31. března 2017

Doplatek na bydlení na ubytovnách klesne

Doplatek na bydlení má chudým pomáhat uhradit náklady na bydlení, zabránit, aby přišli o střechu nad hlavou. Nastavení dávky ale umožnilo s doplatkem kšeftovat – z nejchudších se stali lukrativní nájemníci. Za mizerné bydlení jim počítali vysoké nájemné, které prakticky platil stát.

 

Novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, opozičním poslancům se ale podařilo protlačit do ní důležité pozměňovací návrhy.

Vladislav Vilímec z ODS do novely prosadil ustanovení, podle kterého obce budou moct vymezit oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů a úřad práce nebude smět žadatelům z těchto lokalit doplatky na bydlení nově přiznávat.

Pozměňovací návrh Jany Pastuchové (ANO) zase do novely dostal pasáž, podle které obce sice nebudou dávat s poskytnutím dávky souhlas, ale budou žadatelům písemně doporučovat další postup. Doporučení obce by pak mělo být jedním z podkladů, na jejichž základě úřad práce o dávce rozhodne.

Ve Sněmovně uspěl i návrh nezařazeného poslance Karla Fiedlera, který má chránit společenství vlastníků jednotek. Doplatky na bydlení by podle něj měly putovat přímo společenství vlastníků, pokud vlastník bytu, který ho pronajímá lidem v hmotné nouzi, neplatí příspěvky do fondu oprav nebo náklady na služby.

„S tímto návrhem souhlasíme. Mělo by se tak zabránit situacím, kdy vyplacené dávky končí v hracích automatech a neplní svůj účel,“ dodává senátor Jaroslav Zeman.

 ODS v Senátu navrhne snížení DPH a podpoří výplatu sociálních dávek formou poukázek

Lenka Kohoutová: Sociální byty musí být pro potřebné, nikoli pro vysavače systému

Senátor Jaroslav Zeman:            

Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně. Navázal bych na předřečníky. Neustále tady řešíme sociální skupinu, která je na dávkách. Dneska víte z televize, 5,1 nezaměstnanost, nejnižší za 9 let. Kdo chce pracovat, ten práci bude mít a nemusí žít na sociálních dávkách. Stejně to nevyřešíme. Je načase být trošku tvrdší, nahnat lidi do práce. Já jako zaměstnavatel nám zhruba pět, šest lidí z takové komunity, kteří dělají, nedělají, a dělají za třináct, čtrnáct, patnáct tisíc hrubého, se základním vzděláním. Kdo chce, ten pracovat může. Já nemám ústavní povinnost živit toho, kdo nechce dělat, když se bavíme o ústavnosti. A zeptám se vás znovu. Ústavní soud je od toho, aby posuzoval. To, že někdo říká, že to je neústavní, není pro mě žádné měřítko. Ať rozhodně Ústavní soud. A je načase být tvrdý. Podívejte se, kolik lidí je bez práce a kolik lidí fabriky shánějí. Nejsou a nebudou. Ale úplně nevybíráme si, jestli přišel z věznice nebo jestli má základní vzdělání. Je nám to jedno, hlavně, když chce pracovat. To je ode mne všechno. (Potlesk.)