Příspěvěk ke komunálním volbám
Reaguji na žádost politické strany ODS Kolín, která mě požádala, jako jednoho z jejich nezávislých kandidátů o sepsání příspěvku do volební propagace vydané pro letošní komunální volby na téma „V čem a kde bychom mohli pomoci v zlepšení bytí kolínských občanů“.
Svoje téma jsem nemusel vůbec hledat, jelikož jsem okamžitě věděl, kde a co by se mělo ihned změnit. Ve svém představení jsem uvedl, že jsem „kolíňák“, Není to tak zcela přesné, bydlím totiž za Labem, a tak mi k mému původu patří ještě jedno přídavné jméno, „zálabák“. Existovala doba, kdy jsem já i mé okolí, byli pyšní na svůj zálabský původ a nebylo hezčí místo, kde bychom chtěli žít. V dnešní době se potkávám se svými známými, kteří na Zálabí již dvakrát hrdí nejsou. Z tohoto důvodu vítám příležitost, alespoň malinko touto cestou upozornit na skutečnosti, které bychom měli včas a rázně řešit tak, aby se „zálabak“ neznelíbil mým i Vašim dětem! Mohli bychom se zde bavit o špatných chodnících, o kanalizaci, ubytovnách, spáleném nevyužitém hřišti, absenci přesně takového dětského kopečku co mají „sídlišťáci“ u nemocnice (myslíte, že tyto dvě věci by mohl dát někdo dohromady ), nebo o padajícím popelu z komínů na tuhá paliva na sušící se prádlo až po někdy obráceném myšlení pouličního osvětlení, kdy ve dne svítí a v noci ne. Moje hlavní téma jsou drogy! Nemyslím tím „fet“ jako takový, ale jeho druhotný materiál, jako jsou jehly, stříkačky, prázdné obaly a tampony, které se po použití již nepoužijí, a díky chybějící odpovědnosti konzumentů máme tímto „sakra“ nebezpečným materiálem zaneřáděné celé Zálabí!!!
Podnět, který mě inspiroval k podnícení řešení stávajícího stavu, se mi naskytl v polovině letošního června, kdy jsem musel zakročit proti tzv. plevelné zeleni narušující naši stavební část výměníkové stanice pod mostem u Labe. (Pro neznalého, je to po levé straně, když přejdeš „starý“ most z náměstí, tak posledním krokem se dostáváš k nám na Zálabí). Je to přesně tam, kde končí cyklostezka lemující Labe až k tenisu. Pracovníci, kteří zeleň vysekávali, nevyšli z údivu, co se tam nacházelo použitého materiál!. Krve by se ve mně nedořezal, když si vzpomenu, jak přesně v těchto místech padali schvácení naši kluci po hokejovém tréninku, po absolvování 4x cyklostezky na kolečkových bruslích! Ihned jsem volal městskou polici a o nálezu informoval. Ochotní a slušní kluci v parádních uniformách přijeli do 5 minut s tzv. kontejnerem na tento nebezpečný odpad. Po zhlédnutí stávajícího stavu sami přiznali, že jejich kontejner je malý a situaci budou muset řešit přes „Občanské sdružení PROSTOR plus“, kde jsou na takovéto situace lépe vybaveni a to minimálně morálně i technicky. Ještě přede mnou telefonovali zástupci a informovali ho o nalezeném problému s tím, že tato organizace zajistí nápravu a lokalitu vyčistí. Trvalo to asi cca. 4 dny než se stříkačky ztratily. Po celou tu dobu bylo místo využíváno hlavě pro pejsky, kterých tímto místem prošlo opravdu nepočítaně. Ano, sice to trvalo 4 dny a místo bylo čisté, jaký to byl pak údiv, když jsme začali o týden později čistit naše venkovní rozvody o 20 m dál pod mostem. Zde byly jehly a stříkačky dokonce viditelně pohozeny na schodech z mostu dolů. Bez usilovného hledání jsem jich tam objevil 7. Věřte, že po vykonání práce mi pracovníci odmítli naložit vysekaný odpad s veškerým tím “sajrajtem“, a tak jsem jednu sobotu tento odpad sám opatrně nakládal a odvozil na sběrný dvůr.
Jak reagovat, jak se bránit? Zálabááááááci, poraďte!!! Po celý ten čas jsem si mapoval mnou objevená kritická místa a snad jen, že nalevo od budovy výměníkové stanice parkují osobní automobily drahých značek v nočních hodinách, po kterých zůstávají plechovky od energetických nápojů, tampony, papírové kapesníčky a náš známý „sajrajt“, a na druhé straně od budovy pod mostem nacházíme „sajrajt“, ale již jen s obaly od sušenek a čokolád. Budeme chtít označit feťácká uložiště cedulemi? Asi se budete divit, kde všude vyrostou a v jakém množství!! Budeme chtít třeba jako je na autech „Jezdím na CASTROL“ označit stříkačky výraznou barevnou samolepkou s názvem té organizace, která stříkačku věnovala, například „Jezdím na PROSTOR“? Zde si pomůžete snad jen morálně, až si Vaše dítě na jednu takovou označenou stříkačku naběhne, že víte, za kým jít, a kde Vám určitě poradí jak dál. Budeme chtít, jako se dnes staví hřiště pro děti, pro pejsky i pro důchodce, postavit útulné prostředí třeba zde, za Labem, vedle výměníku s hezkým výhledem na radnici pro uživatele? Místo by se zajistilo, aby sem nemohl ani pejsek, zasázelo by se křoví co má velké listy aby se mohlo místo využívat 24 hodin a samozřejmě označilo nápisem „pouze pro uživatele omamných a návykových látek“. Otázka zní, jestli by sem chodili utíkat do pro ně vysněného normálního života? Ti co jsou na to pyšní včetně prodejců asi ano, ale Ti co se za to stydí, si naleznou asi místečka nová.
Věřte, že mému patnáctiletému synovi, je úplně jedno, jestli si nějaký (pojmenováno dle organizace PROSTOR plus) „Klient“ vpraví infikovanou jehlou AIDS, Hepatitidu nebo Absces, protože mají nedostatek jehel. Zajímá ho jen to, aby si v klidu mohl zrovínka tady na konci stezky odpočinout bez toho, aby tím byl infikován sám! Vím, že nějaké řešení je! Musí být! Přeci se nebudeme bát před vlastním domem shrábnout listí a dát ho do bio popelnice!
Pro všechny společnosti a dozorčí rady těchto společností co vydávají „KLIENTŮM“ materiál, který pak my, jak nás nazýváte „BLÍZKÉ OKOLÍ“ nacházíme u vlastních domů, zasílám žádost. Pokud to bude možné, umístěte na Vámi darované stříkačky samolepky s reflexní barvou tak, aby byly na dálku okamžitě viděny, a názvem Vaší společnosti pro nešťastné rodiče, kteří budou chtít vědět „Proč“. Vy jim to určitě dokážete vysvětlit, protože na to máte vzdělání, zázemí a svým způsobem i neomezenou finanční podporu jak od státu, tak i od soukromého sektoru. Třeba je možné že vymyslíte nějaký projekt, příspěvek či grand nebo dotaci na rodiny postižené neštěstím, kdy jejich dítě takto onemocní a jim se zhroutí život! Vím, že zde u Vás tzv. „vlivných“ dojde během pročítání výše uvedených řádků k úsměvu, ale tam, kde je smích je i odvaha! Jestli ve Vás mé řádky vyvolaly úsměv na rtech, vezměte SVOJI dceru, syna, vnučku, vnuka i s pejskem a přijďte k nám na Zálabí do Borků a nechte je přinést z roští zakopnutý míč, pak Vám já zatleskám.
Dále se obracím na Vás, na Ty co kamarádíte z nějakého důvodu s drogou (volím toto oslovení, jelikož si nemohu zvyknout na dnešní trend, kdy si necháte říkat narkomani, klienti, zákazníci, drogově závislí, postižení oběťmi doby, postižení chudobou atd., ale doba si to vyžaduje tak budíš), jsme v nějaké fázi civilizačního vývinu a „asi“ to k tomu patří. Rodinu máš tragickou, jsi fyzicky ošklivý, jsi natolik hloupý, že ti to dává okolí každý den znát, jsi chudý, protože nedokážeš zvednout peníze ze země, či Tě potkala neřešitelná tragédie nebo naopak máš všeho nadbytek a ty víš, že nikdy nebudeš úspěšný, jako Tvůj otec – uteč. Ano, uteč si pomocí fetu do míst, kde Ti bude chvilku dobře a budeš se cítit, jako ti zdraví, normální, či jako Tvůj úspěšný otec, jenom proboha buď alespoň zodpovědný za tu svoji použitou stříkačku!! Jak k tomu přijde obyčejný pes, který je vypuštěn z vodítka a nebo nevinný člověk, který si našlápne skoro neviditelnou jehličku, co jako jediná by měla znát Tvé tajemství a stav Tvého zdraví a mysli!
Na závěr bych chtěl udělit osobní velikou poklonu, jelikož obdivuji odvahu, svědomitost a odpovědnost všech zaměstnancům AVE, kteří v obyčejných rukavicích vybírají uschlé listí a odpad pod živými ploty na všech komunikacích u nás na Zálabí!
