Největší boj se Zemanem přijde, až poletím na Tchaj-wan
(Aktuálně.cz) Když předseda Senátu Jaroslav Kubera v minulých dnech navštívil USA, označil svoji cestu za „protestní delegaci“ vůči těm českým politikům, kteří „hledí k Rusku a Číně“. Jednal i s bývalou ministryní zahraničí USA Madeleine Albrightovou. Nyní se chystá na Tchaj-wan. „A odtamtud do Číny. Opačně to umí kdekdo, v tomto pořadí se to ale jen tak nepovede,“ říká pro Aktuálně.cz.
Vedle politických jednání jste navštívil velení NATO na americké vojenské základně v Norfolku, kde má své vojáky i Česko. Sešel jste se také s americkými investory. Hlavním cílem ale bylo ubezpečit Washington, že Praha si uvědomuje význam a důležitost vztahu s USA…
Já jsem už na poslední schůzce nejvyšších ústavních činitelů k české zahraniční politice na Hradě prosadil do výsledného prohlášení formulaci o „nutnosti rozvíjet euroatlantickou vazbu“. Měl jsem s tím ale trochu problém…
Vy jste Madeleine Albrightové doslova řekl, že vám trvalo půl hodiny, než jste si tu větu prosadil.
Nebudeme si nic zastírat, já jsem tam v dobrém slova smyslu jako kůl v plotě. Mezi nejvyššími činiteli (kromě Kubery je to prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš a předseda sněmovny Radek Vondráček - pozn. red.) jsem sám proti třem. Premiér a prezident jsou silná dvojka, která spolu velmi dobře komunikuje z důvodů, jež třeba ani nijak nesouvisejí s mými cestami do zahraničí.
Formulaci o euroatlantické vazbě jsem tam chtěl mít právě jako důležitý signál vůči Američanům, který by zazněl z nejvyšších pater české politiky. A nakonec se mi to podařilo.
Moje cesta do USA tentokrát nebyla podnikatelská delegace, i když došlo i na tato jednání, během kterých jsem kromě jiného zdůrazňoval, že obchodní válka mezi USA a Evropskou unií je nesmyslná, ničemu nepomůže a že v kombinaci s brexitem může být pro obě strany dost dramatická. Hlavní cíl byl ovšem skutečně politický. Ukázat, že v naší orientaci nepřevažují, jak by se někdy mohlo zdát, Čína a Rusko, ale že zde v Česku jsou i přesně opačné síly.
Jak vnímáte, že třicet let po sametové revoluci je potřeba takto vyvažovat obraz české zahraniční politiky?
Nejsem překvapený, ukazuje to, že o některé věci je potřeba stále bojovat. Podívejte se, co se teď povedlo komunistům, to byl husarský kousek. S nejhorším polistopadovým volebním výsledkem vytěžili nejvíc. Ne ale proto, že by byli takoví machři, ale protože je potřebuje Andrej Babiš.
Ten je v naprosto komfortní situaci, má za sebou sociální demokraty i SPD a komunisty, a když nepomůže koaliční partner, pomůže nekoaliční.
V orientaci na Čínu a ve shovívavosti vůči zahraniční politice ruského prezidenta Vladimira Putina jde ale spíše o Miloše Zemana. Nevěřil například zpravodajským informacím NATO, že Rusko se vojensky angažuje na Ukrajině, odmítal protiruské sankce a tak dále… Proč to podle vás dělá?
Já vím, že zvenku to vypadá hodně podezřele, ale myslím si, že to tak není. Zeman je bývalý prognostik, vždy ho zajímala ekonomika, hospodářství. Vždy tvrdil, že musíme hájit zájmy českých podnikatelů. Vidí to tak, že čím více kontaktů budeme mít s Ruskem a Čínou, tím lépe.
Jinak bych ho nepodezříval z nějaké zvláštní lásky k Rusku a Číně. I když do Číny se trochu zamiloval v tom smyslu, že je stejně jako třeba exprezident Václav Klaus ješitný. Když mu někdo podfukuje a rozvine před ním červený koberec, tak je na koni. To se mu líbí.
Vy chcete na začátku příštího roku navštívit Tchaj-wan (skrze vlastní vládu si udržuje nezávislost na pevninské Číně, ta ho ale považuje za svou provincii - pozn. red.). Nebojíte se, že Pekingu šlápnete na kuří oko, což by pak asi znamenalo střet s Milošem Zemanem?
Takhle to vůbec nevidím. Já říkám, že jestliže uznáváme politiku jedné Číny, tak výprava na Tchaj-wan je cestou do Číny. To je jejich teorie, ne moje.
Čína s Tchaj-wanem čile obchoduje a moje mise bude také podnikatelská. Jako obchodní partner je pro nás Tchaj-wan důležitější než Čína, jeho zdejší investice, například od Foxconnu (světově největší výrobce elektroniky a součástek do počítačů - pozn. red.), jsou větší. Ze strany Číny o ničem takto velmi úspěšném nevím.
Mám ambici jet na Tchaj-wan a odtamtud pokračovat do Číny. Opačně to umí kdekdo, v tomto pořadí se to ale jen tak nepovede.
Ze všech dosavadních reakci Pekingu je ovšem zřejmé, že vaši argumentaci, že cesta na Tchaj-wan je potvrzením politiky jedné Číny, nejspíše nepřijme. Nebojíte se, že ve vašem vztahu se Zemanem půjde skutečně do tuhého?
Jsem na to připraven, bude to zatím největší boj. Ale zároveň si myslím, že to nebude tak dramatické, jak to zvenku vypadá. Známe se třicet let a on dobře ví, jak funguju. Já sám si nikdy nezačínám, ale když si začne Miloš, tak se rozjedu. Když chce například zrušit Senát, tak jsem tvrdě proti. Řekl bych ovšem, že je ke mně shovívavý, dost útoků mi odpustí. Ale ano, až poletím na Tchaj-wan, bude to boj.
(Autor: Daniel Anýž)
Rozhovor vyšel na serveru Aktuálně.cz.
předseda Senátu PČR