Josef Doubek Články

Stručně o úloze a významu Senátu

K této úvaze mne inspiroval dopis, který jsem obdržel jako odpověď na moji žádost o podporu v senátních volbách.

Dovoluji si ho ocitovat:

Dobrý den pane Doubku,

vážím si vašeho oslovení a beru na vědomí.

 

K senátním volbám chodím sice pravidelně, ale z důvodu, abych tam vždy hodil obálku a v ní lístek s nápisem PROSÍM, ZRUŠTE SENÁT. Jen tak, z principu, vím, že to nemá vůbec žádný dopad, a nic s tím nezměním. Tento nápis pouze vyjadřuje můj názor na Senát v ČR.

Vás, pane Doubku, si jinak velmi vážím, a vždy můžete počítat s mojí podporou, nejen v komunálních volbách, tedy vyjma toho senátu. Omlouvám se.

S díky i „sousedským“ pozdravem a přáním hezkého dne.

L.Š.

Rozumím tomuto názoru, který mohou mít i další občané. Vychází z představy, že senát dělá to samé, co poslanecká sněmovna (PS), takže je zbytečný. Smysl senátu je však úplně jiný. Byť projednává některé zákony, které předtím projednala PS, je jeho hlavním smyslem být pojistkou našeho ústavního systému a systému fungování nejvyšších státních orgánů. Je především pojistkou proti unáhleným, kontroverzním, či chybným rozhodnutím PS a dále je pojistkou, aby náš ústavní systém byl funkční, i když některý z nejvyšších státních orgánů nefunguje.

Předně je nutno uvést, že Senát neprojednává státní rozpočet a státní závěrečný účet, to činí pouze PS. O ostatních zákonech schválených PS rozhoduje Senát některým z těchto způsobů. Buď po projednání zákon schválí, nebo zamítne, nebo vrátí zpět PS s pozměňovacími návrhy, nebo vyjádří vůli se jím nezabývat. Není tedy povinnost Senátu zabývat se všemi zákony předtím schválenými PS, ale pouze těmi, které ze svého pohledu považuje za důležité, chybné, či kontroverzní. Pokud Senát zákon zamítne, či vrátí s pozměňovacími návrhy zpět PS, ta o něm musí znovu hlasovat a k přijetí je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tj. 101 hlasů. Pro projednání zákonů vrácených senátem s pozměňovacími návrhy platí ještě detailnější úprava. PS je tedy silnější orgán, který může tímto způsobem přehlasovat názor Senátu, nicméně je tím dána pojistka právě proti unáhleným, či jinak kontroverzním rozhodnutím PS, které je možno tímto způsobem znovu projednat a revokovat.

Další pojistkou pro fungování ústavního systému je možnost Senátu vydávat zákonná opatření, dojde-li k rozpuštění PS a to ve věcech, které nesnesou odkladu. Zákonná opatření musí být schválena PS na její první schůzi. Tím je zachována kontinuita zákonodárného procesu i v době, kdy PS nefunguje.

Je zřejmé, že PS je mnohem důležitější zákonodárný orgán než Senát. Právě zde se vedou politické střety, slovní souboje, užívají se obstrukce a další parlamentní prostředky. Senát je z tohoto pohledu orgánem klidnějším, nicméně ze shora uvedených pohledů důležitým a nepostradatelným doplňujícím zákonodárným orgánem. Systém dvoukomorového parlamentu byl převzat z ústavy platné v období 1. republiky, kdy tento systém dobře fungoval. Funguje i v jiných vyspělých demokratických státech. Pokud bychom chtěli mít jednokomorový parlament, pak musí být ústavní systém úplně jiný, jinak musí být stanoveny pojistky jeho fungování. Prostě musela by být schválena nová ústava, což je v současné i dohledné době nereálné. 

Může se zdát, že kvůli těmto ústavním pojistkám je Senát zbytečný, případně jeho činnost nákladná. To se zdá tehdy, kdy ústavní systém i státní orgány fungují. Pokud dojde k ústavní krizi, je potom tento stabilizační a stále fungující orgán životně důležitý. Pokud by takováto pojistka nebyla zavedena a ústavní krizi nebylo možno řešit, vnese to nejistotu a chaos do všech oblastí našeho života, zejména hospodářské, finanční i majetkové, což bude mít zásadní dopad na každého z nás.