(www.mfcr.cz) Česká ekonomika letos podle nové predikce MF ČR vzroste o 1,1 %, v příštím roce růst zrychlí na 2,5 %. Inflace se bude pohybovat poblíž 2 %. Meziroční inflace by se kromě závěru letošního roku měla pohybovat poblíž 2 %. Díky přetrvávající silné poptávce po práci a poklesu inflace porostou reálné mzdy.

„Listopadová predikce Ministerstva financí potvrzuje pozitivní vývoj české ekonomiky. Letošní růst HDP o 1,1 %, s očekávaným zrychlením na 2,5 % v příštím roce, naznačuje návrat k dlouhodobějšímu růstovému trendu. Nízká inflace poblíž 2 % a silná poptávka po pracovní síle přispívají k růstu reálných mezd. Navzdory zvýšeným výdajům na obranu, důchody či odstraňování povodňových škod by měl deficit veřejných financí letos klesnout na 2,8 % HDP, s dalším snížením na 2,3 % v příštím roce,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Česká ekonomika v roce 2023 stagnovala, letos by však hrubý domácí produkt podle listopadové predikce měl vzrůst o 1,1 %. Díky poklesu inflace a přetrvávajícímu napětí na trhu práce porostou reálné mzdy, soukromou spotřebu navíc podpoří také větší ochota domácností utrácet. Investiční aktivita bude tlumena přetrvávajícími problémy v zemích eurozóny a nižšími výdaji vládního sektoru, kde se negativně projevuje přechod mezi finančními perspektivami u kohezních fondů EU. Vývoj zásob nedokončené produkce a výrobních vstupů letos ekonomický růst zbrzdí, byť ne tak výrazně jako v minulém roce. Navzdory slabému hospodářskému růstu v zemích některých obchodních partnerů by saldo zahraničního obchodu na růst HDP mělo působit pozitivně, a to především v souvislosti s oslabením dovozně náročných složek domácí poptávky. V roce 2025 by česká ekonomika díky silnější dynamice spotřeby i investic a příznivějšímu hospodářskému vývoji v zahraničí mohla vzrůst o 2,5 %, robustnější oživení domácí poptávky však zároveň podpoří dovoz.

Meziroční inflace se od počátku letošního roku znovu po téměř třech letech pohybuje mezi 2 a 3 %, kde by se kromě samého závěru letošního roku měla udržet po celý horizont predikce. Proinflační zahraniční nabídkové faktory výrazně oslabily a domácí poptávkové tlaky jsou dále tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami, k čemuž letos navíc přispívá restriktivní působení fiskálního konsolidačního balíčku. Průměrná míra inflace by tak letos mohla klesnout na 2,4 % a v roce 2025 dále na 2,3 %.

Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. Navzdory slabé hospodářské dynamice by se tak míra nezaměstnanosti v roce 2024 mohla udržet na 2,6 %, v příštím roce by pak díky růstu ekonomiky mohla nepatrně klesnout na 2,5 %. Přetrvávající nerovnováhy na trhu práce nedovolí výraznější zpomalení růstu nominálních mezd. Výdělky po dvou letech poklesu porostou i v reálném vyjádření.

Deficit veřejných financí by měl letos klesnout o 1 p. b. na 2,8 % HDP, a to navzdory navýšeným výdajům na obranu, vyšším důchodům či nákladům na odstraňování povodňových škod. V příštím roce by pak mělo dojít k další konsolidaci a snížení deficitu na 2,3 % HDP. Zadlužení sektoru vládních institucí by při nižší dynamice nominálního HDP mělo v letošním roce dosáhnout 43,9 % HDP a v roce 2025 dále vzrůst na 44,8 % HDP.

Rizika predikce považujeme v úhrnu za vychýlená směrem dolů. Hospodářskou aktivitu v některých odvětvích ekonomiky může utlumit obnovení problémů v dodavatelských řetězcích, což by krom jiného vytvářelo inflační tlaky. Inflace může být vyvolána také nárůstem cen energetických komodit v případě eskalace geopolitického napětí, popř. zaváděním či zvyšováním cel nebo jiných překážek v zahraničním obchodě. Vzhledem k významnému obchodnímu propojení považujeme za negativní riziko predikce též problémy německé ekonomiky. Pro ČR je rizikem rovněž perzistence růstu cen ve službách a úroveň inflačních očekávání. Ekonomický růst podporuje zapojení uprchlíků z Ukrajiny na trhu práce, plné využití jejich lidského kapitálu by pak mohlo posílit produktivitu práce.

Zbyněk Stanjura

ministr financí
1. místopředseda strany
poslanec PČR