5. listopadu 2019

Chceme obnovit Státní bezpečnost?

(MF DNES) Stranou veřejného zájmu schválila včera vláda v rámci posílení policejních pravomocí naprosto přelomovou novelu trestního práva. Její podstatou je ve vymezených případech umožnit, aby se důkazy získané tajnými službami staly procesním prostředkem při případném trestním řízení před soudem. Pokládám tento nápad za nejzásadnější koncepční změnu v postavení tajných služeb od jejich znovuzaložení po sametové revoluci.

Vlastní zprocesnění bude právně nesmírně složité a bude bezpochyby narážet u soudů, což povede k vyšší míře osvobozujících rozsudků a k dalšímu snížení důvěry v právní stát. Sama idea, že úkolem tajných služeb bude vyšetřovat (předvyšetřovat?), je obludná.

Jedním z hlavních cílů rozpuštění StB a budování nových služeb bylo oddělit zpravodajské a vyšetřovací funkce. Služby mají za úkol sbírat informace a poskytovat servis a poznatky státním orgánům, policie má vyšetřovat trestné činy. Snaha smíchat po vzoru StB znovu obě činnosti do jednoho orgánu je nesmírně nebezpečná.

Jsem překvapen, že služby necítí nebezpečí, které pro ně z návrhu plyne. Mají poskytovat všechny důkazní podklady, pokud to neohrozí jejich důležitý zájem. Kdo o tom bude rozhodovat? Nepochybně jejich vedení; dokážou si však představit diskuse ve veřejném prostoru, proč ten který důkaz neposkytly? A jsou služby připraveny na mnohem zásadnější kontrolu v okamžiku, kdy se stanou de facto součástí vyšetřování?

Spolupráce mezi službami a zejména Národní centrálou proti organizovanému zločinu již dnes běží na vysoké úrovni a řada jejich poznatků je následně řádně vyšetřena a někdy převedena i do trestního stíhání – procesně korektního a podle trestního řádu! Skoro si nedokážu představit případ, kdy by nebylo dalším vyšetřováním možné trestný čin prokázat a bylo by nutné využít jen starých předdůkazů.
Ještě fatálnější je skutečnost, že tajným službám zadává úkoly vláda a prezident republiky. V trestním řízení platí zásada legality: co se dozví, musí šetřit. Tady by výkonná moc mohla úkolovat proti svým odpůrcům (ať už ekonomickým, nebo politickým). Dosud byla hlavním úkolem demokratických služeb zejména obrana proti vnějším nepřátelům republiky (a už to některé ústavní činitele zjevně zlobí). Pokud výkonná moc zaměří služby primárně na boj s vnitřním protivníkem, vracíme se zpátky…

Někdy mívají zdánlivě drobné a dobrými úmysly vedené změny katastrofální důsledky. V tomto případě se jedná o velmi nešťastný dárek k 30. výročí Listopadu. Vyzývám vládu, aby tenhle nesmysl urychleně vzala zpět a již nikdy o něm neuvažovala.

Marek Benda

místopředseda poslaneckého klubu PČR