Události, komentáře ČT24: Kam sahají možnosti a ochota EU pomoci Ukrajině
(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra.
Celou debatu s Alexandrem Vondrou můžete zhlédnout na ČT24.
Michal KUBAL, moderátor:
O rychlejší dodávky zbraní, včetně stíhaček, žádal v Bruselu lídry unijních zemí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Konkrétních závazků se od členských států nedočkal. Vedení Evropské unie ale ocenilo ukrajinské reformy. Jasné rozhodnutí Bruselu ale padlo ohledně migrace. Evropská komise proto rozhodla, že poskytne prostředky na zabezpečení vnější hranice schengenského prostoru.
Ursula von der LEYEN, předsedkyně Evropské komise:
Hranice musí být pod kontrolou. Posílíme naše vnější hranice a zabráníme nelegální migraci. Poskytneme celkový balíček mobilní a stacionární infrastruktury, od aut a kamer přes strážní věže po elektronický dohled.
Michal KUBAL, moderátor:
Neúspěšné žadatele o azyl se navíc nedaří posílat zpět do zemí odkud přišli. Sedmadvacítka by na ně měla víc zatlačit, třeba prostřednictvím vízové politiky, či jak se shodli premiéři. Podle předsedy české vlády Petra Fialy je také potřeba zaměřit se na Balkán, aby se z něj nestal zadní vchod do Evropské unie.
Petr FIALA, český premiér a předseda strany /ODS/:
Pro Českou republiku je klíčová západobalkánská trasa, tam je mimo jiné důležité, taky jedna z těch věcí, na kterých existuje shoda, a to je slaďování vízové politiky se sousedskými nebo se zeměmi v sousedství Evropské unie.
Michal KUBAL, moderátor:
A téma pro dva politiky, téma pro dva poslance, Alexandr Vondra, exministr zahraničních věcí a člen Evropského parlamentu. Dobrý den.
Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Dobrý den.
Michal KUBAL, moderátor:
A Jaroslav Bžoch, místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny. Dobrý večer i vám.
Jaroslav BŽOCH, místopředseda výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ANO/:
Dobrý večer.
Michal KUBAL, moderátor:
Jaroslav Bžoch, hnutí ANO, Alexandr Vondra, ODS. Ještě dodám stranické příslušnosti. Pane Vondro, pojďme se podívat nejdřív na návštěvu prezidenta Zelenského, jaké to včera bylo? Taková atmosféra přece jenom v Evropském parlamentu nebývá každý den.
Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
No, nebývá, bylo to velmi milé. My jsme ho viděli vlastně nebo drtivá většina z nás poprvé na vlastní oči vlastně. My jsme tam na něj čekali, tam procházel takhle kousek vedle mě, tak jsem si ho fotografoval, což zpravidla nedělám. Ale prostě přijel hrdina dnešní doby, přijel s hodinovým zpožděním. Nevím, jestli se zdržel v Paříži, ale čekali jsme tam na něj hodinu, a přesto to nikomu nevadilo. Sklidil několikrát potlesk velký vestoje, a vlastně u nás především děkoval, protože ať už můžeme mít názor na Evropský parlament jakýkoliv, tak v jednom směru vlastně zastává velmi konzistentně celý rok pozici, kdy Ukrajinu v té její obranné válce bezvýhradně velikou většinou podporuje a je to dobře. Takže u nás především děkoval.
Michal KUBAL, moderátor:
Ta návštěva, byla to jenom symbolika, anebo to bylo zároveň něco, co by mohlo nějakým způsobem ovlivnit další postoj, nejenom Evropského parlamentu, ale celé Unie vůči Ukrajině a ukrajinské krizi?
Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Měla ještě daleko větší význam, nejenom symbolický. Za prvé myslím, chtěl tak jako trochu dát najevo, aby se urychlily integrační procesy Ukrajiny do Evropské unie nebo do NATO. A za třetí, myslím si, chtěl ponouknout, zejména Německo, bych řekl k rychlejší pomoci, protože tady jsme měli třeba diskusi o těch tancích Leopard, která trvala poměrně dlouho a mezitím vidíme vlastně tu ruskou ofenzívu a ty zbraně docházejí strašně pomalu. Čili proto myslím se také sešel ještě předtím v Paříži společně s francouzským prezidentem a německým kancléřem, což jsou jako vlastně ty dvě země, které často ten proces jakoby nejvíc zdržovaly té konkrétní vojenské pomoci. Čili urychlení této pomoci nepochybně bylo jeho cílem a adresně v tomto smyslu jednat s Německem a s Francií.
Michal KUBAL, moderátor:
Pane Bžochu, daří se Volodymyru Zelenskému proplouvat těmi nástrahami diplomacie, různé země vnímají různé věci, jinak. Objevila se kritika ze strany Itálie, že bylo to setkání v Paříži, že nebyl jenom Brusel. Myslíte si, že to může mít nějaký dopad, anebo že ta včerejší návštěva je čistý úspěch z hlediska Kyjeva, který pomůže zabezpečit další podporu Ukrajiny?
Jaroslav BŽOCH, místopředseda výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ANO/:
Já si myslím, že to je úspěch. I Volodymyr Zelenskyj si je jistý tím, že promlouvat ke státníkům vlastně jenom televizními obrazovkami je málo, proto udělal tu návštěvu a byl to velice dobrý krok. A já si myslím, že i v Itálii musí být jasné, že tuto návštěvu není úplně jednoduché naplánovat, i pro samotného pana prezidenta to není jednoduché. A rozhodně asi i kdyby, chtěl, tak se nemůže vidět se všemi, a to, že navštívil Evropský parlament si myslím, že je dobrá ukázka, to, že chce mluvit se všemi a že si chce tu podporu v Evropě udržet a získat i další podporu, samozřejmě pro ukrajinský boj, který na Ukrajině je.
Michal KUBAL, moderátor:
Máte pocit, že po včerejšku je ta Evropa jednotnější v postoji vůči tomu, co se odehrává na Ukrajině v postoji vůči ruské agresi?
Jaroslav BŽOCH, místopředseda výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ANO/:
Ono je to samozřejmě jiné, protože dodnes jsme viděli vlastně pana prezidenta prostřednictvím obrazovek. A teď samozřejmě, na té osobní návštěvě, tak je to mnohem víc plné emocí, což je samozřejmě správně. A vzbuzuje to samozřejmě i tu větší podporu. Já si myslím, že podpora i v posledních měsících nikam neunikala, a nebyla menší, ale je fakt, že tím, jak se ten konflikt protahuje a samozřejmě, podle mého názoru nás čeká dalších několik měsíců, tak je potřeba to nějakým způsobem udržovat, a to si myslím, že panu prezidentovi se dobře podařilo.
Michal KUBAL, moderátor:
Pane Vondro, mluvil jsem o té výtce ze strany italské premiérky. Mluvilo se také o tom, že vlastně ta návštěva v Paříži byla narychlo svolaná ve chvíli, kdy se Emmanuel Macron dozvěděl o návštěvě v Londýně, jaké bylo pozadí domlouvání této evropské cesty Volodymyra Zelenského?
Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Jsou věci k tomu pozadí, které ještě ani neznáme všichni. Ale tohle to jsou prostě samozřejmě hrátky, které souvisejí s tím, kdo má jakoby v Evropě tu vůdčí roli, vlastně rovnováze uvnitř Evropy. Za prvé, nepochybně platí, že Putin sjednotil Evropu tak jako už dlouho nebyla, tou svou agresí. A v tomto smyslu Evropa jednotná je. Ale za druhé, samozřejmě, v rámci toho hledání té vnitřní rovnováhy, tak ty země velmi žárlivě střeží své postavení. A není žádným tajemstvím, že Emmanuel Macron jako ten Jupiter, do kterého se kdysi sám našteloval, prostě je to ten císařský koncept prezidentství, by hrál tu roli klíčovou a nepochybně, když se dozvěděl, že Volodymyr Zelenskyj jede do Londýna, protože Britové jako vlastně jsou na čele té vojenské pomoci v Evropě, spolu s Polskem a řekněme, možná i námi, tak nepochybně usiloval o to, aby se zastavil v Paříži, nabídnul, že u toho bude německý kancléř. No a pak to samozřejmě logicky komentovala italská premiérka, protože vlastně Itálie, šedesátimilionová země, to je stejně velká jako Francie, tak pak velmi těžce nese, když tady jsou jako dvě evropské mocnosti, Německo a Francie, které jakoby se předdomlouvají s tím ukrajinským prezidentem a Itálie u toho není. Takže, ale je to takové vyřizování účtů si při tom hledání rovnováhy v Evropě. Ale co je důležité, nemá myslím zatím jakoby vliv na to, že by se oslabila ta jednota ve vztahu k názoru, a zejména té praktické politice, jak pomoci Ukrajině.
Michal KUBAL, moderátor:
Jaká je teď momentálně nálada, co se týče dalšího zmiňovaného tématu, a to sice vstupu Kyjeva do Evropské unie. Kyjevští představitelé říkají, že ideální varianta je do dvou let, což samozřejmě je určitá vyjednávací pozice. Je shoda na tom, že Ukrajina by měla být členem, to je jedna věc, předpokládám, že tady bude odpověď ano, ale klíčová otázka, kdy a jestli by měla mít jinou pozici, než mají ostatní uchazeči o členství?
Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Tak je-li ta otázka mířena nyní na mě, tak já bych řekl, že samozřejmě je to ta solidarita v tom smyslu, že všichni jako říkají, že Ukrajina patří do Evropské unie, má v ní své místo. Máme to říkat hodně nahlas, ale zároveň si všichni uvědomují, že jaksi ta standardní procedura přijímání je tak komplikovaná, tak širokospektrální, že to v nějakém rekordně rychlém čase, řekněme, několika měsíců, i při té nejlepší vůli není možné. A myslím si, o co tady jde, o dvě věci vlastně především - za prvé o bezpečnost a vojenskou pomoc, to znamená o jakési bezpečnostní záruky, kde je myslím ve hře i NATO. A pak je druhá věc, pomoci Ukrajině ekonomicky, jak v této těžké době, tak v té následné době rekonstrukce hospodářské, to jsou oboje oblasti, které se dají, myslím, kde se dá postupovat rychleji než třeba je nějaká harmonizace, řekněme regulací a právního řádu ve všech těch jednotlivých oblastech sdílené evropské politiky, kde to možná tak rychle nejde. Čili myslím si, že tady bude nutná nějaká flexibilita a spolupráce i jiných organizací, než je Evropská unie, aby to bylo v hodně rychlém čase.
Michal KUBAL, moderátor:
Mimochodem, znovu, pane Vondro, na vás otázka, hodně se mluvilo, řekněme, o chladnějším přístupu Viktora Orbána, ve srovnání s ostatními evropskými státníky, k Volodymyru Zelenskému, jak vy hodnotíte postoj Maďarska, v průběhu včerejška a v průběhu celé té krize?
Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já sem k němu tady musím říci kritický, jak jsem jinde třeba, když Viktor Orbán se jaksi bránil průniku některých těch jaksi modernizačních legislativních trendů, tam jsem ho měl tendenci hájit, ale tady ho samozřejmě kritizuji a říkám to i všem Maďarům v Evropském parlamentu, proč to dělají. Oni mají prostě možná nějaké nevyřízené účty s Ukrajinou, kvůli maďarské menšině na Ukrajině. Ale každopádně si myslím, že není dneska na pořadu dne tu solidaritu s tím těžce zkoušeným národem jakkoliv junktimovat nebo podmiňovat. Ale koneckonců, sice vidíme jakoby tu odměřenost, kterou Orbán dává najevo, ale zároveň fakticky dodneška nic z toho, co Evropa přichystala, nezablokoval. Čili není to něco, co by jaksi nás sráželo do kolen.
Michal KUBAL, moderátor:
Na druhou stranu, mluví se o tom, že nesouhlasí se společným půjčováním si peněz na obnovu Ukrajiny a dalších věcech s Tureckem, společně zatím ještě neodsouhlasili vstup Finska a Švédska. Pane Bžochu, co se týče vstupu Ukrajiny do Evropské unie, měla by mít nějaký speciální jiný způsob zacházení, rychlejší vstup nebo byste šel standardní procedury?
Jaroslav BŽOCH, místopředseda výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ANO/:
Já si myslím, že to není možné, aby byla Ukrajina do Unie přijata nějakým zrychleným způsobem. Byl by to velký precedens a pokud se podíváme na státy, například Balkánu, které za hranicemi EU stojí už dlouho, tak by to bylo nefér i vůči nim. Já samozřejmě vnímám, že situace na Ukrajině je vážná, je úplně jiná než v těch zemích Balkánu. Na druhou stranu, pokud chceme udržet společenství Evropské unie, tak aby fungovalo, jak funguje, tak nemůžeme přijmout stát, který by nesplnil podmínky, které musely přijmout všechny jiné státy, včetně například České republiky. Mně je to na jednu stranu líto samozřejmě, i jsem trošku nerad, když od některých představitelů Evropské unie slýcháme velké sliby pro Ukrajinu, protože si myslím, že to tak nakonec nedopadne, ale zde prostě zkratka žádná být nemůže. Byli jsme svědky toho, kdy Ukrajině bylo v nějakém slova smyslu přislíben přístup do NATO, a to se taky samozřejmě nestalo, a asi se to v nejbližší době nestane. Já bych byl nerad, abychom Ukrajině dávali nějaké plané sliby o tom, že do Evropské unie vede nějaká zkratka pro ně a že se tam do ní dostanou rychle. To ale neznamená, že bychom samozřejmě měli polevovat v nějaké naší podpoře, to určitě ne. Ale bohužel, já jsem přesvědčen, že zkratka do Evropské unie prostě není, a že Ukrajina, pokud bude plnit všechny podmínky, tak ten nárok bude mít, ale musí nejdřív postoupit, musí se začít rozhovory, musí se dát jasné cíle, jasné úkoly, které se dají vyhodnotit a bez toho to prostě nejde.
Michal KUBAL, moderátor:
Další téma z dneška, poprosím na úvod krátkou odpověď, pane Bžochu, byl byste pro účast ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách?
Jaroslav BŽOCH, místopředseda výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ANO/:
Určitě ne a beru to jako velké zoufalství a velkou chybu Mezinárodního olympijského výboru, že o tom vůbec uvažuje.
Michal KUBAL, moderátor:
A pokud by to tak dopadlo, teď už to asi bude složitější odpověď, byl byste pro to, aby Česko bojkotovalo tu olympiádu, na které by teoreticky vystupovali ruští a běloruští sportovci?
Jaroslav BŽOCH, místopředseda výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ANO/:
Určitě nebyl, protože olympiáda je jednou za čtyři roky. Sportovci se na to připravují, několik sportovců má prostě jenom jednu šanci se olympiády zúčastnit, je to svátek sportu a tady to nezáleží na sportovcích, ti chtějí závodit, ti chtějí sportovat. Ale pokud k tomu dojde, tak velká chyba je to prostě Mezinárodního olympijského výboru. A já jsem přesvědčen o tom, že pokud k tomu opravdu dojde, tak se celé vedení toho Mezinárodního olympijského výboru má sbalit a jít k šípku, protože takhle to dál nejde.
Michal KUBAL, moderátor:
Pane Vondro, jak to vidíte vy? V okamžiku, kdy by ruští a běloruští sportovci přijeli na olympiádu, měli by tam být čeští sportovci nebo by mělo Česko sáhnout bojkotu těchto her?
Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Na rovinu si řekněme, že Rusko ani Bělorusko nemá na olympiádě příští rok v Paříži co pohledávat, pokud nějakým způsobem Rusko teda zázračně nezmění svou politiku v té agresi proti Ukrajině. To je, myslím, jasné. A teď, jak toho docílit. Já samozřejmě souhlasím s tím, co tady zaznělo, že předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, mimochodem Němec, hraje jakousi velmi podivnou a špinavou hru, protože vlastně jakoby dává najevo, když vidí v Evropě ten nesouhlas, pokus vlastně dostat ruské sportovce a běloruské sportovce na olympiádu v Paříži, skrze vlastně asijskou skupinu. A pak samozřejmě, my se nevyhneme tomu nějakým způsobem skutečně efektivně a mohutně tlačit na to, aby Thomas Bach tu svou politiku změnil. To prostě v tomto ohledu možná se nevyhneme ani hrozbou toho bojkotu. A má-li ta hrozba být jaksi účinná, tak musí být podepřená i vůlí konat v té poslední fázi nakonec, když nebude mít tendenci Mezinárodní olympijský výbor ustoupit. Ale tady samozřejmě je důležité, aby to bylo nejenom Česko, Polsko, baltské země, ale aby se jaksi do tohohle boje pustila jednotně Evropská unie společně se Spojenými státy, Kanadou, Japonskem a dalšími stejně smýšlejícími zeměmi, aby to mělo skutečně reálný dopad. A nakonec to dopadlo, tak, jak si všichni přejeme, to znamená, aby Rusko na olympiádě nebylo na straně jedné, aby naši sportovci tam soutěžit mohli.
Michal KUBAL, moderátor:
Téma, ke kterému se už za pár minut vrátíme. Alexandr Vondra, Jaroslav Bžoch, pánové, díky.
Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Není zač.
Jaroslav BŽOCH, místopředseda výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ANO/:
Děkujeme za zavolání a přeji pěkný zbytek dne.
místopředseda strany
europoslanec
