23. ledna 2020

Pokud koupíme stejnou věc třikrát dráž, než ji koupí NATO, je to problém. To je účelové zneužití zákona

(Parlamentní listy) „Už jen skutečnost, že vláda schválí rozpočet, který pak ministr zdvojnásobí, zavání nekalostí,“ říká k nákupu radiolokátorů firmy ERA spadající do koncernu Omnipol člen podvýboru pro vojenské akvizice a Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Karel Krejza (ODS).

Pane poslanče, jaké akvizice řeší Podvýbor v novém roce?

Předseda Jan Řehounek (ANO) letos ještě zasedání nesvolal, ale určitě bychom tam měli řešit nákup malého tryskáče pro vládní letku, bojová vozidla pěchoty, plán dodávek vrtulníků, nebo pasivní sledovací systém Věra.

Zmínil jste vládní tryskáč. Ministerstvo v úterý zrušilo celý tendr z toho důvodu, že žádný ze tří uchazečů nesplnil podmínky. Není to tedy pasé?

Rozhodně není, tendr se bude muset udělat znovu, protože prostě ten Challenger ze 70. let objektivně potřebuje vyměnit. Co mě ale zarazilo, když jsem se koukal do zadávacích podmínek, přišly mi ty specifikace až příliš účelové. Jako by byly šité na míru. Koneckonců přihlásily se tři firmy a všechny nabídly stejný stroj. To o něčem vypovídá. Co mě ale nadzvedlo je, že vítězné letadlo mělo být z Ruska, registrované někde na Kajmanských ostrovech s nejasnou vlastnickou strukturou. Na straně jedné nás tu BIS ve výroční zprávě opakovaně varuje před Ruskem jako bezpečnostní hrozbou a pak málem koupíme pochybné letadlo pro naše ústavní činitelé a armádní špičky! Nechápu, proč ministerstvo nekoupí nový stroj, prostředky na to má a nevyšlo by to o tolik dráž, připočteme-li servis atd.

Zmínil jste pasivní sledovací systém. Po Vánocích prosákla na veřejnost zpráva, že jeho pořízení vyjde dvakrát dráž. Jak to vnímáte?

Na toto téma budu podávat interpelaci. Díval jsem se do materiálu, který šel na vládu a podle dalších informací, co mám, se jednalo o stejný systém, (dodaný pouze na jiných vozidlech), který výrobce zmíněného sledovacího systému prodal před 5 lety do NATO za cca 430 milionů, navíc v řádné soutěži s uchazeči. Tady se to prostě přikleplo jedné firmě s poukazem, že jiná alternativa neexistuje. No asi existuje, když to v NATO řádně soutěží. Ministerstvo si protiřečí. Ještě pochopím, že vláda na to schválila 645 milionů, teď o 200 milionů víc připočteme-li valorizaci atp., ale že ministr Metnar (ANO) nakonec podepíše jeden a půl miliardy a odkazuje se, že úředníci měli starý posudek, to mi přijde neuvěřitelné mrhání prostředků daňových poplatníků. Už jen skutečnost, že vláda schválí na nákup rozpočet, který pak ministr zdvojnásobí, zavání nekalostí.

ERA ale v tendru NATO porazila dalších 28 uchazečů, není to záruka kvality?

Nezpochybňuji kvalitu, ale podle mých informací ostatní uchazeče porazila také na cenu. Pro NATO za 430 milionů, pro domácí 1,5 miliardy?! To se na nás chtějí hojit? I kdyby se ta vnitřní konfigurace v konečném důsledku nějak lišila, rozhodně nemůže být rozdíl trojnásobný.

Když máte takovéto podezření, jak budete postupovat?

Jako poslanec budu tuto věc interpelovat a chci, aby se o ni jednalo na Výboru pro obranu, protože si nepamatuji, že by se o této konkrétní zakázce jednalo. Ať se to znovu přezkoumá. Je zajímavé, že v pondělí se premiérovi nelíbila zakázka za 400 milionů za e-shop na dálniční známky, tak ji zrušil. Proč v tomto případě neudělá to samé? Těch nadhozených 800 milionů se mohlo klidně použít na nákup toho nového tryskáče.

Vnímáte u vojenských zakázek problém obecně?

Já vítám, že armáda může nakupovat takzvaně na výjimku, protože jinak jsou tendry velmi zdlouhavé a končí často u soudu. Dokonce bych uvítal, aby třeba policie nebo vězeňská služba mohla nakupovat na výjimku, protože pak kvůli průtahům reálně chybí ve výbavě neprůstřelné vesty, boty atd., ale tendr na výjimku pro jiné resorty než obrana, znemožňuje evropská legislativa. Ale pokud koupíme stejnou věc třikrát dráž, než ji koupí NATO, je to problém. To je účelové zneužití zákona.

rozhovor vedl Jan Blažek

Karel Krejza

poslanec PČR
místostarosta města Litoměřice
předseda regionálního sdružení