Novinky Mediální výstupy

Plzeň není jen industriální, má kulturní srdce

(ego!) S Plzní se dříve spojovaly dvě věci – pivo a značka Škoda. Západočeská metropole se ale v posledních letech proměnila k nepoznání. „Jsme dynamické město s kulturním srdcem. Stali jsme se například prvním městem v zemi, které po roce 1989 postavilo nové divadlo,“ říká primátor Plzně Martin Baxa.

Z nedávného průzkumu vyplynulo, že přes 83 procent obyvatel je se životem v Plzni spokojeno. Proč se podle vás v západočeské metropoli žije dobře? A co by se naopak mělo zlepšit?

Průzkum opravdu dopadl velmi dobře a byl pro nás užitečný. Ptali jsme se téměř dvou tisícovek lidí. Na otázku, co se jim konkrétně na životě v Plzni líbí, uváděli nejčastěji, že jsou to kulturní akce, parky a zeleň, kvalitní veřejná doprava, nabídka sportovišť a sportovního vyžití či vůbec město jako takové. Dotazovaní pozitivně zhodnotili i dostupnost zdravotní a sociální péče, dostupnost a kvalitu školství, nabídku pracovních možností nebo příznivé podmínky pro podnikání. Já s nimi mohu jen souhlasit. Zároveň jsme si ověřili, že víme, ve kterých oblastech by si veřejnost přála zlepšení, což je zejména dokončení obchvatu města, lepší možnosti parkování a větší bezpečnost. O to vše se vedení města průběžně snaží, odpovědi respondentů nám tak potvrdily, že ve svém úsilí míříme správným směrem.

Zdá se, že Plzni prospělo, když se v roce 2015 stala Evropským hlavním městem kultury. Co se změnilo a jak se podařilo rozproudit kulturní život?

Plzeň byla dříve pokládána za ryze industriální město. To už podle mě neplatí. Nyní je vnímána jako dynamické město s kulturním srdcem. Projekt Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 má na této změně nesporný podíl. Jeho nejdůležitější součástí byla výstavba Nového divadla, kdy se Plzeň stala prvním městem v zemi, které po roce 1989 postavilo divadlo včetně zázemí. Projekt také zvýšil rozmanitost kulturní nabídky ve městě. Rozvinulo se například kreativní vzdělávání, coworkingové aktivity i kreativní inkubátor v prostoru bývalého depa městské hromadné dopravy, tedy projekt Depo2015. Vznikly komunitní projekty, jako jsou Pěstuj prostor či Evropský den sousedů, projekty pro mladé – například PechaKucha Night nebo Plovárna. Rozšířily se privátní aktivity, k nimž patří například Papírna, tedy ojedinělé alternativní kulturní centrum, nebo zrekonstruované prostory bývalé vlakové zastávky Moving Station, kde se odehrává řada kulturních akcí. Nyní máme schválenou kulturní strategii do roku 2030 a náš dotační systém nám umožňuje trvale ovlivňovat nabídku kulturních aktivit i rozvoj neziskového kulturního sektoru a občanských aktivit.

Původně měl být v souvislosti s projektem Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 zrekonstruován i bývalý pivovar Světovar, k tomu nakonec nedošlo. Jak to s touto lokalitou a jejím budoucím využitím vypadá nyní?

V areálu Světovaru na Slovanech by měl zhruba do dvou let vyrůst vědecko-technický park TechTower. Bude poskytovat zázemí pro technologicky orientované inovační firmy působící v oblastech umělé inteligence, virtuální a rozšířené reality, zpracování velkých dat, vývoje softwaru a hardwaru, sítí internetu, robotiky, dronů a podobně. Součástí parku TechTower Světovar budou technologické prostory pro výrobu využívající například specializované 3D tisky, vodní nádrž pro testování podvodních robotů, sál pro konference, výstavy a v neposlední řadě zázemí pro děti zaměstnanců. S projektem TechTower navážeme na existující ekosystém rozvoje talentů a vznik technických start-upů, který město realizuje pod značkou SITPort. V současné době probíhají jednání s potenciálními zájemci a už dnes registrujeme zájem o 70 procent celkové plochy kanceláří.

Viditelným symbolem Plzně se stalo už zmíněné Depo2015. Co se uvnitř bývalé trolejbusové a autobusové vozovny nyní děje?

Kreativní zóna Depo2015 funguje v současné době jako multifunkční prostor, který stojí na dvou hlavních pilířích. Prvním je kulturní program, druhým rozvoj kreativních průmyslů. Tyto oblasti se vzájemně doplňují a podporují. Jde například o interaktivní výstavy pro děti a mládež, které se částečně vymýšlí a vyrábí v dílnách a pracují na nich grafici, studenti Západočeské univerzity i další kreativci. Interaktivní výstavy navštíví ročně kolem 25 tisíc osob. Depo2015 hostí či pořádá koncerty, konference, filmová promítání a inspirativní setkání pro podnikatele. Je také hostitelem a spolupořadatelem festivalů nejrůznějších žánrů – ať už jde o film, literaturu, nebo třeba cestování. Letos se tu konal velmi úspěšný festival komiksu, deskových her a kostýmová hra Co. Con, která byla podle účastníků úspěšnější než zavedené akce v Praze a Brně. Druhým příkladem tohoto typu spolupráce byl Foto Fest, jediný nekomerční festival pro fotografy v západních Čechách. Obě akce se budou opakovat i v roce 2020 a je velmi pravděpodobné, že se z nich stanou další úspěšné plzeňské festivaly. V celorepublikovém měřítku je pak Depo2015 unikátní Sdílenými dílnami, kam si chodí kutilové a kutilky plnit řemeslné sny a studenti Fakulty designu a umění ZČU tam za pomoci dílenských mistrů realizují své závěrečné práce.

Kromě nadšení přinesly realizace spojené s Evropským hlavním městem kultury i vlnu kritiky, která směřovala například na výstavbu nového divadla. Jak je moderní stavba vnímána nyní a jaký vztah k ní máte vy osobně?

Nové divadlo je moderní komplex divadelní a provozní budovy, který disponuje dvěma divadelními sály, Novou scénou a Malou scénou. O tom, že si diváci postupně do Nového divadla nachází cestu, svědčí vysoká návštěvnost na obou těchto scénách. Ročně se na nich odehraje téměř 400 představení z produkce Divadla J. K. Tyla. Už pátým rokem Nové divadlo hostí Mezinárodní festival Divadlo. Mnoho způsobů využití našel i prostor foyer Nové scény. Pořádají se v něm výstavy, a to celoročně, tedy i v době divadelních prázdnin. Konají se tam autorská čtení projektu Literární kavárna či společenská setkání po premiérách. Mně se tato moderní budova líbí, rád ji navštěvuji, ale především vím, že díky ní získalo Divadlo J. K. Tyla prostor pro další rozvoj a všichni jeho pracovníci kvalitní zázemí.

Plzeň si dlouhodobě nese pověst průmyslového města a snaží se o to, aby se stala technologickým centrem západu. Jaké kroky v tomto ohledu podnikáte?

Pověst Plzně jako průmyslového města začíná už v roce 1869, kdy v něm Emil Škoda vybudoval strojírenský podnik. Významnou změnu ve struktuře přinesl rok 1994 založením Městského industriálního parku Plzeň – Borská pole. Tento park má rozlohu 105 hektarů a ke dnešku je v něm registrováno 42 společností s více než 10 tisíci zaměstnanci. Město vyvíjí velkou aktivitu pro strukturální změnu podnikání v Plzni. Proto se velmi snažíme vytvořit prostředí, které podpoří vznik technologicky orientovaných startupových firem a pomůže přivádět do Plzně už existující inovativní firmy, které budou kvalitními zaměstnavateli pro naše občany. Prostřednictvím podnikatelských voucherů podporujeme finanční spolupráci podniků, výzkumných organizací a univerzit. Město má také organizaci Business and Innovation Centre Plzeň, která podporuje zakládání a rozvoj inovačního podnikání. Svými aktivitami dlouhodobě přispívá k rozvoji spolupráce mezi podnikáním a výzkumem. Právě tyto firmy se snaží město podporovat, aby postupně nahradily přirozený úbytek firem s nízkou přidanou hodnotou.

Západočeská metropole má ve srovnání s ostatními velkými českými městy jedno specifikum, byla osvobozena americkou armádou. V roce 2020 si připomeneme 75 let od osvobození. Jak velké oslavy v květnu chystáte? Bude i tradiční konvoj?

Plzeň se chystá 75. výročí osvobození americkou armádou oslavit opravdu velkolepě. Akci zahájíme už v pátek 1. května 2020 celodenním programem s dynamickými ukázkami vojenské techniky na zemi i ve vzduchu. Využijeme státního svátku a celý prodloužený víkend bude Plzeň žít atmosférou května 1945. Vojenské kempy v tradičních i nových lokalitách nabídnou to nejzajímavější z vojenské historické techniky. K vidění bude i řada unikátů, které se v Plzni ještě nikdy neobjevily nebo je to už hodně dávno. Připravujeme také výjimečný kulturní program, určitě se bude na co těšit.

(Autor: Jana Poncarová)