24. února 2020

Ohlédnutí za událostmi minulého týdne, které hýbaly českou politikou

(Parlamentní listy) „Pokud chtěl být přesvědčivější, měl takovouto SMS přečíst na plénu a měl klid,“ říká poslanec Karel Krejza (ODS) ke kauze údajných SMS zpráv od Člověka v tísni, o kterých mluvil jeho sněmovní kolega Jaroslav Foldyna (ČSSD). Méně smířlivý už byl k akci Milionu chvilek, který už před volbou pohrozil demonstrací, pokud bude zvolen Křeček. „Byl jsem na jejich demonstracích na Letné a vždy a každému novináři jsem opakoval, že demonstrace proti Babišovi mají smysluplný obsah, je skvělé vidět 300 tisíc lidí na jednom místě, ale důležité je hlavně přijít k volbám,“ připomíná poslanec, podle kterého je zpochybnění volby suverénního Parlamentu už přes čáru. Jako problematické pak vidí i to, jakým způsobem se Milion chvilek staví ke spolupráci členských zemí V4. V rozhovoru došlo i na v poslední době mediálně vděčného Alexandra Vondru nebo na fakt, že premiér Babiš už stihl povyhazovat pěknou řádku vlastních ministrů.

Průběh volby ombudsmana byl bouřlivý. Poslanec Jaroslav Foldyna přišel s tvrzením, že Šimon Pánek z Člověka v tísni tlačí skrze esemesky na předsedy politických stran, aby nevolili Stanislava Křečka, důkaz však nepředložil. I někteří politici z jeho vlastní strany ho vyzvali, aby se omluvil. Bylo by to podle vás namístě? Co na Foldynův výrok říci?

Jarda Foldyna je sveřepý samorost, který ví, jak upoutat pozornost. O existenci těchto konkrétních SMS jsem nic neslyšel, ale můžu obecně říci, že před jakoukoli volbou, ať už to jsou RRTV, Grantová agentura, Technologická agentura, a vůbec všechny instituce obsazované Sněmovnou, vám zahltí email jednak životopisy kandidátů a pochopitelně i emaily typu: „Toho nevolte, protože v 5. třídě trhal mouchám na záchodě nožičky.“ Většinou to je od jednotlivců, od institucí chodí naproti tomu stanoviska k zákonům. Kdyby se za každý e-mail, který obdrželi poslanci kvůli lesnímu zákonu, vysadil strom, má Šumava o hezkých pár hektarů víc. Abych se vrátil k panu Foldynovi, pokud chtěl být přesvědčivější, měl takovouto SMS přečíst na plénu a měl klid.

Vzhledem k vývoji samotné volby, kdy Stanislav Křeček ve druhém kole posílil o 25 hlasů, zatímco jeho protikandidát Vít Schorm pouze o sedm, se objevují spekulace o tom, že Křečka nakonec podpořili právě někteří opoziční poslanci. Padají i obvinění vůči vaší ODS.

Nezlobte se, ale tajná volba je tajná volba a já to plně respektuji. Nechci v tomto tématu ani spekulovat, kdo volil, koho a proč. Mohou v tom hrát roli osobní sympatie a antipatie, anebo prostě jen někdo ctí kariérní postup a považoval za normální, aby se pan Křeček posunul z postu zástupce ombudsmanky výš.

Milion chvilek pro demokracii v reakci na zvolení Křečka skutečně oznámil demonstraci, a to na 1. března. Je to podle vás přiměřená reakce? Vždyť Křeček byl zvolen poslanci…

Milion chvilek přestřelil, a to pořádně. Byl jsem na jejich demonstracích na Letné a vždy a každému novináři jsem opakoval, že demonstrace proti Babišovi mají smysluplný obsah, je skvělé vidět 300 tisíc lidí na jednom místě, ale důležité je hlavně přijít k volbám! To je demokracie. Nejsem zrovna fanoušek přímé demokracie, netajím se tím, o to více ale ctím zastupitelskou demokracii, ale Milion chvilek zpochybňuje volbu, kterou provedl suverénní Parlament – to už je přes čáru. Oni si prostě na jaře chtějí zademonstrovat a Křeček se jim hodil do krámu. Navíc ten podtitul svolané demonstrace, že nechceme jít cestou Maďarska a Polska. Uvědomuje si pan Minář, že Maďarsko a Polsko jsou členy V4, jsou naši partneři při obraně společného prostoru v rámci NATO, drží s námi stanoviska proti migraci, jsou našimi obchodními partnery atd.? Kam až ten klín chtějí vrážet?

Bude podle vás Křeček lepším ombudsmanem, než jakým byla Anna Šabatová?

To ukáže až čas. Pokud vím, pan Křeček je specialista na bytové právo, a to je jedna z agend veřejného ochránce práv, určitě se mu tato specializace bude hodit. V každém případě mi jeho postoje jsou bližší třeba v kauze šátků na škole, než byla stanoviska paní Šabatové.

V poslední době se mnohým zdá, že Alexandr Vondra a Jan Zahradil jsou tak trochu mimo hlavní proud ODS. Jak to vidíte vy? A proč si to podle vás někteří lidé myslí?

Oba dokazují, že Brusel není odkladiště pro politiky. Je o nich slyšet. Jak Saša Vondra, tak Jan Zahradil jsou známé tváře, pilíře, a odpracovali toho dost pro ODS. Vondrovi se povedl restart politické kariéry se vší parádou a z Bruselu stále více dokazuje, že nepatří do starého železa. Drží se svých konzervativních názorů a neuhýbá, toho si cením nejen já, ale evidentně i voliči a novináři. Před několika dny v podstatě jeho celému facebookovém statusu věnovaly úvodní stranu Novinky.cz.

Zakladatel hnutí Praha sobě Jan Čižinský odhalil svou další iniciativu, 3 000 statečných. Má jít o novou politickou iniciativu, která pak vyjde do ulic. Má podle vás takový projekt šanci najít si své voliče? Není už uchazečů o liberální hlas příliš?

Jako člen konzervativní strany s jasným programem rád slyším o zakládání nových rychlokvašných subjektů, jen ať se rozdrobí. ODS tu bude vždy jako jasná politická síla s jasným programem.

„Za mě je stupnice pravice-levice trochu přežitek. Společnost se změnila a platí věta, ‚všichni jsme sociální demokraté‘,“ uvedl Čižinský. Váš sněmovní kolega Jan Skopeček na to konto prohlásil, že dělení na pravici a levici je přežitkem jen pro totální levičáky, kteří se svoji politickou orientaci bojí naplno přiznat. Jak to vidíte vy?

Rovnostářství pana Čižinského je dáno jeho vnímáním světa a vnímáním vývoje politických témat. Na straně jedné je pravdou, že kupříkladu takové téma jako rovná daň ve volbách 2006 nebo poplatky u lékaře v krajských volbách 2008 jasně vymezily společnost na pravici a levici. Na straně druhé dnes objektivně výše daní není příliš rezonujícím tématem. Spíš rezonuje ten zmatek, který současná vláda v oblasti daní činí. Ale chci říct, že dokud se bude dát rozdělovat společnost podle různých kritérií, příjem, vzdělání atd., bude existovat pravice nebo levice.

Hradní mluvčí Jiří Ovčáček varoval již v listopadu loňského roku, že z Milionu chvilek vzejde nové opoziční hnutí, něco ve stylu „Česko sobě“ s Janem Čižinským v čele, a že to nemile překvapí menší opoziční strany. Trefil se Ovčáček podle vás ve druhé části této předpovědi?

Na schůzce Milionu chvilek a představitelů politických stran jsme byli ujištěni, že iniciativa nemá politické ambice. Pokud vím, stále to platí, ať už jsou mediální vyjádření jakákoli.

Premiér Andrej Babiš si stěžoval na označení „Czechia“. „Nevím, nelíbí se mi to. Jsme Česká republika, jsme Češi. Nevím, kdo přišel s tak stupidním nápadem,“ divil se Babiš. Problém je v tom, že jako místopředseda minulé vlády se projednávání změny sám účastnil a tehdy žádné námitky neměl. Jde tedy o důkaz, že Babiš nemá všechno tak úplně pod kontrolou?

Tak zase jednou proměnil premiér sám sebe ze Všeználka v Neználka. Krásný příklad jeho prohlášení a reality je odpověď na interpelaci Petra Fialy k situaci na Ministerstvu dopravy. Babiš se chlubí, že má vše pod kontrolou, pak ze dne na den vyhodí ministra Kremlíka, dosadí Havlíčka se slovy, aby tam udělal pořádek. Ale po kom? Po Babišovi samém, když měl vše pod kontrolou. Kolik ministrů bylo již z ANO odejito? Pět! To nedokazuje zrovna kompetentnost.

Karel Krejza

poslanec PČR
místostarosta města Litoměřice
předseda regionálního sdružení