Martin Bobek Články

Domnívám se, že obsahem pravicové daňové politiky nemůže být výhradně snaha o snižování přímých daní. Nepřímé daně jsou přinejmenším stejně důležité jako daně přímé a jejich konkrétní výše má v mnoha případech velmi podstatný vliv na nejrůznější hospodářská odvětví.

 

Vezměme si jako příklad spotřební daň z pohonných hmot, na jejíž nesmyslně vysoké hodnotě pro mě nepochopitelně trvala pravicová koalice. Vliv takto nastavené spotřební daně se projevuje v mnoha oblastech a má za následek na jedné straně deformaci hospodářských poměrů a na straně druhé menší než optimální příjem z této daně pro státní rozpočet.

 

Především se cena pohonných hmot, významně ovlivněná spotřební daní, promítá do cen veškerého zboží a služeb, takže vysoká spotřební daň z pohonných hmot snižuje za jinak stejných podmínek kupní sílu obyvatelstva. Nejvýznamnějším statkem, který je takto zatížen a zdražen, je doprava... Jedním z důsledků je, že občané bydlící v lokalitách s vysokou mírou nezaměstnanosti nejsou schopni dojíždět za prací mimo své bydliště – potenciální příjmy, kterých by v zaměstnání dosáhli nejsou dostatečné, vezmou-li se v úvahu dopravní náklady, které by museli v souvislosti s takovým zaměstnáním vynaložit. Jiným důsledkem je to, že ve stejných, vysokou nezaměstnaností postižených oblastech nejsou investoři ochotni zakládat nové podniky, nevznikají nová pracovní místa, a rozdíl v nezaměstnanosti a životní úrovni mezi regiony tak má trvalou tendenci k prohlubování.

 

Zvlášť tíživě dopadá výše spotřební daně z pohonných hmot na zemědělství – hospodářské odvětví, které má významný vliv na jiné složky života v našem státě, které ovlivňují charakteristiky krajiny a péče o půdu. V cenách zemědělských produktů se cena pohonných hmot projevuje snad ještě více než v cenách jiných produktů, přitom tento nezbytný náklad výrazně snižuje konkurenceschopnost českých zemědělců v rámci Evropské unie.

 

Jsem navíc přesvědčen, že neúměrně vysoká sazba spotřební daně z pohonných hmot stojí za suboptimálním rozpočtovým výnosem této daně. Několik nezávislých studií argumentuje, že snížením sazby této spotřební daně by se dosáhlo jejího vyššího absolutního výnosu – tranzitní dopravci by přestali tankovat za našimi hranicemi, obyvatelé příhraničních oblastí by nejezdili za levnějším benzínem či naftou do zahraničí. Část spotřební daně z pohonných hmot, která je nyní příjmem rozpočtů sousedních států, by se dostala zpět tam, kam patří – do země, kde jsou pohonné hmoty spotřebovávány. 

 

Zkrátka vzato – při nastavování daňových sazeb nepřímých daní je třeba domýšlet jejich dopad na nejrůznější oblasti hospodářství a života v naší zemi vůbec. Aktivní snaha o neustálé snižování daňové zátěže musí jít ruku v ruce s promýšlením všech známých i pravděpodobných souvislostí.