#ODS Jaroměř Živě
ODS
Postupný rozvoj okrajových částí našeho města je naší prioritou. Podívejte se na nové nástěnky v Semonicích a zástěny, které slouží zakrytí ne vždy pohledných popelnic!
ODS
Petr Fiala: Dnes se snaží Listopad 89 využít ve svůj prospěch různí populisté, extremisté, komunisté a dokonce bývalí agenti StB. Nedovolme jim to. Připomínejme si, co se tehdy skutečně dělo, mluvme s lidmi, kteří si tu dobu pamatují, kteří se revoluce aktivně účastnili. Proto pořádáme sérii diskuzí na mnoha místech naší země. Rád se s Vámi uvidím například 9. října v Praze. https://www.ods.cz/30-let-svobody/setkani
ODS
Letošní ořechobraní s rekordní účastí - velký dík patří Osadnímu výboru Semonice pod vedením paní zastupitelky Lucie Kubálkové Kalhousové, dále Hasičům Semonice, Městu Jaroměř a všem sponzorům!
ODS
Při dnešní akci nazvané Kroky pro demokracii promluvila i zastupitelka za ODS a nestraníky Jaroměř Mgr. Lucie Kubálková Kalhousová. Těm, kteří nestačili na demonstraci dorazit, zveřejňujeme její proslov zde: Není to trestné, je to nemravné. Tato slova mě upoutala v rozhovoru se Zdeňkem Svěrákem, když byl dotazován na jeho názor na možný výsledek prošetřování kauzy českého premiéra. A právě v této větě můžeme najít odpověď na to, co se s naší společností děje. Pomyslné nůžky mezi mravností a právem se rozevírají a člověk má pocit, že dění kolem sebe přestává rozumět. Zdravý selský rozum je popírán a ztrácí se v nekonečných právních smyčkách a možných výkladech. Relativizuje se vše, v poslední době především pravda samotná. Demokracie zde stojí ve své velké zranitelnosti, protože její výsostná práva zneužívají její největší odpůrci, demagogové a populisté. Právě oni obhajují a šíří lži s poukazem na to, že je přece jejich výsostným právem sdělovat veřejně své názory. Pokud jsou se svou lží konfrontováni, relativizují, rozmělňují a mlží. Názoroví oponenti jsou v lepším případě ignorováni, mnohem častěji spíše uráženi či zesměšňováni. Lidé, kteří se nebojí hlavní proud kritizovat, odcházejí s nálepkou "pravdoláskaři" či "sluníčkáři". Klást na společnost nároky, připomínat jednotlivcům skutečnost, že demokracie stojí na systému rovnováhy mezi povinnostmi a právy, je přece tak nepopulární. Období plné ideálů skončilo několik málo let po Sametové revoluci a veškerá pozornost se začala upírat k ekonomickým ukazatelům. Neexistovaly špinavé peníze a společnost se naučila nad ledasčím přivírat oči, protože malýústupek přece nebolí a drobná lež nikomu neublíží. Modlami se stal úspěch a peníze, přičemž mezi těmi všemi mladými, zdravými, dravými a úspěšnými pomalu ale jistě narůstala skupina těch opomíjených a ztracených. Těch, kteří jsou z jakéhokoliv důvodu raději vedeni než aby na sebe brali rizika toho, že za sebe budou rozhodovat sami. Ne každý se ale o sebe umí postarat sám a jeho frustraci ještě zvyšuje to, že světu kolem sebe přestává rozumět. A najednou přichází někdo, kdo tvoří politický program ze dne na den podle aktuálního volání společnosti, někdo, kdo promluví řízným jazykem, dává jednoduché odpovědi a přináší těmto lidem naději. Už se neztrácí čas s politickou korektností, ideály či mravním kodexem. A překvapivě to velké skupině lidí stačí. Máme tedy upadnout do deprese, založit ruce v klíně a s povzdechem se rozejít do svých domovů? Ne, to v žádném případě. Protože navzdory tomu, že je současná politická situace neuspokojivá, máme stále demokracii. A zaplať Pán Bůh si čím dál větší skupina lidí uvědomuje, že to není samozřejmost a že si ji musíme obhajovat a chránit. Občanská společnost se opět probudila k životu, sta tisíce lidí již odmítají přihlížet a mlčet. Lidé na sebe začali aktivněpřebírat odpovědnost za další vývoj v naší zemi, a to měnaplňuje velkým optimismem. Třicet procent voličů svou odpověď dostalo, většina na ní ale stále čeká. Vládnoucí koalice své možnosti již beze zbytku vyčerpala. Z posledního vývoje je zřejmé, že i kdyby rozdala státní pokladnu i s víkem, nové voliče jí to nepřinese. A to je pro zbytek občanůvelmi důležitá zpráva. Mé oblíbené heslo zní: "Nemusím souhlasit s tím, co říkáte, ale vždy budu obhajovat Vaše právo říkat to." A pokud si chceme tento luxus i nadále dovolit, musíme být mnohem aktivnější, sdílet naše názory, vysvětlovat, poukazovat a dohlížet. Stále na to máme velkou řadu prostředků. Společnost se probudila. Kdy jindy si toto připomínat než v Den české státnosti?
