Novinky Mediální výstupy

Události, komentáře: Podíl na krizi kolem dodávek plynu má Německo

(ČT 24) Podíl na krizi kolem dodávek plynu má Německo, řekl ve čtvrtečních Událostech, komentářích europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Na závislost sousední země na ruských dodávkách upozornil také místopředseda sněmovny a exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Česká vláda chce nyní před zimou naplnit zásobníky plynem nejméně z osmdesáti procent. Ani takové zásoby ale podle bývalého ministra průmyslu Milana Urbana (ČSSD) nejsou dostatečné.

Celou debatu s Alexandrem Vondrou můžete zhlédnout na ČT24.

Podle Vondry se Česko na krizový scénář připravuje. „Řešíme to včetně toho, co neřešila minulá vláda,“ poznamenal a zmínil například neobnovení smlouvy na dodávky plynu z Norska. „Neřešilo by to všechno, ale co bychom za to teď dali. Byla by to významná diverzifikace,“ podotkl. Dodal, že je třeba naplnit zásobníky. „To je klíčová záležitost, abychom přežili příští zimu,“ míní.

Přepis debaty:

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Spojené státy nenechají podle prezidenta Joea Bidena Moskvu zastrašovat evropské země výhrůžkami přerušením dodávek plynu. Pomoci by mohlo Japonsko, Jižní Korea anebo Katar. Evropská unie se ale připravuje na scénář, který potkal Bulharsko a Polsko. Tam už ruský plyn neproudí. Česká vláda chce před zimou naplnit zásobníky touto surovinou nejméně z 80 %.

Jozef SÍKELA, ministr průmyslu a obchodu /STAN/:
Součástí toho opatření je, že tím vlastně získáme i kontrolu, kdy a jak se z těch zásobníků bude těžit. A my chceme, aby ty zásobníky zůstaly plné po celou zimu a budeme to kontrolovat 1. 11., 1. 12. a 1. ledna.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Hosty k tématu jsou Alexandr Vondra, europoslanec a místopředseda ODS. Dobrý večer.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Dalším hostem je místopředseda Sněmovny a hnutí ANO Karel Havlíček, bývalý ministr průmyslu. Dobrý večer.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Hezký večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A připojuje se k nám ještě další bývalý ministr průmyslu. Za ČSSD Milan Urban. Pane Urbane, pokud se slyšíme, tak vám přeji dobrý večer.

Milan URBAN, bývalý ministr průmyslu /ČSSD/:
Dobrý večer z Opatovic.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové, připravujeme se v Česku dost rychle na krizový scénář? To, co tak silně apelativně říkal v té ukázce pan mistr Síkela bude stačit, pane Vondro?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Ano, připravujeme se ráno, v poledne, večer. Řešíme, včetně teda toho, co neřešila třeba ta minulá vláda. My jsme třeba v devadesátých letech v polovině jako diverzifikovali plynové dodávky. Čtvrtinu toho mixu bylo vždycky z Norska podle smlouvy, jako nechápu, tak se, pánové, přiznejte, kdo z vás to neobnovil někdy v roce 2017 nebo tak. Ale co bychom za to teď dali, kdybychom aspoň… Neřešilo by to všechno, ale byla by to významná diverzifikace. Teď tedy pracně samozřejmě nakupujeme plyn, kde to jde, protože nemůžeme se spolehnout na to, že dodávky z Ruska poplynou ještě za měsíc. A musíme naplnit zásobníky, jinak to je klíčová záležitost, abychom přežili příští zimu.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ptát jsem se chtěl právě na to, jak naplnit ty zásobníky, protože to je jistě klíčová věc. Na druhou stranu, ono se jinak na to dívá optikou války, jinak na to dívá optikou ne války. To, o čem mluvíte, ta doba, o které mluvíte, byla doba neválečná. Sice řada lidí říkala, že Putin je starý, mazaný KGB atd. a že určitě něco chystá, ale ta doba byla jiná, takže ta vláda asi těžko mohla říct, co kdyby se něco stalo.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Byla to doba lehkomyslná. Myslím si, že veliký podíl třeba na té krizi dneska mají Němci, kteří nalezli vlastně tomu Putinovi důvěrou v něj přímo do oprátky. Bylo to takové, oni vždycky nám vysvětlovali, to je vztah, kdy ten dodavatel a odběratel na sobě závisí tak, že přece nikdo neudělá něco proti tomu druhému, protože by na tom ztratili oba. Akorát holt Němci nepočítali, že ten dodavatel najednou začne mašírovat a zaútočí na jinou zemi a tam začne vyhlazovat jednu vesnici za druhou. Tak to pak nejde dělat business as usual.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Jak se k tomuhle stavíte vy jako zástupce té bývalé vládní garnitury, pane Havlíčku? Na jednu stranu je pravda, že nebyla válka. Na druhou stranu neměli jsme být přece jenom prozíravější a vždyť i politici z předchozích garnitur častokrát říkali, nebuďme závislí na Rusku.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Musíme říct, co je my. Stát nenakupuje plyn, plyn nakupují komerční společnosti a musíme se dívat, od koho ho nakupují. A naše společnosti nenakupují plyn z Ruska, nakupují ho od velkoobchodníků nebo z burzy. V drtivé většině je to z Německa. Když se podíváme technicky, jak k nám plyn jde, protože ten, kdo kupuje, neví, jaký kupuje plyn, on kupuje směsku plynu a kupuje ji z trubek z drtivé většiny z Německa přes Krušné hory. Protože Německo se orientuje zejména na ruský plyn v těch posledních letech, ať už tam jde Jamal ale zejména Nord Stream jednička, dokonce tam měl jít ještě Nord Stream dvojka. Jde tam ten norský. Tak pochopitelně naši odběratelé si neurčují, která molekula plynu jim přijde. Oni to kupují z té burzy a z té burzy jim to zjednodušeně řečeno namíchají. Takže tím, že jsme sousedé s Německem a tím, že jsem vede trubka z Německa, tak je logické, že když je Německo, a s tím souhlasím s panem Vondrou, čím dál tím více závislejší na ruském plynu, logicky jsme závislejší i my. Dneska hledejme to, jakým způsobem tomu pomoci a jakým způsobem se zabezpečit a tady nesouhlasím s panem Vondrou. Sice říká ráno, večer, v poledne se o to všichni starají, ale výsledek je ten, že v zásobnících máme dneska sotva 30 % zatímco třeba v Polsku mají 80 %.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Předtím jste říkal, že stát do toho jakoby nemá co mluvit, teď zase vytýkáte státu, že do toho má co mluvit? Abychom si rozuměli.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Ano, ano, ale to je důležité říct. Stát může motivovat obchodníky, protože ten plyn nepatří státu.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Čili i vy jste mohli motivovat obchodníky...

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Samozřejmě. Taky před sezónou bylo 90 % toho plynu, ale to je každý rok. A teď je po sezóně a vyprodává se to. A my samozřejmě vládě nevyčítáme to, že se vyprodá plyn po sezóně. To, co my vyčítáme, je to, že jsme v mimořádné době, ve válečné době a že není možné čekat tak, jak dneska řekl ministr Síkela, až na podzim a tam ho naplnit z nějakých 80 %, ale jít tou polskou cestou, protože Poláci dneska i po sezóně mají v zásobnících 80 %. Otázka je, jak je motivovat. Dá se motivovat tím, že se bude garantovat cena těm obchodníkům, kteří když to nakoupí a ta cena by klesla, tak se jim to dorovná.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Myslím si, že ta garance, o tom jsme se zrovna dneska bavili s premiérem, toho rozdílu to bude, ale jinak myslím si, že nám něco vyčítat. Jako to není pravda, že když my jsme v zimě přebírali vládu, že by tam bylo 90 % plynu. To ani náhodou v těch zásobnících. Dokonce jsme zjistili, že vlastně RWE už dlouho jako zamýšlí ty zásobníky prodat, takže dokonce by mohly jako padnout úplně mimo kontrolu. Čili tohle je věc, kterou řešíme.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
To bylo 90 %.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
A teď se už naplňuje samozřejmě, protože zima končí čili vlastně dneska je tam, co já vím, tak je tam vlastně 2× tolik pomalu, než tam bylo, řekněme, před měsícem a půl. Ale samozřejmě tam není dostatečně.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
A proč?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
No proč? Protože, jak byste to naplnil, když byla zima, protože se čerpalo. Zásobníky prostě jsou kvůli tomu, aby se vždycky přežila zima, když je zima prostě. Je daleko vyšší spotřeba, tak nemůžete je zároveň doplňovat, protože nemáte čím a kudy.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Od března už tohle nefunguje a ta válka tady...

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já taky říkám, že se za poslední měsíce zdvojnásobil objem těch zásobníků.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
A proč mají Poláci 80 %?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Protože Poláci se na to připravují na rozdíl od vás dlouhodobě. Připravili se na to loni. To je stejný jako s jádrem, i když to neřeší. Teprve po našem nátlaku vy jste rezignovali na to, aby se dělalo s Rosatomem, my jsme na to už varovali dopředu. Dřív než byla válka.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Teď skáčete z jedné věci na druhou. Prosím vás, nechte jádro. Vaše vláda zabezpečila to, že do finále tendru, respektive výběrového řízení v roce 2014 šel Rosatom a šel Westinghouse, takže vůbec ten, řekněme...

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Proč jste neobnovili ty dodávky plynu?

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové, prosím, nemíchejme sem to jádro, i když vím, že to s tím také může souviset a je to důležité. Zkusme se vrátit k tomu plynu. Jestli můžeme.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Ještě jednu věc. Bylo tam někdy na podzim tam bylo 90 %. Dobře, mohlo tam být až 100 % ale bylo tam 90 %. Tak jako každý rok.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
To je tak každý rok.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Takže víc se tam dát nemohlo

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Na konci zimy je tam prakticky 0, tak je to každý rok, přece kvůli tomu ty zásobníky máme.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
To je v pořádku, ale já se ptám, proč se tam teď nedoplnilo a proč se nedoplňuje rychleji?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já říkám, že se tam teď doplňuje.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Je tam 30 %.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Začalo se doplňovat. Zima skončila poměrně nedávno.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Je to ještě měsíc a vláda to shodila ministerstvo průmyslu.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Za měsíc se tam zdvojnásobil objem, čili doplňujeme.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Hazardujete.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Dobře. Já bych trošku odlehčil, jak jste, pane Vondro, říkal to RWE, tak jsem se lekl, že říkáte RVHP, ale to je trošku něco jiného. Chtěl jsem vás trošku pobavit, ale naštěstí už ne. Ano, pane Urbane, řada komentátorů se shoduje, že Česko doplácí na to, že jsme opravdu dlouhodobě byli na ruském plynu ať tak či onak závislí. Třeba komentátor Martin L. píše: „Dopláceli jsme na krátkozrakost a proruskou politiku v čele s prezidentem.“ Zajímá mě upřímně, jestli jako člen ČSSD cítíte třeba nějakou, v uvozovkách, spoluvinu vzhledem k tomu, jak vstřícná bývalá sociální demokracie častokrát k tomu směřování na východ?

Milan URBAN, bývalý ministr průmyslu /ČSSD/:
Pane redaktore, to mně podsouváte úplně jiné téma. Já bych se rád vyjádřil k tomu, co tady zaznívá. Zaprvé ta situace je celkem vážná. Ne celkem, ale skoro tragická a odehrávat na tom nějakou vnitrostátní politiku, Petr nebo Pavel, jak se tady přou kolegové, opozice nebo vládní strany, to je přece úplný nesmysl. Tady ta situace je natolik vážná, že je potřeba vzít rozum do hrsti a snažit se tu situaci řešit. To je první, co mně vadí. Druhý, co mně vadí, je, že politici často říkají různé závěry, aniž by to měli alespoň trochu nastudované a nějak odborně podložené. Řeknu příklad. Alexandr Vondra tady řekl „nakupujeme plyn, kde se dá“. No, to je samozřejmě nesmysl. My nakupujeme plyn od jedné německé společnosti Uniper, která se oddělila od EONu, za cenu, která je stanovená na burze v Lipsku, a to už nakupujeme bohužel takhle dlouho. A tedy je to ruský plyn, který přes Německo teče k nám. Co se týká zásobníků, tady se hodně dneska mluví o zásobnících a nakolik mají být naplněny nebo jsou a nebyly a mají být. Když budou naplněny na 100 %, tak je to pořád zhruba třetina naší roční spotřeby. My máme asi 9,5 miliardy kubíků zemního plynu spotřebu v roce 21 a ty zásobníky RWE, ty dají nějakých 2,7 miliardy, pak tady máme zásobníky Komárkovy, takže pohybujeme někde kolem třech miliard, kdyby to bylo 100 % naplnění těch zásobníků. No, a tedy jestli budeme mít plyn nebo ne, to závisí dnes na tom, jaké vztahy má Německo a bude mít Německo s Ruskem. A mimochodem ta společnost Uniper, ta už dneska platí Rusku v rublech, čili i Česká republika platí ruský plyn v rublech, protože to odebírá od společnosti Uniper. Sice to platíme v eurech, ale převádí se ten účet rublový.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ano, jestli dovolíte, pane Urbane, k tomu se také dostaneme. Vy jste vzal všechno vlastně v takovém jednom balíčku, ale jestli dovolíte, tak já bych se přece jenom ještě vrátil k té politické odpovědnosti, protože i o to se tady pánové přeli. Tak vy jste to tak obešel a řekl jste, že to není téma, ale podle mě to je téma, když dovolíte. Podle mě je to téma pro kohokoliv...

Milan URBAN, bývalý ministr průmyslu /ČSSD/:
Ale jaké téma, pane redaktore?

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Jestli dovolíte, pro kohokoliv, kdo byl někdy ve vládě, tak ta otázka je, zdali se nedalo, já neříkám, že dalo, já se ptám, zdali se nedalo dělat něco trošku jinak, aby ta závislost na Rusku nebyla tak fatální, protože sám říkáte, ano, bereme to z Německa, ale je to ruský plyn.

Milan URBAN, bývalý ministr průmyslu /ČSSD/:
Samozřejmě dalo. Problém je to, co tady zaznělo, že do roku 17 jsme brali zhruba 25 % z Norska, plynu, ale to je jedna věc. Ta smlouva skončila, proč nepokračovala, nevím, to říct neumím. Ale v každém případě my jsme mohli možná řešit nákup nějakého LNG přes terminály v Polsku a investovat obrovské peníze do těch investic, ale představte si, že by ten plyn, který přichází těmi loděmi, ten zkapalněný do těch terminálů, které v Polsku mimochodem nestačí čili postavit nějaký plynovod do ze… České republiky, jako to nedává žádný smysl, protože ten terminál tam je na 5 miliard kubických metrů plynu, což je nějaká třetinová spotřeba Polska a musí se kapacitně zvětšit. To znamená, my bychom museli, a to jsme možná mohli, ale stálo by to obrovské peníze, stálo by to desítky možná stovky miliard korun, investovat do toho, aby se ty trasy změnily. Kdo by ale zatěžoval v dobách nějakého klidu odběratele, to znamená občany, domácnosti, firmy, vysokými náklady ceny plynu, protože to by se muselo promítnout do ceny. A samozřejmě válku, která se tady objevila, nikdo nepředpokládal a těžko nám to dávat nějak za vinu komukoliv předtím, než ta válka začala.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Dobře ještě jedna věc na vás, pane Urbane, prosím o rychlou odpověď. Vy jste řekl vloni v září: „Energetika má být chytrá, nikoliv zbrklá.“ Nezměnila válka váš názor? Neměli bychom být teď pod časovým presem přece jenom trošku zbrklí, v uvozovkách zbrklí.

Milan URBAN, bývalý ministr průmyslu /ČSSD/:
Já myslím, že ne, že bychom měli naopak přistupovat k tomu chytře a různá prohlášení některých politiků jakoby spíš vystavují Českou republiku do rizikových oblastí typu, že budeme mít víc krav a zajistíme to bioplynem atp. To jsou všechno směšný výrazy, nebo že to nahradíme rychle LNG. Podívejte se, jestli chceme, aby domácnosti… My se musíme postupně oddělit od ruského plynu, ale jestli chceme, aby domácnosti měly čím topit, ohřívat vodu, aby firmy mohly fungovat, abychom mohli případně vyrábět elektrickou energii z plynu, tak si musíme uvědomit, že nějakých dalších 5 let budeme závislí na ruském plynu, i když se budeme hodně snažit, abychom to diverzifikovali, abychom tu závislost změnili.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ano, mimochodem, děkuji, pane Urbane, za tuto vsuvku, ještě se k vám za chviličku vrátíme. Mimochodem pan Urban řekl důležitou věc, nejenom topit, ale ohřívat vodu, takže on se ten plyn používá v řadě domácností nejenom v zimě, ale pochopitelně i v létě. Pánové, pojďme teď tedy k nějakému řešení. Jaké vidíte řešení? O tom naplňování nebo nenaplňování už jsme mluvili, ale to je, řekněme, dlouhodobá záležitost či dlouhodobá starost. Takže co by teď podle vás měla vláda udělat rychle, okamžitě, hned?

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
V dané chvíli ad jedna, jak už jsem říkal, rychle doplňovat zásobníky, nečekat až na podzim. Ano, ale jako to je velmi důležité, protože to je to, co se podcenilo. Za další, připravit si nebo zaktualizovat regulační stupně. Velmi důležité. Za další, připravit se na variantu, že by toho plynu mohlo být skutečně méně, to znamená připravit si případné kompenzace pro ty, kterých by se to dotklo, samozřejmě.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Méně to znamená, že by byl i dražší tedy. Takhle to má...

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
To je to poslední, co jsem chtěl říct, a protože já osobně se nedomnívám, že by nastala situace, že by toho plynu nakonec bylo méně a věřím, že nakonec ty dohody dopadnou, ale kde se to může začít projevovat a projevuje se to samozřejmě to je v ceně plynu. Ještě před rokem byl plyn za 17 eur za megawatthodinu. Dneska se pohybuje mezi 100, 120 eury za megawatthodinu a může ta cena ještě růst, tím více, když budou ty spekulace. A tady na to vláda nereaguje prakticky vůbec. Ani ve firemním sektoru ani v sektoru domácností. Pak jsou ta střednědobá opatření. To znamená, ano, posilovat vazby na LNG, ať už tím, že se bude spoluinvestovat terminál například v Německu. Lze se prostě participovat s ostatními zeměmi přes evropské zdroje.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
To, co říkáte, sice může znít logicky, ale není to trošku dlouhodobé, teď k čemu jste se dostával?

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Jenom říkal, že jsou nějaká okamžitá opatření, pak jsou střednědobá. A pak jsou ta dlouhodobá opatření tzn. investovat to, co jsme prosadili do jádra. Do značné míry to zřejmě bude o tom, že ústup od uhlí nebude tak rychlý, což si myslím, že je dobře. Naše uhelná komise navrhla rok 2038. Nová vláda se podívala z okna a řekla, že to bude rok 2033. Domnívám se, že to tak nebude nakonec. Ale nakonec se domnívám, že se bude využívat i ten plyn a že i ten plyn poté, co přejde tahle krize, tak bude stále velmi významným zdrojem.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Co na to říká zástupce hlavní vládní strany?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Důležitá jsou ta krátkodobá opatření, přežít skutečně tu příští zimu, zejména pro případ, kdyby ty ruské dodávky jako zastavily i k nám. A tady já teda ještě jenom jako jsem schopen přijmout jakoukoliv odbornou kritiku, ale v duchu rádia Jerevan teda jako musím korigovat, že ta burza není v Lipsku, tam se jako obchoduje s elektřinou, ale v Rotterdamu, že těch obchodníků s tím plynem, jak jistě i vy dobře víte, je daleko víc a podobně. A pokud jde o to Polsko, tak to také není pravda. Poláci letos budou otvírat možná už v létě velkokapacitní plynovod z Norska. Dokonce se s námi baví, že budou mít nějaké přebytky a jsou schopné to možná i sharovat. A kdyby teda ty předcházející vlády nezablokovaly ten interkonektor Stork 2 vlastně propojující Polsko a Prahu.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
To zablokovala polská vláda.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Tak je to vždycky, prostě se musíme umět dohodnout. Vy taky Turów jste 2 roky dohadovali, nedohodli. My jsme dohodli za 2 měsíce.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Nechme doly a Turów.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Ne, tak já jenom reaguju na poznámky nebo na tu kritiku. Ale tady prostě bude to muset být mix. Prostě musíme mít alternativní dodávky plynu, o tom jednáme, ať už formou LNG a způsoby, jak to sem dostat. Jednáme také o podílech na těch nových terminálech, které Němci budou budovat teď. Za druhé, myslím si, že také se, pokud by nastala tahle situace, se nevyhneme tomu, že restartujeme vlastně všechna zařízení, která spalují uhlí. To máme dokonce, dneska jsem o tom mluvil s Franzem Timmermansem, čili tohle to Evropská komise prostě akceptuje jako nezbytí. Část, myslím si, že by bylo nutné i krýt prostě určitými úsporami a to řeknu jako prostě já spím v 18 stupních, v obýváku mám 19 nastaveno a v pracovně, kde kouřím a musím větrat, tak vám 20, ne víc.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Můžu k tomu?

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Velmi stručně, prosím.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Ono nejde jenom o ty domácnosti, jinak samozřejmě s tím asi v zásadě lze souhlasit, co jste říkal. Jde o průmysl, tam nám končí přibližně polovička toho plynu a tam se bez něj těžko budeme obcházet. Co se týká plynovodu Stork 2, to je výsledek toho, že Poláci to zastavili. My jsme to společně s Polskem prosadili, Evropská komise na to dala 70 000 000 eur a Polsko toho v poslední chvíli cuklo, byla z toho mezinárodní ostuda, to znamená, nevybudovala tento plynovod, tím pádem jsme nemohli se s Morávií na něj napojit.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Úplně poslední věc. Začnu u vás, pane Urbane. Téma, které se připomíná nebo klade jako otázka v posledních dnech a týdnech často. Platit Rusku v rublech, nebo ne, co si o tom myslíte?

Milan URBAN, bývalý ministr průmyslu /ČSSD/:
To se stačí podívat na to, co se děje. Už Rakousko platí v rublech. Německo platí v rublech, Itálie se chystá platit v rublech. Maďarsko platí v rublech. A na nás to tolik nezávisí, protože my bereme ten plyn ruský z Německa. A my to bereme převážně od té společnosti Uniper, což je oddělená společnost od EONu, která má na starosti fosilní paliva. A Uniper už v současné době platí Rusku v rublech, respektive využívá ten systém, kde má zřízený účet u té ruské banky, a tam se to převádí na rubly. Takže my v podstatě v rublech platíme. Ale to není úplně důležité. Důležité je, jestli ten plyn vůbec bude. To tady zaznělo. My nemůžeme dělat nic jiného než se modlit, aby byl. Mezi tím plnit ty zásobníky, abychom případně přežili tu příští zimu. A zároveň každý z nás dobře ví, že cena zřejmě poletí nahoru a vláda musí hledat způsob, jak to domácnostem, případně firmám nějakým způsobem kompenzovat. Poslední větu, kterou řeknu, je, musíme jít na zastropování cen, tak jako to udělali například Slováci u ceny elektrické energie, kde to zastropovali na 60 eur na megawattu elektrické energie. My budeme muset jít pravděpodobně stejnou cestou. A myslím si, že tohle by měla vláda připravovat, protože jinak to bude jakoby velká komplikace pro domácnosti a bude to mít sociální dopady a samozřejmě firmy budou vyřízené z hlediska konkurenceschopnosti.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové, váš názor na to placení v rublech. Koneckonců tedy pokud je to tak, jak říká pan Urban, tak už de facto přeneseně v těch rublech platíme. Pane Vondro?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Není to tak, některé ty německé firmy platí v eurech nebo v dolarech, ta Gazprom banka to pak konvertuje na rubly, což je přece jenom rozdíl, protože tu platbu přímo v rublech, kterou vyžaduje Putin, tak to Evropská komise skutečně po právu označuje jako porušení sankcí. Čili já bych ty sankce určitě neporušoval. Zatím jde o to, protože vlastně oni to zastavili Polsku a Bulharsku, ty mají ty dlouhodobé kontrakty. Rusko vlastně na jedné straně tím nic netratí, protože ten bulharský podíl je malý. Polsko to má kompenzované jinak a bude částečně brát ten plyn i z Německa. Nárůstem ceny a vystrašením všech si vlastně to Rusové kompenzují. Ale zase si nemyslím, že pro ně by bylo tak jednoduchý prostě odpojit celý to Německo, a protože na to by smrtelně doplatili oni, takže já si myslím, že musíme umět hrát si na ten poker dost tvrdě.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
My v rublech neplatíme, platíme v klasické měně. To znamená, eura nebo dolary platíme do Německa, teprve Německo to platí, dokonce i do toho Ruska v dolarech do Gazprom banky a ta to teprve následně tím tzv. bypassem převádí. Takže v tomhle já úplně problém nevidím, ale co je zjevné, Evropa se nedohodne na tom jednotném platebním systému směrem do Ruska a lze předpokládat, že to, co nastalo s Bulharskem a s Polskem, může se ještě zopakovat v nějaké jiné zemi.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Urbane, děkuju, že jste se připojil. Díky a na shledanou.

Milan URBAN, bývalý ministr průmyslu /ČSSD/:
Děkuju za pozvání. Na shledanou.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové, vám děkuju, že jste přišli do studia, na shledanou.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Děkujeme za pozvání.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí a místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Na shledanou.