15. září 2014

Nechci aby mladí lidé odcházeli za prací z Hradce Králové

Jsem člověk, který se rád dívá do budoucnosti. Minulost je tu pro nás proto, abychom se z ní zejména poučili, případně abychom se měli za čím otočit a zavzpomínat, ovšem žít se v ní dlouhodobě nedá.

Zároveň věřím tomu, že každý má právo vyhledávat své štěstí zejména sám, protože štěstí je stav mysli, který odpovídá požadavkům toho kterého jedince. Doufám taktéž, že pro nezaujatého čtenáře nebude níže uvedené zamyšlení ztrátou času, nýbrž rozšířením pohledu na život v našem krásném Hradci Králové.

     V poslední době jsem si všiml toho, že výrazná většina mladých lidí z Hradce Králové odchází pryč, a to za štěstím, které vidí zejména v dobře placeném zaměstnání, jež se v Hradci Králové pro mladé, začínající profesionály nenachází, resp. jí zde není tolik, jako kupř. v oblíbené Praze, či v Brně, mnohdy postačí i záměna Hradce Králové s Pardubicemi. Přitom pokud se s těmito lidmi dáte do hovoru, zjistíte, že rozhodně neprahnou po práci v montovnách u pásu, jak si mnohdy myslí naši přední politici ve vládě s tím, že je zapotřebí získat pro určitou lokalitu zahraničního „investora“, který zde postaví továrnu, slíbí několik tisíc pracovních míst a po té, co mu skončí výhodné podmínky od dotací, přes daňové zvýhodnění, svoji ekonomickou aktivitu utlumí, až do hořkého konce odstěhování se někam, kde dostane opět to, co zde již není – tedy zejména levnou pracovní sílu. Politická reprezentace však na počátku každého takovéhoto projektu slízne smetanu zlepšené statistiky na papíře, aniž by se zaměřila na dlouhodobější cíle.

     Náš školní systém navíc nepodporuje vznik levné pracovní síly, ani kvalifikované pracovní síly, které by vyhovovaly výše zaměřeným projektům na jedno použití. Náš školní systém v současné době chrlí bezpočty humanitně vzdělaných vysokoškoláků, kterým je vštěpováno, že jakmile vystudují, budou jim létat pečení holubi do úst a automaticky najdou dobře placenou práci a respekt okolí. Následná srážka s realitou je poté tak tvrdá, že končí s akademickým titulem na „obyčejných“ pracovních pozicích, které jsou reálně k dispozici a kde dosavadní vysokoškolské vzdělání pozbývá opodstatnění. Mnozí se snaží situaci zachránit právě „útěkem“ do většího města s více příležitostmi, případně rovnou do jiné země, a to vše v naději na lepší život. Toto vše však taktéž znamená odliv kvalitní pracovní síly, a to zejména v mladších ročnících, což v dlouhodobém horizontu znamená i postupné stárnutí populace a snížení možností inovací a nových myšlenek, které mladá generace vždy nabízí. Takový stav taktéž znamená snižování možnosti růstu ekonomiky dané lokality a opětovné snižování možností na trhu práce a služeb. Bludný kruh je již roztočen a záleží jen na nás, zda dokážeme najít recept na zlepšení této situace. Věřím však, že to společně dokážeme, a to pro náš lepší život v Hradci Králové.


Pojďte diskutovat, nejen o problematice zaměstnanosti, na můj FACEBOOK https://www.facebook.com/RehorODS

Mgr. Václav Řehoř

předseda místního sdružení
emeritní předseda Mladých konzervativců
člen oblastní rady