Pietní akt k 75. výročí úmrtí T. G. Masaryka
Pietní akt k 75. výročí úmrtí T. G. Masaryka se uskutečnil v pátek 14. září 2012. Pietního aktu se zúčastnil primátor města Mgr. Martin Baxa, poslanec PS PČR JUDr. Jiří Pospíšil i starosta městského obvodu 3 Jiří Strobach.
Projev primátora k 75. výročí úmrtí T.G.Masaryka
Dámy a pánové, vážení hosté!
právě dnes je to již 75 let od úmrtí našeho prvního prezidenta, Tomáše Garrigue Masaryka. 75 let, ve kterých se odehrálo tolik zásadních událostí, jež ovlivňují podobu našeho dnešního života a nemalou měrou jej i utváří. II. světová válka, německá okupace Československa, krátké vydechnutí po roce 1945, a pak dlouhé roky komunistického totalitního režimu - včetně vzedmutí touhy po svobodě v roce 1968 a následně umlčené dvaceti lety normalizace a další okupací našeho státu, tentokráte sovětskou armádou. A posléze rok 1989 a příchod tenkrát tolik očekáváné demokracie a svobody. Myslím, že na jeden malý národ uprostřed Evropy se toho odehrálo až dost.
A po celou tu dobu se znovu a znovu vynořuje jedno jméno, jedna osobnost: Tomáš Garrigue Masaryk. Po celou tu dobu se k němu vztahovaly myšlenky všech, pro které představuje symbol nejen samostatného státu, o nějž se skutečně nebývalou měrou zasloužil, ale především symbol člověka spojeného s budováním demokracie, člověka hlubokých morálních zásad, člověka přemýšlivého, statečného a milujícího svobodu. Pravda, někdy tento vztah nabyl až mýtotvorných rysů - viz ono lidové „Tatíček Masaryk“. Z druhé strany však byly doby, kdy byl oficiálně zatracován a jeho jméno se vlastně nesmělo ani vyslovit. To je zřejmě úděl všech osobností, které svým dílem a životem dokázaly přesáhnout svou dobu. V české historii, zvláště v té novodobé, podobných postav mnoho není. A v onom rozdílném postoji k Masarykovi se promítají i již zmíněné dějinné přeryvy, kterými náš stát prošel.
Řekl bych, že Tomáš Garrigue Masaryk v našich dějinách stojí jako jakýsi fundament, jako pomyslné měřítko našeho vztahu k demokracii a ke svobodě. Slábne-li náš vztah k němu, zapomínáme-li na něj při promýšlení, jak co nejlépe spravovat věci veřejné a budovat smysluplný stát, či je-li dokonce zakázáno o něm už jen hovořit, pak je zásadně ohrožena i samotná demokracie.
Uvědomuji si, že 75 let je dlouhá doba a je přirozené, že leccos se vytratí, leccos z jeho díla může být považováno za rozporuplné nebo se může jevit jako již překonané - jinými slovy, každá doba přináší jiné výzvy. Ale i samotný Masaryk dobře věděl, že 20 let na vybudování opravdu fungujícího demokratického systému je málo, a to platí i pro dnešek. Nebylo tenkrát bohužel dáno, aby bylo možné pokračovat v jeho díle, a je příznačné, že po jeho úmrtí přichází pro náš stát tak temné a tragické období.
To, že jsme se tu dnes sešli, znamená, že nezapomínáme a že si toto vše uvědomujeme. To považuji pro naši demokracii i pro nás pro všechny za nadějné.
Děkuji za pozornost.
PR manažer ODS PK