Události, komentáře: Nedávat víza ruským turistům považuji za správné. Jinak si neuvědomí, že jsou agresory
10. srpna 2022

Miloš Vystrčil: Události, komentáře: Nedávat víza ruským turistům považuji za správné. Jinak si neuvědomí, že jsou agresory

(ČT 24) Česko by nemělo dávat víza ruským turistům a ani ruským sportovcům, řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v pořadu Události, komentáře. Je podle něj třeba Rusům zamezit, aby si v Evropě užívali toho, co doma sami nemají. Tento tlak má podle Vystrčila Rusům umožnit si uvědomit, že musí počítat s reakcí na agresi své země.

Celý rozhovor s Milošem Vystrčilem můžete zhlédnout na ČT24.

Senát ve středu schválil rozšíření Severoatlantické aliance o Finsko a Švédsko, což předseda horní parlamentní komory uvítal. „Jsem přesvědčen, že tím, že přijmeme Švédsko a Finsko do NATO, se naše bezpečnost zvyšuje, Aliance tím sílí. Obě země mají dobře vybavené armády, jsou připravené na případný konflikt,“ řekl Vystrčil.

Premiérky Estonska a Finska se v úterý vyslovily pro to, aby Evropa přestala Rusům udělovat turistická víza. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) by mohlo jít o další účinnou sankci, což si myslí i Miloš Vystrčil. „To, abychom nedávali víza Ruským turistům, považuji za správné,“ řekl. Podle něj je třeba omezit situace, které Rusku přinášejí profit, nebo možnost využívat toho, co sami Rusové ve své zemi nemají. „To znamená svobody, demokracie, možnosti kulturního vyžití a podobně,“ upřesnil Vystrčil.

„Pro některé podnikatele v oblasti cestovního ruchu to nemusí být snadné, proto bychom se zároveň měli snažit jim pomoci a najít příležitosti pro jiné typy turistů a vymýšlet programy, abychom je podpořili,“ myslí si předseda Senátu.

Podle něj by bylo dobré, kdyby toto omezení realizovaly všechny země Evropské unie, neměly by to podle něj však organizovat instituce EU. „Myslím si, že důležité je spíš organizovat pomoc Ukrajině,“ dodal.

V oblasti získávání trvalých pobytů Rusů na českém území je Vystrčil pro individuální přístup a posouzení historie každého jednotlivce. Je ale přesvědčen, že ruským sportovcům by se výjimka pro příjezd na utkání poskytovat neměla: „Pokud sankce myslíme vážně, neměli bychom ruským sportovcům povolovat, aby jezdili na soutěže do demokratického a svobodného světa. Jak jinak dosáhneme, aby si v Rusku uvědomili, že pokud jsou agresory, zabíjí nevinné lidi a zabírají území, které jim nepatří, musí počítat se sankcemi?“

Vystrčil také řekl, že se obává postupného poklesu podpory Ukrajině. „Musíme pomáhat těm, na které dopadají důsledky války. Musíme znovu a znovu vysvětlovat, že by to nebylo lepší, kdybychom sankce nenasadili a takto se nechovali, protože pak by Rusko ovládlo Ukrajinu a šlo dál. Přišli bychom nejen o to, o co přicházíme dnes, kdy se nám žije trochu hůře, ale přišli bychom i o svobodu a demokracii, nebo by byla velmi omezena. Závislost na totalitních zemích a podvolování se jim je cesta do pekel,“ apeloval předseda Senátu.

Přepis debaty:

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Senát schválil vstup Finska a Švédska do NATO. Dvojice dosud neutrálních států požádala o členství začátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Za Česko musí souhlas ještě dodat sněmovna a podepsat prezident.

Pavel FISCHER,
senátor /nestr./:
Ve Švédsku a ve Finsku přichází země, kterým velmi záleží na demokracii, na svobodě a na ochraně svobody a také to jsou země, které mají mimořádnou analytickou schopnost číst, co se děje v Rusku.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:

Předseda Senátu, Miloš Vystrčil, udělil končícímu velvyslanci Ukrajiny v Česku, Jevhenu Perebyjnisovi, stříbrnou medaili. Perebyjnis, který se nově stal náměstkem ukrajinského ministra zahraničí, ocenění převzal na ceremoniálu ve Valdštejnském paláci.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Posílil vědomí českých občanů, že je potřeba chránit svobodu, demokracii, nezávislost, svébytnost a suverenitu, a pokud někomu nezištně pomáháte, tak sami velmi sílíte.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Předchozího hlavního aktéra, v předchozím příspěvku,
Miloše Vystrčila, předsedu Senátu, teď vítám tady u nás ve studiu. Dobrý večer.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Dobrý večer, děkuji za pozvání.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A vítám tady také politického geografa Jana Kofroně, k němu se za chvilku dostaneme právě kvůli Ukrajině, dobrý večer i vám.

Jan KOFROŇ, politický geograf, katedra politologie:
Dobrý večer, díky za pozvání.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane předsedo, včera Spojené státy, dnes jedna z komor českého
parlamentu, tedy předali nebo dali zelenou Švédsku a Finsku. Jakou reakci očekáváte od Ruska? Je to jenom blufování, anebo je to něco, co by mohlo ohrozit bezpečnost členů Aliance, včetně například i Česka?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Já jsem přesvědčen, že tím, že přijmeme nebo přijímáme, ten proces probíhá, Finsko a Švédsko do NATO, tak ta naše bezpečnost se zvyšuje, protože NATO tím sílí. Finsko a nakonec i Švédsko mají velmi silné a velmi dobře vybavené armády, jsou velmi dobře připraveni na případný konflikt a tím, že se staly součástí NATO, tak se zvýšila jejich bezpečnost, bezpečnost České republiky a bezpečnost celého demokratického svobodného světa. Já si myslím, že to je krok, který naopak naši bezpečnost zvyšuje a nikoliv, že by nás ohrožoval.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:

Senát dnes také schválil to, že na východní hranici NATO bude moci působit až dvojnásobný počet vojáků oproti současnosti, 1200, bude to za Česko teď myslím konkrétně, jenom dostatečné, vzhledem k tomu, jak velkou hrozbu Rusko představuje?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Zda to je nebo není dostatečné, je otázka pro odborníky v oblasti obrany. Já předpokládám, že pokud schvalujeme nějaký návrh, tak je to proto, že to odborníci takto navrhli a že to ministerstvo obrany prosazuje. To znamená, předpokládám, že to je takový počet, který odpovídá našim možnostem, a který maximalizuje to, abychom se mohli cítit bezpečně. Ale netroufám si říci, zda to je správně nebo ne, nejsem v této věci odborník, věřím odborníkům.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Další téma, které souvisí s Finskem je aktuální jeho a estonská premiérka vyzvali společně, volají po zákazu turistických víz pro Rusy. Ministr zahraničí Lipavský říká, že Česko jako první země Unie hned po té ruské agresi tato víza zastavilo, i když ve skutečnosti jde spíše o výrazné omezení. Měli bychom to zastavit úplně?


Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Já jsem přesvědčen, že musíme maximálně omezit všechny situace, které Rusku přinášejí nějaký profit nebo nějakou možnost využívat vlastně toho, co oni nemají, to znamená té svobody, demokracie, možnosti kulturního vyžití a podobně. Takže v tomto směru jsem jednoznačně přívržencem toho, abychom v těchto věcech a v těch sankcích byli i v tomto směru tvrdí. Uvědomuji si, že to nemusí být úplně jednoduché pro některé podnikatele v oblasti cestovního ruchu, a proto bychom se zároveň měli snažit jim pomoci, najít třeba jiné možnosti, jiné příležitosti pro jiné typy turistů a vymýšlet další programy, jak bychom je podpořili. Ale tu věc, abychom nedávali víza ruským turistům, považuji za správnou.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Mělo by to být na úrovni Evropské unie, nebo by to mělo být ponecháno v gesci jednotlivých států, jak se rozhodnou?


Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Já si myslím, že bylo dobré, kdyby to realizovaly všechny státy Evropské unie, ale nemyslím si, že by toto měla Evropská unie organizovat, protože si myslím, že je důležité zejména organizovat pomoc Ukrajině.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ono se o tom ostatně bude mluvit také na tom neformálním zasedání ministrů zahraničí Evropské unie tady v Praze v rámci českého předsednictví na konci měsíce, na sklonku měsíce. Co povolení k trvalému pobytu, což je trošku komplikovanější disciplína v tomhle tom, jsou tedy lidé, kteří tady jsou dlouhodobě, lidé, kteří jsou i třeba napojeni na režim Vladimira Putina, je možné nějakým způsobem zahájit přehodnocení tady toho statusu jejich?


Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Já bych řekl, že je tady potřeba postupovat individuálně, rovněž tak v případě toho cestovního ruchu, když sem přijíždí někdo z Ruska, kdo skutečně je v situaci, kdy je pro Českou republiku dobře, že přijíždí, tak si dovedu představit, že bude individuální přístup, ale v tom trvalém pobytu, tam já jsem pro individuální přístup, individuální posouzení té historie a toho, jak to vypadá v té dané situaci. To znamená, myslím si, že to nelze paušálně říci, jak by to mělo být.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Co se týče sportovců například, tam byste to povolil, pendlování mezi Českem a Ruskem?


Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Já teda.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Nebo opět ad hoc?


Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Já se přiznám, že si nemyslím, že bychom to sportovcům měli povolovat, protože pokud ty sankce skutečně myslíme vážně, tak to není tak, že bychom standardně sportovcům měli povolovat, aby jezdili na soutěže právě například do toho demokratického a svobodného světa, protože jak jinak dosáhnout toho, aby si v Rusku uvědomili, že pokud jsou agresory, pokud zabíjí nevinné lidi, pokud zabírají území, které jim nepatří, tak že potom musí počítat i se sankcemi, včetně těch sankcí, že jejich sportovci se potom nemohou účastnit sportovních událostí a nemohou mít standardní podmínky jako všichni, co dodržují právní stát. To znamená, já bych pro to byl, aby i ruští sportovci prostě byli vyňati z těch možností účastnit se soutěží a podobně.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Nicméně tohle se v tuto chvíli děje, minimálně ve vztahu mezi Ruskem a Českem, jak postupovat vůči Rusům, kteří už na území Evropské unie jsou, jako turisti, měla by jejich víza být revokována, zrušena?


Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
To je zase stejné. Myslím si, že tam je to zase potřeba posoudit individuálně nebo minimálně skupinově. A já vám teď neřeknu, jak by se přesně mělo postupovat, považuji za důležité, aby se tím zabývalo ministerstvo zahraničních věcí, a navrhovalo nějaké možné postupy s tím, že je zdůvodní a já pak jsem schopen to třeba posoudit. Ale nejsem ten, kdo by to měl vymýšlet.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Já děkuji za reakce na tohle téma, které je aktuální, i kvůli prohlášení finské a estonské premiérky. Pojďme k něčemu, co je vám blíž. Ostatně dneska přímo jste ten akt vykonal. Vy jste dneska vyznamenal, jak už jsme řekli, odcházejícího velvyslance Ukrajiny v Česku, který mimo jiné poděkoval Česku za vojenskou podporu. Neobáváte se, že s přicházející zimou, s tím možná zvyšujícím se diskomfortem, který nastane kvůli očekávanému nedostatku surovin, možná i s tlakem firem, že ta podpora Ukrajině poklesne? Nejenom tady v Česku, ale na Západě obecně?


Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Obávám, a asi se tak stane. Ale pokud jsme si řekli, že není možné, aby existovala země, která je napadena agresorem a je jí zabíráno její území a jsou zabíjeni její obyvatelé, že to pro nás je nepřijatelné, že to je věc, která je v naprostém rozporu s tím, jak my žijeme, jaké vyznáváme hodnoty, tak si myslím, že musíme s tím počítat. A musíme počítat s tím, že samozřejmě to dopadne na naše obyvatele, a pro to dělat všechno, abychom maximálně těm, na které dopadají ty důsledky války, a tady je důležité říci, že všechno, co zažíváme, veškeré ty nedostatky, zvyšování cen, mají prapříčinu právě v tom napadení Ukrajiny Ruskem, abychom udělali všechno pro to, abychom našim lidem pomohli, podpořili je a dělali všechno pro to, abychom se co nejdříve z té závislosti, která vlastně dneska má ty negativní důsledky, vymanili. A to všichni známe, že když se na něčem stanete závislí, a pak se z toho chcete vymanit, tak to úplně nejde tak, že by to vůbec nebolelo, ale je potřeba k tomu přistupovat maximálně citlivě a dělat všechno pro to, aby ty dopady na ty vrstvy, na které ty sankce vlastně u nás dopadají nejvíc, protože se také u nás projevují, byly co nejnižší, abychom to celé zvládli. A také znova a znova vysvětlovat, že by to nebylo lepší, kdybychom ty sankce nenasadili, kdybychom se takto nechovali, protože jediné, co by se stalo, je, že by Rusko brzy ovládlo Ukrajinu a pak by šlo dál. To znamená, není to tak, že to jiné řešení, které někteří nabízejí, nedělejme sankce, nedělejme tyhle věci, bude plyn, bude ropa, že je pravdou. Není to pravdou. To, co by se stalo je, že bychom přišli nejen o to, o co přicházíme dneska, a žije se nám trochu hůře, ale přišli bychom o svobodu a demokracii nebo by byla velmi omezena, protože ta závislost na totalitních zemích, na autokraciích, to podvolování se jim, to je cesta do pekel.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pojďme se podívat, co se děje na Ukrajině aktuálně teď, včerejší výbuchy na letecké základně na Krymu a prchající Rusové z toho jimi anektovaného Krymu. Pane Kofroni, tím vás zvu tedy do debaty, je to podle vás zlom ve vývoji války?

Jan KOFROŇ, politický geograf, katedra politologie:
Ne.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Proč ne?

Jan KOFROŇ, politický geograf, katedra politologie:
A proč by měl být? Upřímně řečeno.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Viděli jsme zatím takto rozsáhlé výbuchy na území sice ukrajinském, ale anektovaného Krymu, odkud Rusové podnikají útoky na východní část Ukrajiny.

Jan KOFROŇ, politický geograf, katedra politologie:
Jde o to, že takových událostí už jsme tu měli několik. Měli jsme tu například potopení Moskvy, měli jsme tu samozřejmě útoky, a třeba v oblasti Belgorodu, což je přímo vlastně ruské území, mezinárodně uznané ruské území, a samozřejmě nechci říct, že tyhle útoky jako takové nemají žádný efekt, ony samozřejmě Rusy bolí. A samozřejmě i to ukazuje, že je to válka, není to jenom nějaká operace někde daleko, daleko od nich. Na druhou stranu to, co je skutečně rozhodující, je vývoj na frontě. A ten samozřejmě mohou podobné útoky nějakým způsobem ovlivnit, ale není to tak, že ony by samy o sobě dokázaly zvrátit během dne, zničehonic tu situaci tak, že prostě za měsíc Ukrajina zpět dobyje tahleta svá území, tedy v tomto smyslu určitě ne.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
....radikální. Spíše jsem si říkal, jestli tohle není otevření nějaké další kapitoly, další fáze v té válce.

Jan KOFROŇ, politický geograf, katedra politologie:
V tomhle smyslu asi ano, prostě Rusové teďka zjistili, že budou muset se chovat i, řekněme v hloubi svého týlu mnohem více opatrněji, budou tomu muset přizpůsobovat rozmístění sil i vlastně, řekněme logistické procesy a všechno. Takže to bude určitě nějakým způsobem zpomalovat a omezovat, v tomhletom smyslu určitě. Zároveň, prosím, nečekejme od toho víc, než co je to opravdu schopné a řekněme udělat.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Co ta situace kolem Záporožské elektrárny, která znepokojuje už G7, dneska vydali k tomu prohlášení, může tohle být něčím zásadním pro tuto válku?

Jan KOFROŇ, politický geograf, katedra politologie:
Já se domnívám, že ne. Byl bych spíše překvapen, kdyby ano.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane předsedo Vystrčile, když jste se dneska bavil s odcházejícím velvyslancem, tak já nechci, abyste tady zveřejňoval váš soukromý...


Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
S jeho manželkou.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
S jeho manželkou. Řekl vám něco o změnách přístupu ukrajinské armády? Alespoň obecně, nechci z vás tahat samozřejmě detaily, ale bavili jste se o tom, kam Ukrajina v tuhle chvíli cílí, zda mění nějakým způsobem taktiku a strategii?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Bavili jsme se samozřejmě o té situaci s tím, že si nemyslím, že jsme se dozvěděli něco nového, co byste třeba vy neříkali ve vaší televizi, nebo co by nebylo možné zjistit z jiných veřejných zdrojů. Co jsem z vyjádření pana velvyslance i jeho manželky cítil, byly 2 věci. Ta první je, že skutečně Ukrajina dnes se chystá na protiofenzívu, že se snaží dosáhnout toho, aby část svého území, některé vesnice, některá města dobyla nazpět. Je to velmi důležité, i z hlediska psychologického a dalšího. A druhá věc, o které jsme se bavili je, jak válka devastuje ty vztahy mezi třeba Rusy a Ukrajinci, a jak Ukrajinci postupně, jak poznávají to fašistické chování Ruska na jejich území, neustále více a více Rusko a ruské vojáky nesnáší, že vlastně tam vzniká hluboký příkop, který jestli někdy bude zasypáván, tak to bude trvat velmi dlouho. To znamená, to mě hodně zaujalo, že vlastně ta hluboká, nechci říkat slovo nenávist, ale ono tomu skoro tak je, tady evidentně se šíří, protože ty zrůdné věci, které se dějí na té Ukrajině, to způsobují a je to velká vlastně devastace toho lidství. A to je věc, o které jsme se bavili docela dlouhou dobu a kterou si člověk, když tam nežije, úplně neuvědomí, co se tam vlastně kromě těch obrovských materiálních škod děje s tou morálkou, s tím vnímáním toho světa a s tím, jestli je správné, zda je nebo není někdo zavražděn nebo zastřelen. Prostě mění se ta situace a ta atmosféra, ta válka je v tomhle hrozná.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Kofroni, ukrajinský prezident jenom krátce po těch výbuších na Krymu řekl, že na Krymu ruská agrese začala a že znovuzískáním Krymu taky tahle válka skončí. Podle jeho názoru, víc se nevyjádřil k těm výbuchům jako takovým. Jak tohle číst? Je to asertivní prohlášení člověka, které je podpořené úspěchem Západem dodaných zbraní také, skutečně se Ukrajina začíná nějak více vojensky emancipovat?

Jan KOFROŇ, politický geograf, katedra politologie:
Tohle je strašně těžké říci, a pro Ukrajinu bude strašně podstatné to, jestli ta západní podpora vydrží v dalších měsících. Ukrajině se určitě podařilo zastavit ten ruský nápor, přesto Rusko okupuje prostě cirka 20 % ukrajinského území, to znamená, není to tak, že by Ukrajina vyhrávala. To je potřeba říct. Prozatím k žádnému většímu protiútoku úspěšnému Ukrajiny nedošlo, v tom smyslu, že by kus z těchhle těch jihovýchodních území dobyli nazpět. Zelenskyj tímhle ale asi chce říct, že se nehodlá smířit se ztrátou těch území.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A jde jenom o Krym nebo jde i o východní Ukrajinu, Donbas, Luhansko...?

Jan KOFROŇ, politický geograf, katedra politologie:
Určitě, zejména. Dokonce bych řekl, že pokud je něco pro Ukrajince aspoň zčásti jaksi k jednání, tak by to byl Krym. Pochybuji, že by pro ně byl k jednání třeba Donbas, to je právě něco, co si myslím, kde oni jako neustoupí vůbec. Na druhou stranu, a jako přiznejme si, může se stát, že se Ukrajině podaří nějaký třeba větší úspěch u Chersonu, obklíčí tam větší množství ruských jednotek a pak to, co dneska nám přijde jako velmi nerealistické v horizontu třeba půl roku, roku, a najednou realistické bude. To znamená, budeme se bavit o tom, že se Ukrajina může dostat zpátky do svých hranic minimálně z doby 23. února tohoto roku. Ale stejně tak se může stát, že ta západní podpora, někdy na podzim, ne úplně vyschne, ale prostě bude menší, a pro Ukrajinu není podstatné získat pár kusů skutečně moderních zbraní, ale ona musí získat během následujících měsíců, ne desítky, ale stovky kusů klidně relativně starších systémů, které ale budeme schopni nějakým způsobem udržet v boji, tak, aby byla schopná případně se pustit do nějaké protiofenzívy. Když by k tomuto nedošlo, tak je klidně možné, že Ukrajina ztratí další kus území, to je také představitelné. Takže Zelenský tím dává nějaký signál, ale zároveň není to tak, že bych to úplně interpretoval jako jistotu, ano, teď máme jako jasné, že někdy prostě v říjnu budeme stát, já nevím, někde v Melitopolu.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pojďme se na závěr podívat ještě na jednu další krizi, protože jako kdyby nebylo málo ukrajinské války, děje se tady ještě něco dalšího v druhé části světa. Když na Tchaj-wan před několika dny přicestovala americká, předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů, tak vy jste, pane předsedo, napsal na Twitter: „Vítejte v klubu,“ narážel jste na svoji dřívější návštěvu tam. Máte obavy z toho, že Čína může spustit plnohodnotnou operaci proti Tchaj-wanu vojenskou?


Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Ty obavy existují, jsou dlouhodobé a nejsou zdaleka jenom moje. Na druhé straně já osobně si nemyslím, že bezprostředně by nyní to nebezpečí hrozilo, zejména, protože Tchaj-wan je velmi dobře připraven, a protože Spojené státy americké dávají jasně najevo, že jsou připraveny dodržovat vlastně svůj zákon, kde slíbili, že nepřipustí, aby došlo na Tchaj-wanu ke změnám jiným než mírovým způsobem. A tudíž v tomto směru jsem maličko optimistou. Nemyslím si, že v tuto chvíli bezprostředně hrozí útok Čínské lidové republiky na Tchaj-wan.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Jak to vnímáte vy? Vy jste napsal před několika dny na Twitter, že to sice s Tchaj-wanem nevypadá dlouhodobě dobře, ale že nějaká vojenská operace bezprostřednější by byla v tuto chvíli velmi riskantní.

Jan KOFROŇ, politický geograf, katedra politologie:
Určitě a prostě Čína byť dokázala radikálně zmodernizovat své námořnictvo, letectvo, tak pořád si myslím, že ten Tchaj-wan, jak tu padlo, by byl v tenhle okamžik velmi velmi tvrdým oříškem. Jiná věc je, že za 10 let, za 15 let, tomu tak být vůbec nemusí, protože ta modernizace čínské armády je opravdu enormní. A bez amerických garancí, které budou muset být zřejmě mnohem větší, než jsou dnes. Tchaj-wan skutečně nemá úplně dobrý výhled do dalšího, řekněme čtvrt století.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Já děkuji mnohokrát pro tuto chvíli, ale pana předsedu ještě poprosím o jednu krátkou reakci k jedné věci, která se týká domácí politiky. Nově jmenovaný šéf civilní rozvědky, Petr Mlejnek, se stýkal s obviněným lobbistou Michalem Redlem. Serveru Seznam zprávy, který s informací přišel řekl, že šlo o pracovní kontakty, před svým jmenováním je přiznal ministru vnitra, Vítu Rakušanovi.

Petr MLEJNEK, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace:
/zdroj: Seznam zprávy/ „Není pravda, že bych předával informace. Policii jsem vysvětlil, že potkávat se s lidmi v obchodě byla moje práce.“

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A spojením Petra Mlejnka s Michalem Redlem se bude zabývat sněmovní kontrolní komise, a příští týden chce záležitost s Vítem Rakušanem řešit také premiér
Petr Fiala. Ministr vnitra ale trvá na tom, že si za jmenováním Mlejnka stojí.

Vít RAKUŠAN, vicepremiér, ministr vnitra /STAN/:
Petr Mlejnek není žádným způsobem spojen s žádnou kriminální kauzou. To je potřeba zcela jasně říci. A pokud se setkal s nějakou osobou, tak ta osoba v té době nebyla obviněna z žádného trestného činu, nebyl to v té době nikdo, kdo by byl medializován jako nějaký kriminálník a podobně.

 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane předsedo, podle vašeho názoru, je pozice pana Mlejnka dlouhodobě udržitelná vzhledem k tomu, co se dělo kolem pana Redla v té předchozí kauze, o které jsme tolikrát informovali ve vztahu ke hnutí STAN?


Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Já se přiznám, že o té věci nic víc, než jste tady řekli, nevím, takže já se k tomu opravdu neumím vyjádřit. Jediné, co k tomu můžu dodat, je, že je dobře, že se o to kontrolní výbor a případně i pan premiér zajímají a že je potřeba dosáhnout nějakého vysvětlení. Ale zároveň musím zdůraznit, že on prošel bezpečnostní prověrkou na stupeň tajné. A já předpokládám, že snad to u nás funguje tak, že kdyby tam byl nějaký problém, tak by byl odhalen. To je můj pohled na tu věc. Tam mohou být některé role třeba, které nejsou veřejnosti sdělitelné, ale já o tom nic nevím, nemám žádnou další informaci, kterou bych k tomu uměl říct, aby obohatila to, co jsme slyšeli.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Těmi rolemi myslíte co konkrétně?


Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Ten člověk, když se s někým stýká, tak on někde pracuje a může mít nějaké úkoly, a v rámci těch úkolů potom třeba plní věci, které nám můžou připadat podezřelé atd., to nikdo z nás neví. Teď je to, prosím, ode mě, čirá spekulace. Ale rozumíme si, to vy prostě nevíte, v jakých rolích ten člověk při své práci působil, a co všechno musel vykonávat, protože on potom nemůže si stoupnout před televizi a říct a já jsem se tenkrát s ním viděl, protože... To nejde. A já říkám, že to, co teď říkám, je vyloženě pro ode mě čirá spekulace, nevím o té věci nic. Jenom bych byl rád, kdybychom se na to skutečně zkoušeli podívat ze všech úhlů.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Budeme se o to pokoušet, v dalších dnech i týdnech. Pánové, děkuji mnohokrát za to, že jste byli hosty Událostí, komentářů, hezký zbytek večera, díky moc.

Jan KOFROŇ, politický geograf, katedra politologie:
Díky.


Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/:
Děkuji za pozvání.