Novinky Mediální výstupy

Čekáme na den svobody. Velké akce letos snad už budou

(Hospodářské noviny) Kvůli pandemii se musely kulturní akce často omezovat, někdy i rušit. Nyní by se měli lidé z oboru dočkat „dne svobody“. Ministr kultury Martin Baxa zároveň slibuje, že během čtyř let jim vláda zvedne platy, jejichž růst nedávno zmrazila. Aby se uživili, tak si někteří lidé pracující v kultuře přivydělávají za pokladnou či volantem. Jejich platy se totiž pohybují i třeba šest tisíc pod průměrným platem 37,5 tisíce korun. Ještě před volbami Babiše (ANO) slibovala pro letošek přidat, kabinet Petra Fialy (ODS) však nárůst platů zmrazil. Ministr kultury Martin Baxa z ODS v rozhovoru pro HN ale tvrdí, že to v příštích letech změní. Aby se víc blížily tomu, co berou učitelé. Aktuálně ovšem vyhlíží 1. března. „Měla by skončit všechna kapacitní omezení. Říkáme tomu den svobody,“ přibližuje Baxa. A věří, že pokud se nestane už nic výjimečného, zažije Česko už letos kulturní sezonu, včetně všech velkých a léta odkládaných akcí.

Setkáváme se ve chvíli, kdy máte za sebou 37 hodin jednání o novele pandemického zákona. Kolik jste toho za poslední dny naspal?

Řekl jsem si, že kolegům ulevím a budu tam sedět hodně. Takže z úterý na středu jsem spal hodinu a další den jsem pak držel službu až do konce ve čtyři ráno, což dalo nějaké tři hodiny spánku. Ale sám sebe jsem překvapil, jak jsem to dobře zvládl.

Jste osobně přesvědčen, že je třeba novela pandemického zákona, kvůli které se ty obstrukce konaly?

Jsem přesvědčený, že nikdo z poslanců neměl radost, že prosazujeme zrovna pandemický zákon. Ale zkušenosti z minulých dvou let ukazují, že potřebujeme funkční nástroj pro čas, který znamená nějakou míru ohrožení. A výhoda pandemického zákona spočívá v tom, že on přesně definuje situace, kdy může k takovým omezením docházet. Není to režim nouzového stavu, kdy vláda může konat velmi široce. Byť věřím, že už horší situace nepřijde, kdyby přišla, tak pandemický zákon máme.

Jaká byla nálada v koalici poté, co vám novelu vrátili vlastní, koaliční senátoři?

Samozřejmě nás kolegové nerozradostnili. Ale není to jednoznačné téma, jako jsou pro naši koalici třeba daně. Pandemický zákon rozdělil i jednotlivé strany. Nicméně ve sněmovně jsme ukázali soudržnost.

Soudržnost ale neukázaly strany vedle Senátu ani u vás v Plzeňském kraji, kde Piráti se STAN odešli z koalice s ODS a navázali spolupráci s ANO. Poslední kapkou pro ně bylo prosazení regionálního místopředsedy ODS Romana Jurečka do představenstva Klatovské nemocnice. Je namístě nasazovat do vedení největší nemocnice v kraji v minulosti dvakrát trestaného člověka?

Já bych taky mohl jmenovat kontroverzní jména, která navrhovali Piráti a STAN.

Například?

Nebudu jmenovat, protože ani jména z naší strany, ani z jejich nepřekročila hranice, kdy by o tom měla být taková debata. Oni velmi dobře vědí, že Roman Jurečko není žádná osoba v pozadí. Je to veřejně působící politik ODS, místopředseda krajské organizace, dlouholetý úspěšný předseda představenstva Plzeňské teplárenské s velkými manažerskými zkušenostmi – pro mě to byla od nich jen velmi laciná záminka, aby rozbili koalici.

Tvrdí, že důvodů bylo víc. Zmiňují také třeba válcování z vaší strany.

Koalice fungovala velmi dobře, k žádnému válcování nedošlo. To, jak se to odehrálo, ukazuje, že roli hrály neukojené personální ambice Pirátů i STAN. V říjnu 2020 skoro demonstrovali na náměstích za to, že se nikdy nesmíme spojit s hnutím ANO, a o mně tehdy říkali, že Baxa už má domluvenou koalici s ANO, aby za rok a půl tu koalici udělali sami, za pomocí přeběhlíka z SPD i KSČM. Dali přednost svým zájmům a nárokům před koalicí demokratických stran. Jsem z toho velmi rozladěný. Považuji tuto kauzu, kterou Piráti ne moc vtipně nazývají valentinský puč, jako velmi vážnou věc.

Bude to mít následky v celostátní politice?

Ve vládě, kde mám tu čest být členem, vidím, že spolupráce funguje velmi dobře. Když se objeví problémy, normálně je řešíme. A mrzí mě, že krajští představitelé Pirátů a STAN tyto zásady nectí. Piráti mimochodem tuto smlouvu vypověděli předtím, aniž by proběhlo jakékoliv smírčí řízení.

Nový pirátský hejtman Rudolf Špoták HN řekl, že ke smírčímu jednání nebyl důvod, protože jste za sebou měli už měsíc hádek, mimo jiné na téma Romana Jurečka, které nikam nevedly.

To vůbec není pravda. Pan Špoták mimochodem ujistil naše představitele ve vedení kraje, že nebudou v radě hlasovat pro pana Jurečka, ale současně neudělají to, že by třeba rozbíjeli koalici. K tomu už se dnes nehlásí. Odmítám tato jejich ex post vysvětlení. Naše koaliční smlouva jednoduše říkala, že když jsou problémy, svoláme smírčí jednání. Nic z toho se nestalo, prostě utekli. Zcela cíleně vytvořili koalici s někým, o kom původně říkali, že ho nechtějí, aby – jako v případě Pirátů – získali post hejtmana.

Potkáváme se v době, kdy sněmovna schvaluje rozpočet. Vaše ministerstvo si namísto plánovaných 16,1 miliardy korun na letošní rok bude muset vystačit s 15,2 miliardy. Kde jste škrtal?

Myslím, že ty úsporné kroky neohrozí žádnou z působností, které moje ministerstvo má. Zastavili jsme dva památkové programy, ale věřím, že je příští rok obnovíme. Umožnili jsme, že když daný program není vypsán, mohou se žadatelé přihlásit do jiného. Provedli jsme redukci v programu profesionálních divadel a symfonických orchestrů, kde jim ale současně poskytneme covidovou pomoc z nespotřebovaných covidových prostředků z minulého roku. A zhruba polovinu celé částky tvoří investiční výdaje, které by se ale letos stejně neutratily. Jsou to úspory, které nijak zásadně neomezí služby, které poskytujeme. Rozpočty příspěvkových organizací, včetně těch největších, jako jsou Národní divadlo nebo Národní památkový ústav, i filmové pobídky jsou ve stejné výši jako loni.

Nicméně jste navzdory slibům, že vláda nebude šetřit na lidech, zastavili růst platů v kultuře. Stojíte si za tím, že nešetříte na lidech, když desetiprocentní inflaci při zmrazení platů lidé v kultuře pocítí dost?

Vláda nemohla přistoupit k plošnému zvýšení platů zaměstnanců ve veřejné správě, vyjma těch, kterých se dotýkala covidová opatření. Platy v kultuře jsou nižší, než by měly být. Ale přišli jsme k veřejným financím ve stavu rozvratu – a to po letech bezprecedentní ekonomické prosperity, obrázek hospodaření Andreje Babiše a Aleny Schillerové (oba ANO) je zoufalý. V tomto kontextu jsme platy zvednout nemohli. Ale věřím tomu, že naše vláda bude vládnout tak, že k růstu platů v tomto sektoru dojde.

Kdy?

Do doby, než se věci schválí, se žádné odhady dávat nemají. Jedno konkrétní číslo přesto uvádíme, do konce funkčního období bychom se chtěli přiblížit k jednomu procentu státního rozpočtu na kulturu.

Což je podle vašeho předchůdce, Lubomíra Zaorálka z ČSSD, nesplnitelné. Jak to chcete udělat?

I když jsme s panem Zaorálkem měli velmi dobré vztahy, tak s tímto jeho výrokem zásadně nesouhlasím. Za doby Andreje Babiše se příjmy státního rozpočtu zvýšily o 50 procent, ale oblasti kultury se to nedotklo. Tehdy nebyl problém na kulturu přidat, ale stejně se to nestalo. Je to velká chyba a hřích vůči kultuře. Bavíme se o jednotkách miliard korun, což není částka zanedbatelná, ale ani horentní. Vytvořili nám obtížnější startovací pozici, ale já toho cíle dosáhnout chci.

Ale kde budete brát?

Dali jsme si to do programového prohlášení jako jednu z konkrétních priorit. Bude mým úkolem předložit vládě takové návrhy, které ukážou smysluplnost navýšení prostředků pro kulturu.

Máte představu, o kolik by se pak měly zvýšit platy v kultuře?

Je to na diskusi vlády. Došlo k tomu, že se v poslední době vytvořila třeba větší mezera mezi platy ve školství a kultuře, tak povedeme debatu o tom, aby i platy v kultuře postupně rostly.

A máte konkrétní plán, nebo je to zatím jen přání?

Plán rovná se to, jak měnit platové tabulky. Vím, jak vypadají, a nějakou představu mám, ale dokud nemám nic odsouhlasené, nechci ta čísla zveřejňovat dopředu. Tato taktika se mi teď mimochodem dvakrát velmi osvědčila, když jsme na rozdíl od předchozí vlády nezveřejňovali předběžné představy o rozvolňování nebo kompenzacích, a byť v jeden okamžik někteří aktéři nespokojeně vrčeli, potom byli příjemně překvapeni. Rozvolnění je rychlé a kompenzace jsou pěkné.

Jaký je váš obecný přístup k pořádání velkých kulturních akcí v době covidu?

Dva dny poté, co jsem se ujmul úřadu, jsem jmenoval speciální covidový tým z lidí z ministerstva i externích členů, kde jsem si ověřil, že mají být tři priority v rozvolňování, kterých se máme vždy držet. Za prvé: kulturu úplně nezavřít, za druhé: restrikce udržet v co nejmírnější podobě, protože kultura patřila k oblastem, kde se restrikce dodržovaly. Já byl xkrát v divadle a viděl, že si lidé ani po zhasnutí respirátory nesundali. A za třetí: šlo o sestavení plánu pro co nejbližší znovuobnovení kultury. Pokud se nic zásadního nezvrtne, 1. března by měla končit všechna kapacitní omezení. Ten termín ještě není schválený, ale i pan premiér už s ním počítá. Někteří aktéři tomu říkají den svobody, protože od toho okamžiku mohou spustit plánování velkých a odkládaných akcí.

Takže letos v létě mohou lidé počítat i s velkými a dvakrát odloženými festivaly, jako jsou Colours of Ostrava, Metronome nebo Rock for People?

Jestli nedojde k nějakému náhlému zvrtnutí v epidemii, což se stát může, tak si myslím, že ty akce budou moci proběhnout. Máme vysokou proočkovanost, snaha naší vlády ukázala, že se nesmí panikařit, a když se dokážeme opřít o experty, tak i s relativně nízkou úrovní restrikcí lze pandemii zvládnout. A víc a víc lidí to bere tak, že tady covid bude a jsme schopni s ním žít. Všechna data, která dnes máme k dispozici, říkají, že můžeme čekat letní sezonu v plném rozsahu.

Jeden z cílů vlády je podle programového prohlášení zlepšení podpory kultury v regionech. Jak toho chcete dosáhnout?

Máme teď před sebou velkou výzvu – Národní plán obnovy. Do regionů má směřovat 3,2 miliardy korun na kreativní kulturní centra a s Asociací krajů i Svazem měst a obcí vedeme debatu, jak tento program co nejvíc nastavit, abychom jim reálně pomohli. V rámci plánu chceme podpořit kulturní kreativní odvětví. A mám taky poměrně ambiciózní cíl po desetiletích prosadit zákon o veřejných kulturních institucích, který by městům a krajům dal volnější prostor společně zakládat třeba větší regionální divadla.

Jde o financování z více zdrojů, takže by třeba divadla nebyla závislá jen na svém jednom zřizovateli. Lidé v kultuře po tom volají už dlouho. Ale kdy tady bude?

V legislativním plánu vlády máme úkol napsat ho do poloviny příštího roku. Potom uvidíme při projednávání. Nebude to jednoduchá věc, je to nová právnická osoba v českém právním řádu, to vždycky vyvolává debaty. Ale pomůže to.

Kulturní instituce bojují i s následky energetické krize. Budete jim to nějak kompenzovat?

Během roku budeme tu situaci sledovat, protože se obávám, že náklady na energii porostou. Kdyby se ukázalo, že je to nad jejich možnosti, budeme se k tomu muset vrátit.

Za exministra Zaorálka bylo podepsáno memorandum o spolupráci s ministerstvem školství. Kdy to bude mít nějaký efekt?

Podpis toho memoranda je dobrá věc. Moje představa je, že bychom teď jako resort kultury vstoupili do revize rámcových vzdělávacích programů, vedeme o tom už dobrý dialog s ministerstvem školství. To, co se tradičně ve vzdělávání považuje za estetickou výchovu, se většinou soustřeďuje na hudbu a výtvarné umění, ale potřebujeme i další oblasti – vizuální umění jako celek nebo vzdělávání o dějinách 20. století. V Národním plánu obnovy máme také ne úplně malé peníze – 300 milionů – na podporu těch aktivit, tedy jak zavádět úspěšné programy o vzdělávání o kultuře do škol.

Takže kdy uvidíme ve školách nové předměty?

Změny ve školství jsou dlouhodobé. Debata by neměla být o tom, jestli to budou dvě nebo tři hodiny týdně, ale aby se pro školy stalo přirozené, že se třeba část výuky bude odehrávat v našich muzeích. Začátkem března se má otvírat nová historická expozice v Národním muzeu, která je propojená se současnými digitálními prostředky – a to je třeba jedna z věcí, kterou bych velmi rád, aby co nejvíc dětí vidělo.

Dostanou děti z celé republiky možnost za výhodných podmínek navštívit Národní muzeum?

To by byl krásný cíl. Stejně jako bychom si v budoucnosti přáli, aby ve vybraných muzeích byly stálé expozice zdarma. Prostoupení umění do běžného života by to pomohlo. Je to jedno z témat. Ale za současné ekonomické situace je to obtížné. Zatím jsme řešili spíš ty neekonomické aspekty, aby třeba filmy, které chodí do škol, netrvaly dvě hodiny, když vyučovací hodina trvá 45 minut. Skvěle se to naučil Jeden svět.

Ještě jedna věc, o které rád mluvil váš předchůdce. Z Evropské unie se Česku podařilo získat peníze na transformaci státního fondu kinematografie, díky čemuž bude vedle filmů možné státem podpořit i seriály. Kdy Česko bude mít svoji Hru na oliheň, Vládu nebo podobný mezinárodní hit?

Dobré české seriály už vznikají, viz třeba fenomén Devadesátek.

Ale je otázka, jestli jsou prodejné i do zahraničí.

V rámci Národního plánu obnovy nám ty evropské peníze bohužel sebral bývalý ministr Karel Havlíček (ANO). Budeme pracovat na tom, aby se ty peníze vrátily našemu resortu. Věřím tomu, že v Česku mohou vzniknout mezinárodně úspěšné seriály, máme na to lidské i technologické dovednosti, potřebujeme jen, aby stát finančně napomohl. Potřebujeme také upravit filmové pobídky, které vznikly v době, kdy se v Česku natáčely velké filmy, ale už úplně nejsou nastaveny na vznik seriálů. Takže teď s ministerstvem financí hledáme cestu, jak ten systém financování postavit, aby se nám to podařilo.

A je to reálné v tomto volebním období?

Byl bych moc rád. V Národním plánu obnovy to je. Že nám ty peníze sebrali, je jiná věc, ale to snad vyřešíme.

(Autor: Ondřej Leinert)