10. března 2013

Končí prezident, začíná rozklad demokratického státu

Amnestie prezidenta republiky byla udělena při příležitosti výročí 20 let samostatného demokratického státu. Tento jediný uvedený důvod byl celou dobu ve snaze o senzacechtivost a v optice mediálně stanného práva přehlížen. 20 let se přitom nedožila ani pro nás mnohdy vzorová První republika, která tyto narozeniny nestihla oslavit o necelý měsíc (28. 10. 1918 - 30.9.1938). Dvacetileté období tak pro český národ zůstává téměř nepřekročitelnou hranicí, ostatně se tato perioda opakuje stále dokola (1918-1938; 1948-1968; 1969-1989).

Dnes, kdy se poprvé dostáváme do pro demokratickou společnost neznámé doby, Ústava jako základní zákon prožívá největší erozi od svého počátku a terčem nových revolucionářů je tak symbolicky prezident Václav Klaus, který celé své působení v politice demokratický právní stát hájil. Zatímco do začátku volebního období Poslanecké sněmovny byla Ústava měněna pouze 6krát, legislativního procesu v současném volebním období se již zúčastnilo 21 změn ústavního pořádku (15 přímých změn Ústavy, 6 ústavních zákonů). Politickou agendu a klasické politické nástroje zcela supluje snaha relativizovat ústavní instituty, politické pře se řeší soudní cestou, v posledních měsících téměř výhradně.

Tato destrukce demokratického zřízení založeného na volné soutěži politických stran, jak v čl. 5 garantuje Ústava, je provázena novodobými inkvizitory, kteří pod pojmem demokracie chápou pouze totalitní prosazování svého vlastního dobra. Není náhodou, že tyto snahy kulminují při konci funkčního období prezidenta, který náš demokratický stát udržoval stabilní a že právě on je terčem těchto útoků.

Ti, kteří usilují o nahrazení tohoto dnes již kontinuálně nejdelšího demokratického uspořádání, by si měli být vědomi skutečnosti, že jimi prosazovaný a idealizovaný nový režim bude v historickém kontextu dvacetileté periody zase převratný, nikoliv však už demokratický. Prezident Klaus byl po celou dobu nezlomným valem proti snahám těchto destruujících elit a s koncem jeho funkčního období tito revolucionáři vidí příležitost, jak konečně vyhrát svůj dříve marný boj.

Jan Lupoměský

člen strany