Seznam Zprávy: Rozjeďme jaderný program ve velkém
13. února 2022

Alexandr Vondra: Seznam Zprávy: Rozjeďme jaderný program ve velkém

(Seznam.cz ) Evropská komise i po lobbingu Česka zařadila jádro mezi „zelené“ zdroje. To může urychlit výstavbu nových bloků v Česku, v Dukovanech i v Temelíně. Europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra v rozhovoru se Seznam Zprávami popisuje, jak se měnil v Evropě pohled na jádro – od nevraživých pohledů zelených kolegů v europarlamentu před pár lety až po uznání jádra jako udržitelného zdroje v taxonomii Evropské komise v roce 2022. Podle něj k tomu přispěla i příznivá politická konstelace – například to, že v Německu končila Angela Merkelová a země se ocitla v přechodném období, kdy těžké téma jádra příliš nezatížilo německou politiku. „Kdyby to nevyšlo, ekonomicky by byly zvýhodněny jen obnovitelné zdroje typu fotovoltaiky, větrníky… a jádro by bylo znevýhodněno – například z pohledu pojišťování a úvěrování podnikatelských aktivit či investování do firem. Bylo by to vítězství těch zemí EU, které mají geografické podmínky – buď že tam stále svítí sluníčko, modelově Řecko, nebo tam pořád fouká, modelově Irsko. Země jako Česko by byly dramaticky znevýhodněné,“ myslí si Vondra.

Zařazení jádra mezi zelené zdroje energie v taxonomii Evropské komise se v komentářích expertů označuje za výhru i prohru – zejména kvůli naznačené dočasnosti tohoto zařazení. Jak je to podle vás?

To je úplně jasné. Pro nás, kdo jsme chtěli, aby jádro bylo zařazeno podle taxonomie mezi čisté zdroje a aby se umožňilo za přechodný zdroj považovat i plyn, je to maximum možného a jednoznačně vítězství. Ano, je tam podmínka, že stavební povolení na nové zdroje musí být vydané do roku 2045, ale taxonomie bude v příštích letech procházet revizemi, nikde není řečeno, že se to neprodlouží.

Co z toho vyplývá pro Česko?

Rozjet jaderný program ve velkém. Tedy nepřipravovat jen dostavbu jednoho reaktoru v Dukovanech, ale i výstavbu dvou reaktorů v Temelínu. Samotné Dukovany, jeden reaktor navíc, nic moc neřeší. To je jen náhrada za to, až jednou skončí stávající kapacity v Dukovanech. Měli bychom se také zabývat přípravou modulárních reaktorů, které se dají vyrábět sériově, což znamená, že příprava a samotná jejich výstavba by mohla být rychlejší.

Vláda bude muset aktualizovat celou svou energetickou koncepci. Dění v energetice a zpřísňování emisních závazků, včetně raketového růstu cen, do toho vnáší celou řadu nových úvah. A vidíme teď také v přímém přenosu, co by geopoliticky mohla způsobit dominantní závislost na plynu.

Vláda se chystá v blízké době vypsat tendr na Dukovany, jeho součástí je i nezávazná opce na stavbu dvou bloků v Temelíně. Má tedy vláda urychlit stavbu v Temelíně?

Určitě tendr (na Dukovany – pozn. autorky) bude vypisován se zřetelem ke dlouhodobějším plánům. To je ale na vládě. Já si myslím, že se musíme vyhnout metodě pokus, omyl a slepým uličkám. Je důležité, aby vláda měla maximální manévrovací možnosti a mohlo se co nejdřív přikročit k faktickému budování kapacit.

Na rozšiřování Temelína vláda v čele s ODS vypsala už jednou tendr. Je to na pořadu dne i tentokrát, čeho má v otázce Temelína vláda v tomto volebním období dosáhnout? Jakou roli v tom hraje ta zmiňovaná opce?

Ta zakládá uchazečům možnost se ucházet i o další bloky. Česká vláda bude chtít mít možnost si to rozhodnout podle svého nejlepšího uvážení, aby to bylo za přijatelnou cenu, rychle a bez problémů. Nechme proběhnout tuto fázi a uvidíme. Na základě toho se dozvíme mnohem víc informací a vláda může činit rozhodnutí.

Může tato konstelace vést například i k mezivládní dohodě, jako je to v Polsku, které má dohodu o rozvoji civilního jádra s USA, či v Maďarsku, kde je to naopak s Ruskem?

Jistě je to možnost, ale rozhodnutí je na vládě. Já osobně bych se nezlobil, kdyby v rámci urychlení byla v případě další výstavby v Temelíně dohoda vláda–vláda.

Ještě zpět k taxonomii. Česko se stavělo proti povinnosti mít hlubinná uložiště radioaktivního odpadu do roku 2050. To se ale zvrátit nepovedlo.

Zaprvé, dá se to stihnout vybudovat. Za druhé, nikde není do kamene vytesáno, že to musí být v zemi, kde se to zrovna spaluje. Můžeme se dohodnout i s jinou zemí, pokud to bude členská země EU. Zatřetí, nepochybně budeme za deset let dál v otázce znovuvyužívání takového paliva. Pak to může také být atraktivnější pro země, které s nukleárním palivem pracují – ať už v civilním nebo vojenském programu, jako je třeba Francie.

Jak probíhala ta vyjednávání o zelenou nálepku pro jádro v zákulisí?

Jsem europoslanec, viděl jsem to na vlastní oči v Evropském parlamentu, kde jsem byl stínovým zpravodajem taxonomie. Živě si vzpomínám, jak zle se na mě dívali antinukleární aktivisti ze zelené frakce, když jsem hned po svém nástupu do Evropského parlamentu prosazoval, aby jádro bylo považováno za způsobilý zelený zdroj. Co že si to dovoluji, že se tam slovo „jádro“ nesmí používat. Když jsem teď viděl tvář zeleného lídra na výboru minulý týden záhy poté, co Evropská komise učinila své rozhodnutí, jak tam křičel, že hrubě nesouhlasí, tak bylo jasné, že pro něj je to prohra.

Může o to být ještě bitva v Evropském parlamentu, může to shodit?

Tím, že to Komise udělala šikovně, potřebují to Francouzi i Němci, kteří zase na přechodnou dobu potřebují plyn, tak nevěřím, že by se v Evropském parlamentu sehnala většina ke shození.

Co tedy rozhodlo? Síla „jaderné“ Francie?

Určitě tu byla klíčová role Francie. Když jsem se o tuto otázku začal v Evropském parlamentu zajímat, jednou z mých iniciativ bylo vytvořit napříč frakcemi i státy projadernou platformu. Kdysi dávno existovala, donedávna však ne. Francouzi na začátku trochu taktizovali, možná byli trochu uražení, že s iniciativou přišel Čech, a ne Francouz. Po covidu, loni na podzim, jsme se však už dohodli a platformu založili. Zřejmě sehrálo roli, že to chtěli posunout dál ještě před začátkem jejich evropského předsednictví začátkem roku 2022.

Druhý faktor bylo Německo. Myslím, že se čekalo na to, až se začne loučit Angela Merkelová. Takže celkem vzato, monumentálně se zvýšila aktivita v Evropském parlamentu, začalo se to hýbat v Evropské komisi a samozřejmě i v rámci Evropské rady, tedy premiérů. Premiér Petr Fiala také před Vánocemi poslal dopis šéfce Komise Ursule von den Leyenové, k němuž přiložil usnesení obou komor českého parlamentu, že bez jádra energetickou transformaci nemůžeme udělat.

Česko má složitou historii s Francií z posledních let. Během českého předsednictví EU v roce 2009, když jste byl ministrem pro Evropu, bylo velmi napjaté předávání evropského žezla ze strany Paříže do Prahy. Později byla francouzská Areva vyloučena z temelínského tendru. Značí i spolupráce v oblasti taxonomie jádra novou etapu v česko-francouzských vztazích?

Jsou oblasti, kde se s Francií shodujeme a jsme spojenci. Jádro je jednou z nich. Po odchodu Británie je Francie jedna z mála zemí, která má mocensko-bezpečnostní instinkt. Byla to kdysi velmoc, čili nerezignuje na používání síly, nerezignuje na přiměřené vojenské a odstrašující kapacity. I z tohoto pohledu je to pro nás nepochybně důležitá země.

Jsou pak jistě oblasti, kde se naše zájmy liší, Francie je protekcionističtější než my, ale mám dojem, jak se nyní dával dohromady společný program na evropské předsednictví na rok a půl, tak jsme byli schopní se s Francií dohodnout. Napětí, které panovalo mezi námi a Sarkozym, bylo do značné míry ovlivněné situací před ratifikací Lisabonské smlouvy, kdy velké země v čele s Francií měly potřebu všem ukázat, že menší země nemůže předsedat EU.

Nemůže ta nová blízkost ovlivnit dukovanský tendr? Nemáme z vyjednávání o taxonomii u Francouzů dluh, který by mohli – byť samozřejmě neformálně – chtít splatit u dukovanského tendru?

Že by tu byl výměnný obchod taxonomie za to, že to budou dělat Francouzi, to určitě ne. To bychom neorganizovali tendr, ale udělali bychom to rovnou formou vláda–vláda. V tendru budou roli hrát faktory jako cena i způsob provádění, schvalování, financování.

A geopolitika? Střetne se – v té abstraktní rovině – naše evropské a transatlantické ukotvení.

Geopolitický faktor už sehrál roli, když jsme nepřizvali Rusko ani Čínu. Já jsem jen europoslanec. Můj názor je, že Francouzi budou důležitým hráčem ve hře, protože je to jediný z potenciálních dodovatelů z území EU. Pokud bychom posuzovali celý komplex věcí, třeba včetně reprocesování jaderného odpadu, tak mohou mít určitou výhodu, to je pravda. Rozhodovací faktory budou cena a proveditelnost.

(Autor: Tereza Šídlová)

Rozhovor vyšel na serveru SeznamZprávy.cz

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

místopředseda strany
europoslanec


Více o autorovi