Neodcházení
Poprvé jsem byl do funkce starosty zvolen 1. 12. 1994 a od té doby až dosud ještě čtyřikrát. Kromě nespokojenosti s tehdejším stavem obce jsem si do úřadu přinesl „Desatero dobrého starosty“ podle Občanské nauky pro školy měšťanské z r. 1936. Toto desatero mám před sebou celou dobu a myslím, že všechny body jsou trvale platné.
Posuďte prosím jen heslovitě.
- Nezklamat důvěru.
- Spravedlivě ke všem.
- Rovnost vůči všem.
- Sociální přístup.
- Podpora školství.
- Obecní knihovna.
- Výsadba stromů a zvelebení obce.
- Znalost práva.
- Péče o obecní majetek.
- Příklad jako řádný občan.
Zasedl jsem tehdy k velké hromadě nevyřízených spisů, které mi nikdo nepředal a pustil se do práce. Dlužno říci, že velkou oporou mi byly obětavě pracující úřednice v čele s Maruškou Potužníkovou a členové rady obce s místostarostkou Evou Šenovou.
Při nejbližší příležitosti jsem také využil příznivého počasí (slabý sněhový poprašek na umrznuté půdě) a během jednoho odpoledne jsem si celou obec obešel přibližně po hranici katastru.
Situaci v zastavěné části obce jsem znal docela slušně. Dnešní nejmladší voliči, kteří v době mého prvního zvolení ještě nebyli na světě, a stejně tak i noví obyvatelé by se moc divili, v jakém stavu se obec nacházela.
V chladném období jsme se dusili spalinami z topenišť a některé části obce byly opakovaně postihovány dlouhými výpadky elektřiny. Tento stav odstranila až dokončená plynofikace.
Ta ale byla v r. 1994 v samém počátku, projekty nepřipravené a financování z dotace zablokované.
Na telefony se stále ještě čekalo jako za socialismu a málo kapacitní zastaralá ústředna v kontejneru blokovala uličku u obecního úřadu.
Od ministerstva financí byl dán příslib na stavbu obecních bytů, obec ale neměla pozemek, projekt, ani žádná povolení. Přesto jsme obecní byty postavili.
Základní škola přežívala jen se třemi postupnými ročníky a mateřská škola mohla oproti dnešním 150 přijmout jen asi 30 dětí. Více se do dvou malých oddělení nevešlo.
Základní umělecká škola se musela spokojit jen s jednou malou místností vyčleněnou ze služebního učitelského bytu.
Většina ulic měla v létě prašný a od podzimu do jara blátivý povrch. Úklid veřejných prostranství skoro neexistoval. Zelené plochy nebyly ošetřovány.
Obecní úřad byl zanedbaný, v přízemí byla v nedostatečných prostorách pošta a knihovna, půda plná haraburdí, sklep plný mouru z několika desítek topných sezon, podmínky pro návštěvníky i personál otřesné.
Na listu vlastnictví obce byl úřad, škola a několik pozemků okolo. Co šlo, bylo již zastavené na úvěr pro plynofikaci. Na další část půjčky od SFŽP nebylo čím ručit.
Za tohoto stavu již byla předchozí samosprávou schválena k zástavbě řada lokalit, bez smluvně zajištěného přínosu pro obec a bez možnosti dalšího vlivu. Některé z těchto lokalit jsou bohužel problematické dosud.
Z tehdy pracujících zastupitelů jsme až dosud vydrželi ve správě obce tři. Ing. Zdeněk Sadílek, Zdeněk Babka a já.
Celkem se za těch pět volebních období vystřídalo v zastupitelstvu 43 osob. Na spolupráci s většinou z nich rád vzpomínám a také musím konstatovat, že zejména jejich přičiněním se za těch dvacet roků obec hodně změnila. Jejich důvěra, kterou jsem nesměl zklamat, nebo u některých nedůvěra, kterou jsem musel překonávat, trpělivost při odstraňování překážek a netrpělivost jiných, když měli pocit, že se věci nevyvíjejí dost rychle, ale hlavně nápady co a jak řešit, to byly suroviny, ze kterých se v kypícím kotli samosprávy vařila dnešní podoba obce.
Odehrávalo se to při 770 jednáních rady obce, při 157 veřejných zasedáních zastupitelstva a při nesčetných schůzích výborů a komisí.
I když se za těch dvacet roků moc věcí podařilo a obec se hodně zlepšila, nemůžeme být se současným stavem spokojeni. Potřeby obce i nároky občanů přirozeně rostou a ve snaze o jejich kvalitnější uspokojování nelze polevit.
Je proto potěšitelné, že v současné době jsou pro nás příznivější také některé vnější vlivy, díky kterým získáváme pro obec větší peníze a zásluhou vynikajících schopností a nasazení mých mladších spolupracovníků se pak daří připravovat a realizovat i velmi složité a nákladné stavby.
Na stejný rozsah investiční činnosti jsou ve větších městech a firmách početnější kolektivy specializovaných techniků, zatím co u nás ještě navíc všichni řešíme běžný provoz obecních záležitostí a rozhodování samosprávy.
Nyní, bez ohledu na volby, zahajujeme dotované zateplení a fasádu školy a stavbu nového kuchyňského pavilonu o kapacitě 550 jídel, rovněž štědře podpořenou ministerstvem financí.
V očekávání je rovněž důkladně připravená stavba MŠ – pavilon „A“, na kterou jsme rovněž požádali o dotaci, a kuchyňským pavilonem podmíněná velká dostavba devítiletky.
U všech těchto staveb bych rád pomáhal jako zvolený zastupitel, ale již ne jako starosta.
Vzhledem k věku, který mi ubírá síly na plnění nekonečných provozních, veřejno-správních a společenských starostenských povinností, jsem se již dříve rozhodl, pokud bude taková vůle voličů, předat starostování Zdeňku Babkovi, který je na převzetí skvěle připraven.
Zbytek svého času a sil a hlavně svoji paměť a znalost minulosti bych rád, jako pouhý neplacený zastupitel, věnoval spolupráci s dalšími mladými kolegy, jen na těch nejdůležitějších obecních záležitostech.
Určitě by se mi funkce starosty nepředávala lehce do rukou některé osoby z kandidátek, které už dopředu a dlouhodobě říkají, jak moc věcí děláme špatně a jak oni budou všechno dělat jinak. Asi by ani o moje zkušenosti nestáli a při velké rozpracovanosti dotovaných staveb by obci mohla vzniknout velká škoda.
Při nedodržení pravidel (i malá formální odchylka) nařizují kontrolní orgány skoro automaticky vrácení dvojnásobku dotace.
V některých obcích se to už stalo a nové radnice se pak vymlouvají na smyšlené chyby předchůdců. My jsme zatím všechny dotace vypořádali bezchybně, ale momentálně jsou na řadě větší peníze, kde by jakýkoliv diletantský postup obec hodně zabolel.
Budu rád, když mi jako voliči projevíte svou důvěru tím, že budete volit celou kandidátku ODS.
Předem za to moc děkuji.
místopředseda místního sdružení
starosta