Všem studentům doporučuji: Vycestujte do zahraničí!
(www.orlickytydenik.cz) Orlický týdeník přináší obsáhlý rozhovor s děkanem Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové Josefem Hynkem. Univerzitu, na které byl rektorem a nyní dělá děkana, považuje v tom nejlepším slova smyslu za regionální. Orlický týdeník přináší rozhovor s děkanem Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové prof. Josefem Hynkem. Přední český pedagog a informatik kandiduje v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu (24. a 25. května) jako číslo sedm za Občanskou demokratickou stranu a s naším regionem toho má mnoho společného. Každý rok například první školní den vyráží v rámci podpory malotřídních škol na základní školu sídlící v některé z malých vesnic východních Čech, na Rychnovsku to bylo Orlické Záhoří.
V podstatě celý váš profesní život je spjat s akademickým prostředím. Netoužil jste někdy zkusit něco jiného? Třeba podnikání?
Poprvé jsem o změně kariéry uvažoval v roce 1994, kdy jsem se vrátil s diplomem z University of Hull a měl jsem několik zajímavých nabídek. Ale možnost stát se úplně prvním proděkanem pro rozvoj naší Fakulty informatiky a managementu pro mě byla větší výzvou, a to rozhodlo. Naposledy jsem se rozhodoval před třemi lety, když jsem končil druhé období jako rektor univerzity a věděl jsem, že vyšší mety na univerzitě dosáhnout nelze. Ale přitažlivost fakulty, kterou jsem dlouhá léta pomáhal budovat, byla zase silnější.
Jak jste řekl, máte za sebou studium v Británii. Co vám tato zkušenost do pozdějšího života přinesla?
Studium v Anglii bylo naprosto odlišné od mého předchozího působení na pražské Matematicko-fyzikální fakultě. Nejen odborným zaměřením a úplně jinou organizací studia, ale například i konkurencí spolužáků z celého světa, kteří byli absolventy prestižních západních i asijských univerzit. Na mě zpočátku hleděli s určitou nedůvěrou, protože pro většinu z nich jsem byl první člověk z bývalého socialistického bloku, kterého v životě potkali. Já jsem si naopak ověřil, že se mohu prosadit i v silné mezinárodní konkurenci. Ale i zkušenost, že – vzhledem k cenám a výši stipendia – musíte přežít rok s tím, co si uvaříte, co si vyperete a vyžehlíte – je úžasná a nenahraditelná. Proto všem studentům doporučuji – vycestujte, změní vám to život.
Osm let jste byl rektorem Univerzity Hradec Králové. Jak na tuto dobu vzpomínáte?
Dělal jsem rektora v ekonomicky nepříznivém období a za osm let rektorování jsem poznal sedm ministrů školství. Ale o to více jsem hrdý na to, že se našemu týmu podařilo založit Přírodovědeckou fakultu a postavit v našem kampusu třetí budovu za téměř půl miliardy korun. Univerzita výrazně posílila svoji mezinárodní orientaci a stali jsme se také mnohem viditelnějšími ve městě i v celém regionu. Noc vědců, hokejové derby s Univerzitou Pardubice, Dny absolventů univerzity či Akademik run – to jsou příklady akcí, jejichž tradici započal můj tým.
V loňském roce jste oslavili 25 let od založení Fakulty informatiky a managementu. Jak na vás toto výročí působí a jak jste si ho připomněl?
Dlouho jsme ve vedení přemýšleli, jak si narozeniny fakulty připomenout a tradiční akademická oslava se nám zdála i k věku fakulty poněkud formální a nevhodná. Proto jsme začali jednat s reprezentanty studentských spolků a organizací a spolu s nimi jsme vytvořili program na celé odpoledne, při němž se bavili studenti i učitelé. Netradičně pojaté přednášky, soutěže, hudební vystoupení, narozeninový dort, všudypřítomná modrá barva naší fakulty a hlavně spontánní nadšení všech zúčastněných vytvořily tak skvělou atmosféru, že jsme se rozhodli v podobném stylu slavit narozeniny každoročně. Druhým vrcholem fakultních narozenin bylo udělení čestného doktorátu v oboru management Ing. Janu Petrofovi za jeho zásluhy o obnovení tradice rodinné firmy Petrof. Slavnostní obřad se konal v listopadu loňského roku a já jsem velice hrdý, že první osobnost, kterou jsme tímto způsobem jako fakulta ocenili, je právě tento pracovitý a velice skromný královéhradecký rodák a patriot.
Jak byste srovnal studenta před 25 lety a dnes?
Na fakultě už dnes studují děti našich absolventů, a zatímco svět počítačů se za čtvrtstoletí změnil zásadně, studenti jsou si v hlavních rysech stále velmi podobní. Jsou zvídaví, plní nápadů a životního optimismu. Proto nás ta práce tolik baví. Budu-li hledat odlišnosti, myslím si, že snadná dostupnost vysokoškolského studia způsobila, že někteří studenti dnes až příliš snadno vzdávají své sny při prvních problémech a raději přejdou na jinou školu, než by se pokusili zabojovat a zabrat. Na straně druhé je skutečností, že mnohem více studentů než dříve při studiu pracuje a více si váží vlastního času. Když potom přijdou ke zkoušce, jdou ji udělat a nikoliv jen „zkusit“. A změnil se i postoj studentů k cestování. Předchozí generace studentů měla po letech života za železnou oponou obrovskou motivaci a chuť cestovat a poznávat svět. Dnešní student už mnohem pečlivěji váží kam a na jak dlouho pojede, a také co mu tato cesta přinese.
Jakou uplatnitelnost má student Fakulty informatiky a managementu? Jak je škola propojena s praxí?
Úzké propojení s praxí má mnoho podob – od zvaných přednášek, přes praktické projekty, bakalářské a diplomové práce zaměřené na konkrétní témata z podniků a institucí, až po společné vědecké a výzkumné projekty. V této oblasti jsou našimi partnery jak místní firmy, tak třeba i Škoda Auto, se kterou úspěšně spolupracujeme už několik let. S uplatnitelností našich absolventů nemáme žádné potíže, řešíme spíše opačný problém. Až příliš mnoho našich studentů pracuje, s rostoucími příjmy rostou i jejich úvazky u zaměstnavatelů a potom nestíhají chodit do školy. Je to cena, kterou my i studenti platíme za úspěch – firmy mají šikovné zaměstnance, ale student prodlužuje svá studia a bohužel je často nedokončí. V této souvislosti bych také rád zmínil naši Radu pro spolupráci s praxí, kde sedí odborníci a ředitelé regionálních firem, kteří nám pomáhají s akreditací vhodných studijních předmětů. Myšlenku zřídit takovou radu jsem si přivezl z USA a osvědčila se nám.
kandidát ODS pro volby do Evropského parlamentu
zastupitel
