DVTV: Nové sankce jsou úspěch, cenou za naší podporu Ukrajiny ale nemůže být totální rozvrat Česka
31. května 2022

Alexandr Vondra: DVTV: Nové sankce jsou úspěch, cenou za naši podporu Ukrajiny ale nemůže být totální rozvrat Česka

(DVTV) „Je to vydatná porce nových sankcí a tlak na Rusko to nepochybně zvýší. Určitě je to úspěch, když si vezmeme, že jednání trvalo celý měsíc,” říká k novému balíku sankcí proti Rusku schválenému lídry EU europoslanec ODS Alexandr Vondra. Unie počítá mimo jiné se zákazem dovozu většiny ruské ropy. Česko na to dostane výjimku. „Chtěli jsme dát najevo, že nic neblokujeme a rozumíme potřebě embargo vyhlásit, ale udělejme to tak, abychom tady sami nevykrváceli,” dodává.

Celý rozhovor s Alexandrem Vondrou můžete zhlédnout na DVTV.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Evropská unie se shodla na zákazu ruské ropy, respektive na embargu, které se dotkne více než dvou třetin dovozu této suroviny z Ruska. Cílem je co nejvíce zvýšit tlak na Rusko, aby ukončilo invazi na Ukrajině. Česká republika dostala výjimku na 18 měsíců, aby mohla dovážet naftu vyrobenou z ruské ropy od sousedů. Hostem DVTV je europoslanec a místopředseda
ODS Alexandr Vondra. Dobrý den.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Dobrý den přeji.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Tohle oznámil na Twitteru krátce před pondělní půlnocí šéf unijních schůzek Charles Michel: „Dohoda na zákazu dovozu ruské ropy do Evropské unie. Maximální tlak na Rusko, aby ukončilo válku.“ Je to úspěch?


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, že určitě. Když vezmeme, že vlastně celý měsíc trvalo to jednání. Komise vlastně představila ten návrh už začátkem května, tak je velice dobré, že jsme se všichni dokázali shodnout. Je to samozřejmě určitý kompromis proti tomu původnímu návrhu, ale za prvé udržela se jednota Evropské unie, protože jinak ty sankce nemají smysl, když budou děravé. Za druhé, myslím si, že to je vydatná porce těch nových sankcí, takže ten tlak na Rusko to nepochybně zvýší, když víme vlastně, že pokud jde o příjmy z ropy, tak jsou to v celkové bilanci skutečně pro ně klíčové příjmy. A našel se model, který zároveň dá nějaký dýchací prostor, řekněme, těm zemím vnitrozemským, které nemají vlastně jinou možnost než dostávat ropu potrubím, nemají prostě přístup k moři tak, aby si jednoduše mohly tu alternativu zařídit velmi rychle.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Vy říkáte, že Evropská unie udržela jednotu, ale Evropská unie ani v tomto balíku sankcí není jednotná. Ta politická shoda sice dává jasný rámec pro zákaz dovozu ropy, ale zároveň vychází vstříc požadavkům Maďarska, které jí dosud odmítalo podpořit.


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Je jednotná… Tak nejenom Maďarska v zásadě. Ona vychází vstříc i požadavkům těch dalších vnitrozemských zemí, což je v tomto případě minimálně Slovensko a Česká republika. Ale je jednotná, protože se dokázala shodnout. Tam je nutná jednomyslnost při schvalování sankcí a kdyby nebyla shoda, tak by nemohlo být dneska žádné oznámení. Čili ta shoda je. Já jsem říkal, že to je určitý kompromis, který bere v potaz, řekněme, tu podstatně obtížnější situaci středoevropských zemí, které nemají přístup k moři, a to je nejenom Maďarsko, je to i Česko a Slovensko.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Ano, ano, bude to stačit? Je tohle embargo dost silné na to, aby Rusko tlaku podlehlo?


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
No, tak určitě. Jenom vlastně pro ten letošek jsou to asi 2/3 dodávek s tím, že vlastně ještě Německo a Polsko, které vlastně odebírají plyn také potrubím, ale mají přístup k moři, čili jejich situace je komfortnější, tak ony se vlastně nad rámec toho dnešního ujednání, které vlastně vyhlásilo embargo, pokud jde o vývoz nebo dovoz ropy z Ruska prostřednictvím tankerů, což je asi ty 2/3. 1/3 jde potrubím. Ale jak říkám, Němci a Poláci, kteří mají ten přístup k moři, a tudíž jsou v jednodušší situaci, tak vlastně oznámili, že ještě během letošního roku ty dodávky potrubím ukončí a pak tedy hovoříme vlastně embargo na ruskou ropu, které se dotkne 0,9 celého importu ropy do Evropy. Čili bych řekl, je to velmi podstatné množství. Ty dodávky Česku, Maďarsku a Slovensku by měly ještě pokračovat pak vlastně 18 měsíců, ale tvoří vlastně jenom tu 0,1. Čili určitě tohle Rusko pocítí.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
18 měsíců výjimka pro ty vnitrostátní země je jedna věc, ale proč celkově tak dlouhá prodleva do začátku platnosti? Dovoz ruské ropy po moři má být zakázán až od příštího roku. Už tak se dohadování embarga kvůli zdržování ze strany Maďarska protáhlo skoro na měsíc.


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Tak rozumíte, ta okamžitá účinnost by asi představovala určité problémy s ohledem na různé uzavřené kontrakty. Čili to se vztahuje samozřejmě na ten veškerý dovoz, který prostě bude, vlastně tam ta účinnost je skutečně až od 1. ledna příštího roku. Ale jako cílem je skutečně vytvořit na Rusko tlak. Ty sankce samy, ony samy nic nezmění, ale vytváří tlak. A ten tlak i přece v té formě, když něco jako bude aplikováno velmi brzy, tak to ten tlak stejně vytváří. Rusko samozřejmě jako zase tolik alternativ... ano, ono může ty tankery posílat někam jinam, ale taky to není příliš jednoduché, protože vlastně ty dopravní cesty moc neexistují, jedině vlastně ze Severního ledového oceánu, který je podstatnou část roku zamrzlý. Takže myslím si, že to skutečně Rusko jako ten tlak pocítí.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Rusko ale bude bolet samozřejmě až ten skutečný výpadek peněz. Když mluvíme o těch výjimkách, český premiér
Petr Fiala opakovaně vyzývá Unii k co nejtvrdším sankcím, přitom samozřejmě musel vědět, že budeme potřebovat výjimku vzhledem k tomu, jak extrémně jsme závislí na ruských zdrojích. Taky se vymezoval vůči vyjednávání nových sankcí v přímém přenosu, protože západ není nebo nebyl jednotný. Ptám se na to, jestli by podle vás nebylo v takové situaci lepší malinko pomlčet. Nechovat se aktivisticky, když jsem politik, když sám potřebuju výjimku pro svoji zemi.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Nevím, tak já myslím, že ten výsledek pro Českou republiku je velmi dobrý. Takže já bych to rozhodně jako neoznačoval jako nějaké selhání české vlády nebo českých vyjednávacích schopností. Já si myslím, že naopak to
Petr Fiala hrál velmi dobře, možná by nebylo takových problémů, kdyby se trošku Evropská komise poučila hned na začátku a zohlednila ty rozdílné vlastně podmínky uvnitř jednotlivých členských zemí v době, kdy ten návrh předkládala nebo kdy o něm začala vyjednávat. Protože to, že jako východiskem může být právě oddělit na jedné straně ty tankery od toho potrubí, tak o tom už se mluvilo aspoň interně, možná ne mediálně, ale interně delší dobu a jaksi bylo zcela evidentní, že toho maximalistického požadavku asi není možné dosáhnout, protože skutečně ty středoevropské země mají objektivně tu situaci daleko těžší. Jako jasně můžete samozřejmě vozit benzín nebo naftu nebo ropu náklaďáky nebo železnicemi, ale jaksi určitě by to nebylo komplexní řešení. My máme komplexní řešení v tom navýšení kapacity ropovodu Tal, který vlastně přivádí ropu z italského přístavu Terst do německé rafinérie nebo křižovatky ropovodu v Ingolstadtu a odtamtud už vlastně máme ten náš ropovod Ingolstadt-Kralupy, který vlastně umožňuje tu plnohodnotnou náhradu. Ale zase je na to třeba připravit i ten ropovod IKL včetně toho, aby v nějakých těch fázích tam bylo možno dopravovat i tu těžkou ropu, nejenom tu ropu lehkou. Problém je v tom, že vlastně u nás máme 2 rafinérie. Jedna je v Kralupech, která je schopná právě zpracovávat i tu arabskou lehkou ropu, ale rafinérie v Litvínově vlastně je technologicky uzpůsobena na tu těžkou ropu, která buď pochází z Ruska nebo existují samozřejmě některé alternativy, myslím Venezuela třeba nebo jinde. Ale přece jenom chce to nějaký čas, buď tu rafinérii technologicky uzpůsobit, anebo uzpůsobit management vlastně toku a kapacitu v těch ropovodech, o nichž jsem mluvil, IKL a Tal tak, abychom to zvládli. Situace Slovenska a Maďarska je ještě o to těžší, že oni podle mého soudu nemají žádnou rafinérii, která by byla schopná lusknutím prstu nebo prostě ze dne na den zpracovávat tu lehkou arabskou ropu.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Ano a tohle všechno přece česká vládní reprezentace věděla a vědět musela. Je pravda to, co říkáte, že Evropská komise chtěla nejdřív zakázat dovoz veškeré ruské ropy do Evropské unie do konce roku a nezohledňovala potřeby těch vnitrostátních zemí. Na druhou stranu
Petr Fiala skutečně velmi výrazně a dá se říci, že jako jeden z nejvýraznějších politiků Evropské unie těch členských zemí vedle Polska trval na těch nejtvrdších sankcích, byť věděl, že tu výjimku bude potřebovat. Tak dovolím si to lehce komentovat způsobem, že se choval mírně aktivisticky a možná si členské země Evropské unie, Evropská komise myslely, že nic takového nepotřebujeme, když jsme byli v tom postoji, řekněme, až tak aktivističtí.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Ještě jednou, já si myslím také... možná
Petr Fiala se chtěl trošku odlišit třeba od toho maďarského postoje, který je velmi opatrný, i pokud jde o jiné formy pomoci Ukrajině. To třeba mám na mysli teď dodávky zbraní, koneckonců i ta cesta do Kyjeva, kterou on uskutečnil, myslím český premiér s polským premiérem, že prostě Češi a Poláci tady sehráli určitou roli leadershipu, pokud jde o pomoc Ukrajině, ať už v přijetí uprchlíků, ať už v dodávkách zbraní, kde my jsme jednou z těch zemí vlastně na top pětce na západě, Poláci jsou ještě před námi. Čili chceme tu, jak prakticky konkrétně, tak i verbálně dávat najevo podporu Ukrajině, aby bylo jasně řečeno, že tady ten náš problém s ropou a taky s plynem není prostě nějakou záminkou na to, že bychom jaksi měnili naši celkovou politiku, která jednoznačně stojí za Ukrajinou v době, kdy ona byla prostě protiprávně Ruskem přepadena a zcela v souladu s mezinárodním právem se této invazi brání. A brání se úspěšně, mimo jiné i díky této naší podpoře a dodávkám. Takže já bych to neoznačoval jako nějaký planý aktivismus. Jenom prostě jsme chtěli dát najevo, nic neblokujeme, jaksi naprosto rozumíme potřebě to embargo vyhlásit, ale udělejme to tak, abychom my tady sami nevykrváceli. Tak jako přece jenom nemůže být cenou za tu naši podporu Ukrajině totální hospodářský a společenský rozvrat ve vlastní zemi, to by nám jako tady lidé za chvíli začali pěkně děkovat. A to, že se jaksi bezpečnostně, energeticky ta země v posledních letech moc nepřipravovala na takovou situaci, to samozřejmě není otázka na Petra Fialu, který byl prostě tady celou dobu v opozici, ale spíš na ty vlády předchozí. A mimochodem pokud naše strana jako ODS zvládla, tak ty hlavní diverzifikační kroky v devadesátých letech učinila ona právě, ať už to byla výstavba ropovodu Ingolstadt-Kralupy, které nám dal alespoň nějaký dýchací prostor nebo...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Zatím je Česko stále z devadesáti procent závislé na ruské...


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Pokud jde o plyn, tak my jsme celou dobu drželi jednu třetinu dodávek plynu z Norska. Teprve někdy v roce 2017, kdy my jsme byli v opozici, ten kontrakt už nebyl prodloužen a vlastně se postavila stoprocentní závislost na ruském plynu, byť vlastně významná část toho přicházela z Německa a Němci nás, bohužel velmi naivně tady léta uklidňovali, že se nemáme čeho bát, když jsme třeba prosazovali s
Mirkem Topolánkem ty různé alternativy v plynu, jako třeba plynovod Nabucco, to Němcům vlastně neštymovalo, to považovali za konkurenci Nord Streamu a říkali nám - vztah odběratel-dodavatel, nemáme se čeho bát, vzájemně na sobě závisí, taky to byl hodně naivní přístup.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Ano, na druhou stranu Česká republika není další spolkovou zemí Německa, tudíž Německo neodpovídá za to, co se děje v této zemi.


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
To není, ty rozvahy samozřejmě byly ekonomické, protože jaksi ten ruský plyn byl levnější.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Ano, ukrajinský prezident Zelenskyj unijním lídrům a lídryním řekl: „Jak to, že může Rusko stále vydělávat téměř miliardu EUR denně prodejem energetických zdrojů? Jak to, že banky teroristického státu stále spolupracují s Evropou a globálním finančním systémem? Proč jsou kanály ruské propagandy stále v provozu v EU. To jsou závažné otázky.“ Konec citace. Má Evropská unie na tyhle otázky podle vás uspokojivou odpověď?


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já myslím, že ano. Já ta stanoviska velmi ofenzívní, ten jazyk komunikační, který používá prezident Zelenskyj, já tomu naprosto rozumím a chápu to. Tohle je jedna z mála zbraní, kterou on má k dispozici, prostě bubnuje, bubnuje, tlačí, žádá solidaritu. Mám pro to naprosté pochopení, žádá maximum, chce 100 %. Buďme rádi, když dostane 80 %. V žádném světě prostě to není tak, že dostanete všechno, po čem toužíte. Prostě mezinárodní vztahy jsou o tom, na čem se ty státy jsou schopny dohodnout. Myslím si, že tady je opravdu klíčové držet jednotu západu. Pokud bychom vlastně na tu jednotu západu rezignovali, tak třeba ty sankce skutečně pak vůbec fungovat nebudou, protože budou od začátku děravé, budou různými formami obcházeny. Takže ta cena za tu jednotu, která je velmi důležitá, je i ta, že není vždycky po těch největších radikálech. Jako prostě hledá se kompromis, takhle to prostě v mezinárodních vztazích funguje. Je to furt lepší, než když na to úplně rezignujeme.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Podle ekonoma Lukáše Kovandy Rusko přijde kvůli embargu o 230 miliard korun ročně v přepočtu. Přitom jen letos utrží za vývoz energií 6200 miliard korun. To je 27× více. Na druhou stranu podle unijních činitelů bude embargo znamenat snížení dovozu o 2/3 do Evropské unie. Skrze ropovody tedy bude moci ruská ropa do EU proudit dál, ovšem Polsko a Německo ohlásily plán zastavit dodávky prostřednictvím té severní větve. Mluvili jsme o tom. Takže se mluví až o devadesátiprocentním snížení. Pane europoslanče, jaký dopad to podle vás bude mít na Evropskou unii? Nebudeme nakonec my nebo Evropská unie tím poraženým?


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já nevím, jestli tenhle výpočet Lukáše Kovandy odpovídá realitě, mluvíme o tom, že od konce...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Je to výpočet Bloombergu.


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
...tohoto roku by pod embargem mělo být 0,9 importu ruské ropy do Evropy, což si myslím, že je podstatně víc než to číslo, které Lukáš Kovanda uvádí.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Ale je to výpočet Bloombergu. Tady je.


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Prosím?

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Že je to výpočet Bloombergu. Lukáš Kovanda ho citoval.


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Nevím, jestli Bloomberg prostě má to číslo správně, ale neumím vám teď jako tady dát nějaké jako jiné číslo.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
To chápu, řekněte, jak ta krize podle vás dopadne na Evropskou unii?


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Dopadne samozřejmě. Jako když prostě není vůle jít tady do střetu vojenského s Ruskem, to je ten paradox, ve kterém my se jaksi pohybujeme, že ráno říkáme, že Vladimir Putin je válečný zločinec a je to zcela pravdivá teze, ale večer konstatujeme, že vlastně si ho tam nezatkneme, že nejdeme pro něho zatknout, protože ty klíčové země západu prostě nechtějí riskovat eskalaci tohohle válečného konfliktu do nějaké obřího konfliktu světového, nechtějí riskovat použití třeba jaderných zbraní a podobně. No tak hledáme prostě tu shodu. Protože pokud bychom se od té shody odchýlili, tak jako začnou si jednotlivé státy na to třeba dělat, co chtějí. Ty ofenzívněji naladěné jako Poláci by třeba se jako pustili do nějakého dobrodružství, ale to samozřejmě znamená pak rozkládat NATO, které nám v čl. 5 poskytuje obranu nám. A je nutné skutečně Putina zadržet tak, aby nepokračoval dál, myslím si, že se to v zásadě zatím daří. Kdo by na to vsadil, když ta invaze začala. Ale vyžaduje to prostě určitou trpělivost. Ne vždycky ty plodiny na tom stromě se urodí za 2 dni, taky to trvá, než se ten strom probudí ke květu a pak někdy z jara a na podzim vydá plody. Ale myslím si, že ten tlak je poměrně významný. Je jasné, že když ta hlavní forma jsou v tomto případě sankce, tak že bolí i toho, kdo ty sankce vyhlašuje. Ale máte tu takové jakési dvě úměry - jedna, to je ta optimistická část, že zpravidla platí, že ten bohatší, který sankcionuje toho chudšího, a to Rusko nepochybně v tomto smyslu je, tak ten bohatší z toho vždycky vyjde lépe. Ale zároveň, a to je trochu ta smutnější nebo horší zpráva, často také platí, že ten bohatší vlastně je schopen možná méně obětovat než ten chudší. Protože z definice ten bohatší má více o co přijít. A prostě žijeme v demokraciích. A znovu říkám, pokud by cenou za nějakou rytířskost tady měl být rozvrat v těch zemích, které ty sankce vyhlašují, tak určitě jako v demokracii by tohle jako jen tak neprošlo. Máte to s plynem, kdy ty debaty ještě nás teprve čekají a tady třeba Německo, které je skutečně na tom plynu hodně závislé, tak tohle to říká také otevřeně. U ropy to má jednodušší, protože tam máte-li přístavy, máte-li rafinérie u nich, tak nahradit to potrubí tankery a odjinud je poměrně jednoduchá věc.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Já vám děkuji za rozhovor pro DVTV. Na shledanou.


Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Není zač. Na shledanou.

Alexandr Vondra
místopředseda strany
europoslanec

Více o autorovi