#ODS Jaroměř Živě
ODS
Vážení spoluobčané, malí a velcí, mladí i dříve narození, dovolujeme si Vás tímto pozvat na další ročník tradiční podzimní slavnosti, jejíž hlavní plodinou se pro tento rok staly ořechy. Semonické ořechobraní se bude konat v sobotu 7. září 2019 od 15:00 v prostorách hasičské zbrojnice v Semonicích a jejího nejbližšího okolí. I letos Vás čeká pestrý program, který, jak doufáme, osloví všechny návštěvníky. Na taneční vystoupení Černilovských Blech a Blešek (od 15:30) naváže v 16:00 pohádkou a písničkami Filip Pýcha. Hudební produkce vyvrcholí v 17:00 koncertem skupiny Altan Trio. Tu doplní jako host studentská kapela z jaroměřského gymnázia Ž@h@fci! Chuťové buňky přítomných potěší ořechové dobroty všeho druhu. Jako každý rok bude totiž probíhat soutěž, tentokrát o nejlepší ořechovou pochoutku. Přítomní se tak ujmou nelehkého úkolu ochutnat co nejvíce soutěžních vzorků, aby se mohli zodpovědně rozhodnout, která dobrota že je ta nejlepší:-) Neváhejte a přineste i svoje dílo do této soutěže (výrobky přijímáme od 14:00 do 15:00 hod). Odměny pro tvůrce tří nejlepších výrobků jsou více než lákavé... A to nemluvím o tom, že se celé odpoledne budou smažit voňavé bramboráky, které rozhodně budou čím zapít:-) Pro děti bude připravena tvořivá dílna a také výtvarná soutěž Semonický Picasso. Všichni příznivci křehké krásy budou mít příležitost uplatnit svou kreativitu ve floristické dílně (nůžky a nádobu na aranžování prosím s sebou). A nesmím zapomenout zmínit ani malování na obličej. Přibližně v 18 hodin budou vyhlášeny výsledky soutěží a proběhne slosování účastníků akce. Těšíme se na viděnou v Semonicích a věříme, že zde strávíte příjemné odpoledne, na které budete rádi vzpomínat:-) Lucie Kubálková Kalhousová (Osadní výbor Semonice)
ODS
21. srpen 1968 očima paní Luisy Kalhousové z Rožnova, členky ODS Jaroměř ze Vzpomínkové akce 21.8.2019 v Jaroměři: Vážení přítomní, ráda bych se s Vámi podělila o své vzpomínky na osudné srpnové dny roku ´68. Tehdy jsem byla šestnáctiletou studentkou a se svou sestrou jsme prázdniny trávily u tety a strýce v Liberci. Tam nás také zastihl 21.srpen 1968. Poté, co jsme téměř bez dechu vyslechly vysílání informující o vstupu vojsk Varšavské smlouvy do naší republiky, jsme navzdory zákazu dospělých s ostatní omladinou utekly na náměstí, abychom byly tzv. „při tom“. Nikdo z nás si neuvědomoval riziko, které nám může hrozit. Chyběla nám válečná zkušenost našich rodičů. Místo toho jsme překypovali bezstarostností mládí. Stála jsem tehdy na kraji podloubí naproti liberecké radnici a užasle sledovala projíždějící tanky, když se najednou ozvala střelba. Z ničeho nic přede mnou na zemi ležel člověk s prostřeleným hrudníkem a já dodnes cítím hrůzu toho okamžiku. Ve zlomku vteřiny jsme si uvědomili, že se nejedná o neškodnou podívanou, ale že zde může jít o život. Všichni jsme se snažili schovat za sloupy podloubí a přečkat v jakémsi bezpečí tyto děsivé momenty. Po skončení střelby zůstalo na zemi ležet několik lidí, kterým již nebylo pomoci. Jejich přesný počet bohužel neznám. Jejich pohřby se pak proměnily v masivní demonstraci odporu místních lidí proti aktuálnímu dění. Pamatuji si řadu vystavených rakví i tíživou atmosféru těchto dní. V dalších dnech jsme mluvili s obyčejnými ruskými vojáky. Musím říct, že se jednalo o vyčerpané, hladové a žíznivé lidi. Přijeli k nám s představou, že jedou pomáhat do státu, ve kterém zuří kontrarevoluce. Sami měli velký strach. Vzájemná komunikace však rychle ustala, protože si jejich velení uvědomovalo, že vojáci dostávají informace diametrálně odlišné o těch, které jim vštěpovala oficiální propaganda. A touto propagandou jsme byli masírováni dalších dvacet let. Děkuji Vám za pozornost.
ODS
Dnes je to 50 let od přistání Apolla 11 na měsíci, úspěchem ODS po 50 letech ale je, že se nám podařilo zablokovat část vládního návrhu o EET pro vydávání účtenek ve vesmíru....
