Novinky Mediální výstupy

Události, komentáře: Ruská vojska vstupují na Ukrajinu

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl ministr obrany a místopředseda ODS Martin Kupka.

Celou debatu s Martinem Kupkou můžete zhlédnout na ČT24.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Vláda Ukrajiny vyhlásí nouzové ohrožení státu. Bude platit 30 dní po celé zemi kromě Luhanské a Doněcké oblasti, kterým vláda určila už od roku 2014 zvláštní režim. Pro Rusko, které vyslalo do oblasti v rukou separatistů armádu, odpoledne vstoupily v platnost sankce ze strany EU. Už včera oznámily postihy také Spojené státy.

Vladimir PUTIN, prezident Ruské federace:
Ruské zájmy a bezpečnost našich lidí jsou bezpodmínečné. Budeme tedy nadále posilovat a modernizovat svoji armádu a námořnictvo, zvyšovat jejich efektivitu a poskytovat jim nejmodernější vybavení.

Joe BIDEN, prezident USA:
Spojené státy spolu se spojenci a partnery zůstávají otevřeni diplomacii. Pokud to myslí vážně a zvážili celou situaci, budeme Rusko soudit podle jeho činů, nikoli podle slov. Ať Rusko udělá cokoli, jsme připraveni reagovat jednotně, jasně a s přesvědčením.

Ursula von Der LEYENOVÁ, předsedkyně Evropské komise:
Jak jsme viděli, Rusko během posledního měsíce, možná i posledních let, hromadilo energii, aby vyvinulo tlak nejen na Ukrajinu, ale taky na Evropskou unii.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Podle našeho premiéra Petra Fialy je Česko připravené na všechny varianty vývoje na Ukrajině, včetně uprchlické vlny, anebo omezení energetických dodávek z Ruské federace. Řekl to po dnešním jednání vlády a také Bezpečnostní rady státu. Kabinet podle něj pracuje na tom, aby případné zhoršení situace mělo na české občany co možná nejmenší dopady.

Petr FIALA, premiér ČR /ODS/:
Musíme být připraveni samozřejmě i na to, že je potřeba bránit celé to území Severoatlantické aliance, pokud by skutečně na Ukrajině došlo k ozbrojenému konfliktu, což si opravdu nikdo nepřejeme, a pořád všichni musíme doufat, že to nakonec bude vyřešeno diplomatickou cestou.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Hosty jsou ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. Dobrý večer.

Martin KUPKA, ministr dopravy a místopředseda strany /ODS/:
Dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A také místopředseda zahraničního a zároveň i místopředseda evropského výboru sněmovny Jaroslav Bžoch z hnutí ANO. Dobrý večer i vám.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové, nejprve taková otázka, možná na všechny politiky. Je v české pozici vůči tomu současnému konfliktu na naší politické scéně shoda, plus minus? Pane Kupko, cítíte to tak?

Martin KUPKA, ministr dopravy a místopředseda strany /ODS/:
Zdá se, že ano, a pokládám to za velmi důležitou zprávu. Důležitou zprávu i pro všechny, kteří by chtěli relativizovat to, co se odehrává v Rusku, to pokládám za velké nebezpečí. Za významnou výhodu a opravdu významný krok vůči Rusku pokládám i to, že nejenom na české domácí scéně, a že je plná jednota na evropské scéně.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
K tomu se dostaneme za malou chviličku, ale mě zajímá, pane Bžochu, jestli i vy to tak vnímáte, protože půtky mezi vládou a opozicí o pandemický zákon a o jiná témata, tak ty byly teď v podstatě na denním pořádku, ale teď se zdá, že tohle sjednocuje českou politickou scénu? Plus mínus.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
My jsme dnes o této situaci na Ukrajině jednali i na zahraničním výboru, a přijali jsme usnesení, které bylo přijato všemi členy, ze všech politických stran, kteří tam v tu chvíli byli. Takže já si dovolím říct, že ano, že cítím tu jednotu v tuto chvíli a je to jiná situace než ten pandemický zákon.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Já to nechtěl porovnávat.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Já to vím, ale jenom že to dáváme stranou, nechceme z toho dělat politikum, je to důležitá věc.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Mně ta otázka přišla logická, a je mi jasné, že to je něco úplně jiného, ale říkal jsem si, že ty vztahy byly tak napjaté, proto se ptám, jestli teď jsou trošku obroušené ty hrany?

Martin KUPKA, ministr dopravy a místopředseda strany /ODS/:
Abychom byli poctiví, je třeba říct, že ANO jednoznačně podpořilo postoj vlády, postoj premiéra. Daleko zdrženlivější je SPD a tam cítíme celou řadu příznaků proruského proudu, kdy se zároveň s tím spojují třeba i ti, kteří byli hlasitými a lživými odpůrci pandemického zákona, jako třeba celá aktivita hnutí Chcípl pes a podobně. Takže je tady pořád jako proud, který říká, vlastně to celé může být jinak. Ale ta většina, a to je velmi důležité, ta většina říká jednoznačně, je to agresivní krok Ruska, je to porušení všech mezinárodních dohod.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Zkusme sem ty psy teď nebrat, i když uznávám, že já jsem je sem vlastně trošku vnesl tou zmínkou o pandemickém zákonu, takže to beru na sebe, pochopitelně. Ještě řekněte, pane mistře Kupko, o jaké diplomatické cestě to premiér mluví? Rusko přece vstoupilo na území cizího státu, a teď už, jak to říkám, tak vlastně to říkám velmi diplomaticky. Vy jste sám řekl, je to agrese, je to krok jednoho státu vůči druhému suverénnímu státu, tak na jaké diplomatické řešení ještě čekáme? Nebo co ještě očekáváme?

Martin KUPKA, ministr dopravy a místopředseda strany /ODS/:
Přece každý z nás jako důležitou věc vidí, aby se podařilo vyřešit ten problém jinou než cestou válečného konfliktu, otevřeného válečného konfliktu. Ta situace je samozřejmě velmi vážná, a pohybujeme se na oné hraně, ale ještě pořád je otevřená cesta k tomu, aby se Rusko ve svých krocích vrátilo zpět, a aby se měnil ten postoj Ruska, to je důležité. A je možné a důležité se toho snažit dosáhnout všemi jinými kroky, než je válečná situace.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Může my, pane Bžochu, tedy my, nechci říkat malá země, ale relativně středně velká země uprostřed Evropy, dělat něco jinak nebo vůbec teď něco dělat? Kromě toho, že se připojujeme solidárně k našim spojencům a k našim partnerům?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Určitě můžeme, jsme zastoupeni jak v Evropské unii, v NATO, v několika mezinárodních organizacích, jako je OSN, ale nebo také jako Rada Evropy, která toto bude řešit taky, takže rozhodně můžeme, jsme sice střední země, ale tu váhu nám samozřejmě dává účast ve všech těch mezinárodních organizacích, i OBSE, takže určitě šanci máme a můžeme s tím něco dělat.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ještě navíc, pane Kupko, co konkrétně, když premiér říkal, že jsme připraveni nebo že Česko je připraveno na všechny varianty, tak na jaké všechny varianty jsme připraveni? Protože když se mluví o možném válečném konfliktu, vlastně pár set kilometrů od nás, kde je řečeno, že se to nebude přibližovat, za chviličku budeme mluvit se státním tajemníkem slovenského ministerstva obrany, tak na jaké všechny varianty jsme připraveni? Já je nechci přivolávat, ale ptám se.

Martin KUPKA, ministr dopravy a místopředseda strany /ODS/:
Já myslím, že v tuhle chvíli už ty klíčové resorty prověřily připravenost v těch jednotlivých oblastech, to, jak bychom například byli schopni přijímat uprchlíky, pokud by opravdu k válečnému konfliktu došlo. To, že tady je dokonce jasná škála od zelené k černé, jak by se spouštěla jednotlivá opatření. Zároveň musíme být připraveni i na to, že část Ukrajinců by se zjevně chtěla vrátit také zpět do vlasti za svými blízkými, to je další konkrétní situace, na kterou musíme být připraveni. Ale já to ještě doplním o to, co jsme už podnikli, protože to je důležité, aby jasně zaznělo, že nejde jenom o postoj, že nejde jenom o slova, ale je to jasná pomoc v podobě více než 4000 kusů dělostřelecké munice, je to konkrétní pomoc v oblasti zdravotnické péče, i pro případný konflikt, pro samotné vojáky to je smlouva, která už byla podepsána. Zároveň odchází na Ukrajinu, a předal to tam ministr Lipavský, konkrétní pomoc v podobě balíčků zdravotnických, a to jsou další konkrétní věci, které je potřeba zmínit.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Bžochu, jak moc má být teď ve střehu naše armáda, podle vás?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Já si nemyslím, že je na místě teď mluvit o naší armádě, že by měla být nějak moc ve středu, pokud se...

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Zkusme o ní mluvit, protože bavíme se tady o nějakém možném vojenském konfliktu, konfliktu, který se, který se možná bude týkat zemí, které jsou nám blízké, tak je to logické.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Já bych to samozřejmě udělal, a pokud se bude jednat o to, že budeme chtít v rámci NATO posilovat východní křídlo, tak samozřejmě cvičení tam probíhají, naši vojáci tam na těch misích fungují a budou figurovat, v tom případě ano, s tím souhlasím, že ta armáda na to bude připravena a bude, co se týče zapojení do válečného konfliktu, tam si myslím, že tak daleko určitě nejsme.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Blíž než my jsme Ukrajině, tak je Ukrajině blízko Slovensko. Koneckonců náš nejbližší soused a partner, Marian Majer, státní tajemník ministerstva obrany Slovenské republiky je teď na telefonu. Pane státní tajemníku, přeji vám dobrý večer do bratrské země.

Marian MAJER, státní tajemník Ministerstva obrany SR:
Dobrý večer z Bratislavy.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Řekněte, jak moc se teď na Slovensku vy cítíte ohroženi? Protože přece jenom, vy s Ukrajinou sousedíte, máte s ní tradiční blízké vztahy?

Marian MAJER, státní tajemník Ministerstva obrany SR:
My samozřejmě nechceme vytvářet nějakou paniku, která není na místě a takto i komunikujeme směrem k veřejnosti. Na druhé straně děláme zodpovědná opatření, tak jak jsem i poslouchal kolegy z České republiky, z hlediska připravenosti, ať už je to připravenost Policejního sboru, ať už je to připravenost i Ozbrojených sil. A pochopitelně, ta největší hrozba nebo jednoduše to riziko, které vnímáme, je potenciální utečenecká vlna přes naši východní hranici s Ukrajinou. Takže toto vnímáme jako velmi reálné, a na toto se i nejvíce připravujeme.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Maďarsko přesouvá vojáky k hranici s Ukrajinou, maďarský premiér Orbán říkal, že obrana území Maďarska je pochopitelně prioritou, jak tohle vnímáte vy? Nebo zeptám se přímo, chystá něco podobného Slovensko? Protože přece jenom je asi rozdíl směrem k hranici posílat řekněme policejní kontingenty a posílat tam vojáky, mám pocit, že to je rozdíl.

Marian MAJER, státní tajemník Ministerstva obrany SR:
Samozřejmě, my kontrolujeme východní hranici dlouhodobě. Čili je tam standardní režim, který probíhá bez ohledu na tento konkrétní konflikt, ale současně děláme i opatření tak, abychom dokázali tu ochranu východní hranice posílit v podstatě v průběhu hodin. Máme tu výhodu, že i některé vojenské posádky se nachází na východě Slovenska, v blízkosti v podstatě slovensko-ukrajinské hranice, to znamená, dokážeme reagovat skutečně velmi rychle. A současně zatím jsme deklarovali připravenost v případě, že tak rozhodne slovenská vláda, vyčlenit 500 vojáků na podporu Policejního sboru. Takže zatím neděláme takové kroky jako maďarská vláda, nevidíme na to úplně bezprostřední důvod, ale jsme připraveni reagovat v případě zhoršení situace ve velmi krátkém čase.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Já jsem před chviličkou ptal tady našeho českého ministra dopravy, na jaké vlastně varianty je naše vláda připravena? Vím, že je to vždycky v rovině spekulací, ale zkusme to, pane státní tajemníku, řekněme, kdyby se boje rozhořely, což si nikdo z nás nepřeje, ukrajinská armáda by byla nucena ustupovat, nabízela by se logická možnost ustoupit do Polska nebo třeba k vám na Slovensko. Někteří analytici hovořili třeba o evakuaci ukrajinského letectva. Je tohle scénář, varianta, něco, o čem také přemýšlíte? Anebo už je to za hranou těch úvah?

Marian MAJER, státní tajemník Ministerstva obrany SR:
Pochopitelně, přemýšlíme nad všemi scénáři, které mohou nastat. To se týká i případu vyhlašování krizových stavů nebo použití ozbrojených sil, respektive jiných ozbrojených sborů. V této chvíli ale tento scénář, který jste načrtli, pokládáme za krajní. Jednoduše zatím ta situace tomu nenasvědčuje, nenasvědčuje ta hrozba taková, že by jednoduše došlo až k takovéto eskalaci konfliktu, že by v podstatě ukrajinská armáda musela opustit území Ukrajiny, to by v podstatě znamenalo v zásadě konec Ukrajiny jako státu. Takže to si už povídáme o něčem, co všichni, doufám, že nikdy nenastane. A zatím je to spíše teoretická možnost než jako nějaká reálná. Ale pochopitelně, samozřejmě, v nějakých těch plánech musíme počítat se všemi možnostmi, i s těmi teoretickými.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A úplně poslední otázka. Vždycky říkáme, že jsme nejbližší sousedé, přátelé a bratři, tak s jakou případnou pomocí Česka počítáte, protože to myslím, že je nejenom výraz té naší trvající vzájemnosti, ale asi to bude nutné, předpokládám, nějakou chvíli, nebo možná to bude nutné.

Marian MAJER, státní tajemník Ministerstva obrany SR:
Pochopitelně, Česká republika je pro nás dlouhodobě i v oblasti obrany a bezpečnosti velmi silný partner, s kterým máme velmi kvalitní vztahy a aktivity. V současnosti se možná díváme v takovém střednědobém výhledu na možnosti potenciálního zapojení České republiky do aktivit přesunu té vojenské přítomnosti, pokud takové rozhodnutí, ať už na národní úrovni u nás nebo na úrovni aliance bude. To není otázka ani dne ani týdne, ale jednoduše ve střednědobém výhledu, v kontextu debaty, která v Alianci probíhá, tak pochopitelně zvažujeme, kdo potenciálně by mohl být tím partnerem pro takovouto přítomnost na Slovensku, a Česká republika přirozeně patří k takovým kandidátům. Ale v konečném důsledku to bude rozhodnutí České republiky a české vlády. Takže toto nemůžu nijak předem komentovat ani prejudikovat.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Jestli dovolíte, já si to dovolím trošku predikovat. Věřme, že naše přátelství se nebude muset prokazovat těmito kroky, protože to už by znamenalo, že ta situace je opravdu vážná. Moc vám děkuju, pane státní tajemníku, a z Prahy do Bratislavy přeju hezký večer, na shledanou.

Marian MAJER, státní tajemník Ministerstva obrany SR:
Děkuji pěkně, zdravím.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové, ta československá linka často je zdůrazňovaná v různých věcech, tady asi taky logicky, ale asi souhlasíte s tím, že bychom nebyli rádi kdybychom tady to svoje přátelství nějak museli blíže prokazovat.

Martin KUPKA, ministr dopravy a místopředseda strany /ODS/:
Na druhou stranu na to ale musíme být připraveni. V okamžiku, kdy by přišla výzva ze strany Slovenské republiky a NATO k tomu, abychom posílili i v tomto ohledu východní křídlo na slovenském území, tak bychom samozřejmě předkládali návrh, jak do Poslanecké sněmovny, tak do příslušných výborů, aby se podařilo s takovou pomocí, s takovým přesunem i části českých vojáků pomoci. Co je potřeba také zmínit, zaznělo tady před malou chvílí, jak je připravena česká armáda. Ona v mnoha ohledech už v tuto chvíli působí ve větší blízkosti ukrajinských hranic, je v Pobaltí, působí tam naši ženisté, konkrétně v Lotyšsku, v Litvě jsou vojáci naši také, stejně tak jsme připraveni od dubna sloužit s naší pomocí gripenů právě v té vzdušné ochraně Pobaltí. A samozřejmě naši vojáci jsou i v silách rychlé reakce. To jsou konkrétní věci, kde se česká armáda podílí na ochraně celého uskupení NATO, a pochopitelně Evropské unie.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Mimochodem NATO už oznámilo, že posiluje to východní křídlo, v nejvyšší pohotovosti je přes sto stíhaček, do Pobaltí míří Britové, Kanaďané také Američané, proč to všechno, pane Bžochu, když je zřejmé, že tahle vojska nepochybně nevstoupí na území Ukrajiny, notabene na území Ruska už jistě ne?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Je to taky takový psychologický moment, kdy my dáváme jasně najevo, že budeme dělat všechno pro to, abychom ochránili hranici členských států NATO. Je to samozřejmě reakce na to nebezpečí, které je, a může to být samozřejmě nějaká reakce na to, co by mohlo nastat, pokud by se ten konflikt opravdu vyhrotil, a jak vy jste zmínil ten scénář, který je teda velmi dramatický, já doufám, že k němu nikdy nedojde, že by Ukrajina byla prostě přejetá ruskými tanky. Takže je to samozřejmě nějaká, ukazujeme tím v rámci NATO, co máme, jakou máme sílu, že budeme chránit naše hranice, a je to velmi důležité, i to, že je Česká republika zapojena v těchto misích.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Mluvíme tady o nějakých vojenských scénářích, ale pochopitelně, že velmi důležité jsou i ty konkrétní ekonomické sankce. První vlna sankcí, které v reakci na kroky Ruska oznámily Evropská unie, Spojené státy a Británie, míří, jak víme, hlavně na ruské oligarchy, politiky a na banky. Jsou mezi nimi ale, řekněme, drobné rozdíly. Evropská unie cílí hlavně na ty viditelné představitele Ruské federace, je mezi nimi třeba ministr obrany Šojgu anebo mluvčí resortu zahraničí Zacharovová. Postihy se dotknou také 351 poslanců Dumy, kteří podpořili uznání nezávislosti oněch separatistických regionů. No a silná omezení čekají na unijním trhu také tři ruské banky. Německo navíc, jak už jsme říkali včera, neuvede do provozu plynovod Nord stream 2, klíčová energetická záležitost, přestože je tedy Německo na dodávkách ruského plynu doslova závislé.

Annalena BAERBOCKOVÁ, německá ministryně zahraničí:
Přijímáme ekonomické důsledky za svobodnou, suverénní a demokratickou Ukrajinu. Mír a svoboda v Evropě nemají žádnou cenovku.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Oproti tomu Amerika cílí sankce i na blízké spolupracovníky Vladimira Putina a rodinné příslušníky, jejich rodinné příslušníky. Právě na jména dětí těchto mužů jsou často napsané rozsáhlé majetky a bankovní konta v evropských státech. Na seznamu je třeba ředitel ruské tajné služby FSB, personální šéf Kremlu anebo výkonný ředitel Promsjazbank. USA také omezují možnosti nákupu ruských státních dluhopisů. Zákaz obchodování s ruskými státními dluhopisy avizovala také Británie. I ona zavedla sankce proti třem miliardářům s těsnými vazbami na prezidenta Putina, jde o Gennadije Timčenka a bratry Rotenbergrovi.

Liz TRUSSOVÁ, britská ministryně zahraničí:
Jde o nejtvrdší sankce, jaké jsme kdy na Rusko uvalili. Cílí na lidi, kteří mají velmi blízko ke Kremlu, na naprosto klíčové oligarchy. Zaměřují se na banky, které financují ruskou armádu a udržují ruský režim v chodu.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové, mluvili jsme o těch politických, a řekněme vojensko-politických souvislostech, tak teď ty vojensko-politicko-ekonomické souvislosti. Americký prezident Biden už na počátku prosince, po rozhovoru s ruským prezidentem prohlásil, že pokud se Rusko odhodlá k invazi, dopadnou na něj sankce, jaké ještě nikdy nikdo neviděl. Ty nynější sankce, to už je ono, pane Kupko?

Martin KUPKA, ministr dopravy a místopředseda strany /ODS/:
Já si troufnu tvrdit, že to je první úder těch sankcí, a že jsou koncipovány tak, aby v případě, že ze strany Ruska nedojde opravdu ke snížení toho napětí, tak aby bylo možné ty sankce ještě stupňovat. A je to přesně ona cesta k hledání toho řešení jinou než vojenskou cestou.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Co Západ chce, pane Bžochu? Opravdu si, teď to řeknu jaksi za nás za všechny, my na Západě myslíme, že ruská vojska na základě těchto sankcí, anebo třeba nějakého druhého balíčku, opustí Donbas?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
My nemáme moc na výběr, jako diplomacie jede na plné obrátky. Já si myslím, že Západ se snaží velmi vstřícně s Ruskem jednat. Tady to je první balíček nějakých sankcí, podle všeho vypadá, pan prezident Putin se tváří, jakože na to byli dávno připraveni, a že je to nějakým způsobem neohrozí.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
No právě, nechci vám skákat do řeči, ale proč tedy to nebyl silnější balík, větší trošku než balíček?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Já to beru z toho hlediska, podívejme se kam, kam dnes, co dnes vlastně Vladimir Putin uznal jakou oblast okupují dnes ty samozvané republiky a už od roku 2014 jsme se smířili, v uvozovkách „smířili s tím“, že to je nějaký status quo. Já si myslím, že to je první část těch sankcí, která je za to, že vůbec to uznal a že podniknul ty kroky, které podniká. Ale jsem přesvědčen o tom, že Evropská unie, Spojené státy, Británie, všechny zmíněné, mají dávno připravené plány na to, jak budou postupovat, a ty sankce musí být mnohem tvrdší v tu chvíli, pokud se opravdu rozhodne vstoupit do celé oblasti toho Doněcko Luhanska.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Čili tohle je teď něco za něco, tyhle sankce jsou za to, co udělal Vladimir Putin teď, a pak, řekněme, je připravený ještě nějaký další balíček za to, co udělá dál.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Já to beru tak, že pořád v tuto chvíli se my, jako Západ, snažíme pořád udržet nějaký prostor pro tu diplomacii.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
I když jsou už ruské tanky na území, které my uznáváme jako území Ukrajiny, to jenom bych chtěl předeslat.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Můžeme si říct zcela otevřeně, separatisté, kteří tam byli, tak si možná dneska převlíknou mundúry, vezmou si na sebe už ruské vlajky.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Rovnou ruské, ano.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Už nebudou muset zastiňovat, kdo jsou. Takže pokud já to chápu tak, a vyjádřil se k tomu i prezident Biden, a byl opatrný se slovy invaze, tak to ten Západ jako nějaký status quo. Já neříkám, že s tím musím souhlasit.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Říkal to i český prezident mimochodem před časem.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Já neříkám, že s tím musím souhlasit, a že se mi tahle varianta líbí, ale beru to pořád, že se pořád snažíme udělat nějaký diplomatický krok a pořád se snažíme, aby ten, aby Putin ustoupil od těch svých kroků.

Martin KUPKA, ministr dopravy a místopředseda strany /ODS/:
Co je důležité, je tady jasný posun. Nepochybně celý západní demokratický svět v té jednotě dává jasnou zprávu Putinovi, že to nebude tak jednoduché, jako to zažil na Krymu. A to, čeho byla svědky tehdy Evropa a celý svět, kdy si ze všech Putin dělal legraci. Nejprve řekl jenom, na to vzpomeňme, jak s tou invazí a s těmi vojáky nemá nic společného, tři dny na to oznámil, že tu operaci celou řídil. Tohle ho staví jasně do světla naprosto nespolehlivého, nezodpovědného politika, agresora.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Když už to udělal jednou, kde je řečeno, že teď Evropa, Západ, Spojené státy budou vůči němu radikálnější, když mu vlastně tohle prošlo?

Martin KUPKA, ministr dopravy a místopředseda strany /ODS/:
Už jsou.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ale ono mu to vlastně prošlo.

Martin KUPKA, ministr dopravy a místopředseda strany /ODS/:
Já nejsem a nikdy jsem nebyl, když jsem tady v té době komentoval tu situaci, tak jsem upozorňoval na to, že tady otevíráme cestu ke známé ruské salámové metodě, že to je způsob, jakým může ulupovat další území samostatného státu.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ano.

Martin KUPKA, ministr dopravy a místopředseda strany /ODS/:
Teď ale důležité, a v tom ta změna je jasně cítit, je zřetelné, že ten jednotný postoj Vladimira Putina překvapil. Je důležité v něm setrvat, bránit obrovské vlně dezinformací v Evropě a jasně říkat, že tady neexistuje žádná relativizace. Agresor a porušení těch mezinárodních smluv je naprosto jasné. A pokud někdo říká opak, tak se pravděpodobně už teď přidává fakticky na stranu toho agresora, toho nepřítele. A takhle jasně to musí zaznívat i v českém veřejném prostoru.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Je to nejenom porušení zásad vztahů mezi socialistickými státy, ale také porušení norem mezinárodního práva. Takhle nějak to bylo v provolání všemu lidu Československé socialistické republiky 21. srpna 1968, člověka to napadne, že je to možná něco podobného. No, ale pojďme zpátky k těm sankcím. Je něco, co ho, teď Vladimíra Putina odstraší? Co ho „položí“ v případě spuštění? Jen devizové rezervy ruské centrální banky od roku 15 narostly o 70 %, dosahují nějakých 620 miliard dolarů a dalších 190 miliard má Rusko ve Fondu národního bohatství, takže představa, že Rusko není úplně připraveno, by byla možná iluzí, pane Bžochu?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Já vůbec netvrdím, že Rusko není připraveno, ba naopak všechno nasvědčuje tomu, že prezident Putin si toto velmi dlouho připravoval a možná už na tom pracoval od roku 2014 a dnes nám to ukazují ty kroky, které dělá, že i ve snaze té diplomacie, kterou jsme dělali, dělali jsme všechny kroky pro to, abychom tomu zamezili, tak Putin stejně udělal to, co chtěl. Takže připraveni na to jsou. Nicméně pokud, pokud se Západ bude držet té jednotné pozice, tak jak se drží dnes, bude ty sankce dodržovat, a v případě, že se stane něco horšího, ty sankce navýší v tom rozmezí a můžeme se bavit i o SWIFT, a o dalších ještě věcech, které máme v rukou, tak pak samozřejmě mu ta rezerva sice na nějakou dobu vydrží, ale určitě nebude chtít....

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
To odstřižení od toho SWIFT by bylo, řekněme, něco, tedy toho mezibankovního systému, by bylo něco, co by ho mohlo poškodit? Je to samozřejmě spekulace, ale.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Je to spekulace, samozřejmě by to poškodilo, musíme si říct otevřeně, že to samozřejmě bude mít dopad i na Západ, nicméně odstřihnutí od mezinárodních plateb si myslím, že je velký krok pro to, jak by to Rusko poškodilo v ekonomických zájmech.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
No myslím, že je ještě jedna věc, která tady celou dobu visí ve vzduchu, vůči komu jsou tedy namířeny ty sankce, tak je otázka, proč nejsou namířeny přímo proti Vladimiru Putinovi? Koneckonců včera to řekla i česká eurokomisařka, tedy místopředsedkyně Evropské komise paní Jourová, která říkala, že by ty sankce měly být namířeny vůči němu. Na druhou stranu občas zaznívá v takovýchto situacích od odborníků, že u těch nejvyšších představitelů autoritářských, totalitních nebo podobně stavěných režimů se většinou necílí úplně nejvýš, protože by pak nebylo s kým jednat, tak je tohle zároveň ta odpověď, pane Kupko?

Martin KUPKA, ministr dopravy a místopředseda strany /ODS/:
To je ta odpověď, protože samozřejmě v tu chvíli se významně i symbolicky zavírají dveře k nějakému neválečnému, nevojenskému řešení. Takže je jasné, že Evropa a západní svět se snaží i tady udržet prostor pro to, aby bylo možné reagovat na případné další vyhrocení toho konfliktu a zareagovat na to adekvátním způsobem. Ještě samozřejmě je možné postoupit i k tomuto kroku, ale teď k němu ještě Evropa a Západ nepřistoupily.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Také je možné, že pan Putin postoupí o pár kroků dál na Západ. To se také může stát. Myslím tedy fyzicky, vojensky, asi chápete, jak to myslím?

Martin KUPKA, ministr dopravy a místopředseda strany /ODS/:
No a právě na to odpovídám tak, že pak nepochybně je na to a těch dalších posílení sankcí těch dalších možností je ještě více. Ta odpověď musí v tomto směru být jednotná. Ale znovu upozorňuji na to, že velká síla překvapení i na straně Ruska je, že teď Evropa nedává žádný prostor a Západ nedává žádný prostor i k jiným interpretacím. Vždycky to bylo tak, že se snažil Vladimír Putin se svojí propagandou vytvořit nějaký paralelní příběh. Byli jsme toho svědky v podobě lží.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
To bude dělat nepochybně.

Martin KUPKA, ministr dopravy a místopředseda strany /ODS/:
To bude, ale neotevírá se pro to takový prostor. Jenom si vezměte, jak by těžil z toho, kdyby někdo ze silných evropských hráčů začal rozvíjet jiný příběh.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A co třeba Maďarsko tak trošku, malinko, lehce?

Martin KUPKA, ministr dopravy a místopředseda strany /ODS/:
Já věřím, že ne, klíčový byl i ten jasný signál ze strany Německa, zastavení Nord streamu 2 je velmi silné sousto.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
To je nepochybně velmi silné.

Martin KUPKA, ministr dopravy a místopředseda strany /ODS/:
A to třeba pokládám také i to, pro to posílení pozice vůči Kremlu jako důležitý krok, jako důležitý akt.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
V případě, že by Vladimir Putin postoupil trošku dál na Západ, pak už je na místě zacílit ty sankce i proti němu jako proti osobě, pane Bžochu? Přímá otázka, zkuste teď nebýt diplomatem chvilku? Zkuste to.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
To je hrozně těžký, lidsky ano, lidsky, protože pokud se, pokud se to stane, nastane velké krveprolití, a v tu chvíli ta diplomacie už nebude mít asi moc kam ustupovat. A v tu chvíli lidsky říkám ano, i prezident Putin by měl být na tom sankčním seznamu.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
No tak věřme, že pokud by měl být na sankčním seznamu ve chvíli, kdy dojde k nějakému krveprolití, tak že na něm nebude, protože to krveprolití si nikdo nepřeje. Pánové, moc vám děkuju, že jste přišli, vám oběma, díky, na shledanou.

Martin KUPKA, ministr dopravy a místopředseda strany /ODS/:
Díky za pozvání a přejme si, aby to se pokud možno vyvíjelo lepším směrem.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Také děkuji za pozvání.