Lidé chtěli ráj, dostali tohle peklo
16. března 2021

Alexandr Vondra: Lidé chtěli ráj, dostali tohle peklo

(Týden ) „ANO není politická strana, je to show jednoho člověka, který absolutně selhal při řízení státu. Tak se z toho, proboha, poučme a nevolme už tyto experimenty, jednou Věci veřejné, podruhé ANO," burcuje místopředseda ODS a europoslanec Alexandr Vondra.

Situace je šílená. Co tomu všemu říkáte?

Jsme na dně. Občas musíš vstoupit na dno studny, abys jednou viděl hvězdy. Arabské přísloví.

Po vyhlášení zpřísněných opatření zavládl neuvěřitelný zmatek. Policisté prý budou chtít papírové dokumenty, aby pak stačily jen ty digitální. Jídelny budou zavřené, potom otevřené, karanténa bude dva týdny, poté tři neděle. Situaci sleduji každý den, ale nevyznám se v tom. Vy ano?

Co na to říct? Pálil jsem do vlády často, vzpomínáte si, ale teď jsme skutečně na dně. V počtu zemřelých k počtu obyvatel jsme se dostali na nejhorší místo na světě, překonali jsme Belgii. A mám obavu, že na smutném výsadním místě vydržíme skoro až do konce.

Jenom poznámka: počty zemřelých dramaticky rostou. Zatímco loni nás děsily počty zesnulých okolo stovky, dnes už je obětí pravidelně přes dvě stovky...

K zemřelým musíme projevit především respekt. Musíme se semknout, teď je jednou věcí politika, ale tohle musíme překonat. A chce to, myslím, i nějakou míru piety. Často jsem si z různých nesmyslných opatření dělal legraci, ale situace je a bude vážná a je načase, abychom to vnímali trošku jinak než jako statistiku.

Nemyslím si, že jsme na dně, dno nás podle mě ještě čeká.

Asi ve třetině republiky jsou nemocnice určené pro pacienty s covidem na hraně nebo za hranou kapacity, už to nezvládají. Je velký předpoklad, že to bude půlka a možná celá republika. Otevírá to samozřejmě otázku, proč ministr zdravotnictví začal tak pozdě hledat dodatečná zdravotní zařízení. Už před půl rokem jsme upozorňovali, ať se na tuto situaci připraví třeba lázně, je tady řada jiných zdravotních zařízení. Doporučovali jsme využít pomoc ze zahraničí. Slyšeli jsme „ne, ne, ne“. Vzpomeňte si na Cheb. Teď se nám to samozřejmě vrací.

Řekl jste, že to jako národ jako jednotlivci, jako rodiny musíme zvládnout. My to ale už nezvládneme, už to nejde. Pokud musíte chodit do práce, starat se o rodinu, nákazu teoreticky za a) můžete šířit, pokud jste nakažen, a za b) ji můžete chytit, pokud jste zdráv. Apely na rozestupy, roušky a tak dále jsou dobré, ale nestačí. Nebojíte se, že bez kvalifikovaného postupu státu nemáme šanci?

Nemáme, ale ministerstvo zdravotnictví je v rozkladu, řada těch institucí nefunguje, hygienické stanice fungují jako v pravěku, bez digitalizace.

Mimochodem, slyšel jste v lednu, únoru či březnu o hlavní hygieničce? Kde byla?

Paní Rážová je celkem sympatická a inteligentní dáma, ale myslím, že se zoufale promarnila letní část, takové dočasné nadechnutí, aby se skutečně zavedla chytrá karanténa a vše se digitalizovalo. V Evropském parlamentu nyní hodně mluvím s výrobci vakcín. Měli jsme sezení se všemi šéfy firem, naposledy třeba s Novavaxem, který bude vyrábět u nás. A ptám se, proč v Izraeli, který také prošel slzavým údolím, proč v Británii, jež to ze začátku rovněž vůbec nezvládala, proč ve Spojených státech, kde si v New Yorku užívali to, co my máme tady teď, proč oni to dnes zvládají, třeba tu vakcinaci, která je fakt cestou z pekla ven. A jeden z důvodů je, že mají digitalizované zdravotnictví, že jim funguje. Pak se jim nestane to, co nám, že polovinu vakcín AstraZeneca máme někde ve skladech, protože systém je neumí nabídnout.

Těžko říci, jaký podíl na současné katastrofě nese zmatkovitý mikromanagement premiéra nebo slabost ministra zdravotnictví. Můj přítel - praktický lékař - mi říkal, že má očkovat, ale administrativní práce spojená s přihlášením do asi šesti různých systémů a nahlášení očkovaného je zhruba třicet minut ztráty času, přičemž samotné očkování otázka deseti vteřin.

Británie má centralizovaný zdravotnický systém, prostě jednu pojišťovnu, tam to je jednodušší, ale třeba Dánsko či Švédsko mají pluralitní systém s konkurencí pojišťoven, ale mají to digitalizované, takže to samozřejmě postupuje buď daleko rychleji jako v Británii, anebo by mohlo postupovat, kdyby to nezvrtala Evropská unie s nákupem. Digitalizace je při technologických možnostech triviální záležitost, chce jen dvě věci: zaprvé vysvětlit lidem, že to umíme dělat tak, aby nebyly kompromitovány soukromé údaje, protože to je ve zdravotnictví velmi citlivé. Pomocí blockchainových technologií to ale jde. A zadruhé to chce schopný management v čele země, který prostě nemáme. Tam je člověk, jenž si to píše tužkou do zápisníku a chce všechno řídit sám, což bohužel nejde. On je zvyklý dělat v Agrofertu mikromanagement, byznys bez rizika opřený o dotace. Tam si to všechno může koučovat sám, protože nečelí žádným rizikům. Ale tohle je něco úplně jiného.

Od premiéra ale slyšíme „nikdy neodstoupím, máme výborné výsledky“. Je to vůbec možné?

Ne, musíme teď zatnout zuby, chovat se ohleduplně k ostatním, být solidární a projevit pietu vůči těm, kteří to nepřežijí.

Nebojíte se, že zpřísněná opatření nemohou fungovat, jestliže denně cestují do práce miliony lidí?

Pokud jde o továrny, existují v zásadě dvě možnosti. Jedna je brutálně zavřít. Výhodou je, že když by vláda všechno zavřela, nemůže už nic zkazit, ale účet zaplatíme my všichni, protože jsme proexportně postavená země. Všimněte si, že Německo, Rakousko, Nizozemsko či Belgie, které jsou v podobných situacích, továrny s výjimkou prvního stadia loni na jaře nezavřely. Vědělo se, že jsou vyvinuté testy a že jsou levné. My je sháníme na poslední chvíli.

Lze s tím něco udělat politicky? Co prezident?

U něj mi chybí jedna velká věc. On se mnohokrát hlásil k Winstonu Churchillovi. Ten byl na začátku války schopný národ zmobilizovat, povzbudit k solidární akci, rybáře vyzvat, ať se podílejí na záchraně vojáků v Dunkerku. A tady Miloš Zeman, stejně jako já velký obdivovatel Winstona Churchilla, v jeho stopách nejde. Je zavřený na Hradě, pak se probudí, promluví něco o Sputniku a zase zaleze. To není vůdcovství. Musíte prostě projevit nějakou empatii. Na druhou stranu když jeho komentáře často vycházejí z cynických premis, pak empatii vlastně projevit nemůže, protože by mu ji stejně nikdo nevěřil.

A co změnit vládu? Vždyť tímto způsobem to přece nemůže pokračovat!

Opakuji, teď je nutné přežít, nic jiného už nezbývá, ale musí to zafungovat jako poučení do blízké i vzdálené budoucnosti, že takhle prostě ne. Tohle jsou postupy manažerské nekompetence, které nás skutečně dovedly na pozici nejhorší země na světě.

Donekonečna se opakovala mantra, že náš zdravotnický systém je dostatečně robustní. Vždy jsem oponoval, že žádný zdravotnický systém není dostatečně robustní, aby měl neomezenou kapacitu. Nyní hledáme pomoc po celém světě. Kdy jindy má ministr zdravotnictví odstoupit?

Pan ministr Blatný je slušný člověk, ale nemá manažerskou kompetenci ani komunikační zdatnost vysvětlovat a prosazovat řešení. Každý to ale po něm bude mít nesmírně těžké. V diskuzích jsem hovořil s děkanem 1. lékařské fakulty Aleksim Šedem. Vyvolal ve mně dojem nesmírně kompetentního člověka, který ví, jak na to. A všichni si vzpomínáme, jak před měsícem rezignoval a ministerstvo vysvětlovalo důvody. Opravdu si myslím, že ten úřad je v rozkladu. A tohle postavit za dva tři dny na zelené louce je podle mě strašně těžké. Loni na podzim bylo evidentní, že premiér situaci nezvládá. Dali jsme proto návrh na vyslovení nedůvěry, protože tehdy se s tím dalo ještě něco dělat, ani ministerstvo zdravotnictví nebylo v takovém stupni rozkladu, bohužel ostatní se nepřidali, takže se pokračovalo v řízení státu metodou pokus omyl. Teď musíme nějakým způsobem přežít a chovat se ohleduplně k ostatním lidem. Není čas na nějaké politikaření, protože stejně nic nevyřeší. Ale nezapomeneme, nezapomeneme!

Co myslíte tím politikařením? Viděl jste premiéra v televizi Prima, kdy říkal, že nikdy neodstoupí, že mu nervy netečou, pak plakal lítostí, že se stal objektem vyhrožování, že máme dobré výsledky a že za všechno může opozice?

Mohou za to ti, kteří ty lidi do funkcí dosadili, jmenovali a mimochodem navolili. Máme, co jsme si zvolili. Já to nevolil.

Já také ne, ale dopadá to na životy úplně každého z nás, na ekonomiku, na rodiny. Pocházím z Mariánských Lázní, což je Chebsko, kde je dramatická situace.

Ano, dostali jsme se do situace, kde vám nezbývá často nic jiného než se modlit.

To zní rezignovaně...

Modlitby budou třeba vyslyšeny. Ale ne, musí se testovat a trasovat, jinak se z toho nedostaneme. Problém je, že naše zdravotnictví trpí nedostatečným množstvím personálu, protože sestry často léčí v zahraničí, kde je mzdově zhodnotili. Proč se nezačali vakcinovat hned ze začátku především zdravotníci jako v Británii? Měli být úplně první na řadě.

Ale v Británii se očkuje 400 tisíc lidí denně, v Americe několik milionů lidí. Americký prezident předpokládá konec proočkování dospělé populace Spojených států v květnu. To jsou úplně jiné rychlosti.

My tahle čísla nemáme, protože Evropská unie... No, jak to nazvat... Německý ministr zdravotnictví řekl, že to je shit show, hezké slovo, neboli průser. Prohlásil to v hlavním vysílacím čase, tak proč to neříct i tady. Jasně, vakcín nemáme dost, ale máme jich přece jenom dost, aby se dali očkovat zdravotníci.

Volám po určité politické odpovědnosti. Normální politické strany mají nějaký samočisticí proces. Když ODS měla malér s Petrem Nečasem nebo Mirkem Topolánkem, strana začala normálním způsobem bojovat o život, snažila se vyměnit lídra. U hnutí ANO ale nic takového nepřipadá v úvahu, stojí a padá s Andrejem Babišem. Jakýkoli neúspěch nebo úspěch Andreje Babiše nebude znamenat ohrožení jeho pozice. Nevidíte v tom problém?

Když jsem byl před deseti lety pod těžkou palbou kvůli tomu ProMoPro - nikdy jsem nebyl obviněn, nikdy vyšetřován, úředníci, kteří vyšetřování byli, byli všichni pravomocně osvobozeni, dokonce jim vyplatili kompenzace -, já tehdy odešel. Nechal jsem si v senátních volbách změřit svou pozici, neobhájil jsem a z vlády sám z vlastního rozhodnutí odešel. Kdyby měl Andrej Babiš uplatňovat stejná měřítka, už před třemi lety musel rezignovat. Existuje jediná zásadní rada pro naše občany: volte standardní politické strany, které mají demokratický mechanismus, kde se lidé volí v primárkách do funkcí, takže je tam tlak zespoda. Když někdo zhřeší či upadává v podezření, odchází, nebo je vykopnut. ANO není politická strana, je to show jednoho člověka, který absolutně selhal při řízení státu. Tak se z toho, proboha, poučme a nevolme už tyto experimenty, jednou Věci veřejné, podruhé ANO. Lidé neustále hledají ráj na zemi a dostanou pak tohle peklo.
 

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

místopředseda strany
europoslanec


Více o autorovi