Projev na pietním aktu konaného u příležitosti Dne válečných veteránů

11. listopadu 2012
Projev na pietním aktu konaného u příležitosti Dne válečných veteránů

Čestný dvůr Národního památníku na Vítkově v Praze.

Vážené dámy a pánové, vojáci Armády České republiky, váleční veteráni, vážení přátelé,
 
dovolte mi, abych vás srdečně pozdravil a zároveň všem poděkoval za to, že jste si dnes na toto místo přišli připomenout Den válečných veteránů. Jsem toho názoru, že váleční veteráni by pro nás měli být mementem, výzvou a inspirací, abychom naši historii neignorovali a čerpali z ní poučení. Pokud tak neučiníme, škodíme především a hlavně sami sobě. Neúcta k obětem druhých a neúcta k hrdinům nás potom snadno svádí, abychom opakovali své chyby z minulosti a nedokázali projevit obětavost a odvahu i za mnohem méně dramatičtějších okolností, než je válka – v obyčejném každodenním mírovém životě.
 
My jsme se sice po listopadu 1989 chopili celkem ochotně vůči veteránům splácení dluhů za komunistický režim, který za dobu své totalitní diktatury nesmyslně a především krutě pronásledoval a často i vraždil Masarykovy legionáře či hrdiny z bojů nad Londýnem a od  Tobruku, Sokolova, Dukly či Dunkerque. Historici začali zaplňovat bílá místa naší historie, stát se začal lépe starat o poslední žijící veterány, ale rčení „pozdě, ale přece“ již nedokáže nejen vrátit promarněné roky životů tisíců veteránů, ale jen těžko odstraňuje škody na charakteru národa a na takřka zakořeněné neúctě značné části našich lidí k hrdinům i odvaze jako občanskému postoji.
 
V posledních letech jsme nejednou vyslovili slib, že se již k našim veteránům nebudeme chovat macešsky. Plníme však tento slib? Ano – možná k posledním žijícím hrdinům 2. světové války, ale ptám se, zda máme stejný respekt a úctu k nové generaci hrdinů, která bránila či brání svobodu a demokracii na Balkáně, Iráku či v Afghánistánu? Při sledování názorů nemalé části našich občanů si tím bohužel nejsem zcela jist a je mi často z toho smutno zvláště když vidím, že dokonce někteří naši politici se na těchto náladách populisticky přiživují.
 
Jsem proto rád, že si i v naší zemi od roku 2001 našel své místo se svou symbolikou vlčích máků i svátek Dne veteránů. Věřím, že i on trochu pomůže změnit v naší zemi jevy, které jsem zde kritizoval. Přeji proto všem našim veteránům – těm starším i těm novodobým hodně pohody a radosti do dalších dnů.
                        
Děkuji vám za pozornost.
MUDr. Přemysl Sobotka

kandidát na prezidenta
předseda regionálního sdružení
člen výkonné rady
1. místopředseda Senátu PČR

Podpořte nás

Vstupte do ODS

Chcete se aktivně zapojit do politiky, ovlivňovat dění kolem sebe, diskutovat o různých tématech? Staňte se členem ODS a pojďte s námi do toho!

Staňte se podporovatelem

Pojďme politiku zlepšovat společně! Nejjednodušší krok k tomu, jak nás podpořit, je zaregistrovat se mezi podporovatele občanských demokratů.

Finanční dar

Nyní víc než kdy jindy potřebuje pravicová politika vaši podporu. Pomozte posunout věci správným směrem a podpořte ODS příspěvkem na transparentní účet!

Newsletter

Chcete pravidelně dostávat informace o dění v ODS a o tom, co je nového? Zaregistrujte se zde k odběru našeho newsletteru Novinky ODS.