16. června 2019

Babišovi se určitě nelepí smůla na paty, jen ho pořád dobíhají jeho vlastní problémy, které sám stvořil

(www.parlamentnilisty.cz) Vidět odcházet Andreje Babiše z politiky by pro senátora Lumíra Aschenbrennera bylo jako sen. Zatím se však jaksi nerealizuje. I když se o tom mnoho nemluví, jsou proti němu i na malých obcích a vesničkách, a to nejen farmáři, ale hlavně živnostníci. O tom hovoří populární plzeňský senátor v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Základem pro změnu jsou však podle něj demokratické volby, i když na protesty má každý občan naší republiky plné a nezadatelné právo. Dotýká se také neuralgické osy Hrad – Strakova akademie – Černínský palác a věnuje se i otázce Ukrajiny a banderovců, kteří vzhledem ke zvěrstvům, které páchali, nejsou vůbec žádní hrdinové. A jak vidí Trikolóru Václava Klause mladšího? Realisticky, s možností spolupráce… určitě ne jako nepřítele…

Co říkáte na předsedu vlády a jeho problémy – nyní i s Bruselem? Lepí se mu smůla na paty, neumí v politice chodit, anebo je v tom ještě něco jiného?

Paty Andreje Babiše bych viděl určitě rád. A kdybych přitom zaslechl i slavné „kristiánovské“: „Odcházím…,“ rád bych i poslechl a zavřel oči. Andrej Babiš byl ve střetu zájmů, když vstupoval do politiky, a je ve střetu zájmů pořád. Nechápu, že to ještě někoho překvapuje, nebo že to dokonce někdo „objevil“. Změnila se však evropská legislativa, a proto teď k nám chodí audity, které na to poukazují. Jenže poukazují na něco, co je dávno známé. Protože ale hnutí ANO 2011 postavil a platí pan Babiš, tak jeho strana to není schopna a ochotna řešit. Babišovi se určitě nelepí smůla na paty, jen ho pořád dobíhají jeho vlastní problémy, které sám stvořil.

Demonstrace proti předsedovi vlády, proti ministryni spravedlnosti, proti prezidentu. Se železnou pravidelností, každý týden. Co se to podle vás děje, vždyť premiér události na náměstích měst a obcí vlastně bagatelizuje...

Je právem každého občana svobodně demonstrovat. To nelze nijak bagatelizovat a zpochybňovat, jinak to připomíná dobu totalitního režimu. Každý ať vysloví názor, i když ho má zcela jiný než například já. Část společnosti je nespokojená s vládou, s premiérem, s prezidentem a projevuje se to i tím, že chodí na protesty. Lidi pouze vyjadřují svůj názor. Pravdou ale je, že rozhodnou volby. Pak uvidíme, zda se na politické scéně skutečně změní a zda měly demonstrace dopad i na voliče.

V čele odporu jsou tradičně umělci, studenti a třeba TOP 09. Jak to že „vesnice“ je tak trochu hodně mimo dění?

Musím oponovat, protože znám lidi, kteří organizují demonstrace proti Babišovi i v malých městech a na vesnicích. Tito lidé často nemají nic společného s politickými stranami a nejsou to umělci. Ať se někdo zeptá například živnostníků. Neustálé změny zákonů a předpisů, novely novel a byrokratická zátěž je omezují v jejich podnikání. Ti lidé mohou být nespokojení a v mnohém mají pravdu. To se reálně děje…

Václav Klaus mladší představil nové politické hnutí. Co na to říkáte a bude mít podle vás podporu i v regionech? Jak se k němu budete chovat vy? Ostatně, jde o pravicově smýšlejícího člověka a ODS je rovněž pravicová, nemluvě o „otci zakladateli“, Václavu Klausovi starším, kde by se při vší úctě nějaká vzájemná loajálnost mohla ukázat…

Politickou stranu či hnutí si u nás může založit každý, pokud naplňuje literu zákonů. Jsem dlouholetým členem ODS a na to, že to s Václavem Klausem mladším může dopadnout tak, jak to dopadlo, jsem upozorňoval už v době, kdy kandidoval do Poslanecké sněmovny. Je to sólista, není týmový hráč. Jsme demokratická země, volby ukážou, zda se hnutí Trikolóra prosadí, bez ohledu na to, zda bude mít větší podporu ve městech či na venkově. Pokud se postoje vedení ODS k Trikolóře týče, nemyslím, že by bylo přínosné se proti tomuto subjektu předem nějak negativně vyhraňovat. Nepřítel je zcela určitě jinde a myslím, že na mnohé problémy mohou být naše názory blízké.

Srazy Sudetoněmeckého landsmanšaftu by měly napříště údajně probíhat také v České republice. Jaký na to máte názor a co byste organizátorům vzkázal? Zaznělo to na jejich posledním srazu a má to podporu i v nejvyšších patrech německé politiky, o Bundestagu ani nemluvě…

Pochybuji, že u nás budou probíhat srazy Sudetoněmeckého landsmanšaftu. O možném srazu v budoucnosti, který by se odehrál na českém území, hovořili nedávno v Řezně předseda sdružení Bernd Posselt i německý ministr vnitra Horst Seehofer, který je z Bavorska. Tato spolková země je patronem vyhnaných sudetských Němců. Nemyslím si ale, že je to reálná myšlenka, byl to spíše jen takový výkřik.

Vyhnání sudetských Němců z Československa mělo charakter etnické čistky. Předcházel mu ale příklon sudetských Němců k hitlerovskému Německu, jejich vyhnání po válce byl pak důsledek. Diskusi o tom bych ale doporučil všem – hlavně pak politikům – nechat na odbornících a historicích. Ostatně něco takového běží už mnoho let. Německo je dnes pro nás nejdůležitější obchodní partner, největší investor u nás a dobrý soused. Na tom nic nezmění a ani změnit nemohou ani sudetští Němci.

Ministerstvo zahraničí údajně nekoordinuje aktivity v zájmu ČR s Hradem. Zvláště se to týká Ukrajiny. Hrozí, že se k nám dostanou vzhledem k většímu náboru pracovníků i pravicoví radikálové velebící Banderu?

Zaráží mě slovo „údajně“. V tomto spojení mi přijde nadbytečné. Už od samotného vzniku České republiky v roce 1993 jsme často viděli zásadní rozpory v zahraniční politice na ose Hrad – Strakova akademie – Černínský palác. Tedy rozdílné názory prezidentů, premiérů a ministrů zahraničí. To je samozřejmě špatná zahraniční politika. Bohužel nejde o nic nového, chtělo by to názory sjednotit a více a razantněji prosazovat české národní zájmy. To je zásadní nutností.

 
Lumír Aschenbrenner

senátor za ODS za obvod Plzeň-město
starosta v městské části Plzeň-Slovany