Věk odchodu do důchodu: fakta, realita a politika
(inregion.cz) Debata o věku odchodu do důchodu se u nás pravidelně vrací. Proč? Protože jde o téma, které se dotýká každého, a které někteří politici často zneužívají k získávání rychlé popularity. K vyvolání WOW efektu. Jenže populismus nám penze nezaplatí. Jak to tedy s tím věkem odchodu do důchodu skutečně je?
Proč se důchodový věk zvyšuje?
Začneme od začátku. Populace stárne – aneb prostě a jednoduše žijeme déle. V roce 1960 byl průměrný věk dožití u mužů 67 let, dnes je to přes 76 let. U žen dokonce přes 82 let! Máme méně dětí, je mezi námi více seniorů, a tedy na jednoho člověka, který pobírá starobní důchod, je stále méně dětí. Beze změn by se systém brzy stal neudržitelným. A není to problém jen tady v Česku.
Evropa řeší stejnou situaci. A, světe, div se – jde stejnou cestou. Německo zvyšuje na 67 let a debatuje o hranici 70 let. Nizozemsko má 67 a 3 měsíce, Dánsko míří k 69–70 letům.
Kdo půjde do důchodu v 67 letech v České republice?
U nás je od roku 2025 stanoven strop 67 let. A právě tahle informace zvedla vlnu nevole u mnoha lidí, zvláště těch, kterým do důchodu zbývá třeba desetiletí.
Jenže! Nárůst je postupný! Do starobního důchodu v 65 letech nastoupí teprve ročníky 1965. A ta obávaná hranice 67 let se týká až ročníku 1989! Od ročníku 1966 se totiž postupně navyšuje věk odchodu do důchodu plus 2 měsíce. Jenže to se na billboardy, zvláště ty populistické, nevejde, že.
Aktivní senioři nejsou výjimkou
Současní senioři nejsou odkázáni jen na důchod. Mnozí cestují, sportují, dobrovolničí nebo dál pracují. Kdo chce a může, zůstane aktivní i po dosažení důchodového věku. A pro ty, kteří už pracovat nemohou, existuje možnost odchodu do předčasného důchodu. Ano, samozřejmě s nižší penzí, ale mají se šancí odejít dříve.
Když je nejhůře, máme vypracovaný systém invalidních důchodů a možností pro lidi žijící s invaliditou dalších sociálních pomocí. Pro pracující seniory máme úlevy na daních.
Politika a populismus
V roce 2024 a 2025 přišla Alena Schillerová (ANO) s prohlášením, že zastropuje věk odchodu do důchodu na 65 let. Reformu, která stanovila hranici 67 let, označila za „zvěrstvo“ a slíbila, že ji zruší. I když před pár lety tvrdila něco jiného.
Takové prohlášení zní na první poslech lákavě. Kdo by nechtěl jít do důchodu dříve? Jenže tady narážíme na realitu. Populistický slib řeší emoce, ne matematiku. Pokud zastropujeme věk na 65 let, systém se finančně postupně propadne. Bude chybět na výplaty důchodů. Takže do důchodu třeba půjdete, ale nebudou peníze na to, aby vám byl vyplacen. A to se vyplatí, že?
A nebo se na něj bude muset někde vzít. Důchody pak zaplatí buď budoucí pracující vyššími odvody, nebo senioři. Méně peněz znamení nižší důchody, nižší valorizaci. A to se taky líbit nebude.
Co je fér?
Fér je říkat lidem pravdu. Budeme žít déle ve zdraví, tedy musíme i pracovat déle. Kdo nemůže z objektivních důvodů pracovat, má možnost odchodu do předčasného důchodu. Určité profese budou mít možnost jít do starobního důchodu dříve. Kdo chce, může i po odchodu do penze dál pracovat, má možnost a má úlevu na daních. Tohle je fér sdělení, realita bez příkras.
Není fér tvrdit lidem, že mohou mít všechno, nízký věk odchodu do důchodu, vysoké penze a stabilní státní finance. To je pohádka. Přestaňme lidem říkat hlouposti. Politik a občan má být v určitém partnerství a občan si nezaslouží, aby byl rukojmím hloupých populistických řečí.
Pokud chceme důchodový systém udržet, nesmíme se nechat opíjet populismem. Naši senioři dnes nejsou „staří“ v padesáti nebo šedesáti – jsou aktivní, vitální a schopní. A právě proto je nutné nastavit férový a udržitelný systém, který obstojí i v příštích desetiletích.
členka programového týmu pro důchodovou reformu, sociální a prorodinnou politiku