TŘÍDA MÍRU STOKRÁT JINAK
Rekonstrukce třídy Míru je v plném proudu, žádné nadšení tento dlouho očekávaný projekt však nevyvolává.
Obchodníci se potýkají s vražedným odlivem zákazníků, zastupitelé se dohadují o dávno rozhodnutém a občanům se toho hodně nezamlouvá – od nevzhledných sloupů trolejového vedení až po nejistou dopravní situaci v centru Pardubic.
Stavební práce na třídě Míru jsou letos pro pardubický tisk neuhasínajícím zdrojem. Počátkem roku se hodně diskutovalo o návrzích pomníku letce Kašpara. Z architektonické soutěže sice vzešel vítěz, radnice však nakonec od pomníku zcela ustoupila – prý kvůli šetrnějšímu zacházení s financemi, realizace pomníku měla stát bezmála 3 miliony. Záhy nato však nemělo město problém považovat původní žulové kostky z třídy Míru v hodnotě několika milionů za bezcenný odpad a část dotace na vodovodní přípojky v podstatě postoupit soukromým majitelům domů.
Estetická podoba sloupů trolejového vedení, které nyní na třídě Míru vyrostly, jsou sice věc názoru, mnozí občané je však nahlas označují za ohavné. Pardubanům ale mnohem víc hýbe žlučí, že tam možná nemusely stát vůbec.
Zastupitelé totiž v minulém týdnu znovu rozvířili debatu o tom, zda se vůbec autobusy a trolejbusy na třídu Míru vrátí. V září bude město znovu rozhodovat, jestli se třída nestane čistě pěší zónou. V tom případě se na trolejovém vedení mohlo ušetřit 10 milionů korun (mimochodem, teď už bychom na pomník Jana Kašpara měli možná i desetkrát).
Primátorka Štěpánka Fraňková troleje brání, tvrdí, že podle původního projektu musí být postaveny, aby město nemuselo vracet evropské dotace. Navíc v následujících pěti letech se do podoby třídy Míru nebude moci výrazněji zasahovat, a to právě kvůli poskytnuté dotaci.
O tom, jestli na třídě Míru bude městská hromadná doprava zachována, nebo se z ní udělá pěší zóna, se přitom horečně diskutovalo a na radnici hlasovalo už v minulosti. Jako pěší zóna by třída plnila funkci moderního odpočinkového prostoru v centru města, ale někteří občané se obávali vylidnění třídy Míru v důsledku nedostatečné dopravní obslužnosti. Navíc trasa MHD po Sukově třídě by byla pro město ekonomicky náročnější (trasa je o necelý kilometr delší) a dopravě v centru Pardubic by příliš nepřidala. Odhlasovaný návrh nakonec řešil toto dilema poměrně rozumně – odkláněl trolejové vedení před lékárnou do Sladkovského ulice. Byla tak zachována dopravní obslužnost a zároveň v druhé části třídy vznikla skutečná pěší zóna.
Nyní bude možná zase všechno jinak, a co hůř, bez zjevného důvodu. Nekoncepčnost řešení projektu rekonstrukce a neustálé vracení se k tématům, která jsou již uzavřená, může občan jen stěží vnímat jako efektivní řešení jednoho z nejdůležitějších pardubických témat v posledních 10 letech.
předseda oblastního sdružení
