Libuše Vonková Články

Jak je to s tou demokracií

Pro mě znamená svobodu. Svobodu v rozhodování o životě mém a mé rodiny.

O tom, čím se budu živit, kde budu žít, kde budu pracovat, bydlet, kolik budu mít dětí, do jakých škol budou chodit, kam pojedu na dovolenou, kam na pivo, nebo který den a v kolik hodin půjdu nakoupit. Nevím, jak to vidíte vy, ale začínám se o moji i vaši svobodu obávat. Vypadá to, že úředník (nebo politik) který nezná mě a já neznám jeho, neustále vymýšlí, jak mě co nejvíc ovlivnit. Ať už všemožnými zákazy, bobtnajícími zákony a jejich novelizacemi ve kterých se nevyznají odborníci, natož my, obyčejní lidé.  Stále nepřehlednějšími daněmi, aby mohl rozdělovat, co nevydělal, to v lepším případě. V horším mě chce vychovávat!  Dotacemi, abychom nezapomněli na fronty z 80 – 90 let, kdy jsme přespávali před obchody s elektrem, nábytkem, automobily i WC papírem. Tak teď zateplujeme a měníme kotle. A jak k tomu přijdou ti, kteří už to udělali bez dotací a za své?  Zákazy , pod pohrůžkou pokut: na silnici, v lese, omezením otevírací doby, zákazy kouření  (jsem nekuřák, ale můžu si přece vybrat), prodeje třeba dováženého vína (když mi nebude chutnat, tak ho příště nekoupím) atd.  Zkrátka co ministr, či úředník-mají spoustu super nápadů, jak naši  svobodu co nejvíc zmenšit. Ale to já nechci ! A co vy ?