Nevidím důvod odcházet z ODS
ODS, která vznikla rozdělením Občanského fóra v dubnu 1991, nesla od počátku devadesátých let na sobě to největší břemeno unikátní operace; proměny tzv. socialismu v tržní kapitalistickou společnost.
Záměrně nepřidávám ke slovu tržní kapitalistické společnosti žádná další adjektiva. Je totiž nabíledni, že demokraticky utvářená konzervativní strana sebevědomých a podnikavých občanů, strana navazující na křesťanské tradice musí v 21. století sledovat také sociální témata. Největším nebezpečím i pro stranu konzervativního typu totiž vždy zůstává výrazné sociální rozdělení obyvatel společnosti.
Již od poloviny devadesátých let probíhala v ODS debata, zda se tzv. nemá ideově rozkročit a v zásadě opustit jednoznačná ideová východiska. Tato debata vyústila v pokus skupiny nespokojených straníků využít na konci roku 1997 vnitřní pnutí k mocenským změnám v ODS. Jak víme tento pokus ODS odrazila. Od té doby se čas od času vždy zformovala určitá snaha z vnějšku ODS zatlačit do politického pozadí. Ať to byl pokus využít tzv. opoziční smlouvy k tvrzení, že ODS sleduje pouze mocenské zájmy. Po roce 2009 došlo ke zformování nové politické strany s názvem TOP 09, která se snažila ve spolupráci s hnutím starostů a nezávislých v začátku profitovat především z tématu financování územních samospráv a přísné rozpočtové politiky. Posléze se z TOP 09 stala ale fakticky strana tzv. liberálního evropského typu s výrazně extrémním ekologickým akcentem, přijímající často mnohé progresivistické tendence v Evropě i ve světě. Petr Fiala přebíral v roce 2013 ODS ve velmi složité situaci, kdy zde nastal opětovný pokus o překreslení politické mapy. Přišel Andrej Babiš se svým projektem. ODS v těch dobách skutečně byla ve vážném ohrožení. Ale poctivou prací v Poslanecké sněmovně i v Senátu se podařilo situaci změnit a ve volbách 2017 již významně dominovat na pravici. Volby 2021 daly možnost v rámci projektu Spolu vytvořit koalici, která by mohla úspěšně vládnout. Již v té době jsem byl přesvědčen, že předvolební koalice SPOLU je spíše projektem na jedno použití v době, kdy hnutí ANO směřovalo k vládnutí s Levicí a SPD. Počty počtů ale takovou koalici beztak neumožnily vytvořit. SPOLU se tedy nakonec spojila se STAN a s Piráty, kteří stojí úplně na opačné straně politického spektra. Je otázkou, jak by se dařilo vládnutí v dobách relativně klidnějších než které nastaly po agresi Ruska na Ukrajinu. Ty čtyři roky nebyly úplně ztracené, ale nedokázali jsme o tom přesvědčit většinu občanů. ODS totiž v koalici podlehla tlaku ostatních koaličních partnerů a možná i ryze exekutivnímu pohledu na způsob vládnutí. V každém případě platí, že voliči neodpouštějí změnu chování a popření předvolebních tvrzení. To se stalo ODS osudným. Volby jsme tedy prohráli, byť nešlo o nějakou prohru fatální. Ale v politice je vedlejší, zda jsme prohráli 6:4 nebo 9:1. Je evidentní, že ODS má stále, co říci. Nemusí se schovávat za koalici SPOLU. Nemusí se třást o to, že se do Parlamentu nedostane. Potřebuje pouze odvahu jít opět do boje jako strana pravicová, konzervativní, která stojí na straně občanů nikoliv na straně evropských byrokratů toužících po dalším omezování pravomocí národních států s mnoha vážnými důsledky pro běžné občany. Tato odvaha se však musí opět najít uvnitř ODS a nikoliv vně. Odchody a úprky jsme tady již v minulosti měli. Teď opět přichází doba, kdy musíme začít občany houževnatě přesvědčovat, že ideová východiska ODS jsou v jejich prospěch. Jsem jedním ze zakladatelů ODS. Něco jsem v ní prožil, něco v ní zažil. Nemusím být spokojen s jejím vedením, vnitřním fungováním nebo s lidmi, kteří stojí v jejím čele. Ale to by museli politici neustále někam odcházet. Občané zatím tyto neustálé mocenské odchody a příchody tolerují. Pro mne každý odchod jinam znamená pouze věčné hledání lepších předpokladů pro své osobní ambice. Já jsem byl a zůstávám pouze v jedné jediné politické straně. Vím, že ani v dalších stranách nemusím být aktuálně spokojen s možností úspěšně prosazovat své názory a politické představy. Ale to je úděl všech lidských společenství. Kvůli tomu určitě nebudu opouštět to, čemu jsem věnoval po více než třech desítkách let energii a čas.
emeritní senátor