11. října 2017

Události, komentáře ČT: Koalice s ANO po volbách

(ČT 24) Zásadní posun v kauze údajné spolupráce Andreje Babiše s StB. Jak se to projeví? Zejména při povolebních jednáních. Bude předseda hnutí ANO i jednoznačným kandidátem na budoucího premiéra? Téma Událostí, komentářů ČT pro politologa z Vysoké školy CEVRO Institut a člena ODS Petra Sokola.

Celý rozhovor s Petrem Sokolem můžete zhlédnout na ČT24.

 

David BOREK, moderátor:
Politické emoce z druhého koutu politického spektra teď přidá politolog Petr Sokol a také, tedy zdůrazněme, člen ODS. Já vás zdravím, hezký večer.

Petr SOKOL, politolog Vysoké školy CEVRO Institut /ODS/:
Dobrý večer z Hané.

David BOREK, moderátor:
Nejprve ten rozměr politický, myslím váš rozměr politický, tedy to, že jste členem ODS. Vy rozlišujete, a teď se neptám jako strana ODS, ale vy jako politik ODS, rozlišujete koaliční potenciál Andreje Babiše a koaliční potenciál hnutí ANO? Tedy lišil by se koaliční potenciál hnutí ANO, kdyby Andrej Babiš i třeba kvůli těmto kauzám se stáhl z exekutivní funkce?

Petr SOKOL, politolog Vysoké školy CEVRO Institut /ODS/:
Z mého pohledu ne, protože v podstatě to zaznělo už ve slovech mého předřečníka, že hnutí ANO rovná se Andrej Babiš. To znamená, i kdyby šlo o nějakou kličku těsně po volbách, kdyby Andrej Babiš se na chvíli stáhl, tak já myslím, že všichni tuší a vědí v této zemi, že mezi Andrejem Babišem a hnutím ANO je rovnítko a jedno jsou.

David BOREK, moderátor:
Není to tak ale, že to je trochu nefér. V devadesátých letech se říkalo o ODS a jak se ukazuje i třeba podle vzpomínek pamětníků, tak minimálně od poloviny devadesátých let prostě neplatilo, že by ODS byla Václav Klaus nebo že by tam bylo rovnítko. Prostě byly tam různé názorové proudy. Vy to nevidíte, není to příliš zjednodušující takto zplošťovat hnutí ANO na agenturu Andreje Babiše?

Petr SOKOL, politolog Vysoké školy CEVRO Institut /ODS/:
To máte pravdu. Ale já jsem kromě toho tedy, že jsem člen politické strany, tak jsem politolog. A je taková poučka, že politickou stranou je jenom ta strana, která přežije svého zakladatele politicky. A to se ODS stalo. Má několikátého předsedu. Zatímco já mám teda jednoznačné pochyby o tom, že hnutí ANO bude v podobě politické strany, která bude úspěšná, nebo politického hnutí fungovat potom, co Andrej Babiš odejde z politiky. To je, myslím, jasně personalistické, hnutí postavené na kariéře, příběhu jednoho člověka. A tam, myslím si, je to trochu jiné. To je rozdíl mezi hnutím jednoho člověka a politickou stranou, která třeba má silného lídra, jako byl Václav Klaus v devadesátých letech, ale ta strana fungovala i po něm a fungovala úspěšně.

David BOREK, moderátor:
Pokud platí, že toto je vaše pozice a pokud to slyšíme z různých dalších míst v ODS. Směřuje tedy ODS vlastně do opozice, protože pokud se nepodaří vytvořit nějaký protibabišovský slepenec, pokud to mohu takto nazvat, tedy mnohačetnou koalici, dokonce zahrnující třeba i středolevicovou ČSSD, tak to vypadá, že vy tedy s Andrejem Babišem i s hnutím ANO bez Andreje Babiše prostě do vlády nepůjdete. Rozumím tomu správně?

Petr SOKOL, politolog Vysoké školy CEVRO Institut /ODS/:
Ptáte-li se na můj osobní názor jako člena ODS, nikoli vrcholného představitele této strany, tak můj názor jste přesně popsal. To znamená, já myslím, že ta koalice nejde.

David BOREK, moderátor:
A ODS v podstatě směřuje do opozice vědomě.

Petr SOKOL, politolog Vysoké školy CEVRO Institut /ODS/:
Ne, tak já myslím, že je ještě týden do voleb a nikdo z nás nezná, jak ty volební výsledky dopadnou. To znamená, vždycky nakonec se tady ve volbách odehrálo poměrně výrazné překvapení. To znamená, počkejme na to, až budou sečteny hlasy a neříkejme, že jde někdo do opozice, protože nechce jít s někým jiným do koalice, s někým, o kom se předpokládá, že bude vítěz, ale nevíme, jak moc bude vítěz.

David BOREK, moderátor:
Za dva týdny si řekneme. Teď pojďme na ten váš rozměr, tedy profesní politolog. Vy se zabýváte docela dlouhodobě komparací politických a stranických systémů v Evropě. Máme tady podobný případ, tedy dodejme, že pan Babiš je obviněn, to je kauza Čapí hnízdo, a zároveň je tady ta věc na Slovensku s tím soudem okolo spolupráce s StB. Je tady nějaký případ v Evropě, kdy člověk s podobnou právní kvalifikací byl zvolen nebo byl v exekutivní funkci. A pokud ano, jak se to projevovalo?

Petr SOKOL, politolog Vysoké školy CEVRO Institut /ODS/:
Já bych to popsal na třech případech. Česká republika je popisována jako země, a my to tak cítíme, která je v srdci Evropy. A já myslím, že na tomhle případě podle toho, kterým směrem půjdeme, tak se ukáže, kam se posune politická kultura. Můžeme volit mezi na jedné straně Itálií a Rumunskem a na druhé straně Finskem. Ve Finsku, když byla obviněna premiérka, tak asi po dvaceti dnech odstoupila, pak ten soud vyhrála, už se vlastně vrátila do jiné funkce. nikdo to neřešil, že pokud je někdo obviněn, že by mohl zůstat ve své funkci. Oproti tomu máme pak ty jižanské země. Je příklad Silvia Berlusconiho, a to je možná varování pro Českou republiku, který byl obviněn, byl v některých případech potom dokonce i odsouzen. Ale vzhledem k tomu, že byl v té stejné době premiérem nebo vrcholným představitelem italského státu, tak se mu vlastně podařilo i všechna ta odsouzení přežít různými amnestiemi, účelovými zákony, změnami trestního řádu a tak podobně. Tak to doufám, že tohohle se nedočkáme. A pak máme to Rumunsko, kde je spousta politiků dneska obviněných. Naštěstí tam mají prezidenta, který třeba obviněného premiéra odsouzeného z korupce později dokonce, odmítl jmenovat. U nás jsme naopak slyšeli, že pan prezident jmenuje Andreje Babiše jako vítěze voleb premiérem nebo pověří ho, i pokud bude ve vazbě. Tak to je, myslím, ještě víc než Rumunsko.

David BOREK, moderátor:
Mimochodem, ale ta analogie se Silviem Berlusconi trochu vyvrací tu námitku od mnohých opozičních politických stran nebo, já budu mluvit na rovinu, protibabišovských politických stran, které říkají, že obviněný premiér v čele země znamená zásadní problém pro reputaci Česka nebo by znamenal zásadní problém pro reputaci Česka. Na rovinu si řekněme. Silvio Berlusconi možná byl v politických kruzích v Evropě terčem různých úsměvů, pozdvižených obočí a dalších spíše anekdotických věcí. Ale jednalo se s ním, on nebyl žádným páriou, on nebyl vyděděncem. On prostě byl běžným státníkem, byť měl břemeno různých soudních sporů. Je to tak.

Petr SOKOL, politolog Vysoké školy CEVRO Institut /ODS/:
Je to tak. Nás tedy není skoro šedesát milionů jako Italů, to znamená, naše váha je samozřejmě odpovídající tomu, jak jsme velkou zemí. Na druhou stranu myslím, že můžeme mít různý názor na Silvia Berlusconiho. Ale určitě to Itálii nepomáhalo, že by Itálie byla díky tomu silnější, italská strana, kterou on vedl, měla problémy se někam začlenit v Evropském parlamentu z těchhle těch důvodů. Taky to s tím souviselo. To znamená, určitě to tu zemi oslabuje a není to něco, nad čím bychom mohli jen tak mávnout. A víte, on je ještě velký rozdíl. Pan místopředseda sněmovny tady říkal, že Andrej Babiš projde testem voleb a bude proto moci případně potom pokračovat ve funkci, jak on se sám rozhodne. I to ukazuje, jak funguje hnutí ANO. Ale v Itálii Berlusconi tam vyhrával a měl v parlamentu nadpoloviční většinu nebo takové širší uskupení, což tady v tomhle tom případě českém se...

David BOREK, moderátor:
Což, dodejme, také bylo trochu dáno volební reformou, ke které Itálie přikročila v devadesátých letech po rozkladu toho předchozí politického systému.

Petr SOKOL, politolog Vysoké školy CEVRO Institut /ODS/:
To máte pravdu. Ale hlavním problémem pro hnutí ANO může být v tomhle tom případě to, že skutečně budou složitě sestavovat vládu, pokud ji nechtějí udělat s /nesrozumitelné/ a s komunisty.

David BOREK, moderátor:
Dobře, to je další věc. Jasně, to je další věc, o které si krásně popovídáme za dva týdny. Ještě mi prosím ale krásně teď řekněte, ale stručně, bylo někdy v Evropě praktikováno to, že předseda strany zůstal vně vlády z různých důvodů a premiérem za jeho stranu byl někdo jiný?

Petr SOKOL, politolog Vysoké školy CEVRO Institut /ODS/:
Ano, bylo to například v Polsku, ale byly to strany, které byly širší, co se týče té personální základny svých lídrů. U takové strany, jako je hnutí ANO, to většinou k tomu nedojde. Je možná jeden gruzínský případ, ale zase nevím, jestli se chceme srovnávat s Gruzií.

David BOREK, moderátor:
A ten případ Miloš Zeman a Vladimír Špidla ke konci vlády Miloše Zemana, rozdělení funkcí?

Petr SOKOL, politolog Vysoké školy CEVRO Institut /ODS/:
To je něco jiného, to byl přechod vlastně na konci funkčního období. A já myslím, že ani jeden z nich nebyl obviněn.

David BOREK, moderátor:
Petr Sokol, politolog, člen ODS, děkujeme také za vaše názory, na shledanou.

Petr SOKOL, politolog Vysoké školy CEVRO Institut /ODS/:
Dobrou noc z Hané.

PhDr. Petr Sokol

místopředseda regionálního sdružení