Novinky Mediální výstupy

(Radiožurnál) Vláda přichází s návrhem zákona, který by jí umožnil regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení. Vyžaduje situace po vypuknutí války v Íránu takové rozšíření vládních pravomocí? Měla by sněmovna zákon přijmout ve zrychleném režimu? „Vláda argumentuje pro stav legislativní nouze tím, že by mohlo dojít k hospodářské škodě, ale ona už tu hospodářskou škodu způsobila,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu předseda ODS Martin Kupka.

Sněmovní rozpočtový výbor před polednem doporučil poslancům schválit návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou. Návrh chce koalice schválit ve sněmovně ve stavu legislativní nouze ještě v úterý. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v pondělí uvedla, že čeká silnou parlamentní podporu pro tento návrh. Vy jste naopak už v pondělí řekl, že pro něj hlasovat nebudete, v úterý jste to zopakoval. Proč?

Vláda argumentuje pro stav legislativní nouze tím, že by mohlo dojít k hospodářské škodě, ale ona už tu hospodářskou škodu způsobila. My jsme 10. března přišli s návrhem, jak se vypořádat s dopady krize na Blízkém východě: Návrh snížení spotřební daně, sledování vývoje cen, sledování marží a jednání se společnostmi, které v České republice zajišťují distribuci a fungování čerpacích stanic.

Osvědčilo se to před čtyřmi lety, reálně to vedlo k tomu, že se snížila cena pohonných hmot a dlouhodobě se držela na jedné z nejnižších úrovní v Evropské unii. Čili tohle opatření funguje.

Vedle toho vláda říkala po celou dobu měsíce března, že je to nesmysl, že snížení spotřební daně nic nebude znamenat. Potom Alena Schillerová ukazovala celému národu, jak se snižují marže na čerpacích stanicích. Bylo to ověřené pozorování ministerstva financí. Hovořila o zastropování ceny jako o atomové bombě, které se máme vyhnout.

Rozumím tomu, že to připomínáte. Na druhé straně celou dobu ceny pohonných hmot rostly, dostaly se k 50 korunám. Potom, co vláda přistoupila k zastropování, naopak ceny klesly. Neukazuje to, že zastropování funguje?

Nepodíváme-li se ale na důvod snížení cen teď. To odpovídá poklesu ceny nafty na rotterdamské burze, což je základní vstup.

Na vysvětlenou pro posluchače – snížení spotřební daně znamená, že už na čerpací stanice palivo přichází jako vstup s nižší cenou. To neodvádějí čerpací stanice, ale všechny předchozí stupně, to znamená distributoři, případně daňové sklady paliv. Opravdu se projevila snížená spotřební daň fakticky i v minulosti na ceně, za kterou kupujeme jako motoristé palivo na čerpacích stanicích.

Na druhé straně pokles u nafty je větší, než je jen pokles o spotřební daň.

To je pravda, ale také v historii jsme zaznamenávali poklesy, dokladoval jsem to na situaci před čtyřmi lety, kdy se skutečně snížila cena pohonných hmot, protože jak dokladovalo ministerstvo financí, trh funguje.

Alena Schillerová hovořila o tom, že nikdo nezneužívá marže a den na to sáhli k zastropování cen.

To nedává smysl a ukazuje to jen chaotické vládnutí, kdy předtím varovali, a to jak hlasy Aleny Schillerové, tak Andreje Babiše, aby někdo zastropovával ceny po vzoru Maďarska, že dopady jsou velmi, ale velmi nepříznivé. Už jsme zaznamenali některé zavřené čerpací stanice. Na některých čerpacích stanicích v prvních dnech naopak stoupla cena benzínu bezdůvodně.

Respektive důvod to mělo, bylo v tom zastropování cen, protože se dostavil efekt cenového stropu a čerpací stanice, které do té doby měly nižší marže, tak si řekly: „Když nám to tady stát takhle ukazuje, tak prostě dorovnáme marži do té stropové hodnoty.“ To je ve výsledku jeden z důvodů, proč jsme nakonec některé dny platili na čerpacích stanicích víc. Klíčový důvod.

Klíčový vstup do cen bude tvořit rotterdamská burza, to, za kolik nakupujeme pohonné hmoty, ropu a v případě České republiky velká část spotřeby je nafta, kterou vozíme z Německa. Čili tohle se bude promítat vždycky do cen pohonných hmot, ale je na místě, jak se ukázalo, sledovat marže, důvěřovat trhu a nezasahovat do něj po vzoru socialistických plánovačů.

To, co teď zažíváme, je fakticky popření tržních mechanismů a návrat k něčemu, co jsme zažili za socialismu, nebo co reálně realizoval Viktor Orbán v Maďarsku.

Na druhé straně sama ministryně Alena Schillerová připomíná, že jste v minulém volebním období ve vládě reagovali na růst cen elektřiny a plynu podobným způsobem, zastropovali jste úroveň, také jste přijali novelu.

Je to nesouměřitelné v tom, že v případě trhu s energiemi je tady regulátor. Je to velmi významně regulovaný trh, není to zdaleka v podobě, jak to známe z množství čerpacích stanic, kde konkurence reálně funguje a kde je klíčovým vstupem ve výsledku cena komodity z rotterdamské burzy.

V případě cen energií tady máme regulovanou složku a máme tady také tu neregulovanou, do které vstupuje to, že v některých momentech můžeme v České republice pořád vyrábět energii za poměrně nízké hodnoty vedle toho. Tu neregulovanou jsme na základě reálné rady energetiků a ekonomů s tím, jak si s tou unikátní situací poradit, zastropovávali. Ale znovu říkám, s ohledem na odlišnost těch trhů to nejde jednoduše srovnávat. Je to nefér.

Když se spotřebitel podívá na to, že teď je nafta levnější, když vezme v úvahu, že teď jsme také v mimořádné situaci, nekritizujete to za každou cenu? Nezafungovalo to zkrátka?

Ne, my jsme v tomhle směru dali návrh na řešení, které by bylo lepší, které by bylo bez těch efektů, o kterých jsme před chvílí mluvili.

Jste přesvědčen o tom, že kdyby byl váš návrh, cena nafty by u čerpacích stanic v tuto chvíli byla stejná, jako je při zastropování?

Ano, a ukázalo se i v historii, že to tak bylo. A tady ta vláda vychází z toho, že tak jako jsme to zaznamenali i u jiných kroků, na jedné straně říká, jak věří podnikatelům, jak věří soukromému sektoru, ale na druhou stranu ukazuje v konkrétních krocích opak. Ale my tady můžeme vycházet z toho, co se v historii osvědčilo a co nedeformovalo trh.

To, s čím má a může vláda zacházet, je snížení spotřební daně do úrovně, kterou určuje dohoda s ostatními evropskými státy. V případě nafty je to spotřební daň ve výši osmi korun, my jsme ji měli na hodnotě deseti korun.

Tady je tedy pásmo, kam může česká vláda sáhnout a může snížit dopady na domácnosti, ale i dopady na celý soukromý sektor, protože doprava je prostě krevním oběhem ekonomiky. V okamžiku, kdy zdražuje doprava, tak se to promítá do cen potravin a do cen dalších komodit a do cen dalších služeb.

Takže je určitě na místě, pokud vláda může, tak na to rozumně reagovat, ale zásah do tržního prostředí je za hranou a ukazují to příklady ze světa, na které upozorňujeme. A můžete-li něčeho dosáhnout, aniž byste spustili tyto další rizikové kroky, tak to máte udělat. A hrát si na socialistického plánovače fakt není nic dobrého ani do budoucna.

(Autor: Tomáš Pancíř)

Martin Kupka

předseda strany
stínový předseda vlády
poslanec PČR
expert pro veřejnou správu