Daniela Hebnarová Články

Starostka Kroměříže odpovídá ....

Dotazy kladli: 1. Mgr. Milan Bajgar, 2. Bc. Gabriela Hradilová,3. Mgr. Vladislava Bělíková, 4. Ing. Radovan Macháček, 5. Ing. Ivan Jamriška, 6. Mgr. Roman Hoza, 7. PaedDr. Zdeněk Janalík, 8. Mgr. Lenka Koutná.

 1.  Napjatě jsem sledoval váš boj o včasné otevření Bajdy po rekonstrukci. Nakonec se Vám povedlo otevřít ve slíbeném terminu, ale reakce veřejnosti, které jsem slyšel, jsou často negativní. Stala se nějaká chyba, ze které bych si mel vzít ponaučení?

Máte pravdu, že chyby se staly. Za tu hlavní považuji nedostatečné informování veřejnosti o důvodech a způsobu rekonstrukce, stejně jako o dalších skutečnostech ve vztahu k Bajdě. Za trestuhodně málo zveřejňované považuji hlavně tyto skutečnosti:

• Kdyby rekonstrukce neproběhla, Bajda by musela zůstat zavřená, protože její stav nevyhovoval normám.
• Rekonstrukce mohla proběhnout jen díky prostředkům, získaným díky úsporným opatřením v roce 2011, takže je vlastně velké štěstí, že Bajda vůbec mohla být otevřena – byť jen na pár týdnů a ne ve 100% stavu.
• Rekonstrukce se týkala technického vybavení a tedy naprostá většina toho, co se muselo znovu vybudovat nebo opravit, je skryta pod zemí.
• Pozemky, na kterých Bajda stojí, nepatří (až na několik výjimek) městu, ale církvi. Město tedy bohužel nemůže na těchto pozemcích cokoli budovat a to velmi omezuje možnosti rozvoje krásného areálu Bajdy. Pro tento konkrétní případ – a věřím, že i ve Vašem okolí je mnoho takových - by schválení zákona o církevních restitucích bylo dlouho očekávaným východiskem z víceméně patové situace.
• Při kontrole stavu vybavení se zjistilo, že skluzavky a další „radovánky“, které na Bajdě byly, nevyhovovaly svým technickým stavem normám a musely být odstraněny. Výstavbu nového vybavení opět omezují již zmíněné a dosud neřešitelné problémy s vlastnictvím pozemků.
• Po skončení letošního provozu bude rekonstrukce pokračovat druhou etapou, ve které mj. vybudujeme dětské hřiště blízko beach volejbalového kurtu, což je jedna z mála částí areálu, která patří městu.

Je pravdou, že za tuto chybu mohu z velké části sama, protože jsem věnovala maximální pozornost dohledu a kontrole této akce tak, aby se nestala další rozporuplnou investicí města. Osobně jsem hlídala termíny, finanční toky i kvalitu provedení – a propagace a informování občanů mi v tom shonu nepřipadaly příliš důležité. Dnes vím, že to byla chyba. 

 2.  Na post starostky Vás nominovala ODS. Stíháte při řešení všech provozních a projektových problémů, o reprezentačních povinnostech nemluvě, vůbec myslet na to, co jste slibovala ve volebním programu?

Při pohledu do mého diáře se opravdu může zdát, že tyto věci nelze skloubit. Pokud se však na náš volební program a na práci starostky podíváte pozorně, zjistíte, že je tam překvapivě mnoho společného a že vlastně dělat dobře práci starostky znamená v mnoha ohledech také dobré plnění volebního programu. Pokusím se uvést několik jednoduchých příkladů:

• Od nástupu do své funkce se snažím dobře hospodařit s prostředky města, ušetřit na provozních výdajích, zeštíhlit úřad, splácet městský dluh a mnoho dalšího pro ozdravení městských financí. Toto vše považuji za přirozenou součást „dobrého starostování“.  Pokud se podíváte na náš volební program z komunálních voleb roku 2010, na základě kterého jsem se stala starostkou, zjistíte, že právě tyto cíle jsou jeho součástí.
• Těžce a malými krůčky, ale přesto už s viditelnými výsledky, buduji otevřenější radnici, která:
  • na jedné straně více naslouchá občanům
  • na straně druhé jim poskytuje aktivně a otevřeně informace o plánovaných změnách a projektech.

Příkladem může být revize projektu „obnova zeleně“, který jsem pozastavila a podrobila přezkoumání. Diskutovala jsem jak s občany, tak s odborníky a také se „zelenými“ kolegy, celý projekt byl podrobně představen pomocí informačních panelů v Knihovně. Záměrem je vytvořit dialog všech zúčastněných stran a najít většinovou shodu.

Stejnou cestou chci pokračovat i při realizaci další plánovaných projektů, ať se již jedná o velké akce, jako:

• revitalizace sídliště Slovan
• rekonstrukce MŠ Mánesova
• revitalizace skládky na Zacharu
• zateplení ZŠ na Zacharu

nebo o investičně méně náročné, ale neméně důležité akce.

Toto směřování radnice, toto takříkajíc „vtáhnutí občanů do hry“, považuji za jediný možný směr, který zajistí rozumné využití prostředků města pro zkvalitnění života jeho obyvatel.

I tato otevřenost a dialog s občany jsou články našeho volebního programu.

• Ne vždy bez chyb, přesto určitě viditelně oživujeme pomocí kulturních a společenských akcí centrum města. Toto oživení přispívá nejen k většímu kulturnímu vyžití obyvatel, ale podporuje také podnikatele v centru města a umožňuje jim rozvoj jejich služeb. Troufám si tvrdit, že tímto alespoň částečně přispíváme k tomu, že např. na Velkém náměstí bylo možno vybudovat několik velmi reprezentativních hotelů a restaurací, jejichž existence nejen potěší obyvatele Kroměříže, ale také výrazně podpoří turistický ruch v Kroměříži. To umožní vytvoření nových pracovních míst a podnikatelských příležitostí ve shodě s naším volebním programem.

 

 3. S velkou slávou jste prezentovali hospodářský výsledek města za rok 2011. Nebojíte se, že letošní rok dopadne díky velkému odlivu peněz na příjmové straně kvůli vládním úsporám podstatně hůř?

Jak říkáte, je to výsledek za rok 2011, je takový, jaký je, už se nezmění a my na něj můžeme být právem pyšní. Podělit se o tuto informaci s občany jsem považovala za samozřejmost.

Co se týká roku 2012, je těžké předjímat výsledek. Na celostátní i místní úrovni se stále děje spousta změn, často i poměrně neočekávaných, které přímo a výrazně ovlivňují naše možnosti na úrovni města. Záměr je však stále stejný:

• opravovat a zkrášlovat město
• snižovat náklady na jeho provoz
• snižovat městský dluh
• vhodnými investicemi a spoluprací s investory podpořit vznik nových pracovních míst
• celkově dělat z Kroměříže lepší místo pro život i pro práci.

Toto vše pokud možno bez zvyšování úvěrového zatížení a rozumně tak, aby realizované akce nepřinášely v budoucnu zbytečné náklady a komplikace.

 4.  Jaké máte zkušenosti se získáváním a využíváním prostředků z Evropské unie? Jako historické město s památkami, zapsanými v UNESCO, máte k těmto prostředkům určitě o trochu blíž.

Zmiňovaná výjimečnost Kroměříže nám možná poskytuje drobnou výhodu při projektech z oblasti cestovního ruchu. Pokud však mluvíme o projektech, směrovaných k lepšímu životu obyvatel města, jsme na tom stejně, jako všichni ostatní.

V souvislosti s čerpáním prostředků z EU se však učíme být velmi opatrní a pečlivě zvážit dlouhodobou výhodnost nabízejících se projektů. Lidé si často myslí, že jde jen o to, získat z EU peníze, ale skutečnost je velmi odlišná, to jistě víte. Při realizaci takto dotovaného projektu se vždy musíme zavázat k několikaletému plnění parametrů, daných projektem. Tyto parametry jsou velmi přísně a dlouhodobě kontrolovány. Postihem za jejich nedodržení může být až odebrání poskytnutých finančních prostředků. Chci tím jen upozornit na známou skutečnost, že projekt, který může v začátku vypadat jako relativně snadno získané prostředky, se může v budoucnu velmi prodražit – a to nejen finančně, ale třeba i ztrátou důvěryhodnosti a s tím spojenými komplikacemi při financování dalších projektů.

 5.  Kandidujete do kraje. Znamená to, že v případě úspěchu už nebudete starostkou Kroměříže?

Jako kandidátku do krajských voleb mě navrhli moji kolegové z ODS a já jsem tuto kandidaturu po docela dlouhém zvažování přijala. Po dvou letech v čele Kroměříže nejsem bez šance na úspěch. V žádném případě však nepočítám s tím, že bych pracovala pro kraj na plný úvazek.

Starostkou tedy chci zůstat i nadále a svoji účast v zastupitelstvu Zlínského kraje, získané kontakty, zkušenosti a informace využít pro rozvoj Kroměříže. Bude to určitě hodně náročné nejen pro mě, ale i pro mé spolupracovníky. Při promýšlení možných variant stejně jako při úvahách o přijetí kandidatury jsem dospěla k závěru, že pokud chci udělat pro město maximum, tak nemám jinou možnost, než jít touto cestou.

6.  V Kroměříži jste dokončili rekonstrukci kina, spojenou s vybudováním nové tribuny na náměstí. Zdá se však, že přestože je projekt dokončený, stále vzbuzuje hodně diskuzí a takříkajíc „dělá Vám těžkou hlavu“. V čem je problém? Já osobně bych se trochu obával investovat v dnešní multimediální době do klasického kina.

Vaše obavy podle našich zkušeností nejsou na místě. Návštěvnost kina se díky rekonstrukci a také díky lepší propagaci mnohonásobně zvýšila a kino je dokonce ziskové. To jsou ty světlé stránky.

Temnější stránkou projektu jsou nedostatky v zadání, řízení a realizaci projektu, které se začaly projevovat těsně před jeho dokončením a jejichž vliv dodnes neustal. Přes veškerou snahu jsem nedokázala eliminovat vliv těchto nedostatků, vnesených do projektu již v jeho počátcích, které sahají mnoho měsíců před můj nástup do funkce starostky a které jsem, lidově řečeno. „zdědila“. Zkušenosti mj. i z této akce mě vedou, jak jsem již zmínila, k pečlivému racionálnímu zvažování vhodnosti využití prostředků z EU v každém konkrétním případě.

Záměr zrekonstruovat v Kroměříži kino však byl určitě správný a dnešní návštěvnost to jen potvrzuje. Sama jsem dlouhá léta pracovala „v kultuře“ a toto oživení klasického kulturního fenoménu mě osobně velmi těší.

 7.  Máte v Kroměříži také problém s nedostatkem státních policistů?

Tento problém tedy máme a je hodně palčivý! Často slyším od občanů reakce ve smyslu „zrušte městskou policii, na co je platíme, stejně umí jen dávat botičky“. Pravda je však taková, že bez trvalé pomoci městské policie bychom dnes nebyli schopni zajistit základní bezpečnost ve městě. Tím samozřejmě nechci říct, že Městská policie funguje bezchybně a že na její práci není co zlepšovat. Faktem však je, že za současné situace se bez její pomoci neobejdeme

 8.  Jaká pozitiva a negativa pro Vás osobně plynou z funkce starostky?

Děkuji za takto filozofickou otázku na závěr. Pozitivem je určitě získání mnoha nových zkušeností, znalostí a poměrně hlubokého náhledu do fungování veřejné správy. Negativem pak častá deziluze ze zjištěných skutečností. Pozitivem jsou pracovní úspěchy, vždy když si mohu říct, že se podařilo i dílčím způsobem změnit chod věcí k lepšímu. Negativem je velmi vysoké pracovní zatížení, často od rána do noci, protože součástí mé práce je i účast na různých reprezentativních akcích, jako předávání všelijakých ocenění nebo také oddávání na svatbách. Pozitivem pak třeba rozzářené oči a díky novomanželů při obřadu nebo sportovců při přebírání ocenění. Pozitivem je poznání mnoha skvělých lidí, negativem pak prozření, že někteří lidé rozhodně skvělí nejsou. Negativem jsou časté a velmi silné tlaky různých zájmových skupin, pozitivem potom poznání, že jsem asi silnější, než jsem si sama o sobě myslela. Stačí vám to takto?