Novinky Mediální výstupy

DVTV: Je to krvavé fiasko, Američané pod rouškou tmy utekli z boje

(DVTV) Následky ukvapeného útěku z Afghánistánu se povlečou ještě několik let. Biden slíbil, že dostane vojáky ze země pryč, to se mu povedlo. Ale je exit a exit. Tenhle způsob odchodu podkopává autoritu USA ve světě a zadělává na další problémy, míní bývalý velvyslanec ve Washingtonu Alexandr Vondra. Američané opustili nerealistickou představu přetvořit Afghánistán v demokratickou oázu, dodává.

Celý rozhovor s Alexandrem Vondrou můžete zhlédnout na DVTV.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kábulské letiště 30. srpen, minuta před půlnocí. Poslední americký voják nastupuje do evakuačního letadla zpátky do vlasti a končí tak dvacetiletou misi v Afghánistánu. Spojené státy i přes nátlak západních mocností dodržely dohodu s radikálním islamistickým hnutím Tálibán a opustily zemi v termínu. Za jakou cenu mohl prezident Joe Biden rozhodnout jinak? Jak se Amerika postaví novému Afghánistánu pod nadvládou radikálů? Hostem DVTV je bývalý velvyslanec ve Washingtonu Alexandr Vondra. Dobrý večer.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Hezký dobrý večer přeji.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Viděli diváci na té fotografii, toho posledního vojáka v Afghánistánu, tečku za nejdelší válkou Spojených států?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
No, to já se obávám, že ještě říci nemůžeme, protože ty následky toho, bych řekl, ukvapeného a improvizovaného útěku z Afghánistánu se ještě můžou vléci celou řadu let. Ta fotografie bude nicméně určitě ikonickou jako z hlediska toho způsobu odchodu. To není lecjaký voják, to je myslím, dvouhvězdičkový generál, který pod rouškou tmy vlastně jako nastupuje do letadla, utíká z boje a zároveň záhy na to jsme viděli neméně ikonické fotografie, jak se tálibánci za bílého dne promenádují po letišti a pak dokonce i později, jak pilotují jeden asi z těch tří desítek black hawků, amerických vrtulníků, které tam Spojené státy nechaly a zřejmě i provozuschopné, když tálibánci byli schopni demonstrativně ten stroj dostat do vzduchu. Čili myslím si, je to skutečně takový ikonický obrázek toho fiaska. Jinak se to nedá nazvat ten odchod.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Abychom byli úplně konkrétní, ten muž, který je vidět na té fotografii, je generál major Christopher Donauhe, velitel 82 výsadkové divize americké armády a je to jeden z velitelů celé té evakuační mise, která tu dvacetiletou misi v Afghánistánu měla ukončit. Ještě se na dá podívat jiné strany. Splnil tímhle krokem Joe Biden svůj předvolební slib?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Ano, on slíbil, že dostane vojáky ven z Afghánistánu, to se mu samozřejmě povedlo, ale vždycky ten exit...je exit a exit. Já si osobně myslím, že se z Afghánistánu mělo odejít, ale rozhodně ne tímto způsobem, protože ten podkopává, bych řekl, autoritu Spojených států ve světě a zadělává na další problémy v Afghánistánu, ale tohle je odchod špatný.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom pardon, pane Vondro, rozumím, jenom by mě zajímalo, jak by, případně mohl vypadat ten dobrý odchod z Afghánistánu, protože bavíme se tady... Vy jste to popisoval na těch Black Hawcích, ale těch zbraní americké výroby tam zůstalo u afghánské armády a teď už v rukou Tálibánu daleko více. Ale jak to měli Američané udělat? Měli všechny ty zbraně Afgháncům sebrat a odvézt je pryč?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Nepochybně na to měli celý rok od - to už je více než rok, kdy byla podepsána Donaldem Trumpem ta dohoda s Tálibánem, která mimochodem ze strany Tálibánu nebyla naplněna, protože v té dohodě se praví, že Afghánistán bude řídit koalice širokých sil a to my nevidíme. My vidíme jenom Tálibán, Talibán a Talibán. Takže určitě měli. Já si umím představit dva lepší scénáře, než je tento. Scénář číslo 1, který teda počítá skutečně s tím, že Tálibánu se nedá věřit, ale pak tedy v nějakých fázích odsunu aspoň ty zbraně tak, aby nezůstaly v jejich rukou, anebo nějaký odchod postupný s postupným předáváním moci v těch jednotlivých provinciích tak, aby ten konečný odchod se odehrál skutečně s grácií, a ne takhle ještě, jaksi bych řekl, velmi improvizovaně a dokonce i krvavě, jak ukázal ten teroristický útok minulý týden.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mluvčí hnutí Tálibán prohlásil ten definitivní odchod amerických vojsk za radostné vítězství a úplně konkrétně říká: „Je to velká lekce pro okupanty a pro naše budoucí generace. Je to také lekce pro celý svět. Je to historický okamžik a my jsme na něj hrdí.“ Myslíte si, že Američané dostali lekci? Že to je něco, co bude stát, řekněme, u základů nějaké změny v jejich zahraniční politice?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já nevím, já se obávám, že ten způsob, jakým to prezident Biden provedl, byl motivován skutečně jediným zájmem, a to je domácí politika. Prostě naplnit ten slib, dostat americké vojáky za každou cenu domů a bohužel ty následky se pak budou samozřejmě týkat vlastně prestiže Spojených států v zahraničí, protože tohle, když samozřejmě vidí všichni protivníci nebo rivalové Ameriky, zejména Čína nebo Rusko, tak se samozřejmě musí radovat. To já si myslím, že je špatně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu sice byla ukončena ta skutečná vojenská přítomnost americké armády v Afghánistánu, ale ve čtvrtek proběhl v Kábulu ten velice tragický sebevražedný atentát, bylo tam zhruba 169 mrtvých Afghánců a 13 amerických vojáků, ale hned v neděli následovaly další exploze, tentokrát ten letecký útok provedly Spojené státy americké a Američané tvrdí, že toho strůjce sebevražedného atentátu zabili, takže vlastně je to tak, že úplně definitivně Američané složili zbraně a ten region je přestal zajímat?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
To já si myslím, že nutně být nemusí. Teď uvidíme, co se bude dál v Afghánistánu dít. Myslím si, že ten mix, kdy na jedné straně oni dostali vlastně zdarma do rukou zbraně v hodnotě nějakých 80 miliard dolarů, včetně tedy zbraní, které jsou, bych řekl, velmi vyspělé, ať už jde o obrněná vozidla Humvee nebo vrtulníky Black Hawk, nejde jenom o nějaké samopaly nebo pušky. Na druhé straně Afghánistán je bez peněz, jak jsme se začali dovídat ty poslední 2 dny. Američané vlastně jim zmrazili konta. Čili budeme v situaci, kdy ten režim bude disponovat velkým množstvím zbraní, ale nulovým množstvím peněz, tak aby vyplácel vojáky, státní úředníky a další, což samozřejmě samo o sobě může zakládat jaksi na další znepokojující koktejl. Takhle, myslím si, že Američané opustili tímto takovou tu nerealistickou vizi nějakého Nation Buildingu, že skutečně vlastně dneska budou mluvit o té operaci v Afghánistánu čistě z hlediska toho prvotního cíle. Tzn. nedopustit, aby si tam znovu Al-Kajda nebo jiná teroristická organizace vytvořila logistické zázemí pro své útoky ve světě, ale už jaksi rezignovali na tu představu přetvořit Afghánistán v nějakou demokratickou oázu ve střední Asii. Nicméně pokud by se Afghánistán znovu stal semeništěm nebo logistickou základnou mezinárodních teroristů třeba Islámského státu, tak si myslím, že by to Američany dovedlo k tomu, že by to nemohli nechat jenom tak být.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu ještě jedna poznámka k těm zbraním, o kterých jste mluvil. Nevím, jestli je úplně namístě nazývat třeba vozy Humvee, anebo ty verze vrtulníků Black Hawk úplně moderními zbraněmi, to jsou všechno věci, které jsou 30 a více let staré?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
To je samozřejmě pravda, přesto to jsou jaksi zbraně násobně vyspělejší než ty toyoty, pickupy a ty ruční palné zbraně, kterými se Tálibánci ujímali vlády v jednotlivých městech ještě před několika dny. A pokud jde o vrtulníky Black Hawk, tak jako myslím, že si je pořizuje teď slovenská armáda tak, aby se přiblížila a myslím, co by za to dalo ministerstvo obrany, kdyby zadarmo těch 33 Blak Hawků dostalo. Já si myslím, že by asi váhalo jenom 10 vteřin nad tím, jestli je přijmout nebo ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A pak je tady ještě jedna otázka, když tedy teď vidíme toho poslední amerického vojáka, jak ikonicky odchází, nastupuje do evakuačního letadla. Čeho tedy ta mírová mise, která, jak vy jste sám říkal na začátku, v roce 2001 měla za cíl, aby Afghánistán nebyl místem, ze kterého se budou rekrutovat teroristické skupiny útočící po celém světě, tak čeho ta americká mírová mise dosáhla?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, objektivně řečeno, tak tohoto cíle, který byl realistický, tak bylo v zásadě dosaženo nejpozději před, řekněme, téměř 10 lety tím, že se Američanům podařilo polapit a zlikvidovat Usámu bin Ládina. Toho druhého cíle jaksi stabilizovat tu zemi a učinit z ní jaksi, řekněme, nějaký vzorový systém vládnutí demokratického v tom celém regionu, tak toho cíle se samozřejmě dosáhnout nepovedlo a asi to nebylo ani realistické ho dosáhnout. Tak jako Švýcarsko k tomu směřovalo několik staletí a tam to směřování bylo velmi krvavé a v Evropě ty podmínky byly samozřejmě daleko lepší než v tomto koutě Asie.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jaký je váš odhad toho, jestli Spojené státy americké budou teď chtít, například na území Afghánistánu potrestat, zabít, zatknout, zajmout kohokoliv, kdo by na ně nějakým způsobem útočil? Teď se znovu vracím k té pomstě vlastně za ten čtvrteční atentát, k tomu nedělnímu útoku. Zajímalo by mě, jestli se vlastně v Afghánistánu teď otevírá další válečná kapitola, která se možná bude daleko více podobat tomu, co bylo někdy před rokem 2001?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, že Američané nemůžou jen tak přejít to, co se stalo v Kábulu minulý týden, kde to zanechalo vlastně stovky obětí, z toho nějakých 13 amerických vojáků. Čili ten zásah ze vzduchu z dronu, který oni učinili proti tomu novému pokusu odpalu nálože, tak to není myslím konečnou odvetou. V tomto smyslu Joe Biden, i když ty jeho motivace jsou čistě, bych řekl, dneska v oblasti domácí politiky, tak i právě z tohohle hlediska, nemůže to nechat jen tak. Čili nepochybně se dočkáme ještě nějakého ataku ze vzduchu. Pravděpodobně právě za použití spíše dronu, ale to je trošku něco jiného, než, řekněme, to nasazení pozemní v Afghánistánu. Takovéto útoky podnikali Američané odvetou za různé teroristické akce vlastně velmi pravidelně v posledních 20 letech. Na tom asi se nic nezmění. To je v podstatě bezbolestné, poměrně levné a politicky průchodné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na jedné straně tedy možná slyšíme silná slova, že přijde odveta, pokud budou zejména američtí občané zabíjeni nebo zraňování. Na druhé straně vidíme, například gesto, které bylo vidět na videu, které zaplnilo americká média, kde se Joe Biden během uctění památky padlých vojáků podíval na hodinky, což vyvolalo kritiku samotných veteránů, republikánských politiků i konzervativních komentátorů. Selhal v téhle oblasti, podle vašeho názoru, americký prezident v očích veřejnosti?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, že selhal, protože i když bych to měřil jaksi zájmy třeba našimi, tak náš zájem je nepochybně na tom, aby Spojené státy byly schopny dál sehrávat roli stabilizátora ve světě a k tomu samozřejmě potřebují mít nějakou autoritu a ten způsob jako útěku z Afghánistánu tuto autoritu oslabil jednoznačně. Není to samozřejmě konec role Spojených států ve světě, ale myslím si, že Joe Biden tomu jaksi skutečně udělal medvědí službu tady. A je otázkou, jestli bude schopen při té míře jaksi koncentrace na domácí úkoly tohle nějakým způsobem napravit. Tak já si umím představit, že se politik jednou podívá na to, kolik je hodin u smutečního aktu, pokud ale ti veteráni reportují, že se podíval několikrát, tak samozřejmě i tohle je taková věc, na kterou by si měl ten politik dávat pozor, protože skutečně v Afghánistánu padlo velké množství amerických a koneckonců i našich vojáků a oni tam dělali senzační roli, vlastně oni naplnili ten cíl, který byl splněn, tzn., že Afghánistán přes všechny ty problémy už jaksi není tím zdrojem mezinárodního terorismu, jako byl před rokem 2001.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Umíte si představit tu nejbližší budoucnost takovou, že Spojené státy americké navážou s Tálibánem, který bude vládnout Afghánistánu, nějaké plus minus normální vztahy? Že ho prostě budou uznávat? Budou akceptovat? Jednat s ním?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Oni za Trumpa myslím, dospěli k názoru, že to úsilí o nějaké vytváření té afghánské státnosti, je si marné. A to je samozřejmě dovedlo k dialogu s Tálibánem, který vedl Zalmaye Khalilzad, jeden z vlastně předních amerických diplomatů sám afghánského původu, který dokonce některé ty Tálibánce osobně zná, ale čili nějaký dialog tu byl, ale ten dialog prostě musí být takový, aby Amerika v něm měla respekt. To si myslím, že se prostě to finále nepovedlo, včetně tedy toho, že jak jsme zase poslední dny slyšeli, tak přímo vlastně oblast Kábulu má z Tálibánců na starost ta Chátamího sekce, a to je vlastně větev Tálibánu, která má k některým mezinárodním teroristům třeba z Islámského státu poměrně blízko. Čili je tady další důvod k obavám. Ale uvidíme, já nechci samozřejmě tady malovat nějaké čerty na zeď. Tohle uvidíme, ale každopádně je to jaksi neschopnost předvídat ten vývoj v Afghánistánu v posledních týdnech, tu rychlost, s jakou se Tálibán vlastně zmocnil vlády nad každý městem v zemi, tak jako říká něco o tom, že ten dialog s Tálibánem přece jenom měl své významné mezery nebo mouchy a sázet se na něj určitě nedá, protože, jak říkám, i ta dohoda, která byla podepsána, není naplněna. A mimochodem to mělo podle mě sloužit jako argument k tomu ten odchod pozastavit a nedotáhnout do konce do té doby, než bude ta dohoda naplněna v tom původním znění.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane Vondro, děkuju za rozhovor. Hezký večer.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Není zač, také přeji hezký večer.