Jan Zapletal Články

Zpočátku očekávám nedůvěru...

Jan Zapletal z Uherského Hradiště porazil v boji o post ředitele Domu kultury v Uherském Brodě soupeře manažerským přístupem

Když už se pomalu smiřoval s „porážkou“, zazvonil mu v kapse telefon. „Vyhrál jste výběrové řízení na místo ředitele Domu kultury v Uherském Brodě,“ oznámil mu hlas na druhé straně. Dvaačtyřicetiletý Jan Zapletal, současný zástupce ředitele a vedoucí ekonomického úseku uherskohradišťského Klubu kultury, neskrývá, že byl překvapený. Mile překvapený. „Je to pro mě velká výzva, kariérní posun. Vždyť podobně významných kulturních institucí je málo,“ svěřil se Zapletal, který se v prostředí kulturních příspěvkových organizací pohybuje prakticky celý profesní život. Už od roku 1996.

Nejžhavějším favoritem výběrového řízení byl ochotník Roman Švehlík, kterého v Uherském Brodě znají a vědí, co od něj očekávat. Jan Zapletal je pro ně velká neznámá…

Už jsem slyšel, že přichází radílek z Uherského Hradiště, který chce ukojit své ego... Zpočátku proto očekávám nedůvěru spolkového sektoru a možná i dívání se skrz prsty, ale možná je to výhoda. Když předvedu a ukážu, že mé nápady jsou realizovatelné, že to funguje, získám je na svou stranu. A navíc jsem konsenzuální člověk, žádný despota, rád si vyslechnu i jejich názory, nechám si poradit. Určitě se mnou nepřichází žádné zemětřesení. S pokorou chci lidem dokázat, že se výběrová komise nemýlila.

V Uherském Brodě je v lidech silně zakořeněný patriotismus, více než v Uherském Hradišti. Nemáte obavy jak vás jako Hradišťáka přijmou?

Uvědomuji si, že mě asi nepřivítají s otevřenou náručí. Když jsem se dověděl o vítězství, byl jsem překvapený. Určitě jsem o svém projektu nepochyboval, ale trošku jsem se obával, jestli nad odborností nepřeváží právě lokální patriotismus. Vlastně bych tomu rozuměl. Zaznamenal jsem například naprosto nepochopitelné výtky na adresu Miroslava Vaškových, který usedl do křesla ředitele Muzea J. A. Komenského. Že prý přichází Hradišťák. Přitom je to brodský zastupitel, což by místní měli vědět. Nehledě na to, že je to skutečný odborník. I proto jsem byl jaksi předběžně smířený, že vyhraje někdo jiný. Sázel jsem právě na Romana Švehlíka. Ale nakonec vyhrál můj manažerský přístup, čehož si nesmírně vážím.

Zkuste v kostce přiblížit vizi, s níž jste si řekl o místo ředitele?

Představil jsem projekt efektivnější správy majetku a komerčního využití potenciálu kulturního zařízení, přesněji řečeno specifického majetku, který instituce vlastní. Lidé si obvykle jako ideálního ředitele příspěvkové organizace v kultuře představují umělce, někoho, kdo se kumštu profesionálně věnuje. Jenomže taková instituce není jen o pořádání kulturních pořadů, ale i o správě a řízení finančních toků, o provozních problémech, o zaměstnancích... Stávající ředitel Jaroslav Mikulík odvedl obrovský kus skvělé práce, na kterou chci navázat, ale potenciál nabídky tržních služeb neviděl jako svoji prioritu. Myslím, že je to škoda.

Můžete být konkrétnější?

Určitě. Jen samotné pronajímání sálu je málo efektivní, má své limity, takže chci Dům kultury postupně vybavit tak, abychom byli schopní zajistit produkci prakticky kdekoliv. Muzika nepatří jen do sálů kulturních domů. A to je přesně parketa pro příspěvkové organizace, které získávají část prostředků z veřejných zdrojů. Víte, kulturní nabídku vytváří úzká skupina lidí, kteří tak vlastně říkají, co je a není dobré, správné a krásné. Z tohoto pohledu je kultura velice elitářská. Já chci, aby byla demokratická. Když někdo chce uspořádat koncert nebo divadelní představení, nemá možnost, protože zpravidla nevlastní potřebné drahé technologie. Když mu nabídneme pódium, osvětlení, ozvučení, zajištění občerstvení, hygienické zázemí, pořadatelskou službu i předprodej vstupenek, je problém vyřešený. Koupí si hotovou službu a udrží riziko ztráty na přijatelné úrovni. Ale nechci rezignovat ani na nabídku tržně nezajímavé kultury. Na vážné hudbě, jazzu nebo výstavách v našich podmínkách nevyděláme, ale nesmíme je odstavit na druhou kolej. Vlastní dramaturgický plán Domu kultury proto zaměříme tam, kde to není komerčně zajímavé.

Obavy Broďanů, že přijdou o nálepku Mekka blues, jsou tedy zbytečné?

No samozřejmě. To by byla obrovská chyba. Naopak mám v plánu zavést cyklus koncertů vážné hudby a jazzu. Chtěl bych, aby se prostřednictvím vysokých kulturních forem zvýšila kulturní výměna mezi městy v širším regionu. Proč by divák nemohl v průběhu sezóny navštívit cyklus dvanácti špičkových koncertů vážné hudby, z toho šest v Hradišti, tři v Brodě a tři ve Veselí nad Moravou? Jednotlivé instituce by se podělily o náklady a v regionu by vzniklo cosi velice silného. Věřím, že se  projekt podaří uskutečnit už příští rok. A samozřejmě se nabízí cyklus amatérského divadla. Sám jsem takový zavedl před lety v Uherském Hradišti a mezi diváky je populární. Ostatně Uherský Brod je zásluhou Romana Švehlíka divadelnickou velmocí.

Vysypete z rukávu i další novinky, které potěší kulturní fajnšmekry?

Víc zatím neprozradím, ať se mají návštěvníci na co těšit. Uherský Brod je kulturní město, ani samotní Broďané často nedoceňují jeho význam a hovoří o kulturní bídě, což je nesmysl. Ale samozřejmě platí, že se nelze zavděčit úplně každému. Domnívám se, že musíme maximálně vytěžit z brodského genia loci. Je zřejmé, že město má co nabídnout. Bylo by skvělé zaměřit se na projekty, které budou turisticky atraktivní. Dům kultury přitom může hrát klíčovou organizační roli, ale zapojit se musí především soukromé osoby. Nicméně to jsou plány realizovatelné až v delším časovém horizontu. Nyní je potřeba se zaměřit na vnitřní reformu.

Dům kultury zaměstnává zhruba 30 zaměstnanců, mají se tedy obávat výpovědí? Chystáte personální změny?

Vůbec mi nejde o nějaké propouštění. Největší hodnotu mají v každé firmě lidé. Bezhlavě někoho propustit, to znamená ztratit jeho zkušenosti a kompetence, což může být nenahraditelná ztráta. Dům kultury má decentralizovanou strukturu, což nepovažuji za efektivní. Jakkoli jsou obsahově hvězdárna a knihovna od sebe nesmírně daleko, provozní problémy mají podobné. Aniž bych se chtěl vyhýbat odpovědi, tak nebudu příliš konkrétní. Bylo by to neuctivé vůči zaměstnancům a navíc jde o vnitřní záležitosti, takže je zbytečné je řešit veřejně.

Nastartovat zájem o komerční využití nebude otázkou týdnů, ale měsíců, možná i roků, ne?

Brodský trh je relativně malý. Určitě potrvá, než lidi přesvědčíme, že se vyplatí nakupovat naše služby. Aktuálně se komerční nabídka omezuje na pronájmy pro účely společenských akcí, většinou plesů, občas nějaké veletržní záležitosti. V zásadě neočekávám, že se poptávka zvýší. Důležitější je prodej tržních služeb. Můžeme pronajmout aparaturu, ale výhodnější je prodat práci zvukaře. Představte si, že máte svatbu a chcete doma na zahradě uspořádat malý koncert pro sousedy a známé. Když chcete kvalitní koncert, sám to určitě nezvládnete. Lepší je koupit si službu od profesionálů, stejně jako třeba nechat si vyměnit zimní pneumatiky v autoservisu. Lidé musí pochopit, že produkce v oblasti kultury je svébytná služba. Myslím, že naše výsledky se v ekonomice projeví za tři roky. Je to běh na dlouhou trať.

Dům kultury nabízí zázemí folklorním souborům a dalším spolkům. Zůstane zachována jejich podpora ve stejné míře?

Nemá cenu měnit nic, co funguje. To platí nejen v Uherském Brodě. Spolkový život, do kterého folklor neodmyslitelně patří, je krví společnosti. Musí se podporovat, to vnímám jako veřejnou službu. Líbí se mi model, kdy spolky za svoji neveřejnou nekomerční aktivitu, například za zkoušky, neplatí žádný nájem za nebytové prostory. Teprve v případě veřejné produkce následuje zpoplatnění. A budu rád, když v Uherském Brodě vzniknou další spolky. Všechny související s kulturou mají v Domě kultury otevřené dveře a stejné podmínky.

Jaké máte plány společného fungování s kinem, knihovnou nebo hvězdárnou? Jak zvýšit třeba jejich návštěvnost?

Asi se nedá vymyslet nic zásadně nového, návštěvnost nelze zvyšovat donekonečna. Nabídneme Junior pas a Senior pas. Půjde o motivační slevový systém určený dětem a seniorům. Když držitel pasu navštíví třeba digitální hvězdárnu, výstavu v Panském domě a vypůjčí si knihu, získá lístek do kina. Ale neočekávám dramatické zvýšení návštěvnosti. Smysl to má spíše podpůrný. Senior pas navíc poslouží jako vstupenka na cyklus volnočasových aktivit pro seniory.

Jste v kontaktu s Jaroslavem Mikulíkem, po kterém v lednu převezmete štafetu?

Známe se dvacet let. I když máme odlišné názory na komerční využití kulturního prostoru, nikdy jsme spolu neměli problém. Uznávám ho jako odborníka. Brodský Dům kultury je důležitá instituce, kterou vedl opravdu dobře. Jeho zkušenosti chci využít. Byla by obrovská chyba o něho přijít. Vezměte si třeba folklorní legendy, které dělá snad čtrnáct let. To je špičkový produkt, před kterým hluboce smekám.

Dům kultury pokulhává za podobnými institucemi v oblasti vlastní prezentace. Změní se jeho tvář?

To ano. Prezentace instituce je zastaralá, je třeba ji zmodernizovat. S tím souvisí celý komplex investic. Veřejnost určitě ocení elektronický rezervační systém a platební terminál, uvnitř Domu kultury přejdeme na moderní systém pro správu majetku. Jakkoli to vypadá jednoduše, tak je to náročná věc. Ale je nesmírně důležitá.

Logicky se nabízí srovnání Klubu kultury v Uherském Hradiště, kde působíte skoro dvacet let, s fungováním brodského Domu kultury. Jak by vyznělo?

Víte, já srovnávání nemám vůbec rád. Každá příspěvková organizace je unikátní, protože plní naprosto konkrétní úkoly. Ale dlouhodobě jsem přesvědčený o tom, že model jediné kulturní příspěvkové organizace je mnohem lepší než decentralizovaný model. Myslím si, že v Hradišti by se měly spojit přinejmenším Klub kultury, Městská kina a Městské informační centrum. Bylo by to logické. Brodský model je lepší, protože nevede ke skryté válce o zdroje mezi jednotlivými příspěvkovými organizacemi. Na druhou stranu to klade velké nároky na odbornost. Knihovnictví a astronomie jsou naprosto vzdálené obory. Co se týče přímého srovnání Klubu kultury a Domu kultury, tak alespoň tolik, že v Uherském Brodě je modernější kulturní dům. Po této stránce je to tady z mého pohledu 2:0 pro Brod. Velikost města a celková kulturní dostřednost je naopak obrovská deviza Uherského Hradiště, kterou Brod nemá. Takže mi to vychází 2:2.

Když už máte někdy chvilku volného času, jak ji nejraději trávíte?

Nejsem vyhraněný koníčkový typ. Kromě sportů dělám od všeho trošku. Baví mě knižní kultura a dokonce se občas snažím o vlastní literární tvorbu. Možná to bude vypadat divně, ale líbí se mi deskové hry. Třeba šachy hraji hrozně rád a hrozně blbě. (smích) Mám takový sen, že v brodské knihovně bude místo, kde si zájemci půjčí nějakou pořádnou strategickou hru a stráví u ní dvě hodiny. Tak uvidíme, třeba se mi splní…