Bez pomoci profesionálů a dobrovolníků bychom se při povodních neobešli
Miroslava Lazarová působí první volební období jako starostka městské části Střekov v Ústí nad Labem. Do paměti obyvatel se nesmazatelně vryla díky nedávným povodním.
Paní starostko, jaká je situace na Střekově nyní, 14 dní po povodních?
V současné době, zdá se, je Střekov z nejhoršího venku. Vojáci, hasiči a dobrovolníci vyčistili a odklidili povodněmi zasažený majetek, silnice a chodníky jsou čisté, bytové či nebytové prostory jsou po vyčištění a sanitaci. Aktuálně probíhá odhad škod napáchaných povodněmi. Zaměstnanci ÚMO Střekov obchází se znalci zatopené objekty a sčítají škody jak na nemovitém, tak movitém majetku. Úřad jako takový je ve své budově, ale i tady se musíme vypořádat s následky velké vody, vyčistit a opravit sklepní prostory budovy, uvést do provozu některá zařízení atd.
Jsou již všechny následky po povodních odklizené?
Více méně ano. Od Církvic až po Svádov jsme s pomocí všech výše zmíněných složek. Hasiči, vojsko a dobrovolníci pomáhali nájemníkům či vlastníkům zatopených objektů vynášet ze zatopených prostor kontaminovaný majetek a pak jej házeli do připravených kontejnerů. Zde musím poděkovat jak kraji, tak magistrátu, za příkladnou spolupráci. Sem tam se objeví další nepořádek v ulicích, čekající na odklizení, máme zmapováno, že se jedná většinou o chataře, kteří až nyní najíždí do svých objektů nebo na své pozemky a likvidují následky škod. Pokud by to udělali již dříve, mohli si ušetřit spousty práce a nám teď ve finále nemuseli přídělávat starosti s odklízením dalšího kontaminovaného majetku, ale chápu, že ne každý se v tu dobu, kdy tu byli vojáci, ke svému majetku mohl dostavit.
Obracejí se na váš úřad občané se žádostmi o finanční pomoc v souvislosti s povodněmi?
Obrací, ale my, tedy úřad městského obvodu, těmto lidem nemůžeme vyhovět. Naše zaměstnankyně sociálního oddělení informují postižené občany o možnostech, kam se mohou obracet. Také ve Střekovských novinách jsme tyto informace zveřejnili a všem, kteří se ocitli ve svízelné situaci, držíme palce a přejeme, ať se brzy vše dostane do normálu.
Domníváte se, že pomoc při povodních byla ze strany státu dostatečná?
Pomoc státu spočívá zejména v uvolnění finančních prostředků na bezprostřední likvidaci povodňových škod. Myslím, že návrh čítající několik miliard byl, když ne velkorysý, tak minimálně významný. Otázka je, zda se to v současné politické situaci dotáhne do konce a skutečně kraje a obce prostředky obdrží. Pokud se bavíme o pomoci státu, hleděla bych spíše do budoucnosti a přála bych si vytvoření nějaké státní koncepce v hospodaření s vodou, globálnímu plánování protipovodňových opatření, protože to vše je levnější, než následná likvidace škod napáchaných velkou vodou.
Pokud hovoříme o pomoci, ráda bych znovu vyzdvihla pomoc armády ČR, hasičů profesionálních i dobrovolných, dobrovolníků nebo obcí, které pořádaly veřejné sbírky humanitární pomoci. Bez této pomoci si zpětně nedovedu představit naši pomoc postiženým občanům.
Je pravděpodobné, že s povodněmi se budeme potýkat i v budoucích letech. Jaká opatření byste po zkušenostech z nedávné doby zavedla nebo změnila?
Vlastně jsem na to odpověděla o pár řádků výše. Nejen plánování protipovodňových zábran samotných měst, či obcí, ale tvorba globální koncepce vodního hospodářství, případně jakýsi návrat k časům, ve kterých naši předci věděli jak s vodou zacházet, kde stavět atd..
Děkuji Vám za rozhovor.
Štítky:
rozhovor v médiích
