamnézu a tak dále. Nelze napíchat vakcínu někomu a říci, že se nikomu nic nestalo. Tak se to nedělá, to je zcela proti způsobu, jak se léky a potažmo i vakcíny ověřují. To není ověřování zkušenosti, to je experiment na lidech.

Vy sám už jste očkován?

Ano, jsem zdravotník, takže jsem byl očkován v první vlně. Dokonce mám i druhé očkování, kdy se interval rozhodnutím naší vlády prodloužil, ale už mám obě injekce. Mohu konstatovat, že jsem neměl žádné vedlejší příznaky, žádné potíže mi očkování neudělalo.

Jaké byly reakce po očkování ve vašem okolí v nemocnici? Vím, že v Jičíně například onemocněli čtyři zdravotníci?

Já mezi svým personálem nemám žádné problémy po očkování, maximálně někdo udával, že ho to bolelo v místě vpichu, nějaká bolest hlavy. Pokud vím, tak v celé nemocnici byla jedna komplikace, kdy si očkovaná sestra vzala volno, protože jí nebylo dobře od žaludku a bolela ji hlava. A byla to jedna jediná sestra.

Polovina českých zdravotníků se nechce nechat očkovat. Proč tomu tak podle vás je?

Jde o menší polovinu, protože v současné době víme, že oočkovaných v nemocnicích je malinko přes 50 procent. Zdravotníci, kteří se nenechali očkovat, se nyní dohlašují. Je to pochopitelně složitější ve fázi, když vakcína není nebo je jí málo. Ale procento naočkovaných bude výrazně větší, očekával bych kolem sedmdesáti procent. Navíc znají více podrobnosti, možné komplikace a mohou si to spojovat se svými chorobami nebo se svojí kondicí a mohou dospět k názoru, že pro ně vakcína vhodná není.

Slýcháme o tom, co se děje na Ministerstvu zdravotnictví. Tým opustil náměstek Aleksi Šedo, dále odešel koordinátor očkování Zdeněk Blahuta. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize zaznělo, že by měl ministr zdravotnictví Jan Blatný do čtrnácti dnů skončit, což premiér Andrej Babiš popřel. Jak podle vás tento tým funguje?

Jako politik bych se na místě doktora Blatného obával, protože v okamžiku, kdy premiér Babiš řekne, že nic nebude, tak se to vždycky stane. Podobně jako když se za komunismu říkalo: Máslo bude, soudruzi. A pak nebylo. Problém je ve složité problematice řešení infekce a všech peripetií okolo, ale také vidím zásadní komunikační problém uvnitř ministerstva jako takového a hlavně komunikace mezi jednotlivými ministry a premiérem. Tam dochází k naprostému rozvolnění řízení, kde je pravomoc ministra limitována tím, co mu dovolí premiér nebo co rozhodne premiér. A rozhodnutí v této podobně jsou taková, že lidé vlastně nemají možnost se o něco opřít. Celá naše současná situace je složitá právě proto, že lidé tomu, co vychází z úst vlády a ministerstva nevěří. A proto jsou také ochranné akce tak málo úspěšné, protože lidé je neplní.

Jinak řečeno problém podle vás netkví ani tak na Ministerstvu zdravotnictví jako takovém, ale spíše na premiérovi a celkovém vedení země?

Na celkovém řízení státu, protože strategie plánu pro krizovou situaci, krizový program a jeho strategie je samozřejmě úlohou vlády, to má být zpracováno dopředu i pro jiné případy. Nejen pro infekci, ale i hromadná neštěstí nebo pro případ vojenského konfliktu. To je skutečně úloha vlády a tam musí být jednotné velení, jednotný názor a některá rozhodnutí nemusejí být správná, ale musejí být zdůvodněná. Pro všechno musí mít vláda podklady, čísla, proč tak rozhodla, co od toho očekává, a to všechno musí národu říkat. To, že to neříká a jenom se dělají opatření, pak nemůže fungovat. Český národ je takový, že skutečně nad věcí přemýšlí, a když nemá zdůvodnění, tak je to pro něj nedůvěryhodné.

Pak nasadí bojkot, jaký sledujeme nyní na horách, kam míří o víkendech tisíce lidí?

Ano, přesně tak.

Rozhovor vyšel na serveru ParlamentníListy.cz.