Duše a srdce lídra
V uplynulém týdnu se v poslanecké sněmovně parlamentu České republiky diskutovalo o návrhu služebního zákona, který má být urychleně schválen především proto, že vznikající koalice potřebuje na post ministra financí dostat předsedu hnutí Ano 2011 Andreje Babiše, který by jinak nezískal lustrační osvědčení.
Jelikož je tento zákon „až“ v první řadě o něm, každý by čekal, že Andrej Babiš alespoň ve sněmovně vystoupí a řekne svůj názor. Je jedno, jestli by hájil sebe nebo návrh nebo by napadal ostatní. Prostě měl vystoupit a postavit se k tomu tak či onak.
Andrej Babiš se však schoval a místo sebe posílal k pultíku své poslušné poslance/zaměstnance či koaliční partnery (to, že je jeho neformálním koaličním partnerem i KSČM, myslím není nutné zmiňovat). Sám mlčel, nevyjadřoval se ani ve sněmovně ani médiím, dělal, že se ho to vůbec netýká. A tím nám ukázal, jak že to myslel se sloganem, že stát bude řídit jako firmu. Je prostě šéfem firmy Ano a má své zaměstnance, kteří tam přeci jsou od toho, aby za něj pracovali/mluvili. Sám Andrej Babiš jim v zákulisí udílí pokyny, řídí je a na veřejnosti jen sleduje, jak jeho zaměstnanci pracují.
Zakladatel Světového ekonomického fóra Klaus Schwalb v Davosu řekl: „Skutečný lídr má mozek, vizi, duši, hodnoty a srdce.“ Andrej Babiš v uplynulém týdnu ukázal jen to, že má mozek, své zvláštní hodnoty a svou vizi státu a poslanecké sněmovny jako firmy. Soudě dle minulého týdne a jeho minulosti, však nemá ani duši a ani srdce demokratického politického lídra…
člen strany
