František Sivera Články

Tisková zpráva

R43 Ministerstvo dopravy v posledních týdnech několikrát uvedlo / naposledy při návštěvě ministra Dobeše v Brně/, že výstavba R43 bude možná až po roce 2025.

Pro nás všechny, hlavně pak pro občany bydlící na sever od Brna, je to velice znepokojující informace. Není možné se s tímto spokojit a souhlasit. Po létech příprav zjišťujeme, že za poslední dva roky se příprava přibrzdila, ne-li úplně  zastavila. Ministerstvo, které má odpovědnost za stav dopravní sítě, léta slibuje výstavbu R43  a tím i zdůvodňuje , proč nečiní žádné zlepšení „ na silnici smrti „ – I/43. Za posledních mnoho let se částečně zvýšila bezpečnost díky výstavbě dvou kruhových křižovatek  /v Černé Hoře a Letovicích / za minimálních nákladů vznikl kruháč u Lipůvky. A to je vše. Doprava narostla mnohonásobně,  spousta občanů dojíždí za prací do Brna, vzrostl počet kamionů zkracujících si cestu na sever, počet smrtelných nehod přibývá. A to takhle zůstane dalších 10 či 20 let ? S tím se nedá souhlasit. Hlavní problém vidím v bezradnosti MD v hledání modelů pro zajištění financování dopravní infrastruktury. To je patrné na situaci, kdy od roku 2010 nebyla zahájena žádná nová stavba.  R43 je důležitou stavbou nejen pro rozvoj regionu na sever od Brna, ale i z hlediska konkurenceschopnosti podniků, a logického propojení Brněnského uzlu / D1,D2,R52/ se silnicí R35. Sdružení pro výstavbu R43 bude požadovat po ministerstvu stanoviska, jaká konkrétní opatření a v kterých letech budou realizována na silnici I/43.

 

 

R52

Dne 27.2.2012  proběhla v Pohořelicích  ustavující valná hromada Sdružení pro výstavbu rychlostní silnice R52. Předsedou byl zvolen poslanec Parlamentu ČR František Sivera, místopředsedou starosta Pohořelic Josef Svoboda. Sdružení vzniklo s cílem napomoci zrychlení příprav  výstavby, intenzivnější komunikaci se samosprávami a občany obcí v blízkosti trasy, koordinaci a výměně informací týkajících se R52 a A5 mezi českou a rakouskou stranou. Naše úsilí je směřováno k realizaci uvedené stavby nejpozději do roku 2018, stejně jako dostavba v Rakousku. příprava i vlastní realizace by měla mít nejvyšší prioritu, v rozpočtu SFDI na rok 2012 jsou zařazeny finanční prostředky na přípravu, Zásady územního rozvoje nabyly účinnosti, stavba je zahrnuta v plánech EU

 / TEN –T / s vysokou prioritou k realizaci v nejbližším období, je také součástí seznamu staveb v přípravných materiálech na plánovací období EU fondů 2014+.

RYCHLOSTNÍ SILNICE R 52  -  VÝVOJ a ZÁSADNÍ SKUTEČNOSTI

 

7. 5. 1999 – Jednání česko-rakouské expertní skupiny ve Valticích. Česká strana představila doposud uvažovanou trasu Pohořelice – Nový Přerov. Rakouská strana prosazovala napojení rakouské a české dálniční sítě u Mikulova. Variantu vedení trasy na hraniční přechod Břeclav – Poštorná (v současnosti ekologickými organizacemi prosazovanou možnost využití dálnice D2 a prodloužení rychlostní silnice R55) rakouská strana odmítla jako nepřijatelnou.

21. 7. 1999 – Vláda České republiky usnesením navrhla řešit spojení Brna a Vídně vedením rychlostní silnice R52 v úseku od Pohořelic ke státním hranicím s Rakouskem v závislosti na výsledcích jednání česko-rakouské expertní komise.

19. 8. 1999 – Změnou zákona v rakouském parlamentu je zakotveno vedení rakouské dálnice A5 ve směru na hraniční přechod Drasenhofen – Mikulov.

2001 – Na základě podnětu rakouské strany byla zpracována studie, která prověřovala průchodnost území mezi Pohořelicemi a Mikulovem směrově dělenou čtyřproudovou rychlostní silnicí, která naváže na již dokončený úsek rychlostní silnice R52 vedené ve směru od Brna východním obchvatem Pohořelic. Výsledkem bylo vyhledání 5 variant vedení trasy. Projednání studie bylo uzavřeno redukcí z 5 variant na 3 s tím, že všechny zúčastněné strany kromě ministerstva životního prostředí souhlasily s oprávněním řešení rychlostní silnice R52 v úseku Pohořelice – Mikulov a odmítly akceptovat „alternativu Břeclav“.

14. 2. 2001 – Usnesení Vlády České republiky k návrhu Harmonogramu a finančního zajištění realizace Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010. V jednotlivých dopravních oborech je hlavní pozornost soustředěna na vládní priority rozvoje dopravní infrastruktury do roku 2010, mezi nimiž je uvedeno pokračování výstavby rychlostní silnice R52 s napojením na budovanou dálnici od Vídně.

4. 10. 2001 – Jednání v Hollabrunnu. Byla dohodnuta a následně vypracována mezinárodní studie pro silniční tah R52 / A5, kterou zajistila rakouská strana.

 

29. 3. 2002 – Byla schválena aktualizace rakouského zákona a zpřesněna trasa dálnice A5. Dálnice povede ve směru Grossebersdorf  – Wolkersdorf – státní hranice Drasenhofen.

 

Červen 2005 – Záměr „Rychlostní silnice R52 Pohořelice – Mikulov (Drasenhofen)“ byl posuzován samostatně z hlediska vlivu na životní prostředí. Výsledkem procesu bylo vydání souhlasného stanoviska ministerstva životního prostředí.

 

17. 5. 2006 – Trasa rychlostní silnice R 52 byla usnesením vlády ČR zakotvena v Politice územního rozvoje ČR.

9. 11. 2006 – Zastupitelstvo Jihomoravského kraje schválilo Územní plán Velkého územního celku Břeclavska, v němž vymezilo koridor pro rychlostní silnici R 52 v trase Pohořelice – Mikulov/Drasenhofen. Jihomoravský kraj tímto svým usnesením stabilizoval trasu rychlostní silnice na svém území v územně plánovací dokumentaci a vytvořil tak základní předpoklady pro její realizaci.

ZÁSADNÍ SKUTEČNOSTI V RÁMCI PŘÍPRAVY  R52 V LETECH 2009 - 2011

Během let 2009 až 2011 došlo k následujícím událostem, které měly podstatný vliv na plánování a přípravu výstavby Rychlostní silnice R52.

• 23.1.2009 byla podepsána mezivládní dohoda mezi Českou republikou a Rakouskem o místě propojení Rychlostní silnice R52 a Dálnice A5 Nordautobahn v lokalitě Mikulov/Drasenhofen (tato dohoda navázala na vládní usnesení č. 735 z roku 2008, kterým byl určen bod navázání R52 na rakouskou A5 Nordautobahn v místě Mikulov-Drasenhofen)
• Výsledky kontroly NKÚ (červen 2009) neuložily přípravě stavby žádná opatření, která by ovlivňovala další průběh přípravy
• Vláda ČR schválila „Politiku územního rozvoje 2008“ jako zásadní nástroj územního plánování, kde je koridor R52 vymezen v trase Pohořelice – Mikulov – Drasenhofen jako součást transevropské silniční sítě TEN-T.
• V listopadu 2009 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek, kterým s účinností od 25.11.2009 zrušil platnost Územního plánu vyššího územního celku Břeclavsko (ÚP VÚC Břeclavsko z roku 2006) jako jednoho z územně plánovacích dokumentů -územní řízení však probíhají dál a územní rozhodnutí je právně možné vydat – viz dále informace o stavu přípravy)
• V prosinci 2009 bylo v rámci Evropského parlamentu podepsáno Společné prohlášení o evropském a regionálním významu dálniční osy Gdaňsk – Brno – Vídeň (prioritní projekt č. 25 transevropských dopravních sítí) mezi představiteli jednotlivých regionů, v němž je  trasa R52 vedena jako součást tohoto eurokoridoru zásadní povahy
• 17.12.2009 byla přijata Deklarace Zastupitelstva Jihomoravského kraje o podpoře a prosazování rychlostní silnice R52
• 17.12.2009 schválilo Zastupitelstvo Jihomoravského kraje návrh na změnu usnesení Vlády ČR z přípravy čtyřpruhového obchvatu Břeclavi v úseku D2 – hraniční přechod Poštorná / Reinthal na přípravu tohoto obchvatu v dvoupruhovém uspořádání.

• Pokud jde o vedení trasy Rychlostní silnice R52 z Pohořelic ke státní hranici ČR/Rakousko, došlo ke změně vládního usnesení č. 735 ze dne 9.6.2008, která byla Vládou ČR schválena usnesením č. 713 ze dne 6.10. 2010. Z toho usnesení vyplývá jednoznačný důraz na propojení R52 na české straně a rakouské A5 v místě Mikulov/Drasenhofen, bez varianty propojení v místě Poštorná/Reinthal obchvatem Břeclavi ve čtyřpruhovém uspořádání. Tato varianta byla uvedeným vládním usnesením zrušena.
• Trasa R52 je zakotvena v Politice územního rozvoje 2008, tj. nejvyšším nástroji územního plánování, který byl schválen Vládou ČR v létě 2009. V něm je trasa R52 vymezena následovně:

             R52  :         Pohořelice –Mikulov–Drasenhofen / Rakousko (E 461). Součást TEN-T.

                              Zkvalitnění silničního spojení Brno–Vídeň. Vazba na rakouskou silniční síť.

    

• 22.9.2011 byly Zastupitelstvem Jihomoravského kraje schváleny Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK), kde je ohledně Rychlostní silnice R52 uvedeno: ZÚR JMK zpřesňují koridor kapacitní silnice R52 Pohořelice – Mikulov – Drasenhofen / Rakousko (E461), vymezený v PÚR ČR 2008, vymezením koridoru D65 rychlostní čtyřpruhové silnice R52 Pohořelice – Mikulov – hranice ČR / Rakousko, včetně doprovodných komunikací pro přímou obsluhu území (veřejně prospěšná stavba).
• V mezinárodních souvislostech je Rychlostní silnice R52 součástí evropské sítě E (E461), součástí Transevropského multimodálního koridoru, větve VI.B, vymezeného v souladu s mezinárodními dohodami v PÚR ČR 2008 jako součást spojení Katowice – Ostrava – Brno – Wien v silničním spojení. Poloha a propojení dopravní cesty ve větvi VI.B TEMMK

• Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 661/2010/EU ze dne 7. července 2010 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě.