HN: Stále trvá, že pro vládu patří kultura mezi priority
(Hospodářské noviny) Zatímco hudebníci se o budoucnost kultury bojí, ministr kultury Martin Baxa (ODS) obavy odmítá. „Neutichla ve zlých časech, neutichne ani teď v těch obtížných,“ říká na úvod rozhovoru pro HN. Naráží tím na iniciativu Nenechme kulturu utichnout, která v polovině října uspořádala protest proti nízkým platům umělců. Ačkoliv vládní program uvádí, že rozpočet Baxova úřadu bude směřovat k jednomu procentu státního rozpočtu, plán je nyní opačný. Meziročně se rozpočet ministerstva sníží téměř o dvě miliardy, a poměr výdajů tak klesne z 0,73 na 0,64 procenta.
Kultura zpravidla nebyla prioritou dosavadních vlád, poslední dobou ale dostává více ran. Pro příští rok má mít méně peněz než letos. Proč jste nedokázal uhájit stejné prostředky?
Nemyslím, že v poslední době dostává rozpočet ministerstva kultury více ran, protože na rok 2023 jsme měli nejvyšší rozpočet v historii (letos činily výdaje ministerstva 18,5 miliardy a byly pro resort dosud nejvyšší i díky unijním penězům v rámci Národního plánu obnovy, kde je celkově na kultury vyčleněno 5,5 miliardy do roku 2026 – pozn. red.).
Bude se ale snižovat.
Ano, na příští rok se dotkly úspory i mého ministerstva. Hlavní pokles se týká Národního plánu obnovy. V letošním roce z něj šlo 2,4 miliardy korun. Pro rok 2024 to bude 1,17 miliardy korun. Takže ten optický propad je daný tím, že vyčerpáváme velmi úspěšně evropské fondy. Samotné úspory činí okolo půl miliardy korun. Od příštího roku bude ale nulová sazba DPH na knihy, což znamená více než půl miliardy, které v kultuře zůstanou – v knižním trhu. Cíl, abychom se blížili k jednomu procentu výdajů státního rozpočtu na kulturu, se v roce 2024 nenaplňuje.
Proč?
Vládní prohlášení se psalo v době, kdy nebyla krize na Ukrajině, ani enormní energetická krize. Když se ale konala revize vládního prohlášení, tak jsem tam to jedno procento nechal, aby tu metu měli ministři kultury před sebou.
Z řad lidí v kultuře zaznívá, že jedete stranickou lajnu, vyhovíte vždy ministrovi financí a kulturu dostatečně nebráníte. Jak jste na vládě bojoval za peníze pro kulturu?
Kdybych přistoupil na tuhle logiku, tak jsme neměli největší rozpočet, jaký kdy ministerstvo mělo. Stále trvá, že pro vládu patří kultura mezi priority. Pokles rozpočtu proti letošnímu rekordu tam je, ale není to rozpočet, který by jakýmkoliv způsobem omezil kulturní provoz v Česku. Budu pracovat na tom, aby podpory pro nezřizovanou kulturu (organizace provozované soukromými subjekty – pozn. red.) zůstaly zachovány pro rok 2024 v letošní úrovni.
Pohřeb kultury kvůli škrtům teda nehrozí?
Ne. Návrh rozpočtu ani vzdáleně neznamená, že by se mělo jednat o pohřeb kultury. Nějak tím nezakrývám, že se kultura v Česku dlouhodobě potýká s problémy. Nicméně v časech velké prosperity před rokem 2020 se pro dohnání dluhu nic moc neudělalo, tak je obtížné to dohánět v časech velkých ekonomických problémů, kterým čelíme v současné době.
Hudebníci založili iniciativu Nenechme kulturu utichnout. Ta kritizuje hned několik aspektů přístupu vlády ke kultuře: nízké tabulkové platy hudebníků, snižování výdajů státu na kulturu, snížení peněz na program divadel a orchestrů a chystaný zákon o veřejných kulturních institucích, který má změnit jejich financování. Jak docílíte toho, aby kultura neutichla?
To je otázka. Ctím právo odborových organizací konat takové iniciativy a protestovat. Myslím ale, že některé z požadavků nevznášejí oprávněně. Třeba zákon o veřejné kulturní instituci může významně pomoci, především živé kultuře – divadlům, orchestrům. Co se týká poklesů dotací na živou kulturu, budu usilovat o to, aby dotace zůstaly zachovány ve stejné výši. Kde cítím stejnou nebo podobnou vlnu se zástupci iniciativy, tak to jsou tabulkové platy v kultuře.
Budou se tedy zvedat?
V současné ekonomické situaci si to vláda nemůže dovolit. Je ale patrné, že dlouhodobě je zapotřebí se o odměňování lidí v kultuře bavit. Nechci zpochybňovat to, že mohou být případy zaměstnanců v kultuře, jejichž odměny jsou velmi nízké. Ale nemyslím si, že to je postavené tak, že by měla kultura utichnout.
Nadšení nejsou ani filmaři. Ubere se i filmovým pobídkám – Státní fond kinematografie, který je organizuje, přijde v příštím roce o 200 milionů korun.
Když jsem nastoupil do funkce 17. prosince, už 3. ledna musela ředitelka fondu zavřít filmové pobídky, protože nebyly peníze. Zdědili jsme zlou situaci. Velká novela audiovizuálního zákona změní filmové prostředí na dlouhou dobu.
Jak to pomůže?
Zvýší odvody do fondu a tím se také zvýší objem peněz, které bude fond rozdělovat. Budeme chtít, aby podporoval i televizní formáty, nejenom filmové. A budeme chtít zjednodušit systém filmových pobídek. Bezpochyby jsou teď filmaři nejvíce mrzutí z toho, že jsou pobídky zablokované i přesto, že peníze jsou. Nicméně kvůli stávce scenáristů a dalších profesí v Hollywoodu jsou zastavené projekty, které už v systému měly rezervované peníze. To teď padlo a současný zákon neumožňuje peníze převést jinam. Podtrženo sečteno, vnímám, že úspora 200 milionů je cítit, ale oproti situaci před rokem 2022 nastal v audiovizi významný posun kupředu.
Zvýšit se mají koncesionářské poplatky. Firmy by nově měly platit na základě počtu zaměstnanců, a nikoli z počtu zařízení jako doposud. Proti tomu se ohrazuje Hospodářská komora i Svaz průmyslu a dopravy. Mezi hlavní argumenty podniků patří, že by se za jednu osobu poplatek fakticky odváděl dvakrát – jednou za domácnost a jednou za firmu.
Je to dáno tím, že se mění základní definice přístroje, ze kterého se poplatky odvozují. Místo televizní obrazovky je to mobil. Jsou firmy, u nichž by počet poplatků astronomicky vyletěl, protože mají velký počet služebních telefonů. Proto jsme přistoupili k pásmovému systému, kdy v našem návrhu i obří firmy, které mají tisíc zaměstnanců, zaplatí sto poplatků. U OSVČ a firem do pěti zaměstnanců je odpouštíme úplně, čímž tedy není pravdivý argument, že by jeden člověk, například malíř pokojů, platil dvakrát.
S kulturou souvisí i novela zákoníku práce, konkrétně dohody o provedení práce. Z propočtu HN vyplývá, že „dohodáři“ mohou vyjít zaměstnavatele o 38 procent dráž. Což ve velkém dopadne i na festivaly, jež takto krátkodobě zaměstnávají i tisíce lidí.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka říkal, že je to transpozice evropské směrnice, tak jsem to akceptoval. V mém sektoru je to významná komplikace. A to se netýká jenom krátkodobých „dohodářů“ na festivalech, ale obecně nastavení dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Z toho tedy opravdu nejásám, ale museli jsme to převzít do naší legislativy, takže se s tím musíme naučit žít.
Konkrétně u festivalů by to mohlo ohrozit jejich činnost. Nedá se udělat nějaká výjimka?
Díky panu Jurečkovi a vládě se tam i nějaké úpravy provedly, ale ten základ prostě znamená věc, ze které opravdu nejásáme. Přinese to v řadě oblastí kulturního sektoru komplikace. Legislativa, kterou jsme museli přijmout, jde proti smyslu dohod.
(Autor: Veronika Capáková)
