prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

předseda strany
místopředseda Poslanecké sněmovny PČR

Truhlářská 1016/9
110 00  Praha 1
Šilingrovo náměstí 257/3
602 00  Brno

Životopis

Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. (1964), politolog, univerzitní profesor a politik. Předseda Občanské demokratické strany, poslanec a místopředseda Poslanecké sněmovny PČR, byl rektorem Masarykovy univerzity a ministrem školství.

Vystudoval češtinu a historii na brněnské univerzitě (1983-1988), poté pracoval jako historik v muzeu. V osmdesátých letech se účastnil nezávislých občanských aktivit proti komunistické diktatuře. Po listopadu 1989 se podílel na založení oboru politologie. Byl mj. vedoucím Katedry politologie (1993-2002), Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií (2002-2004), ředitelem Mezinárodního politologického ústavu (1996-2004), ředitelem Institutu pro srovnávací politologický výzkum (2005-2011) a děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (2004).

V rozsáhlém vědeckém díle se specializuje na srovnávací politologii a evropskou politiku. Je autorem více než 300 odborných studií publikovaných v řadě zemí. K jeho nejznámější knihám patří např. Evropská unie (s M. Pitrovou, 2003, 2009), Teorie politických stran (s M. Strmiskou 1998, 2009), Katolicismus a politika (1996), Skrytá církev (s J. Hanušem 1999), Laboratoř sekularizace (2007), Evropský mezičas (2007, 2010), Politika, jaká nemá být (2010), z poslední doby Občané, demokraté a straníci (2015), Na konci bezstarostnosti (2015) a Rozum a odvaha (2017). Nedávno vyšly také dvě knihy rozhovorů shrnující jeho názory na politiku a společnost: Vraťme politice smysl (s. J. Hanušem, 2017) a Profesor na frontové linii (s M. Balaštíkem, 2017).

Jako rektor vedl po dvě funkční období Masarykovu univerzitu (2004–2011), která se v té době stala nejžádanější českou vysokou školou a významnou středoevropskou vzdělávací a výzkumnou institucí. Dlouhodobě působí v institucích a orgánech zabývajících se vysokým školstvím a výzkumem v ČR i v zahraničí, byl také předsedou České konference rektorů (2009-2011). Zastával řadu veřejných a odborných funkcí, byl členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, byl členem Akreditační komise, místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace, působil jako hlavní vědecký poradce předsedy vlády.

V letech 2012–2013 byl ministrem školství ve vládě Petra Nečase; podařilo se mu stabilizovat resort a svou koncepční a přesvědčivou prací si rychle získal důvěru veřejnosti. V roce 2013 odmítl účast v Rusnokově vládě, protože nesouhlasil se způsobem jejího ustavení.

V říjnu 2013 vedl jako nestraník jihomoravskou kandidátku ODS a byl zvolen poslancem. Dne 7. listopadu 2013 vstoupil do ODS, v lednu 2014 byl zvolen jejím předsedou. Funkci předsedy obhájil v lednu 2016. V říjnu 2017 vedl jako celostátní a jihomoravský lídr ODS ve volbách, v nichž strana posílila svoji pozici v české politice a stala se druhou nejsilnější politickou stranou. V listopadu téhož roku byl zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V lednu 2018 byl se silným mandátem více než devadesáti procent potřetí zvolen předsedou ODS.

Články (437)

Další články