PoliTalk: Nesympatizuji s rozšířením reklamy v ČT
1. srpna 2022

Martin Baxa: PoliTalk: Nesympatizuji s rozšířením reklamy v ČT

(Novinky.cz ) Ministr kultury Martin Baxa (ODS) není příznivcem rozšíření komerčního obsahu v České televizi. Řekl to v podcastu PoliTalk. Současně však podotkl, že jde o jednu z legislativních možností, jak zajistit další financování veřejnoprávního média. Nadále platí, že vláda v nejbližší době nechce zvyšovat koncesionářské poplatky.

Celý rozhovor s Martinem Baxou můžete zhlédnout na Novinky.cz.

Česko v současnosti čelí rozpočtovým obtížím, vláda zvýšila státní schodek pro tento rok na 330 miliard korun. Jsou požadavky na jednotlivé resorty, aby šetřily. Jak jste spokojený s tím, co se vám podařilo vyjednat pro kulturu?

Určitě jsem. Do resortu kultury směřuje více než jedna miliarda korun nad rámec schváleného rozpočtu. Za klíčové považuji dvě věci. Jednak posílení filmových pobídek, jejichž rozpočet byl 570 milionů korun, tedy sedmdesát procent. Za druhé konkrétní pomoc našim příspěvkovým organizacím, kterých má ministerstvo jednatřicet. Samozřejmě jsou jako všichni ostatní postihováni zejména rostoucími cenami energií.

Když se zastavíme u filmových pobídek, jak to vypadá? Pokryje částka zvyšující se požadavky filmových producentů?

Systém přestal fungovat, protože byl nastaven na dobu, kdy filmové pobídky fungovaly na podporu filmů. To těch několik set milionů korun stačilo. Česko bylo rájem filmařů a několik let fungoval systém bezproblémově.

Ve chvíli, kdy se objevily tzv. platformy jako Netflix, HBO Max a další jako Disney a Apple TV přicházejí, řádově narostla potřeba produkce pro tyto obsahy. A tím, že jsme v Česku dobří ve filmovém průmyslu, tak se stalo atraktivním cílem těchto produkcí, ale systém pobídek zkolaboval. Zkrátka na to nebyl připravený.

Takže dnes máme velkou frontu neuspokojených registrovaných žádostí o pobídky. Dosavadních 800 milionů korun bylo málo a těch 570 milionů korun je vlastně navíc. Společně s nějakou změnou legislativy je to první krok k tomu, aby systém začal opět fungovat.

Česká televize uvažuje kvůli inflaci do roku 2024 o škrtech za miliardu korun, což by zahrnulo propouštění, sportovní přenosy i výrobu vánočních pohádek. Její ředitel Petr Dvořák nepřímo přiznal, že se jedná o reakci na vládní rozhodnutí o nezvyšování koncesionářských poplatků. Mají se občané připravit na méně obsahu?

Tohle je vážná otázka. Myslím, že jako ministr kultury ale nemám žádnou kompetenci k tomu, abych komentoval jednotlivé návrhy generálního ředitele.

Rada by se teď měla ujmout klíčové role a být tím klíčovým partnerem pro debatu s generálním ředitelem. Rada ČT schvaluje rozpočet a tzv. dlouhodobý plán financování.

Takže vy jako politici čekáte na nějaké doporučení? Mohlo by vás to přesvědčit, že ČT potřebuje více peněz?

(kýve) Ano, bezpochyby takový signál by sehrál pro politiky důležitou roli.

A nebyla dostatečným signálem už slova Petra Dvořáka?

Petr Dvořák je generálním ředitelem své instituce, předpokládám, že podle svého nejlepšího vědomí a svědomí za ni bojuje.

Jaké jsou tedy z pohledu legislativy možnosti, jak pomoci financovat ČT?

První z nich je zvyšování koncesionářských poplatků, druhá je rozšíření vysílání reklamy v ČT a třetí je změna koncesionáře, což ale reálně znamená jen to, že by mělo platit více lidí, než platí v současné době.

Variantu jedna v nejbližší době nechci. A osobně moc nejsem sympatizantem rozšíření reklamního vysílání v ČT. A co se týká změny definice koncesionáře, přiznám se, že tam budu určitě zvědav na odborné podklady.

Na schválení stále čeká novela autorského zákona, která vychází ze směrnice EU. Vláda ji již schválila, ale proč to tak dlouho trvá, než ji pošlete poslancům?

Vyvolala velkou reakci ve Sněmovně. Zkušenější kolegové, kteří to sledují již delší dobu, mě varovali, že otevření autorského zákona tohle s sebou vždycky přinese, a stalo se to.

A k tomu návrhu se objevilo několik velmi vážných pozměňovacích návrhů, kterými se v současné době moje ministerstvo zabývá.

Takže i přesto, že je transpozice evropské legislativy pod tlakem velkého zpoždění, řekli jsme si, že bude lepší se na pár týdnů, vlastně už několik měsíců, trochu zastavit a probrat si pozměňovací návrhy, abychom potom nepřijali něco, co by nebylo funkční.

Nyní se řeší způsob přerozdělení balíku financí od provozovatelů online vyhledávačů jako Google a sociálních sítí k vydavatelům. Původně se jako parametr určil rozsah přebíraného obsahu, nyní jste ve sněmovním výboru podpořil pozměňovací návrh, aby se zohledňovaly třeba i počty zaměstnanců. Z jakého důvodu vlastně připouštíte pozměňovací návrhy, k jejichž verzi dalo již dříve vaše ministerstvo negativní stanovisko?

V principu se jedná o to, že vydavatelé mají dlouhodobě pocit, že vyhledávače nabízejí jejich obsah, aniž by z toho měli (vydavatelé) nějaký příjem. Evropská legislativa, směrnice, kterou musíme přijmout, říká, že tenhle stav musí skončit. Vládní návrh vlastně obsahuje ustanovení, že se musejí dohodnout na nějaké formě úhrady.

A řekl jsem, že ten pozměňovací návrh obsahuje body, které jsou rozhodně k debatě. Ale jsou tam i věci, které jsou zkrátka problematické z pohledu hospodářské soutěže. A proto jsem požádal školský výbor ve Sněmovně, aby se prodloužila doba na druhé čtení. Teď se na ministerstvu tím návrhem velmi detailně zabýváme a hledáme, co je v něm ještě možné.

Proč má být ale součástí kritérií podíl vydavatele na trhu tiskových publikací, když jde o peníze od online vyhledávačů?

Neříkám, že by to tak mělo být. Jenom říkám, že to, co je v tom pozměňovacím návrhu, určitě k debatě je. Nakonec to bude Sněmovna, která rozhodne, co je pro ni přijatelnější.

Nedávno jste se sešel ve Lvově s ukrajinským protějškem Oleksandrem Tkačenkem, se kterým jste měli hovořit i o obnově poškozeného kulturního dědictví Ukrajiny. K čemu jste dospěli?

Pro Ukrajinu jsou důležité dvě věci. První z nich je pomoc poškozenému kulturnímu dědictví, druhá boj s dezinformacemi. Je pro ni dobrá zpráva noční rozhodnutí (rozhovor probíhal ve čtvrtek 28. července – pozn. red.) Evropského soudního dvora, který potvrdil ve Francii právo vypnout propagandistické válečné vysílání Russia Today. Ukrajinská strana po nás chce ale mnohem přísnější postoj k proruským médiím.

Chci, aby to bylo téma i našeho předsednictví. Když jsem byl na slyšení v evropském výboru pro vzdělávání a kulturu, říkal jsem, že bychom určitě chtěli otevřít téma zvýšení rozpočtu na podporu Ukrajiny, respektive toho poškozeného kulturního dědictví. Věřím, že se nám podaří najít nějakou cestu.

A jak by to mohlo vypadat? Mohly by podle vás jít peníze například z „fondu obnovy“ na postcovidové oživení ekonomiky?

To je jedna varianta. Samozřejmě má Komise i jiné možnosti. Tam je to samostatné opatření v rámci programu Kreativní Evropy.

Ukrajina chce zřídit i speciální fond, do kterého by zahraniční dárci mohli přispívat. Řeší to jak naši experti v Bruselu, tak na mém ministerstvu.

Je vyčísleno, kolik prostředků Ukrajina potřebuje?

Vlastně suma nebyla specifikována, ale rozsah toho postižení je samozřejmě veliký. To jsou stovky zasažených cílů. Neměli jsme na stole žádnou konkrétní částku.

Tím, že válka bohužel ještě pokračuje, je to určitě téma, které se potom posune i ke švédskému předsednictví. Chci jenom dodat, že chci, aby Česko dál pokračovalo v podpoře Ukrajiny. Takže to budeme nějak kombinovat.

Když bychom se vrátili k vašemu vystoupení, naopak v otázce boje s dezinformacemi jste byl i v Bruselu spíše zdrženlivější. Unijní země jsou zde rozdělené. Osobně jste tedy nakloněn jakým směrem?

Řekl bych, že v poměru 51:49 u mě vítězí to, aby se více bránila svoboda slovo než to, aby se bojovalo proti příliš široce definovaným dezinformacím.

Na současnou vládu míří kvůli tomu, jak řeší stávající ekonomickou situaci, kritika. Teď v červenci začalo české předsednictví EU. Vydrží tato vláda až do jeho prosincového konce?

Jsem si jistý, že vláda nejenom úspěšně zvládne předsednictví, ale určitě celé funkční období.

Vláda nyní řeší i témata, která jsou i některými vašimi vlastními zástupci označována jako „zástupná“. Například jde o manželství pro všechny, které otevřeně podporujete, zatímco další oproti tomu navrhují ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy. Nemůže vládu nakonec rozklížit i taková věc?

Ne, to vůbec. Podstatná je vládní shoda na těch klíčových tématech, viz ve středu schválená novela státního rozpočtu a v ní obsažené klíčové kompenzační nástroje jako energetický tarif.

Manželství pro všechny je jedno z těch průřezových témat, co prochází napříč stranami, a vládní koalice si to tak i říká. Pokud někdy dojde na hlasování o této věci, budou poslanci hlasovat zcela dle svého.

V letošních komunálních volbách figurujete opět na kandidátce v Plzni, kde jste do nástupu na resort dlouho působil jako primátor. Budete to stíhat?

Jednoznačně jsem dal najevo, že nemám žádnou aspiraci být třeba v radě města. Kolegové mě požádali o podporu. Oslovili mě a jejich výzvě jsem vyhověl. Jsem rozený Plzeňák. Takže podpořím a budu samozřejmě řadový zastupitel.

Na podzim se očekává i další vlna covidu-19, můžete už říct, je vyloučené, aby se to dotklo tentokrát kulturních institucí? Nebo nás znovu čekají nějaké restrikce?

S potěšením vnímám úplně nový postoj ministerstva zdravotnictví. Pan ministr Válek (Vlastimil Válek za TOP 09 – pozn. red.) jednoznačně říká, že doba lockdownů a restrikcí je pryč.

Takže nebudeme chodit do divadla v rouškách?

Nic takového nemáme v plánu.

(Autor: Dominika Jeřábková)

Martin Baxa

Martin Baxa

ministr kultury
místopředseda strany
poslanec PČR
krajský zastupitel
předseda regionálního sdružení

Více o autorovi